VRBA - aneb, kdo mě vadí na Doktorce.cz

D: dík moc. Jen jěště k tomuto: rozhodně jsme se k našim nestěhovali kvůli najetku nebo něčemu takovému . Já vlastně ani nevím co nás k tomu vedlo. Nebo jasně, že vím (brácha potřeboval splatit dluhy), ale možná v tom byla tak trochu touha po velké rodiě ( samozřejmě má touha), možná to byl falešný pocit "samaritánky", která cosi zachraňuje, možná to bylo to, že jsem si nedokázala zvyknout v 3+1 a představa zahrady nebyla špatná (můj by tam měl garáž, dílnu , malej prostor na lítání). nevím asi jsem dost velký sobec.

Tome: s tím nadáváním před " údajně spícími "" dětmi máš pravdu. Má s tím také zkušenosti. Jenže já nemohu říct , že by jsme se hádali, já už totiž na to nemám ani náladu, takže pokud možno hádku nevyvolávám a manžel , když chce začít tak raději odejdu - ono to stejně nemá smysl ,k ničemu bychom stejně nedošli. Pokud si chce promluvit normálně není problém. A jakmile se to začne zvrtávat jdu od toho.Asi si teď dost protiřečím.

Andy: aspoň si myslím, že ho to nepostihuje ( i když maloši jsou hodně citliví), ale víš ono je to takové zvláštní.Je pravda, že máme na vše málo času, tak to ani nestačí postřehnout. Protože malej dojíždí do školy, přijedeme domů o půl paté, než se převleče, udělá úlohy, odpíská na píšťalku tak je 6. Když se jde před tím trochu proběhnout je půl sedmé, podívá se na pohádku, povečeří, umýt a je půl osmé. V tuto dobu není moc času na komunikaci mezi námi "dospělými" takže se vlastně ani nic neodehrává. A večer pokud má manžel náladu a
chce mluvit (většinou o všeobecných věcech co se netýkají této situace) tak mluvíme, pokud začne s narážkami a nadáváním jdu od toho.Naši si ho nevšímají ani nemohou , protože jde z práce přímo nahoru, kde odpočívá. Horší by bylo kdyby malej poslouchal narážky a nadávání od našich nebo mojeho, ale toto se nekoná . Naši nemají potřebu a můj chlap má na to čas až malej spí. Jindy nemá šanci , protože já na to nemám čas.
A s tím zázrakem: nevím, ale snad se to uklidňuje ( i když je to možná zasouvání problému pod polštář), ale měli jsme včera debatu s manželem ( úplně O.K.) o jeho práci , o tom, že bychom mohli dodělat do zimy vjezd před barákem, že by jsme vyrazili v sobotu na hřiby. Tak nevím. Možná se jen utěšuji. Kdoví.
Mony: ať nemluvím jen o sobě, budeš si muset asi opravdu k té doktorce sednout a trvat na vyšetření pořádným specialistou.
Jen se nenech odbýt. Věřím, že to není nic příjemného , žít s tímto problémem.

Sun, ale Koumes přece k tématu napsal.

Jak píšeš: z toho by měl hlavně těžit jednou náš kluk ( jestli se to srovná , do hrobu si to nevezmem a on bude mít něco do začátku), považuju to za dost špatný názor. Moje babička s dědou postavili obrovský barák, děti se jim odstěhovali, oni v něm zůstali sami a akorát jim můžou vyčítat, jak se pro ně dřeli. Za barák ti nikdo nepoděkuje, radši se postarej, aby syn vyrůstal ve spokojené rodině. Souhlasím s ostatními, že to sice vypadá, že syn to nevnímá, ale jestli je mezi vámi dusno, tak to vycítí. Píšeš, že nevíš, jak by snesl stěhování. A jak myslíš, že by nesl rozvod, protože jestli to necháš plavat, tak to k němu dospěje.

Jo, andy, souhlasím s tvým hodnocením postřehu dětí. Moji rodiče si taky mysleli, že spím, když si vyčítali velmi ošklivé věci a mám z toho trauma dodnes, ač jsem starý chlap.

