Milenec a manžel

Karin,je to tak a je to super :-)

Manžel pro zajištění rodiny a milenec pro krásné chvíle.

Dobré téma.

Pavouku:Já o morálce vůbec nemluvím,že jsem napsala,že jsem moralista,tak jsem to slovo použila pouze obrazně z jiného příspěvku.Když už teda hovoříme o těch potřebách,každý máme právo uspokojovat své potřeby,ale jen do té míry,pokud to neomezuje druhého člověka nebo mu to neubližuje(kdyby každý uspokojoval jak se mu zachce,tak by to byla pěkná divočina:-).Já chápu,že nastanou problémy v manželství a přijde nevěra,ale názory,které tady občas zaznívají,jsou celkem těžko stravitelné.Vcelku souhlasím s názorem Erin,ale některé přispěvky jako jsou například od NATA nebo Toma,tak jsou celkem děsivý.Jinak rozdíl mezi hospodyní a manželkou - "jen láska a sex",je dost vtipnej:-)Důvodů pro něvěru je hromada a řada jich je pochopitelných,ale jak pro koho omluvitelných.Prostě jsem tím chtěla říci,nezapomenout na potřeby i toho druhého,to samozřejmě platí pro obě strany.

Taky se objevil jeden, co využil situace a dost jsme si užili. Jenže jeho to tak vzalo, že za mnou začal běhat, já o tom nevěděla, nějak jsme se vždycky minuli. Jenže já sice zažila něco fantastického /to doma není/, ale i přesto už jsem nechtěla o dalším setkání ani slyšet. Já nevím proč, ale nevěra není má parketa. Tak jednou a dost. Asi proto, že je to jen o sexu a nic víc. Morálka,nemorálka na to já už si nehraju.

Nojo, ale mnohdy ti co maji milence/milenku klidne priznavaji, ze sex se svym partnerem stale maji a mnohdu kolikrat i rikaji ze ani ne spatny, tak tco pak?

jájo - morálka je krásná věc, ale musí platit pro obě strany. Ten, co si uspokojuje potřeby nedělá nic nemorálního - má totiž morální právo na jejich uspokojení. Jinak řečeno: jaký je rozdíl mezi příjemnou a dobře placenou hospodyní a manželkou? Kromě sexu a lásky žádný nevidím. Když je tedy sex špatný, nedostatečný, nebo dokonce žádný (rozumí se za normální situace, žádná nemoc, žádný extrémní zážitek atd.), kdo má právo mluvit o morálce?

Je to věčný souboj mezi hlavou a srdcem, že Adélo?Pro svého muže atraktivní jsem stále, prý velmi, a samozřejmě mu sex chybí, to je koneckonců náš prvotní problém. Je to dost těžké všechno popsat, jak co vzniklo, ale někdy to prostě nejde překlenout a ta propast se začne prohlubovat víc a víc, a zdá se, že není úniku. Nechci ho k sobě poutat, o rozvodě také přemýšlím tak, aby měl volnost a našel to, co mu chybí.Rozhodně ale není chyba jen na mé straně. To vím, a manžel si také spoustu věcí uvědomuje. Také vím, že pokud se rozvedeme, bude to mít vysokou uroveň, já mám jenom občas pocit, že bych mohla ztratit víc než získat.Samozřejmě vím, že každý vztah zajede do jakéhosi stereotypu, a toho se právě bojím, budovat zase vše od začátku a možná se stejným koncem.Nikdo nevíme nic, nikdy se nemůžeme být jistí v ničem, a všechno je to asi o tom umět riskovat.

