Duchovní cesta

Co znamená "než v sobě uskutečníme prožitek celistvosti a naplnění"?

Qellogathi, ahojky,
mám se dobře a Ty?
Hm, co můžeme nazývat MY?
:)

Záleží na tom, co nazýváme MY...(:

Možná, že existence o sobě nemusí dávat vědět vůbec, prostě je. To jen MY máme potřebu se sdílet s druhými, než v sobě uskutečníme prožitek celistvosti a naplnění. Pak se z potřeby stane čistá radost...
:)

Ahoj všem,

Existence nemusí vždy o sobě dávat vědět.
Jsem.

Subham Astu Sarvadžagatam!

Ahoj, tak co, jak se máme?
Já se taky divím, jako to tady vymřelo...
Evelyn, nebo Maja - dejte do placu něco zajímaveho.

Krásný den!

Majo, už to tak bude :)

To vypadá, že už tady všichni jenom Jsou. Dobrou noc!

Hezký večer všem, Q. dnes ti vyjímečně rozumím, ale mám pocit, že si vynechal vztahy, neexistuje základ, vše je souhra sítí propojených právě vztahy, tomu říkám esence života.

Milý Lokomotivo,

Myslím, že tvůj příspěvek byl napsán s otevřeným srdcem a s nadhledem, který lahodí. Myslím, že mu nelze nic vytknout, no přeci, má pozornost se párkrát zastavila na některých místech a tak si dovolím je komentovat z mého pohledu. Jde jen o nepřesnosti, nikoliv o faktické body, no já je pokládám za hodné zdůraznění a okomentování. Snad nebudeš proti. Takže to maličko jen rozvedu, snad i do jiného rozměru.

Myslím, že je trochu nepřesné ohraničovat DNA časem na těch 13mlrd. Let jak stanovili vědci. DNA je v jistém ohledu

Aj mlcanie je radost.
Take Mlcanie jahniat, napriklad:)

Ale nie, vazne, je to tak ako pises. To len clovek sam seba povysil na "pana tvorstva"...

Ne ako ze to mlceni je radost to ne. Aspon prome jako pro posluchace.
Clovek by si taky rad poslechl nekoho jinyho ne? Kdyz uz sme tady na tom svete, zejo.

Lidi mluvte neco, to mlceni je...
:o)
Radost radost radost

hehe.. a klepe se obrazovka monitoru :o)
Aum Aum Aum
dekuji dekuji dekuji

Lokomotivo,

tak vidíte jak to krásně funguje.
Nač se dále vyptávat a pátrat.
Stačí poděkovat...

Mír všem bytostem!

Svetlo,
Na co je aum, aum aum?
Me to zni na cele a bezi to nahoru :o)

Zdravím!

Aum,Aum,Aum...

Subham Astu Sarvadžagatam!

O podstate zivota

Pratele,

vec, kterou bych chtel ozrejmit, je vztah zivota a veci, ktere mame ve zvyku nazyvat nezivymi.
Doposud jsem se nesetkal s nikym, kdo by povazoval objekty tzv. nezive za stejne podstaty, jako sebe sameho. Nase nevedomost dokonce dovoluje, abychom sebe povazovali za cosi vic, nez "pouhe" zviratko. Ale to je jen nevedomostii. Je to jen egem, zamotkem nevedomosti, ktere nas takto nuti smyslet o nasich spolecnicich zivotem.. at uz ze zivocisne, rostlinne, nebo "jen" rise veci. Podstata vsech techto je stejna. Je to vedomi. Kazda, vec, zvire rostlina je tim, co za sebe povazuje. Jsme egem, zavojem nevedomosti. Na mnoha ruznych urovnich, ucime se dvema zakladnim vecem. To jest prijimani a davani. Je-li toto v rovnovaze, neexistuje utrpeni. Proto je prvni etapou vzdy zivot ve forme veci. Tato etapa trva velmi velmi dlouho. Trva dlouho proto, ze se skrze ni ucime byt tim, cim jsme. Snad je zde mozne spatrovat paralelu toho, proc vesmir trva tak moc dlouho (cca 13 miliard let, ale teprve ped tremi miliardami se vytvorila prvni DNA - taktez neziva vec, ale tvorici most mezi zivym a "nezivym")
Budhismus tvrdi, ze aby mohlo neco existovat, musi tam byt pozorovatele. Vychod se taze.. jak zni zvuk padajiciho stromu v lese, neni li tam nikdo? Neni-li tam pozorovatele, nedeje se nic, ani ten pad toho stromu. Ano to je pravda. Ale je mylne domnivat se, ze strom neni pozorovatelem. Je mylne domnivat se, ze kamen neni pozorovatelem.
I malickaty atom ma sve smysly. Vi, jak se ma chovat.. ma tedy sve vasany. Atom vi a citi, jak na nej pusobi jine atomy.. a sam gravitacne pusobi na vsechny ostatni veci ve vesmiru. Ma-li tedy gravitaci, ma i svuj smysl tak, jako my oci. Narazi-li do nej jiny atom - vi jak se ma zachovat - presne podle vasan, ktere jsou mu dany a ktere z nej tvori ten atom. Pohne-li se jediny atom na druhem konci vesmiru.. zmeni se jeho gravitacni pusobeni vzhledem k nasemu atomu, nas atom o tom vi a prirozene zareaguje. A zareaguje podle svych vasan, ktere z neho delaji prave ten atom, kterym je. Ptate-li se mne, mali tedy i atom svou mysl, pak musim rici, ze ano. Je ale neporovnatelna s mysli cloveka. Jako porovnavat pyramidy se zrnkem pisku na pousti.. a presto, NEJNI atom a clovek rozdilne podstaty.

