Nelezl někdo z vás podstatu života

Ahojky,
No zkousel em verit, ale ja nejsem tip, co by se modlil, mozna je to ode me hnusne, ale.. A co se tyce pomoci od Boha, on ti pomuze dusevne, ale kdyz sem treba nekdy byl na ulici, tak nekdy mi nikdo nepomohl, nekdy ano.
Ja verim, ze neco je, ze je neco nad nama a tim to konci. A Yoss tu ignoruji

Ahojky Amarilo,
No nevim, mam dost kaamradu, furt ziskavam nove kamose, takze tim to asi nebude, jen proste na internetu uz sem to vzdal.

Tady šlo a jde o něco úplně jiného.Citlivá jsem hodně,ale ne lítostivá...To je velký rozdíl

Ivčo, ne že by na stromech nezáleželo, ale jestli jsi tak citlivá ve všem, že Ti tečou slzy při vzpomínce na břízu, tak to máš fakt těžký život....
Jak s Tebou mávají zbytečné smrti lidí? To bys musela být úplná psych. troska, kdyby sis to tak měla všechno brát...

omlouvám se za překlepy,se slzamy v očích se nesnadno píše.Iva

Sluníčkové dny pro všecny :-).Mým smyslem života je žít v lásce v každém i těžkém okamžiku života.Není to vůbec jednoduché.Například v našem městečku v Bělé pod Bezdězem začíná regenerace náměstí a součástí je i bolestný zásah do parku.Více na www.boleslavskydenik.cz nebo www.belapodbezdezem.eu.Minulou sobot jsem se procházela parkem a dívala jsem se na označení stromů a keřů k porážce.Nedokáži Vám popsat,mé pocity...Věděla jsem,že tyto stromy už nejsme schopni zachránit.Pár stromů bylo označeno mimo projekt a na dvě označené břízy neměli povolení.To byl záchytný bod.Prosila jsem,aby mi přišla nšjaká informace,co udělat.V nděli ráno hráli na rádiu písničky na přání.Podařilo se mi promluvit touto cestou k občanům,že jim přeji hodně síly při pohledu na kácející stromy v pondělí ráno.V pondělí v 8 hodin jsme šli za starostkou s protestem a argumentací,že lidé byli o celém projektu málo informováni.Při jednání zjistiůli,že jsou označeny 2 břízy ,,omylem".To bylo pilno v té části zastavit kácení.Podařilo se nám zachránit 6 stromů a vyvolat v lidch zájem přijít v sobotu do parku na setkání s občany.Čekali jsme 50-100 občanů.Přišlo jich 500 a naí petici na místě podepsalo 401 občanů.Myslete na nás s láskou,ať se nám podaří zastavit nesmyslné kácení stromů a keřů kvůli komerčnímu zájmu.28 jich už nežije a to je na řadě druhá polovina parku.Udělala jsem,co jsem cítila srdíčkem.Musela jsem i promluvit k 500ti občanům.Děkuji za sílu,která mi byla poslána zhůry...

milá Aleno Anno,
Tvé příspěvky jsou vždy o něčem - velice výstižné,srozumitelné a jasné.
Pro toho, jemuž chybí onen prožitek, to může být trochu nejasné - uvedu příklad s mozkem.
Mozek jenž pochopil vlastní omezení,strach ,analýzu s podmíněným programem přirozeně stichne bez usilí a je schopen naslouchat něčemu novému - nástroj Boží,není omezen žádným řádem,předpisem nebo pruderní morálkou - žije nad tím vším,jednání je svobodné - proto nikoho nezraňuje ani myšlenkou,slovem,gestem či fyzicky - chápe protiklady je vždy milosrdný,soucitný a nesmírně vnímaví.
Naopak mozek ega, je ve většině případů do okamžiku prohlédnutí /osvícení/ dekadentní vlivem své podmíněnosti vštípené tradiční výchovou rodinou,společenskou,národní,
rasovou,náboženskou ,ideologickou atd.
Tento druh myšlení je omezený a proto nebezpečný - rozdělující a ničící vzájemné porozumění .
Srdečně Tě zdravím, mej se hezky.

Hezké poledne Milane a všem zde,

rozumím Ti Milane. Jmenuji se Alena Anna. Své jméno jsem tu, na jiné diskusi, kdysi zmínila.