Jak mi bylo? Přiznávám, že příjemný pocit to není. Já ale nevím zda, je to už milenka či pouze zatím přítelkyně. Zkrátka vím, že se v jeho životě objevila nějaká nová ženská.To je složité takhle napsat, ja jsem se cítila. Už jsem to tady někde psala, že mi to samozřejmě vadilo, ale víc mi vadilo, jak se zachoval předtím, jak mi lhal a přesvědčoval mě, kázal atd. Přečti si předchozí příspěvky, nechce se mi o tom znovu rozepisovat. Ono je to ale asi dané tím, že já mám také někoho a vím, že se stačí sbalit a jít a tam někde je někdo, kdo o mě stojí a bude hodně rád, že jsem se takhle rozhodla. Taky se musím přiznat, že tím, že manžel také někoho má, tak už mě tak netíží svědomí. Já to prostě neumím asi správně napsat a formulovat. Poslední dobou ani nevím co vlastně chci. Manžela mám hodně ráda, přítele miluju. Jsou tady ale moje děti, přítelovi děti, je tady jeho manželka, která je v invalidním důchodu atd. Za trochu příznivějších okolností bych se už dávno sebrala a šla za hlasem svého srdce, ale bohužel je tu hlava a ta má zatím všech pět pohromadě. Mám pocit, že poslední dobou nedělám nic jiného, jen přemýšlím jak se zachovat.

Já už si nemyslím, že rozejít se a začít s někým jiným je nejrozumější. Tajné scházení má své kouzlo a to by pominulo, nastal všední den a nové, třeba jinačí problémy. Erin, zmínila ses, že s manželem nespíš..Jak se dá žít takhle spolu, jak on žije, sex mu nechybí? Píšeš, že jsi atraktivní žena,pro Tvého muže už ne? Adélo, zajímalo by mě, jak Ti bylo, když ses dozvěděla, že ten Tvůj má jinou?

Erin:Ahoj, musím říct, že tvé názory se většinou shodují s mými. Jen jsem ti chtěla říct, ať si dáváš před manželem hodně velký pozor. Řekla bych, že máme doma podobný vztah. Svým způsobem se stále milujeme. Jsou tu sice občas nějaké problémy (byla doba, že byli i větší), ale na rozchod to asi není, ale na úplně spokojené a šťastné manželství také ne.Já si totiž taky před časem říkala, chudák nic netušící manžel. Ale ukázalo se, že si v mém případě spousty věcí a změn všiml, jen je nekomentoval a tak se stalo, že i já přestala být tak obezřetná, což se mi vymstilo. Od té doby mě hodně podezřívá a hlavně kontroluje, z čehož nakonec plyne spousta hádek. A je to asi tak týden zpátky, co jsem se dozvěděla, že ani on nezahálel a někoho má. Nevím, zda spolu spí, ale rozhodně vím, že se spolu scházejí. A přesto všechno oba tvrdíme, jak moc se milujeme. Vím, že bych chtěla být s přítelem a asi by jsme byli i šťastnější, ale tu sílu odejít z manželství zatím nemám.

Ne, nebojím se, že by se mi to stalo. Může se mě to stát i s manželem, to vlastně nikdo neví, jak se budeme chovat za x let. Jasně že vím, že to umí hravě, být nevěrný, ale nějak mu srdečně věřím, co mi říká a jak o našem vztahu mluví. On vlastně také tak někdy přemýšlí, co kdybych já mu byla nevěrná, koneckonců dělám to samé co on.Jsme spolu rok.Trochu přemýšlím, ten tvůj je prostě takový koketa, a občas mám pocit, že ten můj taky. To je nebezpečné znamení. No, na druhou stranu já jsem také lehce koketérní, a neznamená to, že je pro mě sex lehkozvladatelný s kýmkoliv.Musím cítit hodně citů, jinak mi to nic neříká. A rozhodně by to do mě asi dost lidí neřeklo. Prý jsem atraktivní, chlapi se mnou rádi flirtují, a musím konstatovat, že takovýho chlapa bych asi nechtěla. Můj manžel takový absolutně není. Dokonce nemá chuť se bavit s jinými ženami o čemkoliv hlubším. Kromě mě.Asi Te Jaro chápu, ten Tvůj má prostě charizma, a to Tě poněkud ovládá.A teď chudák můj netušící manžel.Je mi to líto, ale některé věci na začátku našeho vztahu jsem házela za hlavu, a teď se mi to vrátilo v podobě nespokojeného manželství. Je to smutné, ale jak být šťastný a neubližovat?...

