jsem milenka ženatého muže

Petro to je šílený co prožíváš.Prožila jsem si taky manželovu nevěru.Ale asi jsem na to přišla za včas, takže to ukončil.Bůhví jak by to bylo u nás, kdyby to trvalo déle.Říkal, že by nás neopustil,ať od něj nic nečeká(asi se neztihl zamilovat,chtěl si jen užít).Ale taky nevím jestli mu můžu věřit,ale snaží se.A to je asi to nejhorší,když se chlap zamiluje,pak vůbec nepřemýšlí.Jestli ho máš ráda,tak bojuj,nenechávej jí ho.On je teď zblblej.Ono se to těžko radí,když do toho nevidíme...Jen ty začátky jsou hezký a pak je to o vztahu mezi těma dvouma.Radily mi tady ať nežiju jen pro rodinu a udělám si čas na sebe...Určitě na tom něco je.Strašně jsem byla na manželovi citově závislá....

Říká,že mě má hodně rád,ale když miluje jinou?Dům je psaný na mě,kupovala jsem ho za svobodna,nadřeli jsme se tady jako koně.Pro nás a pro malého.V době,kdy to všechno začalo,jsem řešila jeho rozpočty,které se neustále předělávaly,moje problémy v práci,protože pracuji v bance na směny a on si s ní v sobotu vyrazil na výlet i s dětma.A náš mrňous mi vypráví,jak tatínek má tetu rád a ona jeho.Asi jsem špión,ale zjistila jsem,že se rozvádí kvůli tomu,že svého manžela podváděla.Bohužel je o 10 let mladší než já(ona)a manžel je o 6,5 roku mladší než já.Je přesvědčený,že ona se nezmění.Když beru náš vztah,ze začátku to bylo všechno báječné,ale když přišel problém,tak to bylo

Milá Petro, on si Tě vůbec nezaslouží. Co Ti mám povídat..říkat před Tebou, že s tebou nezažil, to co s ní....???Nějak bych co nejdřív vyřešila fin situaci a odešla. Ty říkáš, že ho miluješ..a co on???

Ahoj.Manželovi jsem přišla na milostné zprávy,také jsem mu vlezla do mobilu.Večer jsme se milovali,šla jsem do sprchy a protože už to vím od 15.7.,tak mě napadlo se podívat-" Také tě miluji"-to mě dostalo.Měli jsme poslední dobou finanční problémy,platíme skoro 70000,-- měsíčně,on podniká-jestli se tomu tak dá říkat.Úvěry jsou na mě,má problém je splácet už teď,natož kdyby od nás odešel.Vůbec nevím,co mám dělat.Máme 5 letého chlapečka,snažím se to řešit,ale on nechce.Prý je to jen kamarádka.Vyprávěl mi,jak je úplně jiná než já,že s ní zažil,to co se mnou nezažil.Na mateřské jsem byla jen 1/2 roku,pak jsem mazala do práce,aby jsme měli co jíst.Udělala jsem chybu i já,protože za 9 let jsme nikam nejeli,pořád jen dům,práce a splátky.Miluji ho,ale on není schopný mi na rovinu říct,jak to bude dál.Ona se rozvádí,má stejně starou holčičku jako my toho našeho lumpa.Shodila jsem 25 kg,jsem pod lékama,mám pocit,že mi v práci hrozí vyhazov.Už nevím,jak dál.Nevím,co jí o mě napovídal,ale asi to nic hezkého nebylo.Má se prý rozhodnout sám,jestli chce být šťastný nebo nešťastný.V tom mi asi nikdo neporadí,co?

Udělal to jednou, udělá to podruhý. Jsou to vztahy nanic.

Trinity, naštěstí už mám za sebou to co ty, my jsme prostě naivní a naše fantazie maká na lné obrátky, ale nemysli si, že jemu taky, on si fajn užije a i když ti bude mazat med kolem pusy, tak věř, že doma je mu moc dobře a chce si to jen občsas zpestřit. Je to fakt hloupé o něm snít a po něm toužit, vůbec nevíš co je zač a a jako otec malého děcka by tě neměl vůbec přitahovat, spíš ho odsuď za to, že toto dělá. Věř, že kdybys s ním žila, tak za chvíli ten hlavní náboj taky opadne a on by to zase zkoušel s nějakou jinou. Vím jaké to je si s někým hned vysnívat vše krásné, ale to je sen, který s realitou nemá co dělat, to by bylo vše jiné. po pár schůzkách sexuálného charakteru nemůžeš chtít s tímto člověkem žít a plánovat budoucnost. Trochu se vzpamatuj

Vlastně jsem se to dozvěděla úplně náhodou.Nejsem taková, že bych mu koukala do mobilu a do počítače.Ale v ten den mi řekl ať si prohlédnu fotky v počítači našich dětí,ty jsem nemohla najít a našla jsem pracovní fotky,kdy se spolu objímali (byly pod heslem a tak mi to už bylo divné) a přesto jsem je dokázala otevřít.Byl to pro mne šok i přesto, že se tam jen objímali,ale ten výraz v těch očích prozrazoval vše...Byl zrovna na pivu, tak jsem mu volala,aby přišel domů a vše mi vysvětlil.Ke všemu se přiznal sám....Ten jejich vztah trval asi 14 dní.Asi to tak mělo prostě být, že jsem se to dozvěděla včas.Vždycky je to tak, že manželka se to dozví poslední...Věřila jsem mu,už jen kvůli našim malým dětem.Ale teď fakt nevím.Říká, že by nás neopustil...Vůbec nevím čemu mám věřit...Strašně mi to ublížilo a asi bych se měla změnit já(ale nemyslím být nevěrná).

