Reklama

Nedoslýchavost

Hanka (Po, 19. 5. 2008 - 09:05)

Vlasto, já jsem od dětství trpěla také záněty středouší, brala jsem spousty antibiotik, nic nepomohlo. Jedinou možností bylo odstranění cholesteatomu. Nějaký čas jsem měla klid, lépe jsem slyšela, ale pak se začalo vše opakovat. Nikdo si se mnou nevěděl rady, bylo mi řečeno, že se stím mám smířit. Po 30 letech jsem byla opět na operaci cholesteatomu, na ucho neslyším, občas teče, nosím naslouchadlo. Vyzkoušela jsem spoustu přírodních léčiv, jsou to akorát vyhozené peníze, nic mi nepomohlo.

vlasta (Ne, 18. 5. 2008 - 20:05)

ahoj,mám dceru 11let.Je po operaci středouší,kde už vlastně nebylo co zachranovat.Diagnoza CHOLESTEMATOM,stále ucho teče,asi 10 antibiotika a ....Máte nějaké zkušenosti,jakékoliv i léčitele.Poradte prosím.

Pavla (Ne, 18. 5. 2008 - 10:05)

Někdy mám pocit ,jako by většina lidí co jsou nedoslýchaví byli spíš introverti,nevím možná je to jen můj pocit,ale lidi co jsou spíš zaměření dovnitř,tím pádem se ten smysl který nejvíc využívaji extroverti otupuje.Je to jen taková úvaha,ale s nedoslýchavostí jsem se léčila jak u lékařů tak i vyhledávala pomoc léčitelů a ti se většinou shodli na tom ,že moje podvědomí nechce slyšet.Dost o tom přemýšlím a i když z počátku ta myšlenka pro mě byla dost nepřijatelná,dnes jak pozoruji lidi kolem sebe a vnímám ,svět s tím ,že všechno má své souvislosti a návaznosti myslím ,že by to tak mohlo být... co si o tomyslíte vy???

Blanche (So, 10. 5. 2008 - 16:05)

Ebajsko, to je drsný.
no ztráta sociální inteligence je asi nejhorší důsledek nedoslýchavosti. Toho se bojím, neslyším hloubky a mám pocit z reakcí okolí, že se to zhoršuje.
Že budeme za blbky který na všechno kývají.
Jestli jsi pohodová, partnera si najdeš:-)

Ebajska (Čt, 8. 5. 2008 - 20:05)

Ahojka, já se taky celých 28 let peru se zařazením do společnosti, pže jsem většinou za pošuka, který odpovídá na jiné ( přeslechnuté či zkreslené ) otázky. Nemohu se mít ráda za to, jaká jsem a proto trpím navíc sebedestrukcí všeho druhu- od chemie po manuální.. Panebože, nejsem na tom tak špatně, jako hluchej slepec, ale přesto, že nikam nepatřím- jak mezi neslyšící či slyšící, mám zkrátka ze sebe depky a to velkého kalibru. Chtěla bych s tím něco už udělat... Jde to na psychiku jako blázen, ale proč být stále někomu vděčná za to, že mě dostane do společnosti. Chtěla bych slyšet nebo být hluchá, ale to mezi, je na mě moc. Mám snad předstírat hluchou a něco slyšet? Možná to je řešení... Jsem jinak určitě dobrý člověk, nikomu neublížím, jen sobě.. Najde se někdo, kdo by mě bral takovou, jaká jsem? Stále strašně trpím neúplností. Vyzkoušela jsem snad vše- mám život na knihu a proto mi jde hlavně o pochopení, které hledám zde. Neodsuzuji nikoho. Miluju každého. Jsem velké dítě a čím víc se raduju, tak i trpím. Pro něco jsme se narodili, tak proč nás ti zdravý zneužívají? A to krutě.. Nejsem bačkora, peru se i s boxerkama a jsem jak modelka..Holky žárlí a kluci vydírají... Máme taky hrdost, tak se ji snažme posílit. Hezký den přeji a nejen dnešní.. Eva z Prahy

Hanka (St, 7. 5. 2008 - 08:05)

Může mi někdo vysvětlit, co je to sluchadlo Baha?

Návštěvník (Út, 6. 5. 2008 - 16:05)

Po pojišťovně už bude sluchadlo BAHAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA, hůráááááááááááá

Petra (Út, 29. 4. 2008 - 13:04)

Dobrý den,dcerka má ntěžkou vadu sluchu na obě strany a ráda bych věděla,zda s touto poruchou se můž v bazénu potápět či ne?