Taky už jsem o tom mockrát přemýšlala, proč jsem ještě s ním. Nejdříve to bylo kvůli dětem, a pak pokaždé kvůli něčemu jinému. Nikdy jsem o rozvodu nepřemýšlela, někde hluboko ve mně je přesvědčení, vdát se a být do smrti v dobrém i zlém se svým manželem.S Tebou Erin v mnohém souhlasím.Postupně jsem došla k závěru, že nemám právo mu bránit v čemkoli. Není můj majetek, je to člověk a má svoji představu o životě. Nechci se s ním rozejít, stejně jako ne on se mnou.Máme se svým způsobem stále rádi,ale občas, když mi dojde trpělivost, tak je doma dost dusno.On to prostě s ženskýma umí a to i se mnou. No a to by mi chybělo.Ale jsou chvíle, kdy bych byla nejraději sama. Ty Erin, jak dlouho už máš svého přítele? Myslíš si, že jednou budete svoji? A nebojíš se, že by ses jako manželka mohla dostat do pozice podváděné?

Jájo, já nemyslím, že by ten, kdo obhajuje svojí nevěru nevěděl, jak by bolela, kdyby přišla z druhé strany. Osobně, to co napsala Jara je pro mě silný kafe. Neumím se přesně do toho vžít, ale tohle by mě samozřejmě bolelo tak, že bych se na něj sotva usmívala. Můžeš mi Jaro napsat, proč jsi s ním? Je tak božský, že i když oblbuje jiné ženy, je pro tebe stále láskou? nebo je to jen strach, jak by to po rozvodu vypadalo?Musela bych ho asi nesmírně milovat, abych tohle vůbec ustála. Vlastně jsem ten typ člověka, že bych vybouchla, a raději bych byla sama.Já jsem nevěrná, a rozhodně doma neumím hrát divadlo, že je vše OK, když není. Ale odejít, mám regulérně strach, a taky vím, že to lidem okolo mě ublíží. Takhle to zatím neubližuje nikomu. Moc neuznávám, když to někdo dělá jen pro spestření, ale pokud si to dotyčný sám v sobě obhájí, je to jeho věc. Pravda je, že se málo lidí vcítí do toho druhého, když se ho ta konkrétní bolest/nevěra partnera/ nedotýká přímo.

No milí zlatí,patřím ke skupině "moralistů" a musím je obhájit:-).Najednou tady hovoříte o nevěře z nešťastné lásky,ale toto diskuzní fórum se zpočátku týkalo nevěry jen kvůli uspokojení potřeb. Pokud si vzpomenete na Ivu zakladatelku,tak ta tady psala,že svého milence ani nemiluje.Nevěra z nešťastné lásky je pochopitelná a nejspíš,když přijde na věc,tak to by to nikdo neustál.I vy sami nevěrníci tady přiznáváte,že to není ideální stav,protože to vždycky někomu ublíží.A proto by se měl prvně člověk snažit řešit ten svůj oficiální vztah všemi prostředky.Samozřejmě je vždy vina na obou stranách.Jediné co se mi tu nelíbí,že tu nevěru tak obhajujete (tedy někteří),že to teď vypadá,že je to opravdu ideální stav a nevěra posiluje manželství.Bohužel či bohudík,žijeme v takové společnosti,kde je uznávaná monogamie.Upřímně,Vás by taky ranilo,kdyby Vás podvedl ten,koho milujete,tedy váš milenec nebo milenka, protože očekáváte,že ten člověk je pouze pro vás.Myslím si,že v podstatě se zde obě strany shodnou,přestože podvádět a být podváděn,je trošku jiná zkušenost.A upřímně,ti co jsou zde nevěrní,zameťte si před vlastním prahem,kdybyste byli na opačné straně,tak hovoříte jinak.

