Má zvíře duši?

Ahoj Silvi.Všichni máme duši, bez té nelze žít !! Ale potěším tě víc, leckterý pejsek ji má větší a krásnější než nějaký člověk. Hodnější a upřímnější... Markéta.'

Sam to žereš, tak tady nevopruzuj ubožaku.'

A ty máš nějaké výčitky když si dáváš do hlavy vepřový řízek nebo pečené kuře? Pokrytče. Nebo pokrytkyně?'

No právě Deni, to je hrůza, že k tomu není co dodat. Snad jen: "Chlapče, trochu ohleduplnosti a citlivosti by ti slušelo lépe"'

A má ji člověk?'

No, ses takovej malej ubohej trapacek, vid? A vy ostatni na nej nereagujte, je to ubozak.

Co žes obíral z polívky ?!Vrahu!!!'

Taky mi umřelo zviřátko. Byl to kohoutek. když byl ještě malé žluté kuřátko, zachránil jsem ho před sežráním. Byl z vyřazovny v drůbežárně na zkrmení. Ukradl jsem ho školníkovi z krabice ve které to děsně pípalo. Prodávají se živí v krabicích po 100 ks. Školník je pak dá i s krabicí do mrazáku, tam umrznou a má krmení pro hady. Ještě dnes se mi derou slzy do očí stejně jako tehdy když jsem obíral jeho stehýnko z polívky. A to mu byl teprve rok.'

Ahoj Deni,já Ti naprosto rozumím, cítím s tebou a chápu tě. Taky mi umřel zakrslý králíček, bylo mu 8 let. Už je to skoro čtyři roky nazpátek a vyrovnala jsem se s tím, ale já vím, že ten první půl rok byl velmi těžký. Myslela jsem na něj každý den, pořád jsem myslela na to, jak jsem ho milovala, jak jsme se spolu mazlili, jak jsmem mohla cítit jeho teplo, jak jsem hladila jeho voňavou srst.... hrozně jsem se trápila. Každý den jsem brečela. Většina lidí tomuhle vůbec nemůže rozumět, měla jsem tehdy jedinou kamarádku, která mě vyslechla a cítila se mnou. Vykašli se na to, co si myslí ostatní, vždyť je tak lidské milovat zvířataPřeji Ti hodně štěstí.'

Mamerko, díky moc. Strašně jsi mi pomohla. Ještě nejsem úplně přesvědčená, ale asi si ho fakt koupím. Lidi mi doporučujou úplně jiný druh zvířete, ale zase si asi koupím králíka. Kočky nemám ráda a na psa nemám potřebný prostor a ani čas. Akorát chci úplně jiného, naprosto odlišného a opačné pohlaví. Ale i tak se bojím, že mi bude pohled na něj připomínat toho co umřel. Díky ještě jednou moc, jsem ráda že se můžu svěřit alespoň někomu na internetu, protože moje okolí to většinou nechápe, že můžu tak trpět pro ztrátu "blbého" králíka.'

Milá Silvie!Zvířata duši mají a né jak někdo tvrdil, že podle křesťanství né!Z filozoficko-teologického hlediska však duše zvířátek není nesmrtelná, jako duše lidská, tolik křesťanská nauka!Jestliže všechno je dílo Božích rukou, tak i zvířata mají svoje místo!A dále, jak by Nebe, Ráj vypadal bez kamarádů zvířátek?Takže se tím netrap!Jedno ale musím podotknou, člověk ale pořád stojí na nejvyšším stupni, alespoň tak to cítím jako křesťan, ale názory na tohle se budou lišit, podle teologických náhledů různých náboženství!Jedno je ale společné pro všechny, zvířátko i rostlinka trpí, když ji týráme a ničíme!Tak pěkný den!'

To jsi mi fakt pomoh.... .

Deniso, rozhodně! Neber to jako podvod na tvého "bývalého" miláčka. Je to všechno přesně tak, jak jsem psala výše. Prostě to neni náhrada, je to tak, že chceš aby dostal další živej tvoreček lásku, kterou by mu třeba jinej takovou nedal. Ber to jako záchranu. A na tu smrt nesmíš myslet. Navíc, měla jsem stejné pocity, ale nový zvířátko ti dá tak zabrat, že na tohle pak už nemyslíš. Já byla v dost podobné situaci a byl to nejhorší zážitek mého života, ale tohle je další krok v životě... Věřim že ani můj minulej pejsek Goldíček by nechtěl abych se trápila. Mam ho stále v sobě, ale to ticho už nešlo vydržet... A on to tam ze zhora chápe'

Mamerko, prosim te napis mi, zda vam to porizeni noveho zvirete alespon trosicku pomohlo. Ja uz nevim kudy kam, jsem psychicky na dne, po te rane ze mi umrelo zvire, prisla jeste jedna vztahova a ja nevim co mam delat. Vzdycky jsem rikala ze zvire uz nikdy, ze uz nechci zazit tu hruzu az umre, ale ted sem tak sama a tak nevim kudy kam a jestli by mi to alespon trochu nepomohlo mit alespon to zviratko.