Měj se fajn.

milá pisatelko,mohla bys prosím změnit oslovení? Oslovuj se jménem,neboj se být zranitelná - je v tom veliká krása spojená s neviností a lehkostí bytí - jen se podívej na krásu květiny - můžeš k ní přivonět a vnímat její krásu, nebo zašlápnout - to je její zranitelnost a půvab - vnímáme-li krásu, aniž bychom s tím chtěli něco dělat,je to projevem lásky - ničí-li někdo záměrně onu krásu,je to projevem ďábelským - kazit a ničit.
Vím,že mi rozumíš - píši také pro porozumění těch,jenž budou číst tyto řádky.
Vím moc dobře o čem píšeš,zažil jsem onu blaženost, jenž není zavislá na vnějších okolnostech a nelze ji získat jako něco za něco.Přišla během zkoušky v okamžiku ,kdy jsem se přiklonil k božskému - v tu chvíli se zjevil Kristus a z jeho živoucího srdce granátové barvy proudil velký proud do mého srdce a naplnil celé tělo nesmírnou blažeností. Zahlédl jsem, ze spodní části svých zad, malé paprsky totožné kvality i barvy vstupují do mých přátel a lidí o kterých jsem si před tím myslel,že jsou povrchní a skažení. Tak jsem pochopil,že mu jde úplně o každého. Nechápal jsem, proč onen proud z Kristova srdce nejde přímo do nich. Naplněn onou blažeností, jsem mohl uvažovat,mluvit aníž by to onu blaženost mohlo rušit - vnější jednání nemohlo narušit vnitřní mír a klid.
Od té doby mě provází vnitřní lehkost,jakoby vyprázdnění - staré mentální návyky odumřely a místo nich nastoupil nový život v poznání. Když ony mentální návyky odumíraly, měl jsem skutečně vnitřní pocit, že umírám, i přesto, že jsem byl fyzicky zdráv.
To vše byl pouhý nutný stupeň před prozřením.
Po onom zasvěcení se aktivují v těle energetická centra a tak při určitých situacích se ona centra ozývají a člověk neomylně ví s jakou úrovní má co dočinění.
Ona blaženost je udělována skutečně dobré bytosti - nenech se tedy mást těmi, jenž o tom nic nevědí. Nezní to bláznivě, a bláznivé to už vůbec není - bláznovstvím je to pro člověka jenž to nezažil. Takového člověka je mi spíš upřímě líto.
Vstoupil jsem na tyto stránky abych ukázal lidem správné hodnoty,které je dovedou k poznání - blaze tomu jenž se s toho raduje.
Méj se zatím moc hezky.

milá pisatelko,mohla bys prosím změnit oslovení? Oslovuj se jménem,neboj se být zranitelná - je v tom veliká krása spojená s neviností a lehkostí bytí - jen se podívej na krásu květiny - můžeš k ní přivonět a vnímat její krásu, nebo zašlápnout - to je její zranitelnost a půvab - vnímáme-li krásu, aniž bychom s tím chtěli něco dělat,je to projevem lásky - ničí-li někdo záměrně onu krásu,je to projevem ďábelským - kazit a ničit.
Vím,že mi rozumíš - píši také pro porozumění těch,jenž budou číst tyto řádky.
Vím moc dobře o čem píšeš,zažil jsem onu blaženost, jenž není zavislá na vnějších okolnostech a nelze ji získat jako něco za něco.Přišla během zkoušky v okamžiku ,kdy jsem se přiklonil k božskému - v tu chvíli se zjevil Kristus a z jeho živoucího srdce granátové barvy proudil velký proud do mého srdce a naplnil celé tělo nesmírnou blažeností. Zahlédl jsem, ze spodní části svých zad, malé paprsky totožné kvality i barvy vstupují do mých přátel a lidí o kterých jsem si před tím myslel,že jsou povrchní a skažení. Tak jsem pochopil,že mu jde úplně o každého. Nechápal jsem, proč onen proud z Kristova srdce nejde přímo do nich. Naplněn onou blažeností, jsem mohl uvažovat,mluvit aníž by to onu blaženost mohlo rušit - vnější jednání nemohlo narušit vnitřní mír a klid.
Od té doby mě provází vnitřní lehkost,jakoby vyprázdnění - staré mentální návyky odumřely a místo nich nastoupil nový život v poznání. Když ony mentální návyky odumíraly, měl jsem skutečně vnitřní pocit, že umírám, i přesto, že jsem byl fyzicky zdráv.
To vše byl pouhý nutný stupeň před prozřením.
Po onom zasvěcení se aktivují v těle energetická centra a tak při určitých situacích se ona centra ozývají a člověk neomylně ví s jakou úrovní má co dočinění.
Ona blaženost je udělována skutečně dobré bytosti - nenech se tedy mást těmi, jenž o tom nic nevědí. Nezní to bláznivě, a bláznivé to už vůbec není - bláznovstvím je to pro člověka jenž to nezažil. Takového člověka je mi spíš upřímě líto.
Vstoupil jsem na tyto stránky abych ukázal lidem správné hodnoty,které je dovedou k poznání - blaze tomu jenž se s toho raduje.
Méj se zatím moc hezky.

Náš život má veliký smysl, nezrodili jsme se zbytečně. Máme a můžeme zde mnoho dobrého vykonat a měli bychom se o to snažit a tuto nabídnutou příležitost maximálně vyčerpat.

" Velkým životním omylem je stát se zajatcem svého velkého mozku."

