Milenec a manžel

Příteli, ale ona má...jo je to tak, mi bejvalka schválně říkala to co vůbec nebylo nutný, už jsme dávno rozvedený, jednoduše neztaloukala

Příteli, ale ona má pravdu. V těchto záležitostech stále platí staré dobré Plzákovo rčení „zatloukat a zase zatloukat“. Beru to podle sebe a manželství mi díky tomu vydrželo už více než 40 let.

tohle mi přišlo děsně srandovní : Já mu to o sobě a kamarádovi nikdy neřeknu, tím nemyslím, že mu lžu, jsou prostě věci, o kterých se mezi manžely nemluví.

já ti nenadávám, ale...Deano, omlouvám se, že reaguji až nyní, ale opravdu jsem dost vytížená. Přečetla jsem si pozorně, co jsi napsala, a musím říci, že donedávna jsem měla podobný názor, který máš ty. To, že se to zvrtlo, přišlo, jako blesk z čistého nebe. Nebudu se opakovat, vše jsem napsala již dříve. Možná, kdybych kamaráda neznala tak dlouho, tak by mne k tomu asi nepřemluvil. Ale asi mezi námi existují vazby, které jsem si uvědomila až nyní. Ono se určitě dá žít bez sexu, ale asi patřím mezi ty, které si toto potěšení prostě moc odpírat neumí. Proč bych se, ale kvůli tomu měla cítit amorálně. Pokud jsem měla vztah pouze s manželem, tak jsem často hledala pomoc v sebeukájení. Pak jsem si většinou připadala strašně pitomě a věř, že v současnosti mne občas sice žere svědomí, ale jsem spokojenější a vyrovnanější. Opět asi narazím na to, že je rozdíl, mezi láskou duševní a fyzickou. Já mám kamaráda svým způsobem taky ráda, je mi sympatický a sex s ním mi uspokojuje více než s manželem. To ovšem neznamená, že mám k němu nějaký hlubší vztah, je to pouze důvěrnější kamarádství. Ptáš se taky, jaké by to pro mne bylo, kdyby totéž dělal můj manžel. Kdybych to věděla, asi by mne to mrzelo, asi mám k svému manželovi tak trochu majetnický vztah. Já mu to o sobě a kamarádovi nikdy neřeknu, tím nemyslím, že mu lžu, jsou prostě věci, o kterých se mezi manžely nemluví. Žena, která o tom svému manželovi řekne, mu jenom ublíží, neboť chlapi jsou vůči svým ženám ještě více majetnické než ženy vůči nim.

Jak jsem psal, v tomto diskutovaném případě se nevěra rozhodně nedá schvalovat, ale chtěl jsem napsat, že znám i případy, kdy je nevěra tím nejmenším zlem ze všech možných.

Prosím tady http://www.miloslavludvik.cz/ vlevo hlasujte v anketě a dejte možnost NEVÍM! Děkuji

I já zastávám názor, že...Nevím, jaké názory si chceš vyměňovat. Najít někoho, kdo má stejné jako ty a notovat si s ním? Nevěra je soukromá věc. Je jedno, jestli si připadáš nevěrná nebo ne. Každý si své chování něčím obhajuje. Hodně nevěr se provalí, někdy i po hodně dlouhé době, i proto by sis to měla nechat spíš pro sebe, zvlášť jestli ti na manželovi záleží. Pochybuju, že by se na tvou "fyzickou" lásku koukal jako ty. Na druhou stranu jestli ti je, byl nebo bude nevěrný tvůj muž, budeš pro jeho chování mít určitě velké pochopení - ideální kombinace.:-)