No tak ja už bulím taky, jenom čtu tvůj příspěvek. My to měli naprosto to samý, akorát se jednalo ne o psa, ale o králíka. Teď mám neuvěřitelnej pocit prázdnoty v sobě i v bytě. Je už to pár měsíců a pořád dělám věci jako že dám do nákupního košíku mrkem, byť my jí nejíme a pak jí hned vyndám. Prostě reflexy. Teď se peru s protichůdnými pocity, zda nové zvíře či ne a zatím vítězí pocit, že ne, protože nechci už nikdy zažít nic tak strašnýho jako umírání zvířete. A kdybych měla nový, tak bych snad od první chvíle myslela na to, že to zase za pár let přijde a zase to bude tak strašně bolet. Nejhorší je, že tenhle zážitek jako by přebil všechny ty krásný a veselý chvíle s ním, jako by zůstal jen ten konec a nic jinýho. To prostě moc lidí nepochopí, tak jako tvoje sousedka. Takových podobných lidí jsem zažila taky dost.Přeju ti hodně radosti z tvýho novýho pejska a věř že jsou i lidi který to maj s tou láskou ke zvířatům stejně jako ty.'

Víte, ještě se vyjádřím jak to bylo s tím naším novým pejskem. Když nám umřel Goldy, byla to katastrofa, u jeho hrobečku jsme stáli celá rodina a dokonce i kluci, který jsou jinak ty nejdrsnější na světě, brečeli... Myslela jsem, že umřu. Že svět je krutej, proč nás připravil o našeho miláčka, toho kterýho každej miloval, toho co nám toho tak strašně moc dal... Řekla jsem, že psa novýho nechci. A jestli, tak za hodně dlouhou dobu. Rozbrečela jsem se, protože už jen to pomyšlení, že myslím na nového psa, my přišlo jako podvod. Podvod na Goldyho. Ale pak jsme byli doma, tejden, dva, pak celej měsíc a v domě prázdno. TAK NEUVĚŘITELNÝ PRÁZDNO! A došlo mi další. Náš Goldy neumíral dlouhou nemocí, bylo to strašně náhlý, ale mě tím došlo, že tak je to jedině dobře, když se to mělo stát. To proč brečíme je, že jsme tak trochu sobecký, že tu s náma neni, ale my si uvědomili že to musíme brát z druhé strany: ON SE NETRÁPIL! Máme novýho pejska, ale přesto stále brečívám kvůli naší lásce, která už tu s náma neni. Chodím k jeho hrobečku a KAŽDÝ DEN tam má od nás nové kytky, jako dík, kterej mu ale celej nemůžeme nikdy vyjádřit... Neberu novýho psa jako náplast, beru ho jako někoho, komu dám nový domov a budu se o něj starat. Jako někoho, kdo kdyby neměl mě, tak ho má třeba sousedka, která by ho právě brala JEN jako zvíře! Chceme mu dát lásku, aby tu byl další pejsek, další spokojenej pejsek... GOLDY NIDKY NEZMIZÍ, je tu stále a napořád s námi!!! Milujem ho...Jak jste tady říkali: přišla k nám sousedka a říkala"víte, buďte v klidu, podívejte, někomu třeba umřelo dítě,to je katastrofa! tohle je nic proti tomu". Ano, možná jo, možná ne. Ale PES byl NAŠÍM DÍTĚTEM!!! Vysvětlete tohle ženský, která nikdy nepoznala zvířecí lásku...A na závěř: Goldy duši měl, věřím tomu. A když nám umíral, nikdy nezapomenu na to, že jeho poslední vydechnutí proběhlo, až když jsme u něj byli v pět ráno celá pětičlenná rodina! Bylo to neuvěřitelný... Jako by na nás čekal. (teď když o tom píšu, tak se mi z očí valej slzy, bylo to za mejch 20 let nejhorší zážitek mého života...)'

Určitě mají...'

Nikdy by mě nenapadlo, že by zvířata duši neměla. Určitě ji mají, ale asi ne tak složitou jako je lidská duše.'

Silvie, musíš se s tím vyrovnat sama a moc ráda bych ti poradila jak, ale nevím. U mě to je už 3 měsíce a stále brečím a mám pocit neuvěřitelný prázdnoty. Ale už jsem se naučila to nikomu neříkat, protože lidi jsou neuvěřitelný tupci a sociální negramoti, takže se pořád diví, proč smutním když to bylo jen!! zvíře, proč si nepořídím další, či proč si místo něj nepořídím dítě apod. To by se z nich jeden po.....l. Holt někdo nepochopí, že zvíře nám dokázalo dát mnohem víc než někteří lidé a že pro některé ze svých příbuzných nebudeme tak smutnit jako pro to zvíře. Ale to si fakt nemůžu pomoct, když se oni ke mně chovali hůř než k tomu zvířeti.'

Moc Vám všem děkuju a hlavně Denise za "Duhový most".Když jsem to četla,tekly mi slzy.Našemu pejskovi bylo 17 let,byli jsme si strašně blízko a nikdy na něj nezapomenu.Je to měsíc a stále je to pro mě těžké překonat.Strašně mi chybí a už navždy ho budu mít v srdci.To pochopí jen lidé,co milují zvířata,kteří je berou jako blízké bytosti a umějí si vzájemně dávat.Znám i spoustu takových co by vůbec nevěděli o čem tady píši,těch co by řekli..vžyt to byl JEN pes..'