Miluju dva muze

Já miluji dva muže 6 let, ten , se kterým žiju, se to dozvěděl, nikomu to nepřeju, ti dva totiž byli nejlepší kamarádi. Naše osudy se prolínají, nechávám to plynout. Kdyby to nebylo dobrý, nebylo by to tak. Mohla bych to napsat jako Martina, každý z nich má, co druhý nemá. Jen tak mimochodem, netoužila jsem po nevěře, samotnou mě překvapilo, co se stalo. Dřív jsme s tím druhým mužem strašně bojovali. Měla jsem těžký dětství a až díky němu jsem poznala , co je radost. Zní to asi hloupě, ale je to 100% ně tak.. Nedá se s tím nic dělat, těším se z jeho přítomnosti, když je se mnou... " když končí se den a usne má zem , tak na malou chvíli, vrací se zpět můj niterný svět, co osud tvůj sdílí..když začíná noc, tak cítím jak moc tvé světlo mi schází.."

Ema:
No vidím, že to máme strašně podobný :) Přítel je taky strašně hodnej chlap a mě je líto, to co mu dělám. I když se na druhou stranu uklidnuju tím, že to neví, tak se tím aspoň netrápí, strašně by mu to ublížilo. Ani nedokážu říct jak dlouho to trvá, mimochodem je to taky nás společný kamarád, takže když je nějaká akce, jsme tam všichni spolu. Začalo to tak pomaloučku potichoučku SMSkama, občasnou pusou a nakonec to dopadlo takhle. Celkově je to otázka pár let, ale vztah se vším všudy je tak 4 měsíce (ale jinak je to celý zamotaný a bylo by to na dlouho). Asi je to chemie, jak říkáš, jinak si to taky nedokážu vysvětlit - vím, že ten "druhej" nemá povahu zrovna nejlepší i když na mě je strašně hodnej, prostě když se na to objektivně podívám, tak nechápu, co dělám. Je pravda, že je teď strašně zamilovanej, ale já bych to chtěla ukončit a mít zase klid, protože to není nic jednoduchýho, ale pak jsem s ním a najednou nemůžu nic udělat. Prostě na jednu stranu bych chtěla konec a na druhou ne. Asi za to může taky tak trochu sám, že mě ta zamilovanost začala trošičku opouštět,protože jsem mu řekla, že s přítelem se teď rozhodně nechci rozcházet, že ho mám pořád ráda a on mě začal ukecávat a prosit, ať se s přítelem rozejdu a ať jsem jen jeho a docela mě tím bombarduje. To má u mě ale spíš opačnej účinek, než by si představoval. Taky dostal nápad, že to mému klukovi sám řekne, což jsem mu hned důrazně vysvětlila, že takhle ne, docela mě to tenkrát naštvalo. No je to hrozný a sama jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet. Jestli se ti bude chtít, tak zase napiš, můžeme aspoň pokecat a trošku se vypovídat...

To Jája:
Myslím, že Ti rozumím.Fakt se snažím zapomenout.Manžel je super člověk a stydím se co jsem mu udělala, i když on mi byl taky nevěrný....ale řekl mi o tom.Navíc jsem zjistila, že stačí toho "druhého" vidět a rozklepou se mi kolena.Jak v patnácti.No snad to fakt spraví čas, jak píšeš, i když u mě to trvá už 6měsíců.Ale je fakt, že z jeho strany, vlastně i z mé to docela odumírá.Ten tvůj "druhý" je asi doopravdy hodně zamilovaný.Trvá to dlouho?A víš, co je nejhorší?Moc dobře vím, že manžel je povahově lepší....k tomu druhému mě přitahuje asi chemie, to nám došlo oběma.Fakt bych chtěla z toho nějak uniknout, nikdy jsem nikoho nepodvedla.Chjo...snad mi pomůže nekomunikovat s ním, jenže čas od času se vídáme, jelikož je "kamarád".A to je další zádrhel, znám jeho ženu.....Jsem ráda, že se můžu takhle vykecat, nikdo o tom neví....

