ŽENY po třicítce - atraktivní či ne

Jo Véno, přepadávají se osumnáctky, ale domu by si to nikdo nevzal. aspoň ne ten, kdo má všech pět pohromadě.

Eště se taky řiká, proč si ženy po třicítce nesměj hrát na schovávanou? Protože by je nikdo nehledal.

Ve filmu Konvoj zazněl výrok: "přepadávaj osumnáctky a ne ženský po třicítce" - asi na tom něco bude.

Nevím, co bych si ve svým věku povídal s dvacetiletým střívkem!

A na co jako?!

Co je tohle za téma???????Který blb se může na tohle ptát????

Díky Jezevče, ale já už kvalitní sex mám :-). Vidíš, to mě připomělo, jak jedna moje obchodnice byla se mnou na SC ve Francii a když jsme byli po jednání trochu připití, tak také něco podobného navrhovala. Já to odmítl ale ona stejně po návratu dvojsmyslně naznačovala kolegyním, že něco bylo. Zanedlouho potom přišla, že si našla lépe placenou a méně náročnou práci a jestli jí nepřidám, tak že tam půjde. No, a já nepřidal a ihned jsme sehnal novou slečnu, která její práci zastane úplně bez problému.
A závěr? Nabízet něco, čeho ten druhý má dostatek a ještě za to hodně žádat, je nesmysl....

nechceš mě taky sponzorovat odměním se kvalitnim sexem

2coyot - to nemůžeš vědět, jestli by jsi mě nechtěla :-)
2Petr - nenazval bych to vydržováním.
Jestliže já nic nesplácím a ve svém "stáří" jsem už celkem solidně zajištěn,tak by mě přišlo trapné říct své přítelkyni, aby mi cokoliv platila za bydlení, nebo aby třeba platila v restauraci, za dovolenou. Naopak jsem rád, že jde se mnou na některá obchodní jednání nebo jede na služebku do zahraničí. Takže asi tak to vidím já :-)

je mi 20 finančně podporuji svého 32 letého rozvedeného přítele který platí na dvě děti,takže nevím ,nevím ,já spíš vydržuji ve 20ti jeho ,másice slušný plat ,ale také půjčky ,děti pořád něco potřebují atd.Je otázka času ,kdy mě to přestane bavit ,žiju sice v jeho domku,ale už mě nebaví dělat jen "sponzora"
Pracuju jako kosmetička plat mám celkem slušný ,ale když mě zkasíruje přítel tak mi toho moc nezbyde a už mě to fakt štve ,vidím to na rozchod.

No, ale na to musejí být dva. Ke každý takový zlatokopce musí být aspoň jeden strejda s otevřenou peněženkou, tak proč všechno házet jenom na ně.

Martine, já mám opačnou zkušenost. Ty ,,dvacítky" mě sice netlačily do svatby, to máš pravdu, ale nechat se vydržovat, to po mně nechtěla žádná moje vrstevnice.

No, tyhle ,,kočenky", který se nastěhujou k fin, zajištěnýmu chlápkovi a pomocí jeho zázemí ,,na sobě pracujou" mám nejradši. není jich v poslední době nějak moc?

Mno, sice děkuju za uznani, ale asi jsem to nemyslela tak proti tem holkam nad 30+, jak to vyznelo z prispevku Johana a Martina. Myslim si totiž, že jejich pozadavky na rodinu jsou opravnene. Je smutne, kdyz si najdou partnera, ktery nema stejne predstavy o vyvoji vztahu, protoze s nim casto doslova "zabiji" svoje nejlepsi roky, kdy by si jeste mohly hledat nekoho jineho - nicmene nejde nikoho do niceho nutit, takze asi na strane toho chlapa ten rozchod chapu (primlouvala bych se jen zato, aby vzdy probehl pokud mozno co nejdriv a co nejmin bolestne). Dnes pribyva zen, ktere sice rodinu odlozi po triceti, ale pak s hruzou zjisti, ze deti neprichazeji (nejsme uz asi ta nejzdravejsi populace). Resit takovy problem v 35 je neco jineho nez ve 25 (verte mi, panove, ze ono se to vedle tech nervu a komplikaci hodne prodrazi). Jestli si také treba najdou nekoho, komu sice nevadi usadit se, ale na druhou stranu to neni uplne na 100, je to bohuzel ukazka toho, ze v zivote casto nejde mit uplne vsechno.

