MANŽELSKÁ PORADNA

Madasovi, v žádném případě! Čím míň člověk ví, tím lépe. Jinak se v tom utopíte. Konkrétní představy a podrobné informace jsou daleko horší. Určitě si zajdi za nějakým psychoterapeutem, který poradí, jak se s tím, co nejlépe vyrovnat. Třeba to, že se vrátila, je důkaz, že jsi lepší volba pro život. Zkus to otočit naruby, ty jsi ji tomu druhému přebral!

Moje manželka si prožila velkou lásku,když šla v 33 letech na přeškolení.Trvalo to skoro tři roky a když se ke mě vracela,řekla že mě miluje a že jsem najlepší.O svém pobláznění mi nechceříci ani slovo, natož o tom kdo ji tak pobláznil a to už je tři roky zpět.Nijak na ní nenaléhám, ale dost mě to trápí.Nikdy jsem si nevěru neprožil ,tak ani nevím o co jde.Myslíte si, že je v tomto směru otevřenost z manželčiny strany správná volba?
Stále ji miluju a nehledám nikoho nového, ale tohle mě trápí.

Petro, z pohledu chlapa: ten vždycky zbystří,když si žena koupí něco, co by dřív nenosila, když začne zničehonic cvičit, chodit za nějakou kamarádkou, když jí zazvoní mobil, tak jde někam z doslechu, KDYŽ PŘESTANE NADÁVAT, NEBO BREČET (!!!),pokud spolu ještě spí tak začne vyžadovat nějakou techniku, kterou dřív neprováděli a hlavně když postupně dává najevo, že se bez toho jejího chlapa obejde.
Buď to chlap zaregistruje a začne něco dělat, nebo ne, ale to už budeš připravena se bez něj opravfu obejít.

Petro p73 Ti radí dobře. Nejhorší je, když jeden podvede a druhý mu to vrátí. Všechno pěkné je pryč a už se to těžko lepí dohromady. Jaké po něm chceš city, když už asi žádné nemá. Teď můžeš žít pro dceru a manžela vnímat takového, jaký je. Těžko se domluvíš po zlém, jen se budeš ztrapňovat, kolikrát se Ti stane, že řekneš něco, co bys pak ráda vzala zpátky. Snaž se brát zkutečnost takovou, jaká je. Je to hrozně těžké, sama jsem tím procházela celý život. Dnes to už tak neprožívám, do hodpody chodí každé své volno, anebo pije doma, ale jestli se naskytne příležitost, odejdu od něho. Sám musí chtít, nikdo ho nedonutí. Máš život před sebou, máš za sebou cennou zkušenost a ponaučení pro příští vztah. Taky Ti držím palečky.

Jsem s manzelem 11 let drive jsme meli spolecne zajmy vsude jsme chodili spolu pak se nam narodila dcera prvni dva roky to bylo vsechno stejne pak me manzel podvedl nacez jsem ho podvedla taky dozvedel se o tom ale zustali jsme spolu od te doby je divny na pivo chodil vzdycky ale ted se stale vyhyba domovu travi cas s kamaradama vice nez s rodinou se mnou navic prestal skoro komunikovat stale se dozaduju nejakych citu z jeho strany je hrozne naladovej a vyjizdi po me jako kdybych pro nej uz nic nebyla staram se o vsechno sama sama vyletuju s dcerou on vecne nema cas tvrdi ze ma praci ale neverim mu myslim si ze je v tom jina zena . Kdyz se ho na to zeptam tak zase odpovi dej me pokoj. Styka se se samejma svobodnejma a chova se jak pubertak nevim jak ho odehnat od tech kamaradu a aby si uvedomil ze rodina je prece prednejsi dekuji za vasi radu

ahoj Petro,já byl jako tvůj manžel,skoro každý den jsem chodil na pivo,kolikrát jsem se s manželkou pomiloval a šel jsem na pivo.A víš jak tato "pohádka" skončila?Manželkam se ode mě odstěhovala k jejím rodičům,je to už 3 měsíce.Dostal jsem pěkně za vyučenou,chtěl bych to vrátit zpátky ale žena se chce rozvést.Prožíval jsem takový muka že jsem se málem oběsil.Přišel jsem na to že mě taková ženská za to nestojí.A pro příští vztah který snad budu mít=nejdůležitější je manželka,děti,rodina.Ne kamarádi v hospodě.Tak mu dej jasně na zřetel-buď hospoda nebo já.Držím ti palce.Ahoj p73.