já ti nenadávám, ale snažím se vysvětlit svůj postoj. a protože ten je v protikladu k tvému, tak je jasné oba stojí v opozici,. jenže každá mluvíme o něčem jiném. i když teď to bude znít jako klišé ode mne, ale existuje něco jako morálka. každý člověk má nějaký soubor hodnot, kterými se řídí, a každý, včetně mne, z nich někdy uhnul, ujel,zkrátka udělal chybu . nikdo nejsme dokonalí. ale pokud odlišuješ ty lásku fyzickou od duševní, pak to nic nemění na faktu, že manželovi zahýbáš, lžeš, atd.. ne jednorázově, ale opakovaně. tím, že nespojuješ sex s duševní láskou, se budeš moct ohánět, až to bude brát tvůj manžel stejně. ptáš se proč si upírat to potěšení ze sexu s jiným? dobře, na rovinu ti řeknu, jaký je můj názor. představ si jak by ses cítila, kdyby tvůj muž udělal totéž.a nepiš o tom, jak je to nepravděpodobný. jen předpokládejme, že by se to stalo. nevěřím (a nikdo mi nevymluví), že by tě to neranilo, a neublížilo tito. a tenhle jediný důvod by měl sám stačit. pokud se na to koukáme z hlediska nějaké základní slušnosti. protože pokud víš, že by ti takový jednání ublížilo, ale sama tak jednáš, jsi přinejmenším pokrytec. a pokud mi namítneš, že by se tě jeho nevěra netknula, pak od něj odejdi, protože váš vztah je v háji (pokud nepatříte k těm párům, které jsou dohodnuty na volném sexuálním režimu, pak by všechno, co jsem psala bylo nepodstatné,ale pokud to chápu, tak takový váš vztah nebyl). a to vůbec nemluvím o tom, že se miluješ s člověkem, který zradil tvého muže. a není důležité, kdo koho jak využíval, těmito argumenty se snažíš jen část viny shodit na manžela a na něj. pravda ale je, že ty sama jsi to dovolila. a pokud jde o něj, tohle kamarádi prostě nedělají, a když už se tomu neubrání, měli by to rázně ukončit (a ideálně se tvému muži přiznat, ale nejsem naivní). jenže vy jste vlastně oba zradili jeho důvěru. to vás možná spojuje. ale takový spojení je hrozný. vím, jak je dnes módní mluvit o tom, že nevěra vlastně vztahy zachraňuje, protože nevěrník si kompenzuje to co doma nemá. ale fakt si myslíš, že je o tolik lepší souložit s manželovým kamarádem, než si s mužem promluvit o tom, co tě trápí? i když zpočátku tě nic netrápilo a nic sis kompenzovat nepotřebovala, takže ani tento argument nejde ve tvým případě využít.
nechci být na tebe zlá, ani ti ubližovat. ale opravdu je to debata, a nemůžeš počítat s tím, že se tu sejdou jenom lidi, kteří tě pochopí, a budou ti přát, abys ten dvojí vztah zvládla. snažím se neurážet tady nikoho, ale nemůžu ani dost dobře neříct svůj názor. zažila jsem kluka, jako ty, a byla v podstatě v pozici tvého muže, takže se mě to osobně dotýká. zjistila jsem to a okamžitě od něj odešla. ranilo mě, že pokud mu se mnou něco chybělo, ani jsem mu nestála za to, aby se snažil si třeba o tom promluvit. taková věc dokáže hodně ublížit. proto píšu tak tvrdě.
vlastně je to všechno dost smutný. a ty už dříve zmíněný boží mlýny, na který i já docela věřím, tě možná jednou strašně moc zaskočí. ale pak už bude pozdě. pokud ses chtěla jen svěřit, tak stejně nestojíš o rady. pokud stojíš, ale budeš brát jenom ty názory, který tě podpoří, taky nemá smysl nic psát. pokud ti ale opravdu jde o názory a rady i jinak smýšlejících lidí, pak mi věř, že by jsi měla skončit s jedním nebo druhým. myslím, že stejně budete pokračovat a nic tě v tom neodradí. a taky myslím, že jednou toho budeš moc litovat. ale jak se říká, jak si kdo ustele, tak si lehne.
i když se to nemusí zdát, nepřeju ti nic špatného.naopak bych byla docela ráda, kdybys to nějak vyřešila. ale to se budeš muset rozhodnout ty sama.
a pokud jde o to, že mezi vámi jde jenom o sex, tak ani tomu nevěřím, podle toho jak píšeš. možná si to ani neuvědomuješ, ale u tebe jde podle mého o mnohem víc. a jednou mi možná dáš za pravdu.