Jinak k těm názorum o tvarnosti dvacitek a o tom, ze 30+ muze chtit jen clovek submisivni... Zaprve myslim, ze je to prilisne zobecnovani. Bohuzel mi ale ani neprijde jako projev nejake dospelosti či rovnocenneho partnerstvi, kdyz nekdo deklaruje potrebu si partnerku "vytvarovat", "prizpusobit" či dokonce "vychovat" pro sve potreby či k obrazu svemu. Jiste - kazdemu, co jeho jest... Muj otec je napriklad mladsi nez moje mamka, taktez muj stryc je mladsi nez moje teta, ale divili byste se, ze oba panove maji ve vztahu hodne navrch. Na druhou stranu se oba pary dali dohromady, teprve kdyz moji mamce i tete bylo tesne pred tricitkou (na tu dobu to ale bylo hodne pozde). Myslim, ze u obou chlapu hodne sehralo roli i to, ze si oba v predchozich vztazich bud namleli hubu (muj otec), nebo je potkala tezka zivotni udalost (memu stryci umrela prvni zena a on zustal sam s 3 letym ditetem). O me mati i moji tete se rozhodne neda rict, ze by byly nejake seredy, naopak si myslim, ze v tech 30+ vypadaly lip nez ve 20. Navic moje teta je moc hodny a fajn clovek. Sice to neni "kocicka", ale pro mou sestrenku byla a je opravdu dobrou mamou.
Tím se nechci navazet do Johana ani Martina. Jen jsem jim chtela rict, ze ten zivot neni jen o cestovani a uzivani. Nekdy staci malo a sesype se vam jako domecek z karet. Mozna pak clovek zacne ocenovat i jine hodnoty nez je pruzna plet a super telo.

Náror Reyi je prima,názor Martina už mě tak nezaujal.Ale zase je dost typický. :-) jako třicítka bych tě taky nechtěla :-))

Reya a Martin, velice rozumne a pravdive nazory:-)
30+ skutecne z 99% vzdy prilis tlaci pod pre/tlakem svych biologickych hodin na pilu:-(

No, myslím, že to Reya vystihla přímo excelentně! Posuzuji to z té druhé strany, a musím uznat, že i mé myšlenkové pochody jsou podobné. Je mi 34 let. V současnosti mám již 2 roky mladší partnerku (o 10 let). Dříve jsem měl partnerky stejně staré (+- 2 roky). Jenže tyto partnerky po půl roce chození začínaly mluvit o tom, že náš vztah by se měl vyvíjet a to směrem ke svatbě. Přiznám se, že jsem se nechtěl nechat do ničeho nutit a raději jsem se rozešel. Nakonec jsem si našel 22 letou kočenku, procestovali jsme si spolu půlku světa, mezitím jsem si nechal postavit dům, kde spolu bydlíme. Ona je v pohodě, v dobrém slova smyslu využívá mého finančního zázemí a pracuje na sobě (škola, jazyky). Máme spolu dobrý sex (i když ty starší holky byly možná ještě lepší :-), nechává mi potřebnou volnost a já sám pomalu uvažuji o tom, že by bylo škoda ji případně ztratit a začínáme plánovat společnou budoucnost. A když si vzpomenu na tu nervozitu a nátlak od své poslední bývalé 31 leté partnerky, tak mi přejede mráz po zádech. Ona však dosáhla svého a necelý půlrok po tom, co jsme se rezešli, si našla chlapce z vesnice (pozor, nic proti vesničanů, také jsem jím byl a na důchod zase budu!), který si ji po 5 měsících chození vzal. Mají 2 děti, leasing, hypotéku, odstěhovali se z velkého města a když mi naposledy volala, tak prý si s ním nemá o čem povídat. Navíc se mi přiznala, že ji hodně vadí, že je najednou bez peněz (v době své "slávy" vydělávala přes 50 TKč měsíčně) a její manžílek nemá takové příjmy,jak by si představovala. No co,má co chtěla ...
Když tak dál přemýšlím, opravdu bych asi nechtěl nezávislou a emancipovanou ženu + 30. I když pozor, jde o to, jestli to ta dotyčná dává všem na vědomí, jak je chytrá a nezávislá anebo se trochu "zapře" a svého partnera tím tolik neotravuje!

