Reklama

EXISTUJÍ věrní muži?

jenda zlín (Po, 7. 1. 2008 - 18:01)

určiě existují.věř tomu.patřím mezi jednoho z nich.smůla je v tom že sem si vybral špatně a po 10 letech manželství jsem zjistil že mě žena podvádí a to pokaždé z jiným.tak dívko s čistým SRDCEM hledej.ten jeden z mála ti tu někde chodí.

beruška (Po, 7. 1. 2008 - 17:01)

Většinou věrná-mám stejné obavy, co se mého partnera týká, nemáme spolu problém, ale jestli je celou dobu věrný, nebo ne, nevím a ani po tom nijak nepátrám. Abych pravdu řekla, ani bych případnou nevěru vědět nechtěla, asi bych se utrápila. Nevím jistě, zda je to z jeho strany čistý vztah (pevně doufám, že ano), ale jedno vím jistě, nikdy by ze mě nedělal "vola". Tvrzení, že dlouhodobá nevěra, je to nejhorší, je i jeho názor, tak tohle by nikdy nedopustil. A v tom je podstata věci, vážíme si jeden druhého a důvěřujeme si, neprověřujeme náš vztah, nekontrolujeme se, nepřekvapujeme se, tento vztah nám oběma vyhovuje, na jak dlouho a jak bude pevný, ukáže čas, to říct nedokážu. Ale jeden druhého si ceníme natolik, že bychom nikdy nebyli s tím druhým, jen ze soucitu, nebo z vypočítavosti.

Většinou věrná (Po, 7. 1. 2008 - 15:01)

to Beruška: Někdy nad věcí být nejde a na někoho není za co se tvářit mile.:) Někdy je být dámou moc těžký.:)Ale jinak se snažím.:) My dvě máme podobný náhled.:)
Když už ...., tak by měl být partner tak slušný a dávat si takový pozor, aby ze sebe ten druhý vola dělat nemusel/a. Profláknutá nevěra je hrozně trapná pro oba. Kdo v tom neumí chodit, ať to radši nedělá.:)
Já se nebojím, jen se občas modlím (když to kolem sebe vidím), aby můj partner taky nezačal myslet jinam.:-)) Bez některých obohacení bych se už celkem obešla, už mi stačilo.:)

Většinou věrná (Po, 7. 1. 2008 - 15:01)

to Beruška: Někdy nad věcí být nejde a na někoho není za co se tvářit mile.:) Někdy je být dámou moc těžký.:)Ale jinak se snažím.:) My dvě máme podobný náhled.:)
Když už ...., tak by měl být partner tak slušný a dávat si takový pozor, aby ze sebe ten druhý vola dělat nemusel/a. Profláknutá nevěra je hrozně trapná pro oba. Kdo v tom neumí chodit, ať to radši nedělá.:)
Já se nebojím, jen se občas modlím (když to kolem sebe vidím), aby můj partner taky nezačal myslet jinam.:-)) Bez některých obohacení bych se už celkem obešla, už mi stačilo.:)

Ondřej (Po, 7. 1. 2008 - 15:01)

Já jsem věrnej muž. Žádný ze svých partnerek jsem nezahnul.

Anna (Po, 7. 1. 2008 - 14:01)

Myslím,že to,že žena je nevěrná jen když jí něco chybí není pravdou.U někoho snad,ale pravidlem to není.Alespon ne u jdenorázových dobrodružství.
Jinak myslím,že skutečně nezáleží na tom,že rodiče si byly věrni a děti tím pádem také..vždyt jak už někdo podotkl,jak to ty děti mohu vědět že?Ale co se asi dědí,nebo resp.výchovou a příkladem získává,je slušné chovánía úcta k druhému.Takže spíš si myslím,že takový člověk se pak bude chovat tak,aby nezostudil a neponížil svého druha.

Beruška (Po, 7. 1. 2008 - 14:01)

Je to složitý, ale člověk není tvor neomylný. Každý dělá chyby a vše je jen o toleranci. Každý by měl mít svou hrdost, umět odpouštět, ale nedělat ze sebe "vola"
Většinou věrná- neboj, všechno zlé je k něčemu dobré a všechno tě obohatí. Když tak čtu tvé příspěvky, vidím, že máš jasno a svou cenu. A na lidi se tvářit jen mile a s úsměvem, jsme přece nad věcí, nebo se mýlím?

Jitka (Po, 7. 1. 2008 - 14:01)

Jeanette, je to tak. Ja jsem treba byla porad ta verna, ale to neznamena, ze bych nemela prilezitost nebo ze bych nemela hormony. Do podobnych situaci, jak tady popisovala uz nejaka prede mnou - na sluzebni ceste, souzvuk dusi, manzel by se to nemel moznost dozvedet - jsem se take dostala a proste nepodlehla a premohla se. Nebo vy muzete rici byla blba, ze toho nevyuzila.

Většinou věrná (Po, 7. 1. 2008 - 14:01)

Beruško, často je to i tak, jak píšeš. Takovéhle muže taky znám, i ženy, co už doma necítí lásku. Ale i takovou, co zahne s každým a u muže by jí to vadilo.
Omluvit se dá lecos. Já několikrát přemýšlela, jestli to manželka ví a dělá, že ne nebo opravdu neví. Někdy si ani nejsem jistá, jak se mám na lidi tvářit - čeho všeho jsou schopní.:) Když se to neděje mě, bývá to až komické, ale pouze z toho vnějšího pohledu.:)

Beruška (Po, 7. 1. 2008 - 14:01)

Hormony nemůžou být zodpovědné, pokud někdo chce, je jen krůček k tomu, aby byl.

Jeanette (Po, 7. 1. 2008 - 14:01)

Míra nebezpečí nevěry stoupá s mírou klesající zodpovědnosti. Si myslím.
Věrný by taky třeba chtěl, ale je zodpovědný.

Beruška (Po, 7. 1. 2008 - 14:01)

Většinou věrá- myslím si, že muž dokáže být nevěrný jen tak, pro pobavení, ale žena ne, ta jen když ji něco doma chybí, ať je to v sexu, nebo ve vztahu, ráda hledá utěšení v náruči jiného muže a navíc do toho dává srdce, ale muži ne, berou to jako zábavu a znám jich několik, co si dělají zářezy jako v pubertě, pitomci, asi jim stoupá to jejich ego, nebo co. Říkám jedno, náhodná nevěra se dá ještě omluvit, ale pro dlouhotrvající vztah omluva neexistuje.

Návštěvník (Po, 7. 1. 2008 - 14:01)

Věrný, fajn, že to přiznáš.

Kamélie (Po, 7. 1. 2008 - 14:01)

Veškeré poučky,recenze,články na věrnost či nevěru-jsou sice zajímavé,ale člověk je individuální a pro každého platí tzv."jiný metr".
A hypotézámi a předcházení nevěry či naopak obavy-jsou naprosto zbytečné.Tak i kdo je věrný a kdo ne.
Prošla jsem si také těmito fázemi a z vlastní zkušenosti vím,co je nyní pro mě to nejlepší.
Do začínajícího vztahu jdu vždy se 100procentní důvěrou,ale i s možností,že se se mnou partner či já rozejde a je lhostejné z jakého důvodu.
Snažím se nemyslet co bude a co se může stát,ale žiji přítomností i svědomím,že mne partner může zklamat a naopak.

Většinou věrná (Po, 7. 1. 2008 - 13:01)

to Jitka: Tvůj pocit na 100% určitě neplatí. Nedědí se to. Já mám velmi dobrý přehled o svých rodičích a jedněch prarodičích. Jsem jiná - kdybych se jednou hodně nespálila, byla bych, na rozdíl od nich, věrná dodnes.
Můžeš si udělat anketu, ale jak ti píše Beruška, k ničemu to není.:)

Beruška (Po, 7. 1. 2008 - 13:01)

můj příspěvek 13:49:24 je určen Jitce, nenapsala jsem to, omlouvám se.

Beruška (Po, 7. 1. 2008 - 13:01)

Tak to ti budu asi muset oponovat. Moji prarodiče se nikdy nerozvedli, o nevěře jsem se s nimi nebavila,(jejich děti) můj otec s jeho sestrou (mojí tetou)jsou oba rozvedeni 2x kvůli nevěře. Já jsem se také rozvedla, ale ne kvůli nevěře. Tak jak to všechno souvisí? Je to v člověku, je to příroda a nemyslím si, že by zrovna děti měly přehled o věrnosti, či nevěře svých rodičů, alespoň já o tom dodnes nemám přehled a ani mě to nezajímá, k čemu? Mám je ráda oba dva, bez ohledu na to, jestli si spestřovali svůj sexuální život, nebo ne.

Návštěvník (Po, 7. 1. 2008 - 13:01)

Jitko, není to dědičné.

Kolemjdoucí, nejsou jen slaboši, málokterý se udrží. Ženská když chce, tak ho dostane.

Návštěvník (Po, 7. 1. 2008 - 13:01)

Dokud jsi, máš to dobrý.

Jitka (Po, 7. 1. 2008 - 13:01)

Vite, co by me zajimalo? Kolik z vas, kdo tady tvrdi, ze je verny, mel neverne rodice. Rozvedli se pro neveru nebo se nerozvedli ale podvadeli jeden druheho.
Mam totiz ten pocit, ze ti "verni" pochazeji jen z rad tech vernych rodicu. Ze ti, co videli ten spatny priklad doma, tak i kdyz to u rodicu odsuzovali, tak casem delaji ve vlastnim vztahu totez.
Moje teorie je, ze verni lide existuji i po nekolika desetiletich souziti, ale ve vyssim veku spis vice mene proto, ze k zabranam, ktere v detstvi v nich rodice vychovali se prida nedostatek odvahy a pohodlnost. Ze to tedy nemusi byt vzdycky o lasce za hrob.

Reklama

Přidat komentář