nevím, mám pocit, že v...I já zastávám názor, že by zde měla probíhat výměna názorů a ne osočování a nadávání. Původně jsem to, co prožívám, nechtěla vůbec ventilovat, ale asi jako každá ženská tak jsem měla potřebu se někde svěřit. Za někým ze svých známých a blízkých jít s tím nemůžu. Ve zkratce se dá říci, že prožívám něco obdobného, co Jana. Nevím, jaké to ona má doma, já až na maličkosti jsem na tom doma dobře. Jedna z těch maličkostí, která mi trochu vadí, a kterou si nyní více méně s kamarádem kompenzuji, je prožitek v milování. Ne, že by to bylo doma úplně špatně, to rozhodně ne. Nakonec do doby než jsem v tom poznala kamaráda, tak jsem myslela, že je to tak normální. Ne, že by mne manžel neuspokojil, to ne, ale asi je to v tom, že jsem až dosud mimo něj nikoho jiného nepoznala. Možná jsem divná, ale jak je vidět kupříkladu na Janě, asi v tom nejsem sama. V reakci na Deanu bych chtěla jenom říci, že asi na rozdíl od ní odlišuji lásku fyzickou od duševní. Možná, že to zní, jako klišé, ale já si nepřipadám, jako nevěrná. Doma si plním, co mám, o manžela i o dceru se starám a nakonec nebýt toho, že začal domů kamaráda vodit a částečně ho využívat, tak by asi k tomuto nikdy nedošlo. Pak stačil ze strany jeho kamaráda trochu menší nátlak a já podlehla. Zprvu jsem byla sama ze sebe vyjukaná. Kamarád mne, ale uklidnil. Když jsme to spolu rozebírali, řekl, že mezi námi jde jenom o sex a ten nám oběma dělá dobře, tak proč si to upírat.

Máš hodně pravdy, ale je...možná můžeš mít pravdu. ale to přeci neznamená, že to kohokoli omlouvá, jak sám i píšeš. a o to jde. priznat si, ze to, co dělám není fér k tomu, s kým žiju. neměli by jsme dělat nikomu nic z toho, co nechcem, aby někdo dělal nám. že je to lákavé neznamená, že do toho půjdem. nejsem a nechci být mravokárce. udělala jsem v životě taky chyby, ale ke všem jsem se postavila čelem, a nikdy jsem je neudělala úmyslně. taky mám dlouhodobý vztah, ale nikdy bych jej neohrozila nějakou aférou. miluju svého přítele i po sedmi letech, a věřím že i on mě. a ten přístup, o kterém se tu mluví, nikdy nepochopím. ale každý to asi vidí jinak.

to se mýlíš. právě...Máš hodně pravdy, ale je tu jedna skutečnost, kterou nebereš do úvahy. V případě běžného života, dojde po určité době k určitému zevšednění. U někoho víc, u někoho méně, hodně záleží na postavení, možnostech a já nevím čem. A pak stačí málo a v tělě člověka se rozlije onen hormon štěstí, ostatně ne nepodobný drogám a jejích účinkům, a je to tady. Žena si chce dokázat, že je žádoucí (pořád ještě), muž lovec, že je schopen ulovit další kus. Atd. Neomlouvám, jenom ukazuji na možné důvody. Protože v tomto dočasném vztahu se neřeší každodenní problémy, kdo vypere, vyžehlí zaplatí složenky, ale jen to pěkné. Proto je to tak vábivé a přitom nebezpečné.

Možná u Tebe převažuje...to se mýlíš. právě proto, že cit je pro mne na prvním místě, si takovou zradu na někom,. koho miluju, nedokážu ani představit. neříkám, že člověk se nemůže zamilovat do jiného, když už má vztah, ale v tom případě je to vztah nefunkční a je třeba ne podvádět, ale odejít z něj. nemá přece smysl udržovat vztah s někým koho nemiluju. a řeči o tom, že je možné milovat, tedy skutečně milovat dva partnery, jsou mimo, anebo je to pochybná výsada lidí zaměřených polygamně. já jsem hodně monogamně zaměřená. znovu opakuju, že si uvědomuju, že život není jednoduchý a hodněkrát nás postaví do nepříjemných situací, ale pravda taky je, že většinou si za to můžeme sami, a takovým situací se musíme postavit čelem a nést důsledky, a ne lhát, podvádět, zraňovat a ubližovat. a to všechno s nevěrou souvisí. nemluvím k párům, kde je tichá dohoda a oba si užívají. když jim to oběma vyhovuje, tak to není nevěra. mluvím tu o opravdové nevěře. o tom, když někdo podvádí svého partnera, lže nebo manipuluje s pravdou, a ještě si namlouvá, že je vlastně oběť nebo že nemá na vybranou. to mi přijde ubohý.

