Dyslektik....?

Zdravím všechny dyslektiky a rodiče dyslektiků. Zrovna včera jsem náhodou v televizi viděla krátký pořad o dyslexii a byla jsem naprosto nadšená, jaké pomůcky a počítačové programy již dnes pro dyslektiky existují. To moje mamka si u mě musela vystačit s okénkem vystřiženým ve čtvrtce papíru. A byla to tedy dřina - pro mě ale hlavně pro moji mamku.
Když se mi konečně podařilo naučit se, že m+a je ma tak jsem zase neuměla rozložit ma na m+a. Pak si zkuste napsat diktát. A když se i to poddalo, začal další problém zvaný carkyhackynepisu. Pak to čtení - pletlo se mi m a n, b a d...
První dvě třídy byl tedy noční můra. Pak se to nějak spravilo, až na ty diktáty. V sedmé třídě jsem naštěstí dostala bezvadnou češtinářku. Ta po prvním diktátu před celou třídou řekla, že mi nebude nadržovat, ale, že některé chyby mi prostě počítat nebude. Žádný papír z pedagogické poradny- prostě jen vzdělaná pedagožka. Člověk měl hned motivaci na sobě pracovat. Psala jsem pak diktáty denně a časem se mi dařilo je napsat bezchybně. Dostala jsem se na gympl a později i na výšku.
Dyslexii mám dosud, pořád dělám chyby, zvláště ve stresu, vždy si po sobě musím všechno přečíst a jen nerada čtu nahlas.
Ale nějak jsem se s ní vypořádala.
Takže všem držím pěsti - vy to dokážete také (mimochodem dyslektici jsou často nadprůměrně inteligentní a díky tomu, že musejí dřít více než ostatní často pilnější a v životě úspěšnější). :-)

No tak to som dosť prekvapená čo tu čítam. Mám 31 rokov a myslela som, že som blbá, lebo nevidím tie chyby čo robím pri písaní, že keď čítam tak prehadzujem písmena a čísla. Ve?mi sa za to hanbím. Jedna moja kamarátka vie o tomto mojom trápení a tak sa snaží mi pomôcť, vybranými slovami a diktátmi, ale zdá sa, že je to márne.Každý neúspech mi uberal z energie a sebadôvery. A teraz keď čítam túto stránku, kde som sa dostala len náhodou tak som trochu v pomykove. Ako dieťa som musela čítať každý deň nieko?ko hodín násilím, lebo si mama myslela, že to je ta správna cesta ako sa naučiť čítať. A pritom to čítanie mi ostalo do dnes, ale najradšej len pre seba.Keď to nemusí byť na hlas. no i tak sa to nezlepšilo.To je prvýkrát, kedy nahlas priznávam, že to neviem a je to fajn pocit, ale ak by niekto vedel ako sa to dá upraviť napriek tomu, že už nemám 3 roky, tak ma poteší ešte viac.Lebo teraz sa cítim o čosi lepšie, keď viem, že nie som sama.

Ani naše rodina se nevyhnula těmto problémům. Mám syna 26 let. Ve škole pro něho byl český jazyk - pravopis - hrůza. Byl ještě další problém, že text jen četl, ale neznal obsah. Tak jsme se učili i dějepis, zeměpis atd. Potřeboval, aby to slyšel, pak nebyl problém. Přiznávám, že každodenní učení byla muka a často jsem ztrácela trpělivost, křičela na něho. Dnes se za to stydím a omlouvám se mu. Sice jsme psych. poradnu navštěvovali, ale zdálo se, že jen pro to, aby ve škole byl papír a nepropadl. V 8. tř. dokonce pracovnice ped.-psych. poradny řekla, že kdyby nebyl už v 8. tř., navrhla by ho do zvláštní školy /byl v pubertě a nechtěl s ní komunikovat tak, jak si ona představovala/. Štěstím bylo, že byl manuelně velmi zručný, vyučil se truhlářem a bez poroblému si našel práci.V životě se uplatnil velmi dobře. Pak si dodělal dálkově maturitu /čeština mu dávala zabrat, ale nějak prolezl/, když přinesl maturitní vysvědčení, vůbec jsem nevěřila a byl to jeden z nejhezčích dnů mého života! Stále přemýšlím o tom, že kdyby se dostal dříve do "odborné péče" výše jmenované psycholožky,mohl skončit se zašlapaným sebevědomím ve zvl. škole! Dnes má skvělé zaměstnání /s pravopisem bojuje po svém/ a možná se uživí lépe, než děti, které neměly ve škole problém. Prosím všechny rodiče těchto dětí - neházejte flintu do žita, mějte trpělivost a hlavně se nenechte odradit, stůjte za svým dítětem a podpořte ho! Je pravda, že byl před 20 lety trochu jiný přístup k těmto dětem, ale dnes mě mrzí, že jsem si více nedupla.

