Přinesla vám nevěra něco pozitivního?
Nevera s nekym,koho si soucasne i vazim,je jako nadechnuti cerstveho vzduchu v prostoru,ktery se uz zdal vydychanym.
Na druhou stranu to pomuze i odstupu v pohledu na stavajiciho partnera a dokonce to muze zlepsit i vztah k nemu.
Urcite je daleko lepsi uzit si neveru,nezli se citit jako obet,ze partnerovi "nezahybam".
Nevěra mi přinesla to,co mi v manželství chybělo:mazlení a jeho pozitivní přijímání,dozvěděl jsem se nejen to,co dělám špatně,ale i to,co dělám dobře.Jak na to tak koukám,tak asi otevřenou komunikaci v otázkách,které jsou doma zakázané,anebo nebezpečné.A pro manželství mi přineslo,že se asi doma chovám snesitelněji...
Pepo, opravdu trefa, stručně a výstižně.
Ale jak z toho ráje s červeným nebem ven, když už to trvá několik let a ten batoh je čímdál tím těžší. Je to souboj lásky a nenávisti, touhy a chladu. Děs. Opravdu to není jednoduché, když si někoho necháte tak zajet pod kůži. Zajímalo by mě jestli milenci (chlapi) to cítí také tak. Říká se, že u chlapů je to jen o sexu, že city uměj držet na uzdě a proto nevěru snášejí lépe. Je to opravdu tak? Všem milencům přeji hodně štěstí!
Trefné!!!
Taková ta opravdová manželská nevěra (ne náhodilý sex) , je opravdový nářez. Je to jako by člověk trvale chodil s ruksakem s 20 Kg briket. Někde jsem slyšel trefné přirovnání "je to ráj s rudým nebem".
Zrazuji já i můj milý.
Nějak se to smazalo - Mělo tam být, že díky zradě manžela už nikdy nedám ruku do ohně za žádnýho chlapa.
Martina
Co mi dla manželova nevěra?Díky zradě mého ruku do ohně. Taky jsem lehčí o 9 kilo.
Martina
Já bych se přiznala jen kdyby to bylo nevyhnutelné.Ale potom teda nevim......
přiznat se manželovi je pěkná blbost, tobě se uleví a jemu se přitíží, takže je to sobecké jednání
Byla jsem nevěrná manželovi s kterým jsem 15 let,je fajn vidět že vás někdo chce ale mě to ubíjelo.Vztah skončil,manželovi jsem se přiznala,spadl mi ze srdce velký kámen a snad to naše manželství opravdu upevnilo.Pochopila jsem totiž že svého manžela velmi miluji a nerada bych o něj přišla.
přinesla nejdřív zoufalství, když okráčel za ní a dneska svobodu a zážitky a novými muži, užívám si to;)
Nevěrná jsem byla celkem dosti, ale jen 2x to bylo dobrý, když totiž nenastal žádný vztah,čili na jednu noc. Jinak to bylo trapný, ty vztahy,lhaní,vyčítala jsem si to a byla ráda,když to skončilo.Nějak na to nejsem ten správnej typ.Vlastně úplně zpětně - nemuselo to bejt.Vždycky jsem litovala,že jsem si vzala chladného chlapa.
Po rozvodu jsem začala být mnohem zdrženlivější a vybíravější.
Kdybych se narodila znovu, počkám si na manžela, kterému bych byla prostě věrná.
Dobře jsi udělala L.Já jsem si vlastně taky původně chtěla zvednout sebevědomí a nějak se mi to vymklo z ruky.
Neříkala jsem nikdy, ale mylela jsem si, že to nedokážu bez lásky. Ani nevím jak... a dopadlo to. Bylo to nádherný, ale podruhé už jsem odmítla. On pro mě nic neznamená a já si jen uvědomila, že ještě dovedu zblbnou chlapa a drobet mi to zvedlo sebevědomí.
Když nevěra tak bez citu.NEVĚRA-POSTEL!
No musím se přiznat, že jsem neodolala a to jsem půl roku vdaná a s manželem jsem sedmý rok. Miluji totiž ten pocit toho poprvé. Snad to chápete a neodsoudíte-nevěrná jsem byla dvakrát:poprvý byly pocity smíšené najednu stranu chtíč a na druhou výčitky. Řekla jsem si, že už to neudělám ale chtíč byl silnější než já a rok na to to přišlo zas. Ale musím říct, že druhá nevěra měla alespoň pro mě to pozivum, že jsem si uvědomila co vlastně v životě chci a náš vztah doma to jenom upevnilo. Teď už jsem rok a půl hodná. Ale nikdy neříkej nikdy. Nevěřím lidem co tvrdí já bych nikdy...To jsou nesmysli.
Borůvko: svému manželovi jsem nevěrná už přes rok.Mého milence neskutečně miluji a v tom je právě ten problém.Nevěra možná někomu může přinést něco pozitivního do života ale mě spíše přinesla,bolest,smutek a deprese.Od mého milence se nedokážu odpoutat a neskutečně trpim.Spíš vítězí negativa-BOHUŽEL
Mevěra je většinou společností odsuzována jako nesprávná věc. Přesto ankety uvádějí že nevěrných bylo snad až 97% osob žijících v manželství či dlouhodobém vztahu. Zajímá mě, jestli vám osobně nevěra v životě přinesla něco pozitivního, nejen výčitky. Moralisty prosím ať toto téma neřeší, zajímají mě skutečné pocity těch co neodolali.
asi před 2 lety jsem měla ženatého milence.oba jsme tímto vztahem nějak unikali ze svých trablů.já se zamilovala.jak to zjistil,lekl se a začal s řečmi typu : ,,nemůžu ubližovat ženě,, apod.přestala jsem s ním postupně komunikovat.teď s blížícími se Vánoci se v něm zase něco probudilo,kontaktoval mě a myslel že budu štěstím bez sebe.hodně drsně jsem ho sestřelila,ať raději věnuje svůj čas ženě a dítěti.sama jsem si manželství urovnala,s manželem víc komunikujem,je to po 16 letech zase nádherné.a jsem moc šťastná,že jsem do toho nezabředla znovu,bylo mi z toho stejně špatně.měla jsem to takhle řešit dřív.kdyby to nešlo,od manžela bych asi odešla.já se neumím trápit za každou cenu.jen přemýšlím.....co si o sobě dotyčný vlastně myslí?
- Odpovědět
Pošli odkaz