BÁSNIČKY PRO VŠECHNY LIDIČKY

Pod lupou beze skla,
co leží psáno,
připadá mi stejné,
jako když se zatleská
hluchému skladateli.

Sklenice špinavá
s nádechem předešlé noci.
Popelník až po okraj kvetoucí,
stůl co večer vítal mě hojností,
dnes ukazuje jen svráštělou tvář.

Už nečtu,ani netleskám.
Už vím,že nemá to cenu.
Benzínem se polévám,
vždycky mi tak voněl,
čekám až odvaha se přikloní
a plamen svíčky,dotkne se mé tváře.

Námořníku,kam odplouváš?
Měsíc,vládce můj a pán,
opět mi mizí a odchází!
Nastanou noci temné,
schováš mne ve svém náručí?
Aspoň na malou chviličku můžu se do něj schoulit?
Opustíš někdy milovanou Emičku,
nebo mne budeš dál trýznit a rmoutit?

Měsíc je můj Pán magický,
nebudu jen s ním,na jeho paprscích ochranných,nocí plout navždycky!
Naloď se ,námořníku,
na mou bárku nebeskou,
poplujeme spolu nad přenádhernou noční krajinou!Fantazií stvořenou?
Ne,jsme skuteční,fantazií umíme žít!
Já vím,v noci pospáváš,
na slastných vlnách se pohoupáváš!
Poslední nabídka-pojeď 30.na projížďku nebeskou i Bohyně noci nám na chvíli bude klečet u kolenou.
Můj Pán bude 406 209 Km. vzdálený,
nenech mne samotnou,
mořský vlku,trýzniteli,záhadný příteli!

Samota

Co je to samota?
Samota je velká postel,
kde se tvé tělo samo ztrácí
a marně hledá něčí ruku,
co něžný dotyk jemně vrací.

Samota je tisíce nevyřčených slov,
které zná jen tvá mysl.
Chybí zde totiž uší pár,
jenž dávají těm slovům
pravý lidský smysl.

Samota je bolest co nejde utišit
a cizí hlas z rádia
marně se snaží ji přehlušit,
je to černá stvůra, která tě pohltí,
do duše vryje se
a pak tě rozdrtí.

Samota jsou nesplněné sny a touhy
a k tomu vědomí,že život je okamžik pouhý
a strach, že to co dosud nestalo se,
ti budoucnost už nepřinese.

Samota je probdělá noc,
nespavost, jenž si dokazuje svou moc.
Někdy je to taky pláč.
Ten však ráno prozradí oteklá víčka,
proto ho ukrýváme za plachý úsměv
a za slovíčka.

Samota však taky může být krásná naděje.
Kdo ví, kam nás zítřek zavěje?
Možná k někomu, kdo naše srdíčko
s láskou zahřeje :-)

Už?
Tak dobrou noc,myslím na Tebe!

Dobrou noc...

Koho můj Nemo
trestáš a týráš,
když přepsal jsi
srdce své na Satyra?
Tvou bolest
co mou jest,
ze slov Tvých cítím,
za víčky jsem s Tebou
celým svým bytím..
Nevěřím,
že není Námořník,
snad jen,
že zapoměl na svůj nick..
Že hledáš loňský sníh
po krčmách přístavních,
v moci žen poběhlých,
vzpomínáš Emin smích..
Navždy jsi přeci
v Emině srdci podepsán,
můj pirát, můj pán..
Víš Ty,
že vrchol
na nejvyšší hoře,
sněhu má ještě moře
rudý i tichý oceán..?
Posílám polibek,
a pramínek vlasů
na floridské pobřeží
modravou krásu,
kde nikdy nesněží....

Pro tu, ktara psala pred tou co opevuje Modi:
ja vim,co chces napsat - to mistecko krasne, mezi stehny, v klidu nenechat! Tak se ti chce, ja te znam, chces rozkose, devko moje.
Vrat se jinam, kde si ted pisem, tam sobe oddavat se budem.

Dneska se ma vratit Modi,
usporadame pro nej hody.
Vezmeme ho do prirody.

Na palouku, na mechovem koberci,
udelame slavnostni recepci.

Lesni skritci budou menu nositi,
krasne vily o tanec prositi.

Co si bude dale Mistr prat,
jaka hudba mu ma hrat?

Mozaika je to nádherně barevná,tím se unést nechám...teď se jdu osprchovat a po víc,jak 24 hodinách,na chvilku ulehnu duhově zklidněná.
Ale jsem-Ty víš co chci napsat,však nechci to zase zbabrat...

..Co budeme dělat my?
Čarovat s barevnými pentlemi.
Červenou stužkou Tě přivábím.
Růžovou něžně pohladím.
Oranžová Tě k letu povzbudí.
Hnědá zas k Zemi připevní.
Ze žluté Ti veselou čelenku udělám.
Zelenou zklidním sklon k blbým náladám.
Po modré vyšplháme do Nebe.
Fialový anděl tam bude čekat na Mne a na Tebe.
Černým závojem nás přikryje
a tajemství Bílé barvy odkryje..

Ríša a Míša?
Dvojvaječná dvojčata?
Necháme je spolu si hrát,
ale co my?Co pak budeme dělat?

Krásné a chytré miminko ASUS U1F je
jistě v báječnou dívku či hocha dozraje.
Dej jí jméno Míša.
Ten můj je zas Ríša.
Zavřeme je spolu do ohrádky,
budem pozorovat jejich hrátky:-)

Já si koupel teprv dám a sama sebe polaskám?

Koupel jsem si dala s pěnou
a náhle lasička -
měla duhová očička...

A pak ryba prapodivná,
řekla, že sama jsem moc divná...

A nakonec velké R připlavalo
a jako rejnok odplavalo:-)

Co si člověk neudělá sám, to nemá:-))))

Já Ti velmi děkuji a nadpozemsky krásnou noc přeji!
Andělíčky necháme se obklopit
a jako,kdysi,v dětství,
budeme si bezstarostně snít.

O čem má psát Ema,
čím vás pohladit?
Když sama je
a hledá,
a není,
a neví,
kdo poradí?
Obdiv lidi oslepuje,
a pravda je zahalena,
i když pořád, pořád tu je
od nepaměti neprozřena,
má svůj čas,
pravda ta je předurčena.
Obdiv lidi činí,
lepší než jsou jiní,
nadpozemské vlastnosti,
samo dobrodiní..

Nejde to Emě jako vždycky,
veršovat sladce romanticky..
Chybí tu Námořník,
ze srdce tóny,
v duši hudba, tělo v tanci,
v mysli znějící zvony..

Za přání k svátku,
všem opravdu děkuji,
od té doby, co Ema jsem,
cítím lásku a miluji..

Krásné Velikonoce přeji všem lidem..

..Já chtěla bych vás všechny pohladit,
do kruhu seřadit,
uprostřed ruce propojit,
kouzlo trpělivosti si osvojit..

Ale sama jsem tim hříchem nemocná,
cítím se strašně bezmocná...

Emo sladká,dnes svátek máš
a tak všechno nejlepší,
co se děje,že rýmům odoláváš,
slova krásná nepřidáváš?
Ukonejšit nás zkus,vždyť některé řádky dnes napsané,jsou,jak na hrdle nůž!
Vím,každý den svátek není,
i na mě agresivita často zuby cení.
Máme Tě rádi v dny sváteční i všední,
pobývej tu s námi!

Božka,jsi opravdu tak blbá,nebo jsou dnes jen skvrny na slunci?