Sex pouze s jednou ženou za život

Pavle, nehledej holku podle toho typu kterej jsi si nějak vysnil, nech tomu volný průběh, hledej spíš srdcem....co když zrovna nějaká málo štíhlá bude moc príma, bude tě mít rád a ty jí odmítneš jen k vůli tomu, že není štíhlá?
Taky mám stále takovou představu o holce hodně tmavých vlasů, tmavohnědých očí, usměvavá, no prostě super....ale to si nechávám spíš jen jako takový sen, vím že ideál má asi málo kdo a zrovna takto vypadající holka podle mých představ, nemusí být stejného názoru a zaměření, zalib a koníčků. Prostě ideál....asi to nebude jen tak.
Zkus naopak hledat někoho opačných rysů, než jsi tu popisoval, co když je zrovna ta pravá mezi nimi. Někdy je lepší ubrat ze svých velkých nároků a představ o své partnerce a uvidíš, že jí najdeš a bude to OK :-)

Copak o to, já se cítím celkem mladej. Psychicky i fyzicky. Mám skoro dva metry a když si oholím plnovous, vypadám prý na třicet. Povahově jsem spíš srandista, žádnej morous. Problém je ale jinde.
Tím že jsem žil dvacet let s jednou holkou tak dlouho a nepotřeboval koukat po jinejch, nevšiml jsem si že stárneme my i lidé kolem. Najednou jsem byl takřka ze dne na den sám a když jsem se začal zajímat o potenciální novou partnerku zjistil jsem, že moje vrstevnice mi připadaj strašně starý! Nemyslím to zle.
Tam kde jsem tehdy ve dvaceti skončil, bych chtěl jakoby pokračovat, nebo navázat. Někde tady na "doktorce" jsem zjistil, že jsem asi hebofil. Líbí se mi tenký, vlastý, ne moc "kozatý" holky, jako byla (a je) moje nebožka i ve čtyřicíti. Každej máme prostě svůj typ. A to není žádná sranda, hledat si ve čtyřicíti takovohle babu :-D
Na Seznamkách se ze mě za chvilku stane přeborník, pořád jsem ve společnosti a mezi lidmi, ale pořád asi hledám "tu svou", která už není a nebude.
Věřím že zas začne něco, co bude fajn, ale už to holt nebude "jedna žena za život", jak jsem si přál :-)

je to hodně taky v myšlení, to jak se člověk cítí, to pak vyzařuje do okolí a dostává zpětnou vazbu.

Taky si myslím, že ve 40 není vše ztraceno, je to super věk a můžeš si užít ještě spousty věcí! Jak říkávala má prababička, do 70 je člověk mladý, pak je to už teprve o něco horší.

snažím se, když se mi něco nepodaří, nebo se něco stane, s čím člověk nepočítá (naposledy v sobotu neplánovaná "útrata" v servisu) z toho pro sebe najít něco dobrého a snažit se to "přetavit" v dobrou věc. Takže dobře, že se závada na autě projevila teď, o dovolené v eurech by to bylo dražší. Zrovna tak, si můžeš říct, že dobře, že se ti to stalo teď, jsi ještě určitě plný sil a v pohodě. Za 10 let by to mohlo být horší, to strávit. Čtyřicítka není tak hrozný věk (vím o čem mluvím). Jako chlap jsi na tom dost dobře, můžeš si založit novou rodinu, nebo si v pohodě užívat. Neber, to prosím, že tě lituju, ale píšu to proto, aby sis uvědomil, že se to tak prostě mělo stát. Když jsem byla prvně u mé známé kartářky a ta mi řekla, že náhody neexistují, myslela jsem si své. Teď už vím, že měla pravdu. Držím ti palce!

Děkuju Ti :-)

tak to mě Pavle mrzíi, že ti tak dopadlo. Já jsem vdaná 19 let můj příběh ten tvůj připomíná. Až na ten konec. Máme se rádi pořád a nikoho jiného ani jeden nevyhledáváme. Je fakt, že sex probíhá v různých vlnách, někdy dlouho přetrvávající únava a nezájem a pak nastoupí období jak zamlada. Dobrý na tom je, že to máme podobně.
Nelámej to přes koleno, nech volný průběh a uvidíš, že ti život nějakou sympatickou ženu do cesty pošle. Myslím, že počet partnerů na to vliv nemá, že možná tvoje exmanželka měla pocit, že musí něco dohnat, ale kvalita nikdy nemůže být nahrazena kvantitou. Měj se fajn a hodně štěstí.

V sedmnácti to ale vidíš jinak...
Asi po třech letech "chození" jsme si řekli že se rozejdem, nebo vezmem. Rozešli jsme se. Po dvou dnech jsme se k sobě vrátili, hned jsme si udělali dítě a vzali se. Cítili jsme to oba, že nikoho jinýho nechceme.
Dvacet let pohodovýho rodinnýho života. Výhry i prohry. Normálka.
Pak na nás přišla čtyřicítka. Šok z toho, že jsme najednou starý a začal frmol. Solárko, kosmetika, fitko a o deset let mladší milenci. Neni to prej zas tak ojedinělý průběh, jak jsem se pozdeji dočetl.
Oba partneři by měli být dostatečně "vyskákaní". A nenechte se mýlit asketickou výchovou, nebo názory partnera. Naopak, o to to pak může být naopak horší divočina.
Těm kterým to vyšlo ale samozřejmě blahopřeju a přeju hodně štěstí :-)

chyba v tom že jste neokusili víc partnerů,pak je lehčí soužití vedvou.

Možná právě chyba v tom, že jste si něco slibovali.

Nedoporučuju. Byl jsem s jednou ženou od našich sedmnácti let. Byli jsme svoji první a slíbili jsme si, že i poslední. Bylo nám fajn a nic nám nechybělo. Všechno jsme poznávali spolu, zkoušeli co se nám líbí a nelíbí, byli jsme k sobě otevření a neměli jsme žádná tabu. Akorát občas si posteskla, že lituje, že nepoznala i jiné muže. Byli jsme manželé dvacet let a máme dvě dospělé děti. Ve čtyřiceti jí cvaklo, nechala se sbalit, rozvedla se a teď si "užívá" s dalšími muži a dohání mládí. Dělá ze sebe patnáctku a je promiskuitní. Celkem průser...
Je mi jí líto, ale časem jsem ji pochopil.
Jsem po čtyřicítce a nejsem schopnej si najít jinou babu. Když nemůže bejt člověk s tím koho miluje, měl by zůstat radši sám.
Prostě, nedoporučuju jednoho partnera na celej život.

Já si myslím,že musí být krásný mít jednoho partnera/partnerku na celý život!Poněvadž když si vzpomínám na naše babičky a dědečky,jenž spolu zůstali pozbytek života,vím,že bych chtěla zažít to samé.

Lenko já mám ten samý problém, seznámil jsem se se svou nynější přítelkyní taky v sedmnácti,jsme spolu pět let a já jsem měl před ní jenom jednu a ona nikoho. Taky mi vrtá hlavou jestli to vydrží protože jí moc miluju a neuvažuju už o jiný... zdá se mi podezřelý že bychom mohli mít takové štěstí ale asi je to tak

v dnešní době se můžeš rozvíst i v šedesáti a najít si dvacítku když budeš mýt nějaký many.ale když někoho opravdu miluješ nemyslíš na to jak s nim nebo sní dlouho budeš ale že si sní nebo snim právě ted.

Což o to zůstat s jedním partnerem, ale co s jednou partnerkou, hrůza už jen ta představa, že se z ní vyklube babizna a mít jí potom celej život..brrrrrr

ja si nemyslim že by bylo těžké zůstat jen s jedním partnerem.ale naopak pro někoho je těžší si vůbec partnera najít.

No ja jsem mela taky takovy vztah proste pohadka.po 6ti letech jsme se rozesly.mame jine partnery co dodat.myslim ,ze v dnesni dobe je to velmi tezke zustat jen s jednim.

No pokud xxdvd myslíš, nebudu ti to vyvracet...ale tak spíš mi tak připadá, že ty jsi sám xxcd, pod nickem xxdvd a to jsi tedy docela, ale docela pěkný kokotek :-))

Je to krasa mit jednu zenu aneb muze,a po letach nenudit se s nim v sexu a nechtit si (odskocit)ale neverim ze za cely zivot bude ti verny,nepatrej po tom...co oci nevidiou to srdce neboli...

sex pouze s jednou ženou - je to smutný pomyšlení