NEVER LOSE HOPE
Když díky gravitaci,
rozbiješ si hubu
a ztratíš smysl pro legraci,
jen láska pomůže ti vstát
a své role dál hrát.
A může to být třeba láska k plyšovému chlupáči.
Máte to hezký,ženský.
Amazonka to vystihla,
ale psala to ona,takhle bez chyb,to nikdo neví...?
Ale vesmírný obří vír,
je jen díky gravitaci svým.
Ona nežije v něm,on žije díky ní.
Láska je hnus,gravitace,ta má vkus!
Láska je věčné chvění:-)
Dobrou noc
Být nedočkavá, být trpělivá,
být stydlivá, být svůdná,
smát se, plakat,
bláznit, filozofovat,
mít odvahu, třást se strachem,
mít zlost i pochopení,
pocítit božskost i oněmět hrůzou,
zahlédnout pravdu i tápat v mlze,
chtít všechno i nic
...to vše patří k lásce.
Co patří k životu bez lásky?
Láska nelže,
podívej na tu svou.
Mění se v čase, vylévá z koryt,
obrací proud,
když mění se v řeku bolevou.
Láska je síla,
rodícím centrem slunečního systému. Gravitací, žijící ve vesmírném obřím víru.
V nekončícím se rodícím procesu.
Láska je pod nadvládou kruté a spravedlivé pravdy zabalená do milosrdných lží.
Láska je, byla a bude věčnou silou k obrazu tvořící pravdy. Z hvězdného prachu povstává a v prach se obrací - aby mohla žít věčně.
Jinak by ji člověk nikdy nepoznal.:-))
Bez lásky se žít nedá - s ní ovšem ano.
Věř lásce Amazonko, je bláznivá, proto jí věří jen blázni.:-)) Jsem jeden z nich.
Láska je jehla v srdci zaražená
a nit v ní zasunutá uzlík nemá.
Láska je ukřičená jako malé robě
a když uhasne ten cit v tobě..
je láska na chvíli zas němá..
A bez uzlíku vyplave a uleví se
než zase vpichem přihlásí se.
Jak citům svým dát sbohem, Teď ptáš se sama sebe. Žila jsi v nebi se svým bohem. Však ukradli ti nebe.
Řekli ti, jdi...
Jizvy bolí míň, jak stárnou. Nespěchej, vždyť není kam. Lidi vidí duši prázdnou
a křídla jsou jen klam.
Řekli ti, jdi...
Tak se rozluč se svým stínem. Ukradli ti svatozář. Budeš anděl celý v černém...
Smutné oči, smutná tvář...
Řekli ti, jdi...
Krok za krokem do temnoty. Každý bolí víc než předchozí. Každý vede dál do
samoty. Jen neznámá průchozí.
Řekli ti, jdi...
A tahle cesta končí dveřmi do pekla. Za city se draze platí...Číše života už přetekla.
Už i té, jež slibovali věčné žití...
Řekli ti, jdi a svá křídla táhni za sebou. Řekli ti, jdi, bránu k nám máš dávno zavřenou. Řekli ti, jdi, ať tvé sny jsou ti jen přítěží. Řekli ti, jdi, i když snům tvým nikdo nevěří.Řekli ti, jdi, máš čas, než tvá svíce dohoří...
Láska je lež a je blázen, kdo jí uvěří....
text
Dybych chtělo vypadat naprosto tupě,zeptalo bych se,kdo je tou láskou,jež dává sílu Aleně Anně....
Skvost,žádná zlost.
- Dopis pro Tebe - Lásko -
Odpusť mi lži,
jimiž kropím Tvoji zem.
Odpusť mi řeči,
že chci být lepší, než-li jsem.
Odpusť mi věci,
které slabochům jsem dala v plén.
Odpusť mi kecy,
o pravdě, lásce - světě svobodném.
Otvíráš mé srdce s Tebou spoutané,
poprvé......
Myšlenky ti nebojím se říci,
poprvé......
Bez Tebe, kroky mé jsou toulavé,
poprvé......
Pravdu obracím k Tvé líci,
poprvé ti říci, cítím to poprvé.
Když zastaví se ve dne čas
a němým stavá se můj hlas,
otvíráš srdce hlasité,
co z nitra miří pravdivě,
poprvé....
Vše si vem co chci Ti dát,
jen s Tebou vím, že nemusím se bát,
poprvé.....
Kráčím za Tebou má Lásko.
Hele,vono to tu je...tenhle přenašeč je k podělání,já nechybuji,on má své vrtochy,potřebuje nějaký mikročip k vystří..í.
Ba ba,jedna krásnější než druhá,
teď jsem vám jednu přidala
a nechtěně smazala,
já to plivu z ruky a vůbec nevím,
po minutě,jak zněly ty sloky,
tak příště..
Ba ba,jedna krásnější než druhá,
teď jsem vám jednu přidala
a nechtěně smazala,
já to plivu z ruky a vůbec nevím,
po minutě,jak zněly ty sloky,
tak příště..
Ba,ba,jedna hravější než druhá.
Ba,ba,jedna hravější,než druhá!
Až se mi mysl hnula..
..a odpluji si v dál,
kde je hvězdný ráj..
Kde logika mozku pozemského,
naráží na zeď světa pannenského,
kde tupost nemá šanci,
kde nejsou lidští štvanci
a nablblá telka,
degenerujících mozků znělka,
kde můžeš bádat
a nové silové zákony spřádat..
Minulost?Budocnost?
Jedna báseň krásnější než druhá:-)
http://www.youtube.com/watch?v=FmCo_R5VcFE
krásná básen
Myslet si je pošetilé,
pro pošetilce dobré vědět,
vazká hmota v hávu zabaleném,
deset bez jedné naučené,
logicky je ovšem devět.
Co výpočtem a vzorci,
hlava otáčí se vůči sluci,
jenž pevným bodem pravdy,
ruply mi teď z toho kšandy.
Staletí, stovky, roky, měsíce
Luna v úplňku a v srpku krájíce.
Světlem v celku
žárem vyplouvá se různé,
pozoruji díl skutečnosti dané.
Jsem zvíře v téhle džungli,
rozumem nadán darem tatara.
vím hovno oproti hvězdě Slunci,
když v mozku jsem si šátrala.
-Vážně hravé otázky-
...V kolika světech je možno žít,
kde, s kým a jak je propojit.
Jako s dětskými kroužky si s nimi hrát,
někde plakat, jinde se smát či kát.
A tajně se bát,
že světy potká pád...
Reklama
Slaboch o lásce píše hanlivě,
když cítí se zrazen,
na kolena před ní sražen.
To pýcha cítí se provinile,
no jak by ne, vždyť je to bohyně.
Pyšný jak páv, předchází pád,
a pak čumí, že zažívá krach,
když na hubu pad.
Sama její šaty jsem nosila,
na špičku nosu jsem si neviděla.
Pak čumím jako vrána,
ouvej, to byla ale rána.
Vinila jsem všechny kolem,
možná taky celý svět.
Uháňěla s protokolem,s příkazem:
" Vraťtě mi mou lásku a to hned!"
Celý svět se mi jen smál,
před oponou šašek, za ní principál.
Nikdo nejsme bez viny
ani sám pan král.
Každý má v sobě slabiny,
vždyť ví to celý sál.
Láska hojí, šije pukliny,
aby člověk mohl jíti dál.
" Láska nenese vinu za nic, jen člověk dokáže lásku vinit za vše."
- Odpovědět
Pošli odkaz