Ahoj Suníku a Mony a všichni prudící:))
Mony: Takže trávení a střeva ti potíže nedělají, jenom jde o to, jak se dobře vysrajdit a nenatrhnout si při tom dirku, jo? Tak máš asi nějakou slabou kůži, bo co? Páč to nechápu:( a to máš už dlouhodobě nebo od porodu či od nějaké určité doby? Je to stejné v zimě i v létě? Jsem ráda, že je manža tvůj a ne sousedky, myslela jsem si to, jen jsem potřebovala vyzkoušet, jestli jsem mimo já nebo Romana:))
Sun: Zdá se mi, že to pořád odkládáš a podvědomě čekáš na nějaký ten zázrak! Jaké to bylo u vás včera? Píšeš, že malej nemá pocit, že se u vás něco děje, tak nevím jak to děláte, ale nebyla bych si tím tak jistá, páč děcka vycítí i syrečky za oknem:))
Možná se ti jen zdá, nebo spíše si přeješ, že malej nemá ani ponětí, že něco není v pořádku, moc tomu nevěřím, pokud je u vás dusno, že by se dalo krájet, určitě to malému neuniklo, jen je ještě malý na to, aby se zeptal! Můj názor, páč moje máti si taky myslela, že o ničem nevíme, protože se před námi nehádali, byla na omylu, akorát jsme o tom nikdy nemluvili, ale věděly jsme vše, páč jsme vycítily, že něco není v pořádku! A ještě k tomu malému, myslím, že se mu bude líbit všude se spokojenými rodiči, babi s dědou mají hrát v životě dítěte jen doplňkovou roli, nikoli hlavní!

Koumesi: že ty jsi toho tolik napsala k tomu tématu.
Andy, Mony: Včera už jsem se nestačila rozloučit - omlouvám se.
Těmi ústupky jsem myslela: hlavně ten jeho souhlas a ochotu se stěhováním, z toho by měl hlavně těžit jednou náš kluk ( jestli se to srovná , do hrobu si to nevezmem a on bude mít něco do začátku) a když bych nebrala majetkovou stránku - určitě to malýmu pomohlo v tom jeho problému s řečí - 100% zlepšení ne-li více i když to pořád není ono.
A k tomu stěhování , Mony, moc se mi do toho nechce ,ale asi to tak dopadne : měla bych pocit, že jsem něco vzdala ( i když nejde jen o mě a mé pocity)
- stálo to vše opravdu hodně vlastní dřiny a to doslova
- nevím jak by to snesl malej ( zatím nemá pocit, že se u nás něco děje)
ONo to vše ukáže čas. Dala jsem si termín do nového roku.Tak uvidíme.

Tak na doktorce mi vaděj takový ty krávy co nepíšou k tématu.Dejte si meily a těma kecama tady nevopruzujte husy depkový.

Asi zas pozdě:-))Andy myslím že manžel je můj,i kdyby sousedka chtěla,tak manža určitě ne:-)Leda že by to byla Angelina Jolie:-))))
Jinak asi nemám nijak specifickou chorobu.....prostě potřebuji si udržet řidkou stolici,protože mi jinak praskne konečník,a léčím to znova.Na kolonoskopii jsem byla,ale nic mi nebylo zjištěno.Prostě se neví,ale chci jít k lékařce znova a asi si tam sednu a neodejdu dřív,dokud mě někde neobjedná......ať se to vyřeší.

Sun,já jsem bydlela s manžou u našich,a byla to katastrofa,zdála se mi jeho mamka supr,tak jsme se přestěhovali k ní,ale nefungovalo to.Tak jsme se odstěhovali do podnájmu,a mám skvělou tchýn.A jestli jsi věřící,tak víš že v bibli je psáno,že manžel opustí svou matku a přidrží se své manželky.....a budou jedno tělo....už kdysi se vědělo,že mladí musí žít jako samostatná jednotka,a ne s rodiči.Prostě to musíš řešit,odstěhovat se,jinak se ti asi rozpadne manželství,a je to škoda,nejvíc by trpěly děti.Je to těžké ale řešení určitě najdete!!!

Sun: Já myslím, že situaci jsi vylíčila jasně a srozumitelně! Jen spíše tápeš v tom, jak najít cestu ven, ale tomu se říká problém, který se ti tu snažíme pomoci vyřešit:) Sun, pokud tvůj manžel je ten typ člověka, co neumí zrovna 2x jednat s lidmi, není diplomat a nectí člověka bližního, tak s tím ale nic neuděláš, i když budeš čekat na zázrak. Psala jsi, že jsi věřící, ale v tomhle bych na boha nespoléhala! Prostě je takový a ty to přece víš! Psala jsi, že si podstatu problému uvědomuješ, když jste se přestěhovali k vašim a já ti říkám, že v tom je celej zakopanej pes. Manža nemyslel, že to bude taková krize, asi měl jiné představy, páč předtím se on a tvý rodiče snášeli tak jinak a zřejmě ho celá situace překvapila, vykolejila a asi má pocit, že i poznal pravou tvář tvých rodičů, ke kterým prostě nechce nebo nemůže mít úctu! Každej máme své city a pocity, který by měly být vyslyšeny a ty by ses možná měla přemoci, než je bude vyprávět jiný...koleduješ si ještě o větší malér, prostě dneska bouchni do stolu a řekni DOST! Je na čase si promluvit, ale dle mého ryze ženského uvážení, by jste měli začít pod tou peřinou, páč nevybouřenej chlap je horší než rozzuřenej bernardýn:))
Taky jsi psala, že jsi si vědoma toho, že udělal spousty ústupků, co se tebe a tvé rodiny týče...co za to dostal? Nebo u vás to, neplatí něco za něco?

