Duchovní cesta

Z hlediska:

Ovšem, jfsp měl potřebu podotknout, že nemá potřebu. Spíš se zdá, že potřeboval zvýraznit, že nemá strach ze shození od někoho, nebo že se nebojí, jak poznamenala Evelyn. Také, když už píšeš, milý jfsp že nekřičíš do světa jako "my ostatní", tak tímto prohlášením jsi zakřičel, no možná o tom ještě nevíš.

Z jeviště:

nikdo tady nemá žádnou potřebu. Stálé opakování o tom, že "nemám potřebu čehosi" zároveň ukazuje dobrý vztah světla vědomí k osvětlovanému sebe-vědomí. Tento vztah nás z představy, že jsme na jevišti evidentně hádže do hlediště...

Resumé:

Mohu sto let držet pózu (sám pro sebe) že "nemám nic společné s kříčícími jsoucími po duchovní cestě a sdílícími své prožitky a poznání" a najednou o ní se rozhodnu napsát, napřklad sem. A to pak najednou už není póza, neboť jsem to napsal "já"... a já přece sto let jen přihlížel.

Závěr:
Takže milý jfsp, dne 21.10.2006 skončil pro tebe stý rok, kdy jsi držel pózy přihlížejícího a teď jsi se dosadil do pózy "přihlížejícího, který rozhodl o svém přihlížení podat zprávu, neboť o tobě nikdo nevěděl".

KDO je ten, kdo chce být viděn, ač soudíme, že jsme jen přihlížející? KDO je ten, kdo píše o "své" duchovní cestě? Kam se chcete DOSTAT?

- Kdyby náhodou špatně zarezonoval tento můj přispěvek, nebylo to cílem. Jen jsem upozornil na jedno další klišé... a tak se ještě dopředu omluvím, neboť jsem jen řekl "b" poté, co jste dal "a".

své duchovní cestě.
Přeju vám všem hodně zdraví a času a klidu a harmonie a radosti.

Evelyn,
patřím k těm anonymním čtenářům, nebojím se vystoupit z anonymity a cosi připsat, jen prostě nemám tu potřebu se připojovat k dlouhému zástupu těch, co pokyvují, slovíčkaří ..... spíš si myslím, že je pro mě užitečnější ŽÍT a čas strávený sledováním diskuse, reagováním na příspěvky a řešením nesmrtelnosti chrousta raději věnovat svým blízkým, své realitě,vědomé aplikaci vyčteného ... Nemám potřebu a věřím, že celá řada dalších anonymních čtenářů také, křičet do světa informace o SVÉ

Všem přeji nádherné dni a noci, vždy je někdo na pomoci....Sviť měsíčku sviť, ať mi šije niť.Q. čo tak pridať pár notičiek?

Prečo si myslíš, že Džidžej ?utuje, kaktus?Nakoniec, prečo by mal?Je osviežujúci....

Milá d. ďakujem, že občas vytiahneš tie krásne slovenské slovíčka ako napr. hrajkaj sa, znie to tak nežne. Čo hovoríš na vopcháčik? To je novinka na hot dog, počula si?

Milé Světlo, to bylo opravdu hezké přiznání,.... vězte jak jsem zvědav.... k čemu nám slouží zvědavost? Proč se plete do našeho života? A jestliže jsme zvědaví, proč si upíráme možnost dozvědět se?

Lokomotivo, je to zajímavé žít věčně? To příjde na věc co pod tím vidíš, nebo si představuješ.Možná je to pouze o tom jak se na věc díváme jestli jenom ze předu, ze zadu a z boku, nebo také bereme v úvahu všechna zrnka písku z které je koule. Možná pokud bychom měli jiné tělo, které by déle vydrželo, více času poznávat a být součástí tvoření, bylo by to jiné. Možná pokud bychom chápali setkávání jako způsob pohybu a posunu v před, vzájemné doplňování a z toho vycházející nové zkušenosti, pokud se oprostíme posuzování zamezíme vzniku hmoty, která způsobuje naše potíže, no už jenom to slovo - tíž, e, - potíže, je to pocit. Díky pocitům můžeme vědět a Být. Pocity je těžké chápat nebo jim rozumět, prostě jsou a vedou naše těla, a díky nim můžeme tvořit, třeba slova.

