Psychoanalýza

Znáte někdo Jiřího Jakubů z Cetery?

Mě pomáhá psaní všeho,co...Psychoterapeut nemůže pracovat víc, než mu dovolí tíha problémů a zkušenosti a zážitků, které pacienti přinášejí. kdyby pracoval nad tento rámec, přestal by být účinným pomocníkem, stal by se rutinérem, pak by ovšem pacienty neposlouchal i proto, že by na to už neměl kapacitu.

Navíc ohledně plateb zdravotních pojišťoven je třeba zohlednit i to, že ani zdaleka neproplatí to, co jim psychoteraput vykáže.

Když už nemůžete jako...Já procházím ne přímo psychoanalýzou (ta už se snad dnes ani nedělá), ale PA zaměřenou psychoterapií. Beru i léky.
Nějak se držím, ale terapie mi pomáhá, to každopádně.

psychoanalýza je...Když už nemůžete jako lékař zkoumat funkci neurotransmiterů, zkuste aspoň tu analýzu. Možná si za rok za dva řeknete, že to nikam nevede, ale nestojí to za ten pokus, zvlášť, když už tolik let trpíte a žádné východisko se na obzoru nerýsuje?

Pak nám tu všem můžete fundovaně sdělit, jak jste dopadl, abychom věděli, jestli je ta analýza opravdu tak k ničemu, nebo opravdu tak výborná?

Moc prosím, má někdo zkušenost s pobytem na psychoanalytické klinice v Opočně? Nebyly by to vyhozené peníze? Věřím, že ne, ale přesto hledám informace od lidí, kterým to něco říká.

Pražákům, těm je hej! Nemáte problém s nalezením analytika, či terapeuta, který se zabývá psychoanalytickou psychoterapií. V Ostravě už není ani jediný. I když bych ráda platila, není komu. Copak se budu muset vážně kvůli tomu stěhovat? To mi připadá absurdní. Nemohu se smiřit s tím, že žijeme opravdu na periferii.

Hledám lékaře, který by mi předepsal nebo prodal některé léky, jedná se zejména o antidepresiva. (Deniban + Citalec , Lexaurin). Už jsem je v životě bral. Mám problém si to momentálně prosadit u mého lékaře, kterého jsem změnil. Můj email je n.pet"centrum.cz

Mám problém jsem a zároven nejsem impotent. Jde asi o tohle. Pokud pominu ženy které jsou mi zcela lhostejné pak existují dva pro mne odlišné typy.
1) Ženy které mne přitahují sexuálně bohužel pouze sexuálně. Dokážou mne velmi snadno vzrušit ale jinak kromě sexu k nim nic necítím a dalo by se říct že jimi tak trochu i pohrdám. Dosáhnout erekce v jejich přítomnosti, nebo jen při představě na některou z nich není problém.
2) Ženy které se mi líbí a co se týče vzhledu přijdou atraktivní a rád bych s nimi navázal "vážnější" vztah ale bohužel to sexuální tam většinou chybí. Je to možná něco jako dětské lásky v předpubertálním období.
V případě intimního kontaktu s ženou typu 2 pak většinou hrozí ED. Samozřejmě záleží na situaci pokud si člověk představí některou z "jedniček" tak to problém není, ale většinou hrozí selhání. Táhne mi na pětatřicet a z důvodů těchto problémů jsem žádný pořádný vztah neměl. Obávám se že jsem ustrnul freudovsky řečeno v nějaké hodně infantilní fázi sexuality. Měl jsem i nějaké konzultace s psychology a psycholožkami ale naprostá většina vůbec nechápala o co jde. Většinou "Až se doopravdy zamilujete, půjde to samo" ale takhle to u mne nefunguje.
Uvažuji o psychoanalýze ale nevím jestli to nebudou vyhozené prachy. Jestli víte o někom dobrém z Brna uvítám vaše doporučení. Preferoval bych asi spíš psychoanalytičku.

Anonymko, obávám se, že ani při psychoterapii ti nikdo neporadí :-)), to není smyslem tohoto způsobu léčení. Podívejte se všechny, máte-li zájem, na téma "Zamilovaná do psychologa" jsou tam v kostce pod nickou PP, uvedeny základní obecné zásady správně vedené psychoterapie.

to je zajímavé anonymko. něco na tom bude.