Andy: Vidíš ono seto pomalu začíná rozmotávat. Můj problém je asi to, že neumím správně popsat situaci. Chtít zapadnout - by pro mě znamenalo mít snahu se všemi vyjít v mezích slušnosti - tzn. ne si všechno nechat líbit, ale řešit to slušným způsobem a na druhé straně nevyhýbat se ostatním a jak píšeš tak je to i o té cti jednoho k druhému z obou stran. Možná si časem uvědomím v čem je vlastně problém. I když jsem už toho hodně napsala, tak se v tom pořád patlám, jak se dá. Jenže na druhou stranu jsou to velkmi krásná slova,ale jak je uvést do praxe? A s tou radostí : ne že bych nevěděla, ale nevím. Co jsem prozatím navrhla: výlet, večeři bohužel se minulo účinkem a to zaplutí pod peřinu: tak na to ted" momentálně nemám ani pomyšlení.

Sun: co znamená chtít zapadnout? Já taky chci všude zapadnout, ale ne za každou cenu! Nebudu ze sebe dělat něco, co nejsem, jenom proto, abych zapadla! Je to o tom chtít a ctít. On nectí tvé rodiče, rodiče zase nectí jeho a mávnutím proutku to nezměníš! Chce to čas, ale taky to chce rychle jednat, páč propast se zvětšuje každým dnem a já nevím jak ty, ale mně už se pak nechce partnerovi vyprávět, co se dělo před 10 dny...
Pořád si mi neodpověděla, čím bys mu mohla udělat radost a tím prolomit ledy, určitě existuje něco, co tvého Jarouška rozehřeje...

Tak Ali - teď si to vystihla - musí ch t í t zapadnout. A já byla možná hloupá , že jsem to nepochopila hned. Že to není o tom žít vedle sebe , ale o tom chtít žít spolem.
Mony: abych pravdu řekla zatím se mi to opravdu moc řešit nechce , protože ani nevím pořádně jak. Snad to chce čas.

S tím souhlasím....

sun, já rozumím, ale fakt je, že žít s rodiči se dá pouze za předpokladu, že se ten druhý (cizí) partner absolutně přizpůsobí a že si neuděláte vlastní rodinu, ale on se stane součástí té původní. Viděla jsem to okolo sebe
mnohokrát a skutečně, jinak to nejde. A každý na to nemá, já bych na to taky neměla...

Mony: a co přesně ti je? Jmenuje se nějak ten tvůj problém? Myslím lékařsky!

Romča: Já možná i chápu, jak to myslíš, ovšem nebudu tu se ženskejma kecat o jejich chlapech pod jmény, to by byl dost guláš, takže si je označujem můj a tvůj a to nejen tady, ale i se ženskejma v reálu! Prostě ten můj má podobné vlastnosti jako ten tvůj a myslím, že všichni chápou lépe, než, když řeknu, Jaroušek má stejné vlastnosti jako Luďa! To bychom za chvíli věděly prd:))
Mony: i já Sun říkám, že řešit to musí, ale je pravdou, že všechno má svůj čas a Sun určitě pozná, kdy ten čas nastal! Jen mám obavy, aby ho neprošvihla a situace nenabrala jiný rozměr, obzvláště pokud pijou Bonaquu:)))
Mony, taky je manžel tvůj, nebo sousedky? :))

Ali: dík za příspěvek umožňuje mi to srovnat si myšlenky v hlavě.
Víš tady u mě nejde o to ho od nás vypakovat a žít s našema. Bohužel se to dostalo u nás do takové situace, kdy prostě mé dvě nejbližší strany stojí proti sobě. A teď mám dilema:dá se to někdy dohromady? A jestli ano (nebudou další problémy jak ze strany manžela, nebo našich)
- odejít (jenže manžel to chce pouze pod podmínkou prodeje domu, s tím, že naši budou muset odejít) A i kdyby jsme odešli a barák se neprodával - budu muset počítat s tím, že mi to bude vyčítat(což on velmi rád).
- třetí poznámka: malej by to stěhování tak trochu psychicky odnesl

každý má jméno, a nikdo není tvůj, i když ho miluješ jak chceš, čau

Chjo,než dočtu všechny příspěvky......tak je poledne:-)
Andy a Sun,psylium užívám už půlrok,mám pocit že pro lékaře jsou některé věci banalitkou a řeší to tím,že tě pošlou domů a řeknou musíte víc pít a víc ovoce.....ale to dělám,a nic.Ale to jen tak mimo věc....
Sun,taky mám částečně pocit,a promiň,že se akorát uklidňuješ kecáním,ale řešit se ti to moc nechce.Ale nedivím se ti,není to jednoduché......
Jinak zdravím všechny:-)