Helča (Ne, 20. 4. 2008 - 15:04)

Ahojky, taky jsem začala mít problém se sluchem v levém uchu. V prosinci jsem měla oboustranný zánět střed. ucha, obě uši zalehlé, že jsem neslyšela TV na opravdu hlasité úrovni. Pak mi to trochu odlehlo, ale to levé ucho je děs. Na audiu jsem slyšela jeden zvuk na levém uchu na 50 dcb a na pravém asi 30dcb. Ještě beru prášky, byla jsem teď týden na infuzích a nic z toho. Čekají mě nějaké nadprahové testy. Nevíte někdo co to je? V levém uchu mi navíc píská a šumí. Nevím, jestli budu mít nárok na sluchadlo, doktorka říkala, že to vypadá na trvalou záležitost. Mám radost :-( Je mi 32 let. Každému teď říkám, ať na mě mluví hlasitě, protože mám problém slyšet celou větu slovo za slovem. Někoho slyším dobře, ale někdo kdo mluví spíše potichu prostě pořádně neslyším. Ach jo. A tak to může dopadnout, když vás v prosinci napadne umýt před vánocema okna s nezakrytýma ušima....

Hanka (Čt, 3. 4. 2008 - 10:04)

Ahoj Martine, já mám závěsné naslouchadlo Widex. Na lévém uchu mám -70% a na pravém -80%. Naslouchadlo mám na pravém uchu, protože v tom levé se mi občas objevuje výtok, z čehož nemám radost, protože by to mohl být opět cholesteatom. Já jezdím do Motola na kontroly a tam mi doporučili též tohle naslouchadlo. Jaké je to Baha sluchadlo? Chtěla bych vzkázet všem, kteří váhají s naslouchadlem, je to dobrý pocit slyšet i když s přístrojem.

Dáša (Čt, 3. 4. 2008 - 08:04)

Ahoj,jsem tu poprvé a vidím,že se netrápím jenom já.Můžu jenom potvrdit,že nedoslýchavost je hodně o psychice a ubírá notnou dávku sebevědomí.Zvláště,když jsem se stále nepřinutila pořídit si sluchadlo.Pokud jsem mezi svými,je to dobré,ale cizí prostředí a cizí lidé kolem,to už je problém.Nevím,co můžu od naslouchadla čekat,mám z toho divný strach,ani nevím proč.Na pravém uchu mám -70% a na levém -30%.Atak s tím žiju a přináší mi to větší či menší trable a trápení.Mám to už z dětství,jediné,co mi někdy kdo z doktorů řekl je,že to múžu mít po spále.Jinak nic,nic nic.Všechny tady Vás zdravím a nechám tady i svůj e-mail,kdyby si někdo chtěl poklábosit. dagmar.konigova"seznam.cz

Jana (So, 29. 3. 2008 - 19:03)

trpím nedoslýchavostí už od dětství. Teď studuju vysokou školu, je to velmi těžké a málokdo to chápe. Nejhorší pro mě je, že se musím po několikáté ptát slovem: Co? bez tohoto slova nevím co bych dělala. Teď se mi objevil i ušní šelest v pravém uchu. Někdy, jsem ráda za to, že špatně slyším, ale spíš jsou chvíle, kdybych dala cokoliv za to, abych dobře slyšela. Utěšuju se pouze tím, že to mohlo dopadnout hůře a že můžu být ještě za to ráda. Je to ale stále moje nejcitlivější stránka. Proto chápu ty kteří nedoslýchavostí už trpí nebo ty kteří k tomu přišli nedávno. Ale pořád můžeme být rádi, že jsme nedopadli hůř... i s tímto problémem můžeme pořád něco dokázat!

Martin Pěnička (St, 27. 2. 2008 - 23:02)

Hanka: Ahoj, jaké nosíš naslouchadlo? Já mám kapesní, vibráční sluchadlo Siemens, takové to modrozelené. Prodělal jsem zánět středního ucha, dvakrát prodělal operace. Ale tento rok budu na Baha sluchadle, takže nevím, jak to dopadne. Pokud to bude úspěšná operace, potom jdu na plastickou, chybí mi druhé ucho vpravo. Vlevo mám 75 ztráty, vpravo skoro 100 Kdyby ses chtěla ozvat, tak jsem na icq 342926132 nebo Penicka.Martin"seznam.cz

Hanka (St, 27. 2. 2008 - 13:02)

Ahoj, taky patřím k těm, co špatně slyší už od dětství. V dětství jsem prodělala 2 operací ucha, byl mi odstraněn cholesteatom. Po 20 letech mi byl opět odstraněn cholesteatom a prodělala jsem dalších 5 operací a sluch je v nenávratnu. Nosím naslouchadlo a jsem moc vděčná, že slyším alespoň trochu. Takže se ozvěte další, ať se můžeme navzájem podporovat.

Návštěvník (Čt, 10. 1. 2008 - 21:01)

Jste tady někdo?