Co chci ale rici je prosty fakt, ze neexistuje zive a nezive. Je to jednim. To jen ego a z nej vychazejici dualni smysleni vytvari tento pohled ne veci.
Ani Buhismus nevnima nezive objekty jako zive, pokud vim. Ovsem na urcitem stupni poznani muze mystik uchopit toto poznani a vymazat dualismus i iluzi z nej plynouci i na teto rovine. Jezis ozivil leklou rybu, byl schopen uplacat ptacka z hliny a vnuknout mu zivot. Uz jako dite to dokazal. Rabin Lev stvoril golema, kteremu vnukl zivot pomoci semhamforase. Ale existuje-li moznost, vnuknout zivot "nezive" hmote, tak pak je to jen dukazem, ze neni rozdilu mezi zivoucim a nezivym.

Pokud clovek dospeje v duchovnim rustu do urovne, kdy pochopi, ze to co druzi lide delaji, delaji jen proto, ze nemohou jinak.. ze vsechno co se deje, je uz davno rozhodnute a jedina svoboda je v nelpeni na tom, co se deje. Nikoliv ve snaze ovlivnovat veci pomoci iluze svobodne vule... ale pochopenim sebe a skrze to i druhych pak clovek chape, ze vse co se deje.. se proste dit musi a ze neni zadneho utpeni, protoze nikdo nedela nic proto, aby druhemu ublizil. Pouze proto, ze nemuze jinak. Pak clovek plne pochopi Jezisova slova "odpoustim jim, nebot nevedi, co cini". Mluvi-li ale o nevedeni.. mluvi o tom, ze jeste nedosahli poznani. Az kdyz se clovek nazraje, prijde nova forma existence. Zde uz se da mluvit o svobodne vuli. Ale neni to svobodne vule jedince - ega. Je to svobodna vule absolutna - vedomi, ktere skrze nej promlouva a cini. To vedomi pak muzete uchopovat a prinaset skrze nej poznani druhym lidem. Muzete je stavet do situaci, kdy budou nuceni pochopit, co je pricinou jejich utrpeni a ze skrze tuto neodhalenou pricinu zpusobuji utrpeni i lidem v jejich okoli. Jakoby zrychlit jejich karmu a soucitit a byt s nimi a provazet je tim, kdyz se tak kona. To kdyz clovek prijme tuto vec a necha vedomi, aby skrze nej promlouvalo. Pokud ale toto clovek nevi (ze pricinou utrpeni je jeho nevedomost a ze ji i vytveri a hali do ni i sve blizni), pak nevi co cini, a proto nelze jinak, nez mu odpustit. Nelze soudit nezrale lidi za to, ze mnozi utrpeni sveta, neb nevedi co cini. Jedine co pak lze, je nechat vedomi, aby prejimalo jejich hrichy a odpoustet jim.. svitit jim na cestu a vest je k poznani. Ale to nelze slovy. Nelze prijit k cloveku a rici mu to, co rikam ted vam. Nepochopil by to. A dost mozna ani mnoho z vas, kteri ted ctete tyto radky, nerozumite tomu, co vam chci sdelit. To ale nevadi. Vim, ze jsou tu lide, kteri toto poznani budou schopni prijmout. Mozna ne hned, ale jednou se to vynori.. az nastane cas.