Petro, a jak v posteli? Někteří se na to chytí. Sama se musíš rozpomenout, co Vás spojovalo, co se mu líbilo a co mu asi schází. Je to blbý Ti to psát, ale nějakým porozuměním a pomocí se nemá cenu ohánět. To je to poslední, co chtějí slyšet. Jestli jste chodili spolu do "hospody", sežeň si hlídání a jdi s ním. V hospodě jsou chlapi sdílnější, to je teda moje zkušenost... Jestli jsi unavená, slev z úklidových prací a zkus se zachovat jinak, než obvykle. Asi ho nechválíš, když přijde z hospody. Zkus to, nebýt naštvaná. Prostě pohoda. A prosímtě nepátrej, jestli někoho má. Pokud ovšem nechceš získat nějaký důkaz a rozvíst se. Opakuji se, nikoho nepředěláš, musíš změnit sama sebe a své chování.

Muj manzel chodi kazdy den na pivo mame 6 ti letou dceru veskera starost zustava na me je hrozne naladovy divy se ze jsem porad unavena uz nekolikrat jsem mu rekla ze manzelstvi je o vzajemnem porozumeni a ze si musime pomahat stejne se nic nedeje navic ho porad podezrivam ze nekoho ma a on at ho neotravuju a a kdyby mel tak co nevim jestli ma cenu dale pretrvavat v manzelstvi ktere trva 11 let kdyz se pry nezmeni co myslite co mam delat proc porad utika za kamaradama do hospody on me na to tvrdi ze chodil vzdycky a bude ale doma nic nedela a ani se mnou nekomunikuje nevim si s tim rady mam pocit ze nekoho ma

Myslim že tohle je dost odvážný řešení, ale chápu vás.. i když vás to musí dost bolet. Asi je lepší když o tom druhym vztahu nebudete vědět žádný podrobnosti a jestli vás má vaše manželka ráda, přestože udržuje i jiný vztah, vaše rozhodnutí schvaluju. Pokud bude vyhovovat vám oběma.. Přece by odešla sama kdyby s vámi už nechtěla být.. ono se občas stane že žena miluje 2 muže a neni schopná si vybrat..

Babo,raď! Nejsem žádný zelenáč, je mi přes padesát a jsem potřetí ženatý. Nyní docela šťastně (jsem si myslel), má nynější žena je o hodně mladší, žijeme spolu už desátý rok a z toho osmý jako manželé. Máme nádherné děti 6 a 7 let, oba je milujeme a ony nás. I když já mám už 4 starší děti, z toho 3 žijí u mne a další jen kousek od nás, tyto nejmladší si opravdu moc užívám. Idyla. Před pár týdny jsem zaznamenal změnu chování manželky a po krátkém zapírání přiznala, že má přítele, kterého má moc ráda a nemůže se ho vzdát. Je ochotná odejít a nechat mi děti, i když jak říká, je moc miluje a mně má taté pořád ještě ráda Je schopná mne objímat líbat, milovat se se mnou, ale není prý schopná se toho druhého vztahu vzdát. Mnozí určitě víte , co to se mnou udělalo a co mě napadlo jako první: Ať jde,čím dřív, tím líp, abych to dokázal snadněji přežít. Já to zažil už třikrát, tak si ani nenalhávám, kde je největší chyba. Ale po pár dnech mi došlo, že je to to nejsobečtější řešení, a že bych tím vzal dětem maminku, kterou mají moc rády. Moje čtyři starší děti to zažily,akorát že tím odstrčeným jsem byl vždycky já. Přesto,jak jsem už psal, se všechny vrátily ke mně ,ale i se svými matkami mají dobré vztahy. Jen přece v tom dětství mají ránu.
Navrhl jsem tedy své ženě, ať tu bydlí dál, ať si dělá,co uzná za vhodné,jen ať se snaží abych o tom ani já ani děti nic podrobného nevěděli. Strašně se toho bojím, ale nic lešího jsem nevymyslel

nenene manzelska poradna je sice o necem jinem, ale tady jak debatujem a jak clovek vidi, ze na tom neni sam, tak jak na tom je, to tez pomuze cloveku, kdyz uz ne jinak tak aspon v tom, ze se vypovida a ulevi se mu ... ze se treba zacne snazit chovat jinak dle toho co mu pisou jini, že zkusi vic variant atd., ze nebudu uz trapne prohledavat kapsy ... opravdu to nema cenu a nicim jen sama sebe...a taky si dneska pujdu koupit kyticku :o)

Žárlivost je v podstatě nemoc. Je to v Tobě a těžko se tomu můžeš ubránit. Já po letech, kdy jsem žárlila a to odůvodněně, našla pomoc u kinezioložky. Měla jsem jediné přání, aby mě zbavila závislosti na manželovi. Nějak se to podařilo, ale taky to nebylo hned. Teď jsem v pohodě a doufám, že už to tak zůstane. Řekla bych, že na lásku není nikdy pozdě, příjde, ani nevíš jak. Ale já říkám, nejdříve se musíš zbavit starého, abys získala /něco/ nového. A to v každém případě. Tím možná té lásce bráním, protože já mám svého muže svým způsobem pořád ráda.

