NEVER LOSE HOPE

Myšlení ženy je protipólem logiky muže. Ženy míří od jádra věci a muži jdouc k jádru věci.Tak jest.

O lásku si říci je nebát se jí.

Myšlení ženy je protipólem logiky muže. Ženy míří od jádra věci a muži jdouc k jádru věci.Tak jest.

O lásku si říci je nebát se jí.

Myšlení ženy je protipólem logiky muže. Ženy míří od jádra věci a muži jdouc k jádru věci.Tak jest.

O lásku si říci je nebát se jí.

Myšlení ženy je protipólem logiky muže. Ženy míří od jádra věci a muži jdouc k jádru věci.Tak jest.

O lásku si říci je nebát se jí.

Ne?
Prej ne!
No tak dobrou,běs se z toho pomine...

Kurňa,kurňa,mjr.přijď mi uklidit tu skříň a ohřát jídlo...prosím!

To je průser!Mám celou skříň vyházenou na zemi,dohoďte mi otroka,který bude s prací úklidovou spřízněný!
Mjr.promiň,tvá slova o mužích a lásce,přezáří na chvilku i Slunce.
Však já se muže do smrti ni netknu již,
to by musel být prototyp sestrojený dle mých instrukcí a požadavků nejpřesnějších!

.....-Babicciny Vlasy- se to jmenuje :-)

Modi

text

Dnešní noc mi poodkryla plod,
Roli Otce, Matky, jeho zrod.
Co tradící a řádem,
kdo nadřazeným je pánem.

Co morálka a rodina,
když kouří se jí z komína.
Muži - ženy jsou si rovni?
Proti přírodě je,
s feminismem k čertu bež,
nelelkuj a zadkem pohni.

Masa hmoty válcuje nám dech,
ducha víry v nás přenech.
Chytni v rukou sílu Muže,
ta sjednotí všechny duše,
Láska s tebou vše přemůže.

Dnešní noc,ač se nezdá,
magická je víc než dost,
zrodí se první,posloupně,Matka hvězda.
Co víc dosáhnout,než pozorovati
a býti bezpečna?
Poměr k poměru,deváté stupně proberu,
nikdy nedojdi magického čísla,
tahle rada mi v hlavě vříská,
koncem v zrod prolnutým,
proleť si do hlubin,
kde nalezneš strukturální zrody všech,
pravou chvíli nemineš....
...ovšem,že rodové Plamínky nalezneš
byť jsou tak chladné,autonomní,i když silně prolnuté,všechny s chutí obejmeš.
A čiň se,zastaň znemocněné!

..čekala až jí mužná a kypřící míza uzemní..

Proč nespí moje můza umění?
proč nepustila se již do snění?

Žje-li země naše,
žijeme i my.
S láskou jak zvon v hlase,
zpívej nám i jí.

Zvon rozrzní se světem,
stejné bim bam jen zaznějí.
Zapěj otcům, synům, matkám, dětem,
zprávu : " Láska je. Máš naději. "

Volný překlad z mého nitra,
posel ví to dnes i zítra.
Tiše v kráse naší země,
odkrývají její sémě.

Až jarem provoní se svět
a láska začne pučet..
až z poupěte se stane květ
a včelky začnou bzučet..
pak sluníčko nás zahalí
do zlatavého hávu
...ty můžeš tiše z povzdálí
si lámat svoji hlavu.
Jak příroda je kouzelná
když zasadíš ty sémě
a na to brzy plody dá
ta naše Matka Země:-)

Život je. Je krásný, žijeme-li.

a nebo zjara - nevím.

- Vůně jara -

S příchody jara,
zelenější plody rána.
Probouzí se žívý svět,
radost naň je pohledět,
kdy v něm
usíná zimní zpěv.

Vločka mění skupenství,
aby místo ní,
zas mohl padat déšť.
Neskrývá žádná tajemství,
že země rodí
a z jara mohla kvést.

Počty nehrají zde roli,
co táhne nás do polí.
S láskou vítá ba i hřeje,
to si jaro z jara přeje.:-))

Krásný den všem.:-)

Pohled do očí andělů....
v náruč jejich se vedrat.
Pod tíhou svých údělů
nehrbit svá bedra.
Držet se křídel jenž vinou se kol tebe
a vzhlížet do výšek...v modré nebe..
Tam najdeš tu sílu vstát a jít dál
a a odevzdat všem co život ti dal:-)

Pouštní vzduch mi radíš?
Špatný nápad to není
však tenké moje jmění
na letenku není:-)))
Zůstanu u snění
a dám se na umění:-)))

Boženko,to máš smůlu!
Ne nemoci já jsem srab,
nemoci pod rozkvetlým stromem a lučině lehávat...jejej
onemocněla bych z toho údělu a
pohlédla do očí andělů.
Tys však silná,chrabrá v údělu svém,
tak se nečil a blbosti druhých,či neúspěchy s nadhledem ber.
Zkusila jsi nosit do přírody plynovou masku,
vážně,nemyslím to jako frašku,
vše dokonale pročistí,
mohla by ses válet i v tlejícím listí
a na pohodu,bez foukátka v pozoru!
Zkoušela jsi pouštní vzduch?
Za pokus to stojí,
bez otázky- být či nebýt po dovolené v luhu českém potencionální duch...