Obličej

Pro Petra..
az vykrocite z role otroka sve karmy a poznate sebe.. az budete mit treba dite, ktere bude na jedno oko slepe, protoze jeho rodic je slepy .. az s nim budete zazivat, jak ho jeho spoluzaci ve skole odsuzuji a jak ho sikanuji.. a poznate, ze pricinou jsou prave tyto nizke pudy, jenz nam zbyli ze zvireci rise a jsou nejhlubsi podstatou lidske psyche.. pak pochopite, ze jste si mozna znovu meli precist co jsem napsal misto toho, aby jste soudili druhe a muj pravopis.

A neschovavejte se za vseomlouvajici masku osviceni, ze mate nejake mimosmyslove schopnosti. To je totiz velmi obtizne rozpoznat, odkud pochazeji a nelze to zcela prijmout. Vim o cem mluvim. Musite v tom mnohem vice zkoumat sami sebe a odhalovat velmi hluboke roviny sve psyche, chcete-li toto pouzivat.
Clovek ktery mluvi o tom, ze ma snad ve tvari clovek vepsany pribeh a charakter sou nesmysli, ktere zpusobi mnoho zla.

Ale diky vam zacinam chapat vyznam a krasu materialisu, protoze on takoveto bludy spalil na prach. Tak jedine muze existovat dochovni cesta, jde-li v ruku v ruce materialismu, ktery ji ocistuje od bludu poblaznenych.

Posledni vec vam chci zduraznit..
"Nesudte a nebudete souzeni"..
Nebo lepe.. kdo z vas soudi, sam bude souzen.

Nemyslím, že má pravdu jen Petr, nebo jen Lokomotiva. Myslím, že mají oba pravdu a jejich pohledy na věc se vzájemně nutně nevylučují. Beru totiž okolí jako zrcadlo stavu mýho nitra. Potkávám lidi určitýho typu a hodně dobře si všímám, co mi na nich vadí. Proč? Protože se domnívám (a jsem si touto domněnkou čím dál jistější), že mi ukazují mé klady (co se mi na nich líbí) i mé zápory (co mi na nich vadí).
To, že jsem např. agresivní, neznamená, že vidím-li to na někom jiném, že on není agresivní a že se tedy jedná jen a pouze o projekci mých vlastností na druhého. Právě naopak- mám-li určitou vlastnost, dokážu jí o to líp rozeznat na druhým. Čili měla pravdu podle mne i Lokomotiva, že vidím na druhým sebe sama, ale měl pravdu i Petr, že ho odhaduji správně, protože jako nositel určitých vlastností, nebo aspoň jako ten, kdo si prošel na vlastí kůži zkušeností těch vlastností, jsem schopný prohlédnout druhého (říká se, že psychiatr je vyléčený blázen, nebo z jiného ranku- šaman, než se jím stane, musí si projít nemoci a těžkosti, aby je pak mohl rozeznat na druhých a následně naplněný moudrostí je i léčit). Např. teď mám potíže s jedním člověkem a dlouho mi trvalo, než jsem si připustil, že vlastnosti, které mě na něm vadí, jsou přítomny i ve mě. Jednalo se o to, že osud mi toho člověka postavil do cesty možná prot, abych byl upozorněn na něvědomě prováděné nekošer chování, které jsem si ani neuvědomoval. Jakmile jsem si to připustil, že i já jsem nositelem těch iritujících vlastností a vědomě se snažil změnit, tak i problémy s tím člověkem ustaly.
Vždycky pozorně naslouchám, když někdo nad někým vynáší soudy. Proč? Jednak se i dozvím něco o odsuzovaném, ale hlavně o soudícím, neboť on vidí hlavně to, co je jeho vlastním problémem.