Lokomotivo, proč myslíš, že smrt je zlá, vždyť je to pouze jiná forma života, nebo špatně chápu co říkáš?

d. ako to myslíš, že naša slobodná vo?a nie je o slobode. Čo rozumieš pod pojmom sloboda, aké pocity ťa k nej vedú?Kedy sa cítiš byť slobodná

Drahá Evelyn, dovolíš mi pár otázok na teba?
Založila si túto tému zrejme v dobrom úmysle. Aj keď otázka smerom do tvojho vnútra prečo vlastne by bola asi na mieste.
Zo začiatku to vyzeralo pravdepodobne pod?a tvojich predstáv, zjavne si v téme dominovala a priznajme si to, určovala si jej charakter i ráz. Bola si s tým ako to tu napreduje spokojná, ako si sa sama onoho času vyjadrila. Bol to tu pre teba taký malý raj, kým ti ho niekto nenabúral. A práve vtedy mohla mať pre teba dáto diskusia nejaký zmysel, ktorý ti, pod?a tvojich posledných reakcií asi uniká. Naozaj si založila túto tému iba na to, aby si tu skupina ?udí vymieňala skúsenosti? Pretože akonáhle prišiel niekto s niečim čo ti je neznáme, začala si hodnotiť. Veď nechaj rieku tiecť. Je jedno kto čo píše, je na mne či tomu verím alebo nie, aj keď pri tebe mám dojem, že veríš, keď niečo napíše nejaká kapacita, prípadne niekto, kto píše to čo ty chceš počuť. Staré pravdy tu už odzneli mnohokrát, takže ich nebudem opakovať.
Môj dojem je taký, samozrejme nemusí byť správny, že si sa tu z nejakého dôvodu s d. stretla. Možno preto, aby si sa naučila prijímať iných takých akí sú. Možno preto, aby si zbytočne neanalyzovala jednotlivé výpovede, pretože aj tak tú hrá ve?kú úlohu iba podobnosť skúseností, či vzájomné sympatie. Naozaj je to s tými diskusiami tak, buď sú konfrontačné, alebo si diskutéri len navzájom pritakávajú, usmievajú sa nad svojimi pravdami, ktoré predsa musia byť pravdivé, keď všetci hovoria to isté. Nemusia. To, že to vraví väčšina neznamená, že to pravda je. Jediný ich zmysel vidím v naučení sa prijímať iných so všetkým takých akí sú, tolerovať ich názor. Nech sem príde kto chce, každý sem môže napísať čo chce. Našou úlohou je naučiť sa ?udí nekádrovať.
Môj dojem je taký, že si jednoducho s tým kádrovaním začala. Odpusť, doteraz som mlčal, ale niečo mi nedalo, a musel som ti to povedať. Želám ti ve?a šťastia!
Michael

Subham Astu Sarvadžagatam!

Ahoj Evelyn:)
Uz mlcim:)

Milý Awaiku,
měl jsi pravdu. Děkuji :-)

Subham Astu Sarvadžagatam!

Pssst

Ano, ale preco by toto pochopenie malo prist az na konci. A na konci coho vlastne?
Navyse, aj tak je to len cast "prace".
A aka duchovna cesta? Aky zaciatocnici, ci pokrocili? Vsetko je to len siditko:)

Prave si povedal vsetko.)

Je vubec poznani mozne, kdyz nazacatku je snaha utect,neco vyresit, odejit nekam jinam, zaniknout?
Pokud je na zacatku neco (cokoliv), tak je to pak cesta, ale ne poznani. pak se ale caem skrze tu cestu k tomu poznani blizime, ale ceta nam ho neovoluje videt. Tak musime slezt z te cesty a vykaslat se na ni. I na ceste se da lpet. I te je treba se v urcitem momentu zbavit. Kdyz si krokuji cestu, kterou jsem usel a zkoumam, kolik usli druzi a rikam si, tenhle usel vic, tenhle min.. cozpak to neni dukazem lpeni?

Ja sem porad na schodech (tecka)
Nic vic o tom rici nemuzu, protoze by to byla kravina.

A ved je to jedno.
O nic nejde...
:)

Presne tak:). Ty vari vnimas nejake ciastkove uspechy? Jeden schod hore, dva dole... Sme stale na schodoch, ak ich vnimame...