Díky za názory. Dříve jsem se nezajímala o to, proč mi zahýbá. Hodně času jsem věnovala dětem a na mého muže už zbyla většinou jen unavená ženská.Tady byl asi určitě začátek jeho nevěr...Nevím, co kde stále hledá, myslím si, že jenom změnu.Doma má všechno, na co si vzpomene. Včetně sexu. A ne že by o mě neměl zájem. Je pozorný, jezdíme na výlety, kupuje mi "blbosti", tahá mě do hospody, udělá co si kde vymyslím a dělá to rád. To zase poznám já. Ale jeho heslo bylo: jsem tu pro Vás, pro všechny. A známých má, to se musí nechat. Taky jsem zažila situaci, kdy jsem nechtěně vyslechla, jak do telefonu ujišťuje, jak ji moc a moc miluje. A za chvíli jsme seděli v restauraci, držel mě za ruce a říkal,že mě má rád a chce být se mnou. Myslím, že neví, co vlastně hledá, stejně jako já nevím, co chci. Ale on je tady asi opravdu pro všechny. On ty ostatní potřebuje k životu.

Kdyby se každý, kdo je trochu nešťastný, měl jen trápit a neseznamovat se s jinými lidmi, tak budou vydělávat naši psychologové o sto šest a bude po světe bloumat tisíce zamračených lidí. Kdyby se každý před tím, než někoho někde poznáte měl rozvést, tak budou neskutečně vydělávat naši rozvodoví právníci. Děti budou smutné a zlobivé, z toho budou špatné učitelky . A to je takový koloběh, kterej nastane, když bude chtít člověk řešit vše poctivě.Moralisté neví, o čem mluví, takže z těch já osobně špatné svědomí nemám.Je to prostě na nic, nejste šťastní, jenže něco se s tím udělat musí. Nevěrou si vlastně oťukáváte svůj budoucí život, svojí možná budoucí lásku. Člověk podle mě ani nemůže odsuzovat ty, co ještě nemají ani děti. Ten zvyk a strach z nového, a co bude pak následovat mají všichni, bez rozdílu.

...dodal bych, že není východisko, které ani jednu stranu nebolí. A nevěra, pokud se neprovalí, je tím nejmenším zlem. Rozhodně menším, než se vedle někoho neustále nasírat.

to Erin: A to je přesně to, co většina těch rádoby moralistů co tady poučuje, jak je nevěra špatná, nechápe. A totiž, že ne vždy jde o jakýsi sport, ale především o to, že je člověk v současném vztahu nešťastnej a není z toho východisko...

Nestihla jsem to dopsat.Vím, že on to má asi snad i těžší, protože já se moc o mém vztahu doma nezmiňuji, ale lásku ze mě cítí, a jak říká, prý je neuvěřitelná.Je to težké JARO, ptej se sama sebe, proč vyhledává tvůj muž jiné ženy. Určitě se najdou tací, kteří to mají jako sport, ale v drtivé vetšině proto, že nejsme štastní, tak jak bysme chtěli být.Nejsem v tvé pozici, jsem vlastně ta zlá, co je nevěrná, ale vím, že bych nevěry svého muže nesla špatně především proto, že bych z toho měla jenom nervy, a pocit, že jsem nula. Rozchod je v tomhle lepší.Vlastně jsem v tak pitomé situaci, že doma to není na rozvod, ale na skvělé manželství také ne. Do toho tohle sluníčko, co mám, které zatím patří jinam, i když je mi neustále říkáno, že patříme k sobě.Rozhodně ale vím, že pokud to jenom trošku jde, je lepší si s něvěrou vůbec nezačínat. Dokáže zbořit úplně všechno. Včetně vašeho VLASTNÍHO JÁ.