Milenec a manžel

Spíš to porovnávání...ten by mi teď sáhnul sem,nebo tam....Nebo tomu bych nemusela řikat že to teď potřebuju tak nebo tak...

jo tak Ambroži, to by bylo naprosto nejlepší, to bych taky potřebovala, je mi jasný že s bývalým spolu z různých důvodů být nemůžem, je to jen o skvělém sexu, tak jen můžu doufat, že se mi to nebude nějak prolínat do sexu s manželem:))

seznámil jsem se v létě s babou "Kájina formátu". Od té doby se zlepšilo moje i její manželství o 200%. Snad to pár let vydrží. Je to prostě paráda !

čemu myslíš? že budu mít problém při sexu s manželem?

....viz. předchozí příspěvky,...Tak to je druhá věc...a myslim že se tomu žádná z nás nevyhne,bohužel

....viz. předchozí příspěvky, ted jen můžu doufat, že dokážu skloubit manželský a milenecký vztah-hlavně ve své hlavě. S bývalým to bylo naprosto skvělý, asi jsem to měla čekat,ale docela se bojím milování s manželem, že to už nebude ono a v hlavě budu mít bývalýho.....

občas stojí za to být trochu sobecká

Přesně tak,z duše mi mluvíte.Jen bych to takhle výstižně nedokázala popsat.Ulevilo se mi,a ubylo výčitek,když čtu že to tak necítím sama.Mám dvě malé děti a pocit že jsem jenom máma,kuchařka a hospodině."Ten",kterému připadal kouzelný můj měkký zadeček,byl uchvácený z mých přirozených prsou a nezaregistrocal ani ty počínající vrásky, přišel krátce předtím než jsem podruhé otěhotněla(s manželem).Tajné schůzky trvaly po celou dobu co to malé ve mě rostlo a jemu to přišlo ještě víc sexy,zatímco manžel se mě absolutně sexuálně stranil.Chtěla jsem být těhotná celou věčnost...
Nedávno se malá narodila a já se tolik těšla až mu ji poprvé ukážu.Ten zázrak,který byl u všeho.Jenomže byl celou dobu zvláštní,jiný a zmatený.Připadala jsem si že tam vůbec nesem,zajímal se jenom o mimi a já pořád čekala kdy se mě dotkne,políbí,pohladí...nic víc.A nic se nekonalo,bylo mi strašně a jemu taky zvláštně.Pokusila jsem se ho alespoň políbit,a výsledek?Řekl že t nejde,když je tam malá....odešla jsem a bylo mi do breku,cítila jsem se smutná,opuštěná a odkopnutá.Pak jenom napsal,at se nezlobím,ale že z toho měl divný pocit.Normálně bych to pochopila,ale když ho neměl v době když jsem byla těhotná???
Mám depku,bojím se že zase budu jenom máma,kuchařka,hospodině ...atd.Já vím,není to málo a vážim si toho,ale tohle mě prostě strašně "nabíjí baterky" a doma pak můžu normálně fungovat a všechny ty role vykonávat s nadšením.

já už jsem byla lecčím a...Tak až se tu zase potkáme, třeba budeš mít nějaký recept na přílišné zaháknutí.
:-)
Měj se moc fajn.

Marlen, lepší někdy trocha...já už jsem byla lecčím a nelituju ničeho. Vzorná manželka i matka. Pracovitá a oddaná. Zahýbající, jak by tady mnozí definovali "potvora", která si užívala lásku a brala od života. Moc dlouho jsem jen dávala. A jak jsem psala-nejde to donekonečna. A opakuju-nelituju ničeho. Ten vztah mimo manželství skončil, ale bylo to krásné období. A život jde dál a já ho mám ráda. Dobrou noc a na napsanou.

Marlen, lepší někdy trocha...Věřím ti stopro, myslím si to úplně stejně.
Jen se mi to dostalo dost pod kůži.
a ty?

Kájino, jsi jedna z...Marlen, lepší někdy trocha trápení v životě, který má svoje barvy a odstíny než klid a řád v šedi dnů podobajících se jeden druhému jak vejce vejci.
Věř mi....