; Člověk, který má radost z toho, jak pochoduje v zástupu a šiku při vyhrávání hudby, je hodný opovržení: Dostal omylem svůj velký mozek, mícha by mu celkem stačila. --Albert Einstein

Ahoj Milane, jak sis všiml, začala jsem reagovat na tvé psaní. Tvá slova mi přijdou známá. Nepídím se proč, jsem ráda že jsou. Toť vše.:-)
Kdy to začalo? Když se mé tělo zevnitř začalo chtít čistit od nečistot a rozumu nezbývalo než souhlasit.Jasně, že Ego se zuby nechty bránilo do poslední chvilky, než došlo k jeho naprostému rozkladu. V tu chvíli přišel pocit blaženosti,úplného pocitu vnitřního naplnění, celým tělem se rozlil hřejivý pocit lásky, svobody, volnosti, klidu, uvolnění, otevřenosti, dokonalá plejáda souznění. To je vše, co si zhruba pamatuji, jelikož mi v ten okamžik zmizela minulost, která byla vyřešena. Budoucnost, která mě přestala zajímat a zůstala jen přítomnost, která trvá. To neznamená, pokud uvažuji nad myšlenkou, zvažuji dopředu možné náhledy v budoucnu, reálné, které pokládám do přítomnosti. Ale to jsem odbočila.
Návratím se k mé vstupence do ráje.:-))
Samozřejmě, že jsem zatím ve fázi učení se a pracovat s myslí. Není to jednoduché, tedy pro mě..:-)
Je to jak držet v ruce ovladač od mozku. Pouhou myslí ovládáš, kdekoliv, při jakékoliv příležitosti, kdy vejít do stavu přítomnosti úplného naplnění a kdy opět vejít zpátky na zem. A to mi věř, že se mi z těchto stavů blaženosti nechce odejít zpět do reality. Ovšem vím, že musím. Je to úžesný proces vnímání smyslů a hraní si s ovladačem. Vím, že je lehké na něm ulpět, vím, že je lehké, aby tě zcela pohltil a vím, že jen v tomto naplnění žít nemohu. Na chvíli odcházet ano, ale vrátit se stím vším na zem. A stím vším pracovat, podílat se s ostatními, předávat...

Nevím, jestli to pro tebe a ostatní je srozumitelné. Zní to bláznivě,možná to je bláznivé, ale pro mě to je zkušenost, z které čerpám.

Závist .....hihi

Tady máte foto čarodějnice Yoss i s bradavicí.
http://fotoalba.centrum.cz/original.php?pid=17663274&psize=1

Ano a šlechta nepíše drastický hrubky jako stoka ....

Já jdu nalézat podstatu příští hodiny a vám přeji brou noc a nechrápejte moc,ať nezboříte barák a nemusíte pak krček věšet na hák...

zdravím zřejmě pisatelku podepisující se Mjr. Magor.Můžeš prosím tě alespoň trochu popsat Tvé pocity,kdy k nim dochází a jaké části těla se ozývají, než vyvstanou ve vědomí - věř,že tomu budu rozumět a ne jen intelektuálně - zatím o tom nebudu psát - Tvé popisy o podstatě života jsou tím, co chceš vyjádřit a intelektuálně to velice dobře chápeš - povznášející pocity,které prožíváš Tě vybízejí k povznesení nad myšlenkové formace a odevzdání duchu pravdy,který Tě bude vyučovat prožitkem - pokud se tak již neděje.
V mém případě to trvalo asi rok a to z toho důvodu, aby to nervová soustava vydržela,tělo
je na to připravováno - postupně je zjemňováno, aby bylo schopné přijímat
nadsmyslové informace.
Podstatou života žije každý a to buď nevědomě
- negativně, nebo vědomě - pozitivně.Ten, jenž žije v poznání, zná cesty osudů a proto poukazuje na blahodárné a škodlivé z lásky a soucitu, i když je někdy vystaven nedorozumění,nesnášenlivosti nebo nenávisti pro blaho ostatních.
Takový člověk netrpí sebelítostí,nebo zoufalstvím nad světem a lidmi,neboť žije v poznání a stává se tak prostředníkem,neboli spojovacím článkem. Toto je vše na lidské úrovni - v pravém poznání ,Já neexistuje.
Léta jsem se postupně učil,jak zdělovat vše srozumitelně,tak aby to mohl pochopit i docela prostý člověk jevící zájem - je to skutečně pro každého, jenž projeví zájem o poznání - výhodu má ten jenž si na sobě nezakládá,bez ohledu na vzdělání,věk či životní podmínky ve kterých je nucen žít.
Pro takového člověka jsou všichni důležití,
neboť jsou součástí jeho života. Ubližovat druhému jakým koliv způsobem, znamená ubližovat sobě.
Měj se zatím hezky.

" Šlechta zůstane šlechtou a stoka stokou..."