Je mi 58 let.Maturovala jsem z češtiny na 3.Zachránila mi slohová práce a rozbor větný,taky jsem znala sposovatele,ale gramatika.Hrůza.Jde to se mnou celý život.Zapomínám někdy i písmenka ve slově.Dneska je to fajn.Wort všechno opraví.Před několika dny jsem se dozvěděla,že můj 7 letý vnuk je dislektik a disgrafik.z pozice svého věku mohu říct,že to není trgédie.Hlavně,když to bude slušný člověk.

www.butlavavrba.dobrodruh.net

Lad tohle máme už za sebou prvně s ní dojdi do psychologické poradny ,tam jasně z testů odhalí zda je či není dyslekt.a poradí ti co dál,naše první třída -zážitek.

Může mi někdo poradit?Mám dceru v 1 třídě a nevím co s ní nemůže si zapamatovat písmenka a nevím jestli to nemůže byt dislektie přemýšlím o odkladu školy

Kajka mně řekla psycholožka ,že v 1.řídě ,také se to poznalo

ahoj,ví někdo od kolika let se pozná dyslektik jestli třeba už od tří let

Alenko dojdi s ní na testy,je klidně možné,že bude také dysl.,moje dcera to má také po manželovi

Chci,se zeptat.Manžel je dislektik.Dcera ,těd 1třída,mi začíná psát psací písmena obráceně.Nevíte někdo jestli to má nějakou souvislost?

Lenko ze zákona pokud máš testy z PPP,a máte školního psychologa musí vypracovat dětem individuelní plán.Pokud nemáte školního psychologa dojdi za ředitelem školy a požádej o vypracování individ.uč.plánu.Když to jde v Brandýse nad Labem,musí to jít všude.Kde bydlíte?Hanka

Mám 3 dcery. 2 chodí do školy. 1. má LMD a 2.dysgrafii. Manžel má dysgr.,dysort.,a ještě jedno dys., vím,o čem je řeč. Od první třídy jsem na to upozorňovala(někde jsem četla,že je to dědičné).Testy z PPP mají obě,přesto na to nikdo ohled nebere.Maximálně chodí na doučování.
P.s.:manželovi veškeré písemnosti vyřizuji já a knížka pravopisu. A myslím,že už se za to tolik nestydí. I když i on měl kdysi ve škole posudek o všech těch dys.,přesto byl pro všechny hloupý.Dnes už je to naštěstí jiné. Děti nejsou hloupé,jsou dys. ....

dyspraxie jak se to projevuje...to znamená jako že je nepraktická , to já taky :)

Pavlo mám 12 letou dceru též dysl.,dysgr.,došla jsem s ní k psycholožce ta dala zprávu pro školu a vypracovala pro ní individualní plán,je ted v 6tř.má supr třídní,takže ok,ale 1až 5třída ,děsné,učitelka to neuznávala,sice má vyznamenání,ted je v jazykové třídě,a v pohodě,ale Egipt je normál,zeptáš se jí řekne tvrdé a napíš měkké.Učitelky mají k těmto dětem přistupovat individuelně a pokud to neumí at si dodělá specialní pedagogiku.Jinak v rodině mého muže je samý VS a všichni jsou dysgr. a dysl.takže si z toho nic nedělej a pokud máš zprávu od psycholožky musí mu vypracovat individ.plán,vím to ,pracuji ve školství,učila jsem na ss.Hanka

myslím,že lidé,kteří Tě znají by Tě měli chápat!to je můj názor

Víš mám syna je mu 10 a je dislektik,diskrafik a ještě dispraktik,zítra budu jeho dispraktičnoct řešit s učitelkou,protože to nechápe!nemá to ve škole jednoduché češtinu doslova odře je mi ho docela líto,ale pomáhám mu!!ahoj jeho maminka PAVLA(a kdo tě zná nebude tě upozornovat na chyba a nebo Ti poradí v dobrém)

Vezmete ten dreveny hranol, co o nem pise Marmelada, a flaknete se snim poradne pres palici -a bude po problemu!

Ta poslední věta teda sedí marmeládo...!!!!

Jinak Jirko, to čtení je důležité trénovat nahlas a fígle jsou to nejlepší na pravopis.

Začněte třeba tím, že si vezmete kousek dřevěného hranolku na který si napíšete - hy,chy,ky,ry,dy,ty,ny atd..Potom si vezmete žínku, či molitan, na který napíčete pravý opak tzn ži,ši,ši...a denně si napsat 3 až 4 věty,procvičovat...tyto pomůcky je důležité mít u sebe-.
čárky např,ve slově máma si převeďte do tzv morzeovky( /.) ,čárka znamená sl. má a tečka sl. ma....a je spousta jiných a jiných fíglů, ale jen to nestačí...Důležitý je chtíč !