Trinity, tak v prve rade, at jste sezdani nebo ne, tak jestli jste vse budovali spolu, tak na tom mas snad podil. Nebo byt je ciste jeho a ty jsi ho zaridila? Preber si, proc jsi na nem financne zavisla a jestli bys odesla, i kdybys nebyla. Jedna vec je,ze ses zamilovala do nepraveho zenace a druha, ze ti neklape tvuj puvodni vztah. Bylo by ti lip nekde jinde samotne? Jestli jo, tak praskni do bot, ale zenace nerozvadej, stejne by se ti to tezko podarilo, pokud si vylozene nejste souzeni.
Ja jsem milovala zenateho radu let a nikdy jsme se o rozvodu nebavili. Bylo jasne, ze az budu chtit zalozit rodinu, tak se poohlidnu po "volnejsim" kandidatovi, a tak se taky stalo. Byla jsem mlada a svobodna a mela spoustu casu. Dnes mam pritele, ktery me miluje a chce mit se mnou dite a ja miluju jeho. Stalo to za to, ale clovek musi proste vedet, kdy prestat a jit svou vlastni cestou.

Ahoj, je to 14dnů co jsem se seznámila na chatu s jedním fajn mužem. Řekli jsme si narovinu, že výměnu partnera nehledáme (jsem zadaná 8let) a jde nám jen o zpestření. po týdnu jsme si dali schůzku, proběhlo seznámení, krásný sex, něžnosti, vše bylo krásné. bydlíme od sebe mnoho km a pořád si píšeme. Potkali jsme se ještě jednou sice jen na chvíli, ale opět byl pozorný a milý. Chtěla bych s ním být déle jak jeden den, on také, ale má všímavou manželku (+malé děcko) a nechce ztratit rodinu, proto nechce riskovat a něčím se prozradit. A to je ten kámen úrazu, asi jsem se do něj zamilovala a to je právě to, co mě bolí. Chtěla bych ho pro sebe, zkusit normální vztah, můj partner už mě tolik nepřitahuje, nerozumíme si jako dřív. možná se k nám vloudil stereotyp. Navíc má kamarádku se kterou se poznal na chatu a často s ní chodí na "kafe". I když mi tvrdí, že ho zajímá jen jako kamarádka, se kterou si může pokecat - nevěřím mu to. urazí se kdykoliv mu naznačím, že mi přijde, že mi je s ní nevěrný.
Co mám dělat, nechci být mrcha, ale chci mít spokojený vztah, ale s tím ženatým, který nechce ztratit rodinu.
Na svém přítelovi jsem závislá, finančně, bydlením, vše jsme budovali spolu, ale jelikož nejsme sezdaní, šla bych rovnou na ulici, kdyby se to dozvěděl.
Možná mě v tuto chvíli někdo odsuzuje, ale mám ve svých citech opravdu zmatek, dovede mi někdo prosím poradit?
Děkuji všem, opravdu to chci nějak vyřešit a nevím jak....

Jájo a jak ses to dozvěděla?Je to pravda a jak ses k tomu postavila?

Take bych se primlouval za to, aby zeny (vlastne kazdy) byly v prvni rade samy sebou a byly schopny stat na vlastnich nohou a zit vedle partnera - a ne na nem viset a doufat, ze i on bude stejne viset na nich.
Jajo, jsi samostatna lidska bytost, i kdyby Te opustil z jakehokoli duvodu, Ty budes dal zit. Mozna to bude tezsi, ale i to spousta zen prezila - a casto z toho vysly silnejsi. Par jich ve svem okoli mam a vazim si jich.

A nejen v manželství ženy ztrácí sami sebe, ale i v partnerství.Ženy se přizpůsobují, postupně nemají čas na kamarády, koníčky, ale chlapi? Ti se dál věnují kamarádům i koníčkům, jsou méně doma a my je stále milujeme.Ztratila jsem přítele po 7 letech, prý jsem moc hodná a moc jsem se mu věnovala -takže teď vím, dávat míň je někdy dávat víc......

Jájo, to je právě chyba - to "nikdy jsem necourala po nocích a starala jsem se vždycky jen a jen o rodinu" zásadní chyba, že ženy v manželství ztrácí sami sebe, jsou 100% matkami a manželkami - vaří, perou, uklízí, sexují...ale kam se poděl čas na sebe, své koníčky, kamarády. Jakoby vsadí vše na jednu kartu - rodina /tedy manžel a děti/ a nerozvíjejí vlastní zájmy. S takovýmto přístupem můžou velmi rychle "znudnět", ztrácí jiskru, radost. I když manželství může být přesto úžasné, nemyslíte, že je fakt nebezpečné vsadit 100% své energie právě jen do manželství. Protože se může stát, že o manžela přijdete /ne kvůli milence, ale třeba nešťastnou náhodou, nemocí,.. no a pak se vám totálně zhroutí život - bez přátel, koníčků, zajímavé práce...