Martin Pěnička (St, 9. 1. 2008 - 17:01)

Našel jsem přes vyhledávání v podobě textu nedoslýchavost, a velmi mě potěšilo, mrazilo mi na zádech hlavě z Honzy, který studoval nebo studuje artoterapii, taky mě nebavilo půjčovat si sešity, přesně tak jak píšeš. Já bych vám něco napsal na diskusi doktorky, bude to dlouhé, nejlépe to bude asi zkopírovat text do Wordu a tam si to přečíst. Doufám, že to přečtete. Za týden bude hotový článek a tak. Děkuji moc :-) Mám radost, že je tato diskuse :-)

jirkaH (So, 29. 12. 2007 - 17:12)

Držím všem palce, ať se s tím poperou úspěšně. U mne je to podobné,levé ucho na nule, pravé jakžtakž. Má to i svoje výhody, třeba že mi stačí jen jedno sluchátko při poslechu rádia... Ale zvláštní, že ostattní nechápou, proč se pro jistotu zeptám ještě jednou, nebo proč se k ním otáčím tím slyšícím uchem a nebo proč si přecházím okolo nich na stranu, kde slyším líp. Dokonce ani zaměstnavatel neuznává takové problémy a vytrvale mne nechává pracovat v hluku. Toleruje se, když je člověk postižený viditelně tělesně, ale nedoslýchavost se jaksi nenosí...

jája (Čt, 25. 10. 2007 - 15:10)

vím o čem je řeč mám s tím problém už 10 let a to je mi 37 v práci se i smějou a někdy se musím i několikrát zeptat co kdo říkal nejhorší je ,když někdo šeptá je to dost nepříjemný ,ale prý se s tím musím smířit

jak poleno (Čt, 25. 10. 2007 - 10:10)

Mám oboustrannou těžkou vadu sluchu 95%, nebylo tomu tak vždy asi v 18 létech jsem začala trpět tinnitusem-zvonění nejprve na jedno ucho s postupem let na obě, před okolím jsem vadu maskovala jak se dalo, určitě víte o čem píšu, uvědomovala jsem si, že problémy,které jsem měla ve škole diktáty ze kterých jsem měla blbé známky byly zapříčiněny špatným sluchem, prudké zhoršení nastalo po prodělaném zánětu mozkových blan,díky pochopení zaměst. jsem se dostala k dobrým lék. ORL, zjištění ztráty sluchu nebylo optim. a vada prokázaná jako heredegenerativní-vrozená, co naděláme, jak napsala předemnou jiná jsou horší věci,ale je to dost těžká situace a psychiku dostává pěkně zabrat,kvůli sluch.probl.jsem přišla o dobré zaměstnání a o jiné vhodné mohu jen snít,bylo mi řečeno,že infúze,hyperbarická komora pouze oddáli fatální konec-hluchotu,mám nejsilnější jaké je na trhu dig. naslouchadlo fy Videx již 6-sté za celé ty roky, mistrně odezírám z úst, nechválím se,pouze nouze mě naučila,pokud mi není v uchu vidět naslouchadlo,skoro nikdo nic nepozná, dokonce mohu telefonovat z naslouchadlem prostě se snažím dělat vše co jde, abych nebyla obtížným partnerem pro okolí, znakovou řeč si nechávám až na konec,jinak nejraději komunikuji psaným slovem nebo
SMS. Přeji všem jak jste tu hodně trpělivosti a pochopení okolí.

Honza (Čt, 25. 10. 2007 - 00:10)

Vadu sluchu mám od narození (střední až středně těžká nedoslýchavost). Zdařile jsem to zkrýval, odmítal nosit sluchadlo, aby to ostatní nevěděli a šlo to. Bylo to převážně v pohodě - byl jsem šťastný. Ale před 7 lety se sluch začal trochu zhoršovat (nyní rozmezí středně těžké až těžké nedoslýchavosti). V roce 2002 jsem to už psychicky nevydržel, zanechal na pedáku studia a začal pracovat jako pomocný dělník. Byla to pak úleva - už mě totiž nenebavilo pořád si diskrétně od spolužáků půjčovat sešity na zkopírování, nepůsobit přihlouple, nenápadně ptát se co máme dělat a přitom za každou cenu tvářit se normálně. Po relativním klidu jsem však absolvoval příjmací zkoušky na dálkovou VŠ - arteterapii - kde zájem o danný obor byl silnější, než sociální frustrace. Konečně, poučen z minulých zkušeností, jsem si zároveň pořídil naslouchátko a přiznal tak světu, že špatně slyším. Nyní jsem ve třetím ročníku a už jsem si na to naslouchátko docela dost zvykl(zprvu dělalo problém vlastní mluvení). A protože se mi slyšení postuně horší(a těžko to bude lepší), uvažuju o naučení se znakové řeči, kterou následně můžu pak využívat v artetetrapii s lidmi sluchově postiženými. Nejvíc se peru s tím, že už nemůžu být v komunikaci se slyšícími takový jako dřív. Často (a to se sluchadlem) řeším, zda jsem správně rozumněl/slyšel, co druhý říká..

Reklama

Přidat komentář