žárlivec má vždy důvod.Za ta léta bych si už měla zvyknout,ale pořád mě to štve.Nejdříve jsem se bouřila,nadávala,zuřila,pak vysvětlovala,pak byla apatická a teď je mi to jž doopravdy jedno.Léta důvod neměl a pak jsem mu vzteky taky jako ty zahnula.
Bez citu.No a v té době jsem nebyla padlá na hlavu,abych si nějaké důkazy nechávala po kapsách,nebo v tašce,nebo v mobilu.Takže to jeho prohledávání a šmírování mu bylo stejně k ničmu.Došlo k tomu, co jsem mu léta říkala,že když budu chtít zahnout,tak zahnu ta,že o tom stejně nebude vědět,tak že to je smorení je stejně k ničemu akorát se ztrap'nuje a akorát mě k tomu zahnutí dožene.A stalo se,protože jsem už měla plné zuby toho jeho bezdůvodného podezřívání.Dohnal mě k tomu.Po dlouhých letech bezdůvodného podezřívání to už ani jinak nešlo.A taky toho nelituju a taky bych se lásce nebránila,dokonce bych ji moc chtěla,ale vypadá to,že mě život,resp.on odnaučil milovat.

Kuki, jsi dobrá, pochopila jsi, jak se to dá dělat bez nějakých trapných zcén. Já dělám podobné, s mobilem jsem to ještě nezkoušela, občas si něco koupím, náušnice na Vánoce, teď na svátek to bude prstýnek, vyholila jsem se tam, kde to předtím "nešlo", jsem v pohodě a ono to stačí, protože to tak nebývalo, a jeho to dost vytáčí. Volá mi z práce a když jedu za dcerou na návštěvu, volá mi tam. Taky jsem mu zahnula, ale byla to jednorázovka, vůbec toho nelituji, ale vztah bych nechtěla. Ovšem lásce bych se nebránila... Život, anebo on, mě naučil...
Ireno, a jak reaguješ na to jeho prohledávání? Má důvod?

můj žarlivý manžel mi prohledává kapsy,tašku,poštu a leze mi do mobilu.

No urcite dost lidi uklidnim kdyz reknu ze i kluci prohlizej veci.je mi 31 let mela jsem dva 6 lete vztahy a pak trilety a ve vsech patrneri take hledali :-)Ono to bylo spis tak ze jsem mela duvod hledat ja, pak jsem to delala a nachazela a kdyz jsem toho mela uz dost a zasebou utrapene dny nejak se to prehoulo vykaslala jsem se na hledani a delala pred partnerem ze mam jine zajmy/bud jsem je mela nebo jsem to jen hrala/ a oni zacli byt nejisti a situace se otocila a patrat zacali oni:-) Pravda je ze jsem byla tak husta ze jsem to i vyzkousela:-) Napsala jsem si sama sms z jineho mobilu ktery partner nezna a jako si desne smskovala/jako to delaval partner/ ten pak jak jsem zalezla do vany /jinak by se neodvazil mam tel stale pobliz/nakoukl coz je jasne protoze to pak nevydrzel a o veci se mluvilo:-) a ja desna pohodicka a ...no proste jako by byl on.Je to mozna trochu neobvykle:-) ale je to tak.Me v te chvili vzdy pripada ze je to desne ze partner dela to a to, vsechny ty tajnosti a jeho styky s jinyma a zda se mi ze s tim nejde nic delat pak uz to trva tak dlouho ze to samo od sebe prejde a necham to byt a jak se tak stane pokazde se to otoci a kdyz tomu pomuzu to uz vim a jsem desne v pohode nakonec to zacne rozcilovat partnera ze na nej jakoby "kaslu" a jsem nejaka vesela a nemam cas a litam po vsech certech a zacne se chovat jako ja predtim:-)Ale chvilku to trva.Zatim jsem nemela takoveho klidase ktery nezpozornel.Nakonec jsme prosli debatama typu...Ja:me uz to nevadi at si kazdy pise komu chce, kazdy si muze preci delat co uzna za vhodne...o parner: ale ja uz nikomu nepisu uz to nedelam...to neni fer...a ja :klidne si pis /a desne zaneprazdnena jako by mi byl jedno"...a on zase ale to nema smysl takovy vztah...atd.A do te doby vzdy presne naopak:-) a ja za hrozneho otrapu.Podotykam ze byli i tak vypjate chvile ze abych rozvirila jeho klid ze me ma "na haku" chodila jsem v nejhorsich chvili pres hodinu vecer /nebo v jinou neobvyklou dobu kdy spis nechodim ven/venku kolem domu a delala jak jsem desne pryc...asi s nekym?:-)..jen takove kraviny mi pomohly.Jinak me ignoroval i smym patranim a vypatranim.

Podlost je podle tebe rict meme že tat z ni dela blbce, ale lhat manželce a podvadet ji neni podlost? Ty ale maš meritka!

Tak to se už nedá nic dělat,to je těžkej MORYBUNDUS.

Tak to se už nedá nic dělat,to je těžkej MORYBUNDUS.

eno85"seznam.cz