Ráda bych do této diskuze přispěla i se svou zkušeností. Jejím účelem rozhodně není někoho deptat, spíš možná postavit nohama na zem. Už totiž s příspěvkem Ájky z 25.11. si dovolím nesouhlasit: Když jsem byla zadaná, to se to nabídkami jen hemžilo. Ale pak, když jsem nikoho neměla, jako by se po těch všech nápadnících zem slehla... Proto bych takové řeči brala hodně s rezervou.
Nemyslím si, že by žena po 30 nebyla atraktivní. Mám hodně kamarádek či známých kolem třiceti a některé jsou hezčí než některé dvacítky. Prostě kus od kusu. Třicítka je věk, kdy už nestačí se jen narodit hezká. Zdá se mi, že se od tohoto momentu pozná nejen, jak moc se o sebe dotyčná stará, ale jakou má životosprávu, apod. Především si ale myslím, že hodně velkou roli hraje, zda si sebe ta žena váží a zda si je vědoma své hodnoty. Často jsou ženy, kterým tikají biologické hodiny (a nemusí jít nutně jen o třícítky) hrozně urputné. Když člověk strašně něco nebo někoho chce, tak potom tím zájmem trochu odpuzuje. Vlastní zkušenost :-(.
Na druhou stranu každá z nás si musí přiznat, že třicetiletá ženská není to samé jako třicetiletý chlap. Ten je totiž v obrovské výhodě. Jeden můj známý (30 let mmchdm) jednou řekl, že "on teď neprohrává", narozdíl od těch žen. On si nutně nemusí nikoho ted hledat na vážný vztah a na založení rodiny. Když 10 let počká, pravděpodobně se nic tak tragického nestane (jeho názor :-)), ale žena stárne a biologické hodiny tikají. Hodně žen kolem 30 chce vztah s někým, s kým mohou počítat do budoucna. Tedy chtějí závazek, děti, domov. Myslím, že to je hlavní důvod, proč nejsou tak žádané jako dvacítky, protože ty obvykle takové věci neřeší.
Dřív se lidé brali brzy - neměli konec konců ani moc na výběr. Kdo se brzy nevdal/neoženil, byl svým způsobem podezřelý. Navíc svatba byla výhodná. Pak se ale objevily nové možnosti (cestování, stáže v zahraničí, budování kariéry...), a tak se věk sňatečnosti a věk prvního dítěte posunul nahoru. Zdá se mi, že hodně chlapů, kterým je dnes 30, patří právě do takového toho zlomového období, kdy si mladí lidé začali uvědomovat, co všechno za možnosti jim život nabízí. Jejich vrstevnice, které dnes mají kolem těch 30 a víc, najednou zůstávají "na ocet", protože tito třicátníci sahají (nebo už sáhli) spíše po mladších ženách, protože ty po nich zatím nic nechtějí. No a ti starší, ti jsou už zadaní (myslím ti, co za něco stojí). Jasně, pak je tu vlna rozvedených... Možná tam se dá hledat. Ale chlapi (nebo lidi obecně) se často rozvádí až ve chvíli, kdy mají někoho nového.
Takže s věkem ubývá příležitostí. Volných mužů je méně, šance na seznámení jsou taky menší (zvlášť pro lidi, co se pohybují v kolektivu, kde prakticky nejsou lidi opačného pohlaví)...
Faktem taky je (a myslím, že to tu už v jedné z prvních reakcí padlo), že ve 30 už taky člověk ví (na základě četných životních kopanců či šlápnutí vedle), co chce, má nějak uspořádaný život (rozjetou kariéru, zakoupené bydlení) a hůř ho mění. Pro někoho to potom může vypadat jako nepružnost nebo neústupnost. Myslím ale, že mnoho žen v pozdějším věku už k partnerství přistupuje tak, že nemusí být nutně s kýmkoli, jen aby nebyly samy, ale samotu berou jako lepší variantu ke špatnému vztahu.
Možná to ale není o věku. Spíš o tom, že muži obecně nemají rádi, když je žena příliš nezávislá. Děsí je to. Nechtějí pochopitelně ani někoho, kdo se jim pověsí na krk, ale před ženou, která "zná život" se nedá moc vytahovat, ona vám toho "tolik nesežere" jako nějaká naivka. Je to ale určitě hodně o lidech. Toto byla taková moje úvaha. Myslím si, že lepší, než filozofovat, je si zajít třeba k dobrému psychologovi a zkusit s ním probrat, proč to druhé pohlaví ke mně není jaksi přitahováno. Na diskuzi na internetu ale takovou odpověď nedostanete.

No tak mám konečně jasno. Standa posuzuje všechny podle páchnoucích upocenců z dýzy, proto mi tedy nemůže věřit, že existují i jiní lidé! Ale o tom tato diskuse není. A atraktivní může být téměř každý věk, záleží jen a jen na tom, jak je přijímán a přdkládán!

Iviku,asi jsi nejspíš přerostlý puberták.Běž si hrát někam jinam.