Synovec má Downův syndrom

Zdravím všechny rodiče, které vychovávají postižené dítě a nesmírně si jich vážím a odivuji je. Kolikrát není všechno tak hrozné jak Vám to sdělí doktoři. Všechny děti myslím ty s DS jsou úplně jiné a že jich znám asi 20. Máme doma syna jakuba s DS, teď mu byl jeden rok. V nemocnici jsem jen slyšel jak bude nemocmý co nebude umět atd. Teď po roce můžu říct, že nebyl ani jednou nemocný, krásně leze a začíná se stavět na nožičky. To, že má podle lékařů 3 měsíce skluz je přeci uplně jedno. Sám se napije a nají rukama. Je to naše sluníčko!!!. Přeji všem rodičům mnoho úspěchů s Vašimi dětmi.

Zdravím všechny rodiče, které vychovávají postižené dítě a nesmírně si jich vážím a odivuji je. Kolikrát není všechno tak hrozné jak Vám to sdělí doktoři. Všechny děti myslím ty s DS jsou úplně jiné a že jich znám asi 20. Máme doma syna jakuba s DS, teď mu byl jeden rok. V nemocnici jsem jen slyšel jak bude nemocmý co nebude umět atd. Teď po roce můžu říct, že nebyl ani jednou nemocný, krásně leze a začíná se stavět na nožičky. To, že má podle lékařů 3 měsíce skluz je přeci uplně jedno. Sám se napije a nají rukama. Je to naše sluníčko!!!. Přeji všem rodičům mnoho úspěchů s Vašimi dětmi.

Veroniko,co máš nemocného synovce DS,jsi ubohá......Myslím si totéž jako Jirka protože to co jsi tady napsala je hnus.Ty děti když už se narodí tak mají taky právo na lásku.Jsem matka dvou dětí,díky bohů zdravých,mám dvě dcerky a smekám před maminkama které se s touto nemocí setkaly DS, že mají tolik lásky pro své děti.Každý živý tvoreček je velikou osobností a myslím si že někdy tyto děti s DS mají více rozumu než někteří zdraví lidi.A ty by ses měla nad sebou zamyslet co vlastně mluvíš.

Pro Veroniku co se jí nelíbí její synovec!!!Co když se ti narodí obdobné dítě????Je mi tě líto.Tvoje sociální cítění je asi na nule.

Milá Inez,
děkuju ti za moudrá slova za všechny maminky postižených dětí. Mám¨13letého syna Michala, po předčasném porodu s diagnozou DMO a ty víš nejlíp, co to obnáší. Mluvíš mi z duše. Každá maličkost je obrovské vítězství. Věřím, že
Veronika takhle mluví proto, že je prostě ještě moc mladá. Možná ale i proto, že cítí nad synovcem smutek, soucit, a protože ví, že diagnozu nikdo už nezmění, uzavřela se do sebe a hledá před tím únik. Není to lehké. Držme si palce vzájemně. Nejsme v tom sami. Alena

Tak to ti dávám za pravdu Tome!Už když jsem četla tvuj předchozí názor tak mě napadlo že máš zkušenost ze Zlína.Mě ten boj s dr. a sociálkou čeká od června na novo.Posudek nam daly pouze na rok,kvuli věku malého,ale moc velkou náděj na změnu si nedávám!čauky

Ano, verko, Zlín je doslova pověstný svou "lidumilnou" sociální politikou. Mohl bych zde popsat jak probíhá jednání s "empatickou" vedoucí sociálního odboru.
To co jsem psal, aby lidé nebyli moc v očekávání vysokého stupně příspěvku na péči bylo právě na základě zkušeností ze Zlína.

Ahojte já mám 6letého syna s DS. Nikdy by nás nenapadlo se za něj stydět!Je pravda že naučit se zvládnou reakre lidí-těch hloupých nám dalo zabrat,ale jde to.Maty mluví tak že mu docela rozumí okolí,chodí do zš speciální a jde mu to dobře.Náš největší problém je to že má masivní hyperaktivitu takže ho musíme pořád hlídat.Co se tyče přízpěvku tak nám přiznali pouze 1st.závislosti. Tady ve Zlíně berou dr. jako pouhou nemoc a né postižení.Odvolání do Brna bylo taky zbytečné,dr. proti dr. nikdy nepujde! Tak se mějte všichni krasně a užívejte si svých zlatíček at jakýkoliv! Ahojky

tak jsme dvě stejného jména.Na dow.se zjískává 3.stupen a měl by být do 15 let ,bez bodového prověření,a stále se bojuje za to aby ani potom tyhle lidi nebyli prověřováné body ,je to genetická vada a těžko se změní.Odkud jste,my jsme z okolí Bohumína a tu se s těmi dětmi scházíme,věkově od miminek až po dospělé je to moc fajn,když máte okolo lidí kteří vidí i jine hodnoty než někteří.Četli jste tuhle diskisi od začátku,byl to hnus že jsou takoví lidé mezi námi,konečně jsou tu zas normální lidičky se srdíčkem