na jedné straně pravda, na...Možná u Tebe převažuje rozumová složka nad citovou a proto jsi takovou situaci neřešila nevěrou. A to Tě samozřejmě ctí.
Kamarád je jinak dobytek, protože v podstatě zneužil situace. Celkem umím pochopit nevěru po x letech soužití, kdy jsou již děti velké, případně dospělé, dojde třeba ke změně osobnosti atd., ale u mladých lidí s miminkem to moc nechápu.

nevím, mám pocit, že v...na jedné straně pravda, na druhé i kopa sraček jsou názory. vždycky budou lidi, kteří to budou brát osobně, protože se jich to osobně dotýká. to je realita. když vidím člověka, co podrazil jiného, tak se k tomu vyjádřím, jak to cítím. někdo dokáže být diplomat, někdo ne, ale fakt je že lež a přetvářka, což jsou přímé atributy nevěry, není nic, na co by kdokoli mohl být hrdý, a musí počítat i s přímým odsouzením.život není černobílý, a někdy jsou ti nevěrní v nezáviděníhodné, a někdy v dost katastrofální situaci, ale nějak mám pocit, že je to moc neomlouvá. když mi ve vztahu něco chybí, s partnerem to otevřeně řeším. pokud to nepomůže, odcházím. nevěru neuznávám jako řešení jakýchkoli problémů, ať citových, nebo jiných. je to ubohost. také jsem byla v situacích, o nichž se tu na mnoha místech píše, a nevěrou jsem to nikdy neřešila.

nevím, mám pocit, že v každé diskusi by měla probíhat výměna názorů, ale v Česku je to spíš o vyjádření názoru urážkou a apriorním odsouzením. Každý to hned bere ze svého pohledu, jakoby se ho to přímo dotýkalo. Divné ne? Že by raněné ego, nízké sebevědomí?
Stačilo by napsat "pro mě neakceptovatelné" místo kopy sraček, co někteří z diskutujících vylejí na ty, kteří se přiznají a mají snahu se o tom bavit.

Ahoj holky. Jsem vdaná a...Mě se to stává také. Mám milence, vdaná jsem 12 roků. V průběhu dne se do mne vystříká milenec, večer manžel. Nejsem z toho nadšená, ale asi to teď nijak nejde....Ach jo.

Ančo s tebou bych nechtěl...Myslíš, že má cenu se takto čertit? Jak se říká, na každého jednou dojde... Chodí se džbánem pro vodu, než se ucho utrhne...

Ančo s tebou bych nechtěl mít společnýho ani psa natož domácnost nebo dokonce děcka a hypotéku na barák, ty jsi zosobněná hloubá sebestředná sobeckost, šukat s kámošem svýho chlapa, tak tomu se říká už skutečně dementní čubka, doufám ti ten tvůj naloží až se to provalí co se do tebe vejde, nic jinýho nezasloužíš, ty to už tak bereš že je stejně konec toho tvýho neslavnýho manželství, ale ten konec bude ještě pro tebe zajímavej. Jen ne takovou Anču do baráku .. a to není kámoš je to zmrd!! Zapomněla jsi nám napsat že jsi národnostní menšina, že? Jinak toto pochopit nejde.

Iva je nějaká kráva, nebo to napsal nějaký nadržený uchyl, asi tak puberťák, nebo pablb. jinak na tom není nic nového, sám sem měl milenku vdanou ženu a vím že si to doma rozdala ze starým aby se nanasral. takovo co de a ty tu z toho děláš drámo,

Bez ohledu na Tvuj optimismus...Taky si myslím, že to musí prasknout a to nebude dobře.