Martino,jsem zaskocena a bezradna tim,co tu pises.Dobre vis,ze mas ho vykopat za tou jinou!Dat mu cas?No to by bylo mozne,pokud nejste nejmladsi.V opacnem pripade-jsi mlada-vztah okamzite ukoncit!Chapu,pokud se Ti do toho nechce,ale udelat to ve svem zajmu proste musis

Ema:
Taky bych na jednu stranu chtěla zapomenout - s přítelem se rozcházet nechci. Když už si říkám, že to ukončím, tak se sejdeme nebo někam zajedeme a je nám spolu tak strašně hezky, že to prostě nedokážu, ani se o to vlastně nechci sama ochuzovat a tak je to pořád dokola. Myslím, že rada jak zapomenou pro nás neexistuje, asi to chce čas... A ten "druhý" mě teď chce strašně získat, zvlášť poslední dobou začal docela jančit. Řekla jsem mu, že se rozcházet s přítelem nechci, ale on říká, že o mě bude bojovat do konce života, na jednu stranu je to příjemné slyšet, že o člověka někdo hodně stojí, ale na druhou stranu mě to docela děsí... Fakt nevím, co dělat, jak to řešit, sama jsem zvědavá jak to jednou dopadne...

Tak to muj manzel miluje dve zeny, jedna z nich jsem ja, jeho zena. Nedavno se mi s tim sveril...V kazde z nas je neco, co ta druha nema. A co ted s nim? Vyhodit ho za tou druhou?? Dat mu cas??? Jsem naprosto bezradna....

Tak to muj manzel miluje dve zeny, jedna z nich jsem ja, jeho zena. Nedavno se mi s tim sveril...V kazde z nas je neco, co ta druha nema. A co ted s nim? Vyhodit ho za tou druhou?? Dat mu cas??? Jsem naprosto bezradna....

Jo tak jsem na tom stejně.Jsem vdaná, děti nemáme.Byla jsem z těch, kteří si myslí, že jim se to stát nemůže.Pak jsme měli s manželem nějaké problémy a dali si menší pauzu.Náš kamarád se se mnou začal stýkat víc než kamarádsky...Blbá situace.O to víc, že je taky ženatý a má děti.Fakt bych to chtěla ukončit.Nekomunikuju s ním, ale stejně na něj pořád myslím.Manžela mám ráda a chci s ním zůstat, ale ten druhý mi nejde z hlavy.Kdyby měl někdo nějakou radu jak zapomenout, budu fakt vděčná....soustředit se na práci nepomáhá...doprčic!A ještě něco...spíte s oběma?Bez problémů??

Taky miluju dva muže. Nejsem vdaná ani nemáme děti, takže by si většina lidí řekla, že není problém odejít k tomu druhému, ale já se prostě nemůžu rozhodnout ke komu. Ten druhý (ať by to byl kterýkoliv) by mi chyběl... Je to strašný, nedokážu se ani jednoho vzdát...

HM...jsem na tom bohužel stejně...s jedním žiju,tři roky a druhý je jeho hodně dobrý kamarád,bohužel i city "kamaráda" ke mě jsou silné,snažili jsme se to zastavit,bojovat s tím,ale jak Lenka napsala citům neporučíš,takhle se trápím,ale přesto nejsem schopna udělat radikální řez,protože nevím,kterým směrem...City jsou prostě silné "svinstvo".Sama jsem zvědavá,jak to dopadne,nedokážu to zatím vyhodnotit...už aby to bylo,ale nejhorší je,že ať to dopadne jakkoliv,trpět budeme asi stejně všichni tři...smutné!!!bolavé!hnusné!všeho jsem si vědoma,jenže asi kdo to nezažil,nepochopí....

Miluju dva muze a stejnymi muzi jsem milovana i ja.Myslim,ze citum se neda poroucet,muzeme je jen zamerne skryvat.Proc to delat??Od te doby,co jsem sve city vyznala mene trpim.Zamerne pouzite slovo mene,protoze trpim...Chtela bych je mit totiz sama pro sebe a jakakoliv myslenka na to,ze bych mela jednoho ci druheho ztratit me desi.

Zajima me,jak se citi zeny,ktere miluji soucasne dva muze.Vedi jeden o druhem?
Mate pocit,ze byste je chtela mit oba pro sebe a je Vam smutno,kdyz jeden nebo druhy neni nablizku?