Někdy to v životě přijde tak...Dano, kamenem nehodím a nejen já rozumím, o čem píšeš. Je nás hodně.
Prostě jednou přijde den, kdy už nestačí jen tahat ty tašky a mít orgáč z toho, že manželovi a dětem chutná, že jsem dostala pěkný maso nebo že pán tvorstva nezapoměl na moje narozeniny a připrdelil se s kytkou po roce. Nestačí pochodovat doma s vysavačem a culit se na tchyni, děkovat jí úslužně za recepty na nejlepší vánoční cukroví pod sluncem, žehlit tuny prádla a šůrovat podlahy, kontrolovat úkoly, obíhat rodičáky, platit složenky, brousit hrany, když příbuzenstvo má na sebe navzájem pifku, vysvětlovat význam vzdělání v životě, zkoušet vyjmenovaná slova a derivace a vnitřní úzkost, únavu a nesváry duše skrývat za pomyslně vyrovanou poklidnou maskou, jak je to třeba, aby nás někdo z blízkých neobvinil, že se ksichtíme-a mezitím si jen tak odskáknout na plastiku děložního čípku, kyretáž nebo operaci myomu a ve špitále přemýšlet, co asi doma papají, jestli mají děti úkoly v pořádku a manžel nemá fleky na košili. Ve chvílích klidu zádumčivě pozorovat první faldy na bříšku,první vrásky kolem očí, první šedivé vlásky, zaoblenější zadek a trápit se, že přijde nějaká mladá konkurence tyhle vady na kráse nemá - zatím. Pak nedej bože, když se objeví muž, který ty naše vrásky nevidí, ten kulatý zadek mu připadá kouzelný, má čas a chuť nám nasloucaht a jen tak mimochodem položí do naší dlaně růži. A přidá úsměv.
Pak je průser na obzoru.
Všichni toužíme po tom, co nemáme, čím je to nedostupnější, tím víc naše touha roste. Všichni. O tom ten život je.

Kájino, jsi jedna z nejbystřejších ženských, a jsi moje krevní skupina!
Lépe by to nikdo nenapsal.
Kery, trvá to asi dva roky, manžel je naprosto v klidu (viz to, co píše Kájina), jen já se někdy trápím.
Ale i tak jsem ráda, že to tak je.
Předtím bylo šedivo a ty tašky s nákupem jsem tahala jak o život.

Ahoj holky. Jsem vdaná a mám...Někdy to v životě přijde tak nějak samo, aby se žena nezbláznila ze všeho, najednou přijde někdo.... Není to schválnost a chtíč a já nevím co-jen touha být svá nemuset se stylizovat do čehokoliv, asi útěk na chvíli? Hoďtě kamenem, kdo jste čistí, ženy i muži. Dana

Vaše reakce mě vůbec...mužská nevěra ? Je normální ? Je přinejmenším více častá než je zdrávo, že ? Kolik chlapů nikdy nezahne ?

Ivo, seš čubka a dobytek....ne každý musí být čubka a třeba je to jen pro blaho rodiny, pohledy na to nejsou jednoznačné a hlavně je lehké hned odsoudit..když dotyčného,dotyčnou neznáte..v podstatě není živočišné mít celý život jednoho partnera /sex/, mít alespoň dva se každému zadaří min. ve snu..

kazda zena by mala mat milenca pre jej blaho aa celej jej rodiny , potom je spokojna a stastna

marlen, jestli se můžu...Kery-manža neprokoukne vůbec nic. Jsou na to naprosto natvrdlí. Jednak nejsou obdaření intuicí, pro kterou si naopak ženy šly dvakrát, když se rozdávala. A jednak nám nahrává to, že muž je majetnický a má sklon ženu vlastnit a stěží si umí představit, že by jeho vlastnictví mohl někdo ohrožovat. Dále jsou natolik ješitní, že jsou a budou přesvědčeni, že jsou pro nás ti nejlepší a jediní a že se budeme přizpůsobovat a případně slevovat ze svých nároků v rámci zachování klidu v rodině.Mnohdy se mýlí, ale to oni si nepřipustí. Nedovedou si nás představit s jiným chlapem !! Mnohdy jim manželka po pár letech začne splývat doma s nábytkem. Proto se ženy utíkají k milencům a pokud ta ženská sama nemá zájem cokoli skrývat, pak nemají šanci na cokoli přijít. Ti se nechají v tomto opít rohlíkem.
A když vyjedou ? Pak si pamatuj :

Nejlepší obrana je útok. Když se bude zajímat o to, proč tě kdosi viděl v autě s jiným mužem, můžeš opáčit, že kolega ti nabídl odvoz, když viděl s jak těžkými taškami nákupu se potýkáš, když není nikdo, kdo by pomohl doma ...když přitvrdí, připomeň mu, jak se na posledním plese nemohl vymanit z objetí a okouzlení sousedkou přes ulici - jen příklad ...

PETŘÍKU - kde jsi ? Pojď mně napadnout slovně, to jsem svině, co ?

A věř mi brouku, že se mi žije o milion procent líp, že když jsem byla hodná holka-to si ze mně každý udělal hadr na utírání bot-včetně manžela ...

Tak hodná, tak věrná, tak oddaná a táááááák pitomá ... muži nás mají takové, jaké bytosti z nás udělali.

marlen, jestli se můžu zeptat, jak dlouho to takto provozuješ? Neubíjí to člověka hodně psychicky?Já si taky pořád říkám že to zvládnu na obě strany, ale na druhou stranu mám strach, že se budu chovat nějak jinak a manža to prokoukne....