Problem nastava v mezistavu. Kdy clovek jiz uchopuje tento pramen veskerenstvi, ale zaroven jeste neni zcela prosty sveho ega. Ma-li totiz jeste sve ego, pak hrichy, ktere na sebe takto prejima se ho nemohou nedotykat. A dotykaji se ho mnohem silneji a utrpneji, nebot on uz neni nevedomym.

Ale vsichni lide maji pristup k teto sile. I ti nevedomi. Pouzivaji ji tudiz nevedome, bez toho, ze by vedeli, co cini. Jsou to predevsim nase sudby o druhych a nas samotnych. Nase strachy a tuzby, ktere vytvareji tento svet. Proto je tento nas svet tak plny utrpeni, protoze tuto silu vedomi - nasi prave podstaty neustale pritomne v nas - pouzivame nestastne a nevedome. Musime prijmout naprostou zodpovenost, chceme-li takto svitit. A tato zodpovednost se projevuje a zaroven umoznuje jen naprostou pokorou. Tedy my, kteri jeste nejsme zcela pokorni, my co nemame sve prijimani a davani zcela vyrovnane, nemeli bychom toto uchopovat. Kdyz se osvobodime od karmy a staneme se cistymi jako zrcadla a nic uz nic nam nemuze ublizit, protoze vsechno se od nas odrazi prave tak, jak k nam prichazi.. pak teprve prichazi cas. Neni ale nutne ustrnout ve stavu zrcadla s vemdomim, ze kazdy tam drive nebo pozdeji dojde. Myslim, ze je nasim ukolem nechat to vedomi prouit a nechat ho smazavat utrpeni sveta. Svata tereza o tom muvila, totiz ze premnoho z tech, kteri projdou touto ctvrou branou se zde zastavi. Utrpeni z jejich zivota zmizi - ziji v sanjase - a mysli si, ze je to konecna realisace. Ale ona neni. V tu chvili je totiz cas prijmout zodpovednost a vratit se mezi trpici a pomahat jim zbavovat se utrpeni. Jak rekl Dalajlama "Dokud tady posledni trpici bytost, budu tu i ja".

Cestou k te pokore, jak jsem naznal je prave to vedomi, ze vse vsecicko, co nas obklopuje, je stejne podstaty jako my. A zname-li praznotu, pak muzeme realisovat poznani, ze jen diky tem vecem a zviratum a rostlinam muzeme byt na tomto svete. Radujme se z nich, nebot ony jsou esenci zivota. Jsou utkany z radosti. A jsou stejne podstaty, jako my. Pokud na ne ale nahlizime, jako na cosi menecenneho, pak je to egu, nikoliv o pokore.

Preju vsem mir v srdci :o)

Díky za báseň :)

Krásné ráno v zimním čase!

Loko, tak to mě mrzí, že jsi byl ošizen o hodinku smíchu navíc :) Ale Ty si to vynahradíš jindy, viď?
:)

Blíží se nám "dušičky", tak bych měla pár slov:

Neznají mne ti,
kteří si myslí, že jsem jen
z masa a kostí -
dočasný poutník
na této křehké vesmírné lodi Zemi,
která mne zrodila.
Protože jsem duch -
věčný, neporušitelný, nepodléhající
prostoru ani času,
a až můj pobyt zde skončí,
má role bude dohrána a závazky splněny,
odložím svůj vesmírný oblek nazývaný tělem
a odejdu do jiných příbytků, rolí a závazků
v domě věčného života našeho Otce.
Otřete tedy své slzy
a nenaříkejte příliš pro mne ani pro sebe.
Dejte mi svobodu
ve jménu lásky, která nás všechny spojuje
a tvoří z nás věčnou jednotu.
Naše cesty se znovu setkají,
naše mysl a srdce se dotknou,
naše duše vykřiknou radostí a smíchem,
když si vzpomeneme
na životy, které jsme žili,
světy, které jsme viděli,
cesty, jimiž jsme prošli,
abychom se znovu nakonec shledali v Bohu.
J. Sig Paulson