Ahoj lidičky,
asi před týdnem jsem se dozvěděla úplně náhodou o manželově nevěře.Začali jsme spolu chodit od mých 15ti let a jemu bylo 20.Před 6 lety jsme se vzali a máme spolu 4,5 letou holčičku a 8.měsíčního chlapečka.I když to ukončil a neodešel od nás,nedokážu to zatím zkousnout,je mi pořád hrozně.Vůbec mu nevěřím.Proč to ty mrchy dokážou vůbec dopustit,když vědí,že mají doma děti.Ona je ta která se teď směje a já trpím. A nejhorší je na tom,že musím fungovat tak jako by se nic nestalo,kvůli dětem.Pořád žiju v nejistotě a nevím jestli to přejde...Čím to je,že mi byl nevěrný.Je to tím, že jsme spolu už tak dlouho?Nejhorší je na tom,že ho mám ráda,nikdy jsem necourala po nocích a starala jsem se vždycky jen a jen o rodinu - asi to bylo pro něj málo.Asi žádnej chlap si neváží toho co má doma,nebo já nevím...

tak toto jsem napsal před nedávnem do jiné diskuze-být jen milenkou,musím opakovaně přiznat, že dlouhodobý vztah se zadaným partnerem je k ničemu,a že mu či jí manželství nefunguje?a nevšimli jste si to jak jim to nefunfování vlastně vyhovuje?a tedy znova, je spousta zajímavých nezadadaných ženských a chlapů

24. 2. 2006 15:30:45, Mirek
Myslím, že diskuze by se také mohla týkat můžů-" byl jsem milencem vdané ženy ", je mi 40 a jsem 5let rozvedený,zamiloval jsem se po rozvodu do vdané ženy a ona do mě,ona byla na pokraji rozvodu,takže jakoby idyla, byla a dlouho,ale po nějaké době začala s rozvodu couvat,děti,a pak si není jistá,a pak manžel je přece jen dobrý otec,atd.,a tak jsem měl dlouho to, po čem muži touží, volnost a svobodu,kamarády, sport,hospodu a milenku , která přijela 2xtýdně a pak zase odjela v noci, jak mi mnozí záviděli,ale po roce a půl, uteklo to jako voda, jsem najednou zjistil, že se z její strany nic nehýbe,a že najednou jsem o víkendech a večerech sám,nemám ani komu co říct,chodila s manželem do společnosti, na dovolené, trávila víkendy s rodinou,a já jsem většinou trčel doma,abych byl jen pro ni,a najednou jsem se začal na milenky ženatých mužů dívat jinak,a dnes můžu říct, že je nechápu,je to prostě ztracený čas,čekáním na někoho či na něco,marnost,bylo to krásné,přesto jsem to ukončil,ale dnes mám přítelkyni,rozvedenou,nemiluji ji tak hluboce,ale miluji,velice si cením toho, že v pátek někam vyrazíme, či si dáme v neděli snídani a neposlouchám slova možná a někdy,plánujeme společnou dovolenou a je mi fajn,pokud vám milenkám, vaše pozice nevadí nestěžujte si,pokud čekáte změnu,asi se jí nedočkáte,maříte svůj drahocený čas čekáním,myslím, že je pořád spousta zajímavých a nezadaných můžů

To je fakt,není třeba té ženě dělat peklo,třeba nic netuší.Řekla bych,že odcházím,jak píše Karolína.Buď mě chceš,nebo nech být,ostatní jsou povídačky.

A co mu říct, že odcházíš? Pokud mu na Tobě záleží aspoň trochu, bude to řešit, pokud ne, tak se tím protrp a začni znova.

A ty bys vážně chtěla žít s chlapem, co opustil ženu a děti?

jen počkej až budeš takového muže manželka, to je teprve peklo, není ničím vinna a trpí víc než ty.

otazkou je, co vam rika o sve zene, a jak to doopravdy je. ja se zamilovala do zenateho muze, verila jsem mu, ze jim manzelstvi nefunguje, vse byla pravda. take potom zazadal o rovod, ja se rozesla s partnerem, jsme svoji, mame spolu decko, proste vse dopadlo jak ma.
pahadka? mozna, nicmene si nemyslim, ze by se takove veci nedely casto.
naslouchejte, a ctete i mezi radky. zalezi na vasi intuici. strach muze zapricinit, ze si to chlap rozmysli, otazkou je, jak na tom jejich manzelstvi opravdu je. ale rok je tak maximalni doba, vic bych uz necekala.
nuz na krk, bud me chces, a nebo jsou to vsechny povidacky. stahla bych se na 14 dni, at si vse v klidu promysli, a pak at da vedet.