Milenec a manžel

U Terezy je znát, že je...já nejsem mladá. Je mi lehce přes čtyřicet, nejstaršímu dítěti dvacet roků. Děti mám tři. A zažila jsem hodně kiksů. Ale pořád znovu a znovu poznávám, že i ty pády mohou být užitečné, i špatné zkušenosti v mém životě jsou zkušenosmi, z kterých se poučím a vím, čeho se vyvarovat, co stojí za úsilí, co nemá cenu řešit, protože řešení není, komu se vyhnout, koho si hýčkat. Jsem jedna z těch, kterým manželství nevěra nepokazila. Strašně moc záleží na tom, jakým způsobem se o nevěře partnera dozvíte, co předchází, jak on se chová k vám po svém úletu. Poznáte, kdy se ten druhý trápí pomyšlením, že ublížil, poznáte, kdy to byla bezvýznamná epizoda. Zpočátku tyhle věci bolí a jsou významné. Z úhlu pohledu po pár letech zpátky se někdy můžeme až podivit, čemu jsme přikládali váhu. K poznáním ale dospíváme a to právě na základě zkušeností, často negativních. Je pochopitelně něco jiného, když ten paralelní vztah bokem je dlouhodobý, když se partner chová bezohledně. Říká se, že slepený hrnek už nikdy není takový jako dřív. Ano, není už bez kazu, je tam šrám. Ale může být funkční a lze z něj třeba pít dál. Kdo je bezchybný? Je bezchybnost a ideálnost to nejkrásnější a nejpřitažlivější? Nemůže být krásná tvář i ta, kterou už poznamenala nějaká ta vráska ? Může být krásná moudrostí, která z ní vyzařuje. Je dobré se nad druhého nevyvyšovat a zároveň se nikdy neponížit za určitou mez. Zachovat si cenu. Je dobré umět být velkorysý, ale musí tu být přesná hranice, za kterou nelze zajít. A respektovat ji musí umět obě strany. Je to hodně těžké-jako život sám.

U Terezy je znát, že je...Tak to cítím i já. Tedy naše manželství se z té krize vyhrabalo, jsme spolu a šťastní, ale pokud si manžel někde "odskočí" nechci nic vědět! To samé platí pro mě, i když jsem ještě nevěrná nebyla.

Darius je teoretik, v praxi přiznání nefunguje (viz psychologie, sexuologie)

ahoj všem, jsem na tom podobně, jako některé ženy.. mám manžela a ted i milence. s manželem jsme de facto od dětství spolu a náš vztah nikdy nebyl založen na takové té bláznivé zamilovanosti,ale trvá již patnáct let. děti nemáme. jenže potkala jsem fajn muže, který mě neuvěřitelně přitahuje, nevím, čím to je. manžel je super a neumim si to bez něj představit, je jako ten nejlepší přítel. u milence jsem dlouho odolávala, sice jsme se párkrát líbali a v létě se i milovali, a nedávno znova. mám velké výčitky! i když je mi s ním také dobře. nevím, jak to s milencem ukončit, bohužel spolu pracujeme a jsme stále v kontaktu, o to je to horší.. napiště váš názor, beru vše

U Terezy je znát, že je sice mladá, ale duševně hodně vyspělá. Ve vztahu si umí udělat jasno.
Nevím, co jste zažili vy ostatní, ale můj manžel se nenamáhal svou nevěru ani trochu skrývat, tím mě strašně ponížil a naše manželství se rozbilo. I když formálně trvá, není k ničemu. Trvá jen kvůli dětem. Kdyby se tenkrát trochu namáhal a ušetřil mě těch trapasů, nic bych se nedověděla a mohli jsme normálně žít dál. Takové bláboly o upřímnosti jako píšou Miloš nebo Darius - to k ničemu není. Není to ze života.

Přiznávat nevěru je blbost...Asi to záleží člověk od člověka. Někteří prostě tu upřímnost neunesou.

uplne chapem Dariusa... je to...Jo, přesně, je to o tom žebříčku hodnot. U mě je upřímnost a důvěra výš, než nevěra a zahybání za zády.

Přiznávat nevěru je blbost :( Můj manžel to udělal a skoro to zničilo náš vztah. Od té doby v tom máme jasno, hlavně žádná přiznání!!!

"Víc ocením...Neoznámím, protože řádnou milenku nemám.

přiznejme si, že každý v sobě má malinkou třináctou komnatu, kam nevpouštíme nikoho. Ona není nevěra jako nevěra, to mi nikdo nevymluví. Je to paradoxní, ale stejně jako může vztah nadobro pohřbít, může ho i posílit. Já tomu věřím, takové případy jsou v menšině, ale existují. Můžete přijít na to, že doma máte nakonec to nejlepší a žít hezký vztah a ve cti vedle sebe nakonec zestárnout-a nemusí tam být stoprocentní věrnost po celý život. Dva jdou dlouhou životní cestu ruku v ruce, na chvíli se odpojí, aby se znovu sešli a šli dál pevněji semknutí-můžete mít na to zcela odlišný názor, ale toto je můj..