Psát můžeš třeba formou dopisu,jako kdybys chtěla někomu něco sdělit a nemáš odvahu to říct,nebo to nechceš říkat,protože by se problém ještě zhoršil.Můžeš volit jakákoliv slova.Zároveň se zamýšlíš i sama nad sebou a snažíš se pravdivě hodnotit i sama sebe,přiznáváš si svá negativa,která nemusíš přiznávat nikomu,kdo by toho zneužil.Na druhou stranu se můžeš i politovat,pochválit.Vím,že to zní divně,ale tuhle metodu jsem se dočetla v knihách o psychologii.Netvrdím,že je to metoda vše řešící,ale pomáhá řešit momentální pocit napětí,psychické bolesti.Přesto,že používám tento způsob ventilace,tak stejně mám tendence se hodně svěřovat,někdy až patologicky.Mám problém s tím "co na srdci ,to na jazyku",čímž se dostávám do situace,která by se mohla nazvat jakýmsi kolotočem svěřování se a následně výčitek, protože ne vždy si vybírám správné lidi.Takže papír má tu výhodu,že ho snadno zlikviduji,kdežto vyřčená slova už zpět vzít nejdou.Psychoterapie je vlastně také "otevření" se a ventilace problémů a následné očekávání rady.Faktem je,při tomto způsobu psychoterapie mi nikdo odborně neporadí.

Jaké problémy se touto metodou dají zmírnit? Nebo snad uplně vyřešit? Ještě jsem o tom nic nečetla. Chodím také k psychologovi, ale na klasické "povídání", což mi moc nevyhovuje. Díky.

mám z toho stejný pocit jako ty. Zdá se mi to dost předražené..Ne každý si tohle může dovolit.

Mě pomáhá psaní všeho,co mě trápí.Můžu to praktikovat třeba i v zaměstnání,když mám pocit,že to dál nezvládnu.Ventiluji tak své problémy,následně si také uvědomuji souvislosti některých věcí.Občas si také říkám,že už dál nemůžu a objednám se k psychologovi.Jenže nemám v ně důvěru,mám pocit,že jim jde hlavně o prachy/viz.předchozí příspěvek-500kč za hod + platba od pojišťovny je podle mě nehoráznost a využívání /.Chápu,že i psycholog se musí nějak živit,ale tohle je příliš.Bůhví,jestli vůbec poslouchá,co dotyčný povídá.

Ahoj,
já platím 500,-- sa sezení, dvakrát týdně pátý rok. A k tomu ještě každou hodinu platí moje zdravotní pojišťovna. Byla jsem celkem naštvaná, když jsem to zjistila, ale beru to tak, že psychoanalýza je to jediné, co mi může pomoct. Myslím, že se pomalu blížím ke konci léčby. Psychoanalýza, alespon podle mně, je to jediné, co může pomoci. To co vás trápí a způsobuje nervy, nervozitu, deprese atd.... má nějakou hlubokou příčinu. A pokud budete chtít, tak na to pomocí psychoanal. psychoterapie přijdete. Musíte ale chtít to celé absolvovat a hlavně vydržet. Po nějaké době návštěv jsem v sobě začala odhalovat věci dávno zapomenuté z velmi ranného dětství a plakala jsem. Doma a velmi často, denně, teď občas. Díváte se uvnitř na to, co Vás zraňuje (-lo) a pláčete, trpíte a tím se vlastně s tím vyrovnáváte. Aspoň takovou zkušenost mám já. Neuznávám braní léků, ani jsem je nikdy nebrala. V nejhorších chvílich, kdy jsem byla nervozni (v práci, při stresu...) jsem brala homeopatika, to právě asi nikdo moc neví, že i homeopatika pomáhají na nervozitu, strach a to velmi znatelně. Konkrétně Iganatia amara - 15 nebo Argentum nitricum 15, ale tohle konzultujte raději s homeopatem, jelikož pro každou konstituci nebo typ osoby to může být jiný lék a jiná síla ředění. Je těžké tohle všechno absolvovat a chodit přitom do práce, trpět strachem, nervy atd.., ale uleví se Vám.

Psychoanalýza je opravdu běh na dlouhou trať, a taky finančně velmi náročný. Moino, můžu se zeptat, kolik platíš za jedno sezení? Dík za informaci

Ahoj, tak jsem se po roce navštěvování psychiatrů a braní antidepresiv dostala k dalšímu terapeutovi. Včera jsem zahájila psychoanalýzu - klasické ležení na kanapi a mluvení dostropu :-)
Byla jsem překvapená, jak jsem se rozpovídala a co všechno ze mě "padalo"... Po skončení hodiny jsem se třásla jako ratlík a moc dobře mi nebylo. Navíc jsem se cítila trochu provinile, že tak fajn pána zatěžuju takovými hnusy :-) Ale během pár hodin se to zklidnilo. Mám předepsané terapie 1 týdně do prázdnin a po prázdninách 2x týdně. Co mě na tom zarazilo je, že terapie má probíhat v rozmezí 2 - 3 let!!!
Je to běh na velmi dlouhou trať, ale snad úspěšný. V každém případě je to dost zajímavá zkušenost.
A co vy? Je tu někdo, kdo by jí procházel už déle? Jak se cítíte, jak to funguje? Díky za odpovědi a krásný den.

Ahoj, má někdo osobní zkušenosti s psychoanalýzou (terapií psychoanalitického typu)? Připadá mi to běh na dlouhou trať.