NEVER LOSE HOPE

Doktore,doktore:-))
co tě žere?
Já mám zeleninku ráda,
a nejsem trpká jedubaba
ani sam doktore cimprlichu:-))
bůček nedělá mi dobře v břichu..
A kdopak začal Božence nadávati?
A pak musel tady na ostatní láti?:-))

Samá verbež sprostá tady,
hrubé, trpké jedubaby!
Zeleninu nelze žráti,
ta se musí rozžvýkati,
vychutnat a spolykat,
zeleninu já mám rád!

Bože, Bože, Božena,
na loži je složena!
Avšak pozdě spytuje,
zbytečně všeho lituje.
Ke štěstí jí přeci stačí,
když do sebe bůček tlačí,
knedlo-zélo, omastek,
všení dny i ve svátek.
K čemu je jí zelenina,
ta jí přeci nezajímá,
k pečeni se nehodí
a teď z toho marodí.
Do kožichů se teď balí,
od horečky bulvy valí,
a poblouzněná pokouše,
i kdejakého psychouše.

člověk

On myslí si a cítí se být Bohem,
hled.
Krutostí svou vzdálen jemu jest.
Vidí v dáli mamon lesku v jeho kovu,
prý mocná krása září z jeho domu.
Avšak v dáli mimo lesk a kov,
z potu práce ve svých rukou,
hnětli dříve jeho dudáci.
Za to se dnes pyšní líní hlupáci?
Kdo lže ten krade, pravil moudrý a neplete se.
Pletou se však hlupáci, když moudrého nazývají lhářem.
Uječení panáci?
To chci vám psáti s nářkem.
Nepláču pro špatné, pláču jen pro dobré,
kterého okradou v samotné chudobě.
Nepláču pro Boha, pláču jen pro víru,
kde tesař všem zanechal svou díru.

Psychopat ti škrábe na okénko,
slastně prosí-vpusť mne dovnitř,má Boženko.
Trošičku si pohrajeme,
snad tu rozkoš ovládneme,
až se ráno lidé začnou trousit,
budu snad jen sám sebe rdousit,
pro rozkoš větší,
ta i sladkou vůni krve předčí....

Láska pozoruje, mlčí a usmívá

Láska je jak jablonový strom

Láska je cesta
Láska je bolest a trn
Láska je blouznit ve dne
Láska je to, co nekončí
Láska je dotknout se smrti
Láska je bez důvodů proč a jak
Láska se neptá
Láska nezná odpověd

Láska prostě jen je.

na hlavu mi spadla hvězda,
od tý doby se mi už nic nezdá.
Na hlavu mi spadla lavice
Zdraví Pepa----Bohnice.

- Plamínek -

V lásce jsme bezmocní a přece mocní,
v okamžik spatření,
pozvedáš hlavu, na obloze noční,
v záblesku zahlédneš dopadat hvězdu.

Okamžik spatření uchován na věky,
světlo všech nadějí v srdeční chlopni.
Stálý je pocit vědomě blažený,
svět náhle zkrásní, když může se změnit.

Alenko Aničko
bojím se maličko:-))
však kdyby nějaká banda chtěla
kousek mého otylého těla:-))
klidně jim kus dám
na rozdávání já mám:-))
k nám nepřijdou zloději..
co tam máme..oni nechtějí:-)
ale když tam nikdo není
je to prostě na zbláznění:-))

Krásné ráno..plné much
za sklepa se line puch..
to nám.... z kanálu
leze to co z análu:-))))

To strážíš Boženko sama?
Asi bych se děvče taky trochu bála.

Hrdinou bych nebyla,
kdyby vlkům zachtělo se,
to co by se slušelo a mělo se?
Složila bych ruce do klína,
vyčkala a schovala se,
v tom lepším, hepčí..je to pravda,
posránek jsem a za majetek ještě cizí,
pokládat zdraví by mi nechtělo se.:-))

Strážím v noci..strážím ve dne
adrenalin se mi zvedna
když v noci na recepcí jsem
a čekám na bílý den..
strachu sic mám trochu
bojím se zlých hochů.
Ostraha jsem však já zdatná
jako pivní láhev vratná:-)))

Boženko, ty strážíš ve dne v noci,
nebo jinou práci máš ve své moci?

Milá Alenko Aničko
dřív než vyjde sluníčko....
já v práci jsem celou noc
a nad fabrikou jistou mám moc:-))

Ahoj Boženko,

jsi ranní ptáče,
nebo čtvrtá unavuje spáče?

A já ti povím děvče milé,
někdy, za čas smutno mi je.
Ne, že se mi nedaří,
třeba, když mě serou komáři,
a že jich letos u nás málo,
zrovna, když se mi o létání zdálo.

A na čem nejvíc záleží,
unést velká závaží,
a radovat se z maličkostí,
kdyby život lehkým byl,
unes by ho každý,
a pro každého z nás,
jen drobností by zbyl.

Cím více se zmenšuje,
tím více stoupá jeho cena.
A každý kdo se zmenšuje s ním,
ví a zná nejvyšší cenu života.
Zivot nám nic jiného nevezme, než-li opět život.
Jediná spravedlnost na světě. Zivot za život.

Utkvěla mě v hlavě památná věta, kterou měl říci Alexandr Veliký - nejlepší vůdce - vojevůdce celé historie , jehož duchovním učitelem byl sám Aristoteles.

" .... stanu se ještě menším, až budu nejmenším na celém světě..."

A já se cítím krásně
můj život je jak letní den
a lezou ze mě básně
a sním svůj každodenní sen.
Jak letní den co bouří
a deštěm provoněn.
Tak jak si život nasměrujem
tak také všichni potom žijem..
a jsme jako ty hovada
..sucha...povodně a tornáda...

My se nemáme krásně a proto z nás nelezou básně,
jsme jako ta hovada,
na bodu letního mrazu osciluje naše nálada,
sosák máme hladový,
nemáme rádi lahvový,
jen vodu čistou a
budoucnost jistou,
jenže lučina nektaru zmírá,
až se zadek svírá,
tak vás zdravíme a příště zas něco povíme...

Viděla jsem na pasece hovado,
sosák smočen do nektaru,
povolenou čelist, bradu,
opít se chtěl do rozmaru,
čím více pil, žízen v sobe nehasil,
kohopak tím probudil?
Jednoduše tornádo.

K šílenostem cesta krátká,
chůze lehká, rovnováha vratká.
Než-li otevřou se vrátka,
padá dolů zkrátka.

Tak vám povím, to byl zase den,
místo odpočinku,
na pasece uklízela jen.

Opět voní luka naše,
než-li přijde další prase.
A proč vám to povídám?
Ze tomu hovadu to spočítám.

Mějte se tu všichni krásně...:-))