Ahoj holky. Jsem vdaná a...a jak by se líbilo tobě kdyby tvuj manžel odpoledne stříkal do jiný a večer do tebe asi moc ne co snažíš se jen sama sebe ospravedlnovat.ale je to jen tvoje věc.

uplne chapem Dariusa... je to presne moj nazor. Medzi partnermi by mala byt dovera a uprimnost na poprednych mistach rebricka hodnot...

Je snad lepsie povedat narovinu ako sa veci maju ako dlhodobo tahat partnera za nos....

"Víc ocením upřímnost, než lži, který se stejně vždycky provalí."

Dariusi, to ty jako doma manželce na férovku oznámíš: "Jdu za milenkou?"

Terezo, nevidim na Tobe nic k...Nemyslel jsem nevěru dopodrobna probírat, ale nelhat do očí třeba.

To myslíš vážně???Ano, myslím to vážně.

Víc ocením upřímnost, než lži, který se stejně vždycky provalí. Že si chce užít někde jinde? No prosím, jsme lidi, to se stává. Lhaní jen ukazuje jak si ten druhý nás váží a teď to nemyslím jen muž - žena, ale i obráceně. A nač být s někým kdo si nás neváží?

Naprostý souhlas s Robem, některé věci je lepší nechat si pro sebe a tahle rozhodně patří mezi ně...

Mě rovnoprávnost ve vztahu...To myslíš vážně???

ahoj Pozorovatelko-opravdu,...Mě rovnoprávnost ve vztahu nevadí. Vadí mi ta lež kolem nevěry. Jestliže si chce ženská odskočit, tak ať má odvahu to přiznat a nedělá to za zády.

Terezo, ty jsi bomba!!
Měla...ahoj Pozorovatelko-opravdu, chlapi by mně zatratili nadobro. Byla bych ubohá, frigidní zakomplexovaná feministka-v jejich očích. Jinak ženskou s mými názory nedovedou brát. A přitom si nepřipadám v reálném životě ubohá, frigidní ani náhodou a feministka nejsem. Jsem naopak ochotna přistoupit na mnohá pravidla muži žádaná a mužům v životě v páru vyhovujícím. Ale vyžaduju něco na oplátku-minimálně toleranci za toleranci. Každý vztah založený na principu, že jeden může víc a druhý méně, že jeden má navrch způsobem, který druhého uzurpuje, je odsouzen k zániku nebo nemá patřičnou kvalitu. Pro mně radši vztah žádný než nerovnoprávný. Asi čím dál víc žen se podle toho řídí, mají své představy o partnerském životě daleko víc jasné než generace předchozí a jsou méně ochotné ke kompromisu. To, že tady začínají vyskakovat diskuze, kde pánové stírají ženy za jasně vyslovované názory a zpovědi z jejich života svědčí o tom, jak moc je tento vývoj netěší. Dobrý chlap se ovšem nad tím, co ženy píší nebo říkají, minimálně zamyslí dřív než začne chrlit kritiku a negativismus. Znám ve svém okolí i takové, pro které je bejkárna vše, co vysloví žena. Pokud chlap bere apriori ženu jako slepici, stane se dříve nebo později v jejích očích volem.

Terezo, ty jsi bomba!!
Měla bys napsat knihu.
Ale chlapi by ji asi nečetli.

Neznámý, neměj péči....víte holky, nevěra přestává být doménou mužů. Vidím to kolem sebe. Jakoby si ženské uvědomily, že život podle šablony do práce, do školky nebo družiny, na nákup, domů, plotna, žehlicí prkno, kýbl s hadrem a tak znovu dokolečka, je prázdný. Kolotoč povinností a věrnost až za hrob. Co z toho ? Bere se to jako samozřejmost. I ženská asi potřebuje dobít baterky. Takový manžel po dvaceti letech vyvalený před televizí vám je nedobije. Chlapům se vždycky nevěra těžce tolerovala a oni sami se oháněli kydy o tom, jak na monogamii nejsou přírodou naprogramovaní. A měli vystaráno, za nic nemohli a ženská měla být tak zodpovědná. A kdo určil ženinu naprogramovanost na monogamii ? Chlapi a tchyně snach. Jedni ze strachu před parohy ve své vrozené ješitnosti a druhé ze strachu, aby si snacha náhodou život víc neužila než babka. Dvojí metr a dvojí spravedlnost. Že je něco ve společnosti zakořeněné, neznamená, že je to správné. Nevěrný chlap ? Borééééc-říká se ... nevěrná ženská je ihned coura a děvka-a já říkám, není, je to borka.