Nějak jsem toho napsal moc, ale ještě bych doporučil přečíst si něco od Stanislava Komárka- např. Spasení těla. Moc, nemoc a psychosomatika. Moc výživné čtení, kdy (a to už odbíhám od tématu výše) on (jinak moc fajn člověk, který vede katedru antropologie na FHS UK) píše, že společnost funguje jako organismus, ve kterém všichni mají určité role, do kterých jsou vtlačeni psychickou souhrou až podvědomým nátlakem. Např. na příkladech ukazuje, že je zvláštní, že jinak velice úspěšná, expanzivní, sebevědomá rodina má svojí psychicky postiženou, příp. anorektičku, atd. On v tom vidí projev toho, že se vyrovnávají protipóly všeho, co je uměle (?) od sebe odděleno, polarizováno. Tedy taková´úspěšná rodina potřebuje svého loosera, neúspěšného, aby si za zbytek rodiny odžil ten vytěsněný protipól. Stejně tak je to s celými společnostmi, např. výbuch fašisticko-nacistického zla byl dám příliš vytěsněnou touto složkou psyché, kdy se jednostranně upřednostňovala viktoriánská morálka 19. století, plná studu, odmítání sexu, přetvářky, škrobenosti. Hitler s tímhle zametl a vytěsněné potlačené energie se provalily na světlo. Podle téhle teorie jsou např. menšiny (Cikáni) manifestací těch vlastností, které majoritní společnost potlačuje a stejně jako ta úspěšná rodina, pokud chce být majoritní společnost úspěšná, zaměstnaná, nezbytně nutně potřebuje svoji neúspěšnou, nepracující menšinu, která za majoritu bude odžívat její vytěsněný stín.

Mějte se, Honza.

je to tak Olgo jak říkáš.

Kdepak, Lokomotivo, po dnešní poradě v práci se vracím ke svým instinktům!!Hajzl je hajzlem a má to ve ksichtě.Propánajána, co jsme to za národ volů.

myslim, ze stejne nikdy nepronikneme do podstaty naseho mysleni...vse je jenom dojem a nase spracovavani tohoto dojmu
Taky umim dost odhadnout cloveka, ale zajimave je, ze jenom toho "spatneho"...kdyz se spletu, je to vetsinou ten, ktery se mi zdal na zacatku spatny a ja mu krivdil...protoze kdyz jsem ho poznal lepe, pochopil jsem, ze neni tak spatny, jak jsem predpokladal;
takze suma-sumarum...lidsky charakter je moc slozity na to, abychom delali vubec nejaky soudy, protoze nezname co ten clovek prozil a proziva, proc jedna a rika to, co rika a proc se nam pak jevi jako "spatny" nebo "dobry"...moc zalezi na nasem uhlu pohledu a na nasich nazorech a podle nich pak posuzujeme druhe:-))
samozrejme masove vrahy a nasilniky vyjimam

Tak to já, přátelé neumím. Ale dovedu si představit, zajímavost i užitečnost tohoto poznání. Věro, budeš to moci využít třeba v podnikání, při vedení lidí ap. Já mám takové docela zajímavé podnikání. Je to na vlastní noze, každý pracuje podle svých potřeb a podle svých ambicí. Já je zaučuji a oni potom zase zaučují další. Vždycky, když se s někým setkám, zvažuji, zda ho do tohoto podnikání zapojit, jak se s ním asi bude spolupracovat. Nejde o to, jak mu to půjde a jak on sám pro sebe bude hodně nebo málo dělat, ale jaká s ním bude komunikace. Takže vlastně taky zvažuji. Nepoznám to na první pohled a během okamžiku, ale při rozhovoru, je-li ten člověk extrovert, komunikativní, příjemný a jestli ho chci do svého týmu a dám mu příležitost, o které dosud neměl ani tušení. Michal
info.harmonie"volny.cz

Ten Lokomotiva to napsal sakra dobře, čtu to dvakrát--jo,fakt, kdoví, jestli ten vjem není skutečně ODRAZEM negace ve mně a navíc, jestli si vytvářím vlastní realitu vlastním myšlením- čemuž stále více věřím- pak tedy podobné mé odsudky a posudky tvoří něco špatného...ne, mylného.Jdu přemýšlet.

Také se mi daří rozeznat povahy lidí, ale z fotografií. Často jsem tak lidi udivila. Radši to tajím, aby si lidé nemysleli, že jsem cvok. A také proto, co kdyby to jednou nevyšlo.A také - mohla bych tak někomu ublížit, kdybych se spletla. Nevím
k čemu mi to je dobré a jak bych to mohla využít.

Masinka, masinka, tusim sa z teba stava japonska strela.
Nespomalis trosku?
:)

Lokomotiva: Vyprošuji si tento agesivní ton ke zcela neutrálnímu tématu. Na tvoje bláboly (navíc s gramatickými chybami) nebudu odpovídat. Chceš se pohádat? Najdi si jiné téma. Prosím.

Jenomže petr tady nemluvil o utvoření názoru na někoho ale o mimosmyslovém vjemu, který skutečně neklame a já mu dávám za pravdu. Pokud je před myslí a není vytvořen spekulujícími předpoklady a dedukcemi čerpanými ze zkušenosti ale je jen přímým vjemem, který pak automaticky komunikuje s podvědomím, pak poznává přímo kvalitativní náplň toho, s kým má dočinění.

Petře, znám to i já a pokud je mým zkušenostem známo, tak je to správné. Samozřejmě, není třeba dělat zbrklé činy jako že někomu bez příčiny řekneme, že s ním nic nechceme mít a pod..., jen s tím počítat. Ale skutečně to neklame a i provírka časem to potvrzuje.

Ve tváři jsou tyto kvality také zakódovány a dovedeme-li číst řečí ve které ten kód je šifrován (řeč přírody), pak čteme automaticky, bez asistování mysli a dedukcí - až které - klamou. Jinak, každý se sám servíruje na podnosu pro toho, kdo dovede číst tyto signatury a znaky.

Pro mne jsou to zajímavé věci a také si je všímám. No popravdě, v poslední době už méně studuji rysy kohokoli a ani když se bezprostředně s někým setkám, už se nezajímám jestli mne má nebo nemá za nepřítele. Spíše se mi to jeví tak, že vůbec nevidím jeho tvář a spíše poslouchám co a "jak" říká. "Jak" je taky zajímavé ve společenském smyslu, kde je člověk do jisté míry nucen spolupracovat s různými lidmi. Uč se naslouchat, to jméno je důležité. Mne se stávalo taky, že jsem nedával pozor a ono to bylo jen kvůli tomu, že jsem dbal víc na celkovou situaci než na člověka samého. Ale, když si všimneš dobře, tak málokdo si zapamatuje třeba tvé jméno. Někdy se to zakamufluje, ale jindy se t?eba nevyhne zeptání znovu. Říká se tomu "přeslechl jsem tvé jméno, jak že se to.."((: S kým se seznamuješ - on musí cítit jistý tvůj zájem. Pak si jistě zapamatuje i tvé. Jsou jisté společenské zákonitosti. Každý se urazí, když mu zapomeneš jméno. To je snad nejdůležitější, když se přece seznamujememe, nikoho neospravedlňuje, že pitváme jeho psychologii(: Jméno nejprve.

Ale napsal jsi to dobře.

Loko - dnes jsi nějak nervózní. Teď jsi normálně přestřelil. Znát lidi je jedna věc a védět je rozlišovat věc druhá. Učebnice psychologie tento případ neznaji, počítají jen s tupými psychickými reflexi na hmatové /smyslové/ bázi...

I s tebou olgo souhlasím, až na to dělání závěrů. Ty nejsou potřeba a dokonce jsou škodlivé. Utvoříme-li závěr, už se hrabeme v paměti a surfujeme myslí, žijeme v oddělensoti od p?ítomného okamžiku. Buďte bdělí v autentické p?tomnosti, bez závéru a pak je vše o.k.

Chudaci lidi, kteri potkate a touto svou pa"schopnosti" odsoudite, jenom proto, ze jsou jini a vase podvedomi s lidmi jejich "typu" nema zkusenost. Popravde neni vetsi povrchnosti a hlouposti, nez to, co jste sem prave napsali :o)) Tak se omlouvam, ze trochu drsne poupravuji to, co sem pisete. Samozrejme, ze kdyz si na cloveka utvorite hned pri setkani kladny nazor, tak mate pak tendenci se v tom nazoru utvrzovat.. jedine tak je mozne navazat pratelstvi, kdyz jsou oba si navzajem otevreni. Kdyz potkate nekoho, kdo vypada podobne jako nekdo, kdo vas treba znasilnil.. jiste v nem uvidite toho nasilnika.. alepson podvedome a budete z neho mit strach a utikat od nej. tezko k nemu budete citit stejne simpatie, jako k nekomu, kdo vam pripomina vlastni milovanou babicku. Budete ho pomlouvat a podvedome hledat oporu v ostatnich. Ten clovek.. ac ne svou zasluhou prisel k vam a vasi minulosti zcela jako slepy k houslym a vy ho takhle vnitrne obvinite a skrze kamarady znicite jenom proto, ze je jiny a mate z nej strach. Hlupaci.. coz vam nedochazi, jak takhle ublizujete lidem kolem sebe? Ano.. lidske podvedomi tak funguje, ale je to k hovnu a zbytecne tim ublizujete sobe a druhym. Radim vam se sebe ptat, odkud se berou ty vase soudy.. pri setkani s nekym novym.. Je-li tam neco negatiho, pak je to vzdy jen a jen o vas.. tak najdete ty svoje zkusenosti, abyste je mohli pochopit a zahodit jako nesmyslnej odpad, kterej vas nuti trpet na tomhle svete. Vzdyt ten clovek, ktereho ste takhle podvedome odsoudili mohl bejt to nejkrasnejsi, co vas v zivote mohlo potkat. Kdyz uz nechcete jit cestou sebepoznani, tak si aspon kupte ucebnici psychologie pro prvni rocnik. Kdyz si totiz vytvorite nazor na nekoho.. to se ho pak tezko budete zbavovat. Jenom se v tom budete utvrzovat. To je celej problem.. nesudte lidi.. poznejte sami sebe!!

Já se musím přiznat ,že nějaký takový odhad mám také,většinou pocítím "s kým mám tu čest"po rozhovoru s dotyčným.Platí to jak na muže i na ženy,zatím jsem se většinou nepletla,po chvilce poznám,jaký ten člověk je jestli je charakter,nebo,tlučhuba,podrazák,kamarád.Prostě to z něj vycítím,i když druzí říkají,vždyt ho neznáš třeba není takový,a pak přijdou a po čase souhlasí.Nevím,možná je to výhoda ,protože mě to varuje protizákeřným lidem ,odhadnu je dřív než si je připustím.

Umím to taky,ale jinak,nesleduji obličej atp.
Vyciťuju to.
Stejně tak události,cítím,že je něco ve vzduchu a taky,jaké oblasti se to týká.
Je to užitečné,ale taky se tím dopředu nervuju,myslím to druhé.

Ahoj Petře, mám stejnou schopnost. Dělají to zkušenosti a zřejmě dobrá schopnost si zkušenosti střádat a dělat z nich závěry.
Buď rád, že to umíš, i když budeš žít bez iluzí a s pronikavou znalostí lidí.Musíš to snést. Ahoj, O.

jseš zvláštní..to bych taky chtěla ..nemám na lidi žádný odhad

Poprvé zakládám nové téma, protože jsem tu žádné podobné nenašel.

Nevím, čím to je, ale téměř vždy poznám během prvních několika sekund setkání s člověkem, kterého jsem dosud neviděl, jaký je a jak si budeme rozumět v budoucnu a jak to dopadne. Poznám to jednak podle obličeje - připadne mi, že člověk má ve svém obličeji vyryt otisk své duše, že se dá poznat základní charakter. Současně s tím samozřejmě sleduji gesta, pohyby rukou, hlas, artikulaci a snažím se uhodnout jeho/její myšlenkové pochody. Někdy mi to připadá, že mi to v mozku jede jaksi automatiky bez nějakého úsilí. Prostě se sám zapne tento můj vnitřní rengen a začne sám spontánně diagnostikovat nového člověka. Výsledkem je, že se málokdy v hdonocení spletu, ovšem na druhé straně téměř nevnímám obsah toho, co mi tento člověk sděluje a své jméno, které mi tento člověk říká při představování, zapomenu ještě dříve, než jej dořekne. :-) Musím ale zdůraznit, že to neprovozuji při běžné procházce po ulici, ale při nějakém významném setkání. Třeba při příchodu do nové práce, nebo když na mé pracoviště nastoupí nová osoba, nebo při seznamování typu rande apod. Prostě tam, kde je předpoklad, že se s touto osobou budu setkávat dlouhodobě. Možná je to dáno životními zkušenostmi, častou změnou pracoviště a nespočtem seznamovacích schůzek za účelem hledání život. partnera. Možná to má racionální vysvětlení, možná je to "nadpřirozená" schopnost, ale já se skutečně až na výjimky nikdy nesplet, během několika sekund až minut jsem projel očima nové kolegy na pracovišti a pak se to vyvíjelo přesně v těch intencích, které jsem na začátku vytušil. Totéž u seznamovacích schůzek. Dokázal jsem během několika sekund až minut zjistit, jestli je to člověk vhodný pro život a dokonce jsem přesně odtušil, co se stane časem problémem, případně důvodem k rozchodu. Je však pravda, že tyto schopnosti v raném mádí byly téměř nulové a teprve kolem věku 26 let jsem je začal pozorovat. Jsem zvláštní, nebo se to děje i vám, milí návštěvníci tohoto fora?