Dnes přispívám trochu z jiného soudku. Někdo tu psal, proč by Vám brali příspěvek?
Nejsem schopen posoudit, na které úkony má vliv ztráta řeči u dítěte, nicméně bych chtěl varovat některé optimisty, kteří žijí v domnění, jak je lehké ho získat.
Situace je taková, že člověk, který větší část dne proleží v bytě, mimo domov ujde stěží 300m a pak sebou sekne, neopere prádlo, neuvaří oběd, nepověsí záclony, ale má to v pořádku v palici, došourá se na WC a nemá problém s jemnou motorikou nedosáhne ani na 1. stupeň. Nasbírá tak 10 bodů, někdy 11, ale potřebných je jich 12 na první stupeň. Vím o čem píši, je to případ mé matky.
Mějte se.

Promiňte, ale tohle nechápu.TAké mám sluchovš postiženého syna, ale ani mne nenapadlo se za něj stydět, anebo se s ním schovávat. Jsem toho názoru,že bychom mu tímhle přístupem ublížili. Vysvětlili jsme mu, že mám jen vadu sluchu Jsou bohužel děti, které jsou na tom podstatně hůře

Iveto,proč by vám brali příspěvek na péči?Píšeš,že chlapeček nemluví.Na WC chodí a sám se nají?Já budu na holčinu žádat za rok.Pravda,mám taky strach,ale doufám,že snad druhý stupeň budeme mít jistý.

Ahoj,mám 4-letého syna s D.S. a zdravého ročního.Strašně jsem se trápila proč právě já?Ale malej je skvělej sice nemluví a trpime strašnou zácpou, je strašně moc hodnej, bojím se co bude dál - škola, budoucnost i finance , chtejí nám vzit příspěvek .Ale musím bojovat a věřit, že to všechno zvládnu .Iveta.

Vůbec nemáš proč se za své dítě stydět,každý jsme nějaký.Mám postiženou holčičku,ale lidí se nestraníme.Ano,bolí mě,když se občas na nás někdo špatně dívá nebo mi nepomůže z autobusu s kočárkem,ale snažím se to ignorovat,přece si hlupáky nezkazíme život.

rozumím ti mám sluchově postižené dítě a celý život se za něj stydím. když byla malá tak jsem nechodila ani na písek řeči typu s tou blbou si nehraj mě ubíjeli neměla jsem na to někomu vysvětlovat že jen neslyší.

rozumím ti mám sluchově postižené dítě a celý život se za něj stydím. když byla malá tak jsem nechodila ani na písek řeči typu s tou blbou si nehraj mě ubíjeli neměla jsem na to někomu vysvětlovat že jen neslyší.

To,že u dítěte s D.S. je každý pokrok velký úspěch musím souhlasit.Máme holčičku a za každý nový krůček jsme vděčný a za naší Vlastičku jsem rád a hlavně že přežila.Kdo to nezažil tak to nepochpí.Máme jí moc rádi a taky by jsme jí nevyměnili za nic na světě.

Jasně že každá nová věc, kterou se naučí, je úspěch. Ale jestli to dobře chápu, matka se sestrou netvrdí, že je to úspěch, ale že je to GÉNIUS a že NA NĚJ NIKDO NEMÁ nebo tak něco. A to už se trochu míjí s realitou, ne? A jestli se k tomu přidává to, že se všechno točí kolem něj, zatímco Veroničin život jde stranou a nikoho nezajímá (krom teda jejích peněz), tak naprosto chápu, že jí v tom není dobře.

Taky že jo. U dítěte s DS je každý pokrok velikánským úspěchem a na každý pokrok musí toto dítě vynaložit mnohem více úsilí, než dítě zdravé.Možná by se měla zamyslet sama nad sebou, než někoho odsoudíš. Taky mám dítě s mnoha zdravotními problémy, ale nevyměnila bych ho za nic na světě.

Myslím, že problém u Veroniky není ani tak v tom, že "nenávidí" synovce, spíš v tom, že sestra i matka se chovají naprosto patologicky. Možná Veronika nemá "odvahu" nenávidět sestru a matku, tak své negativní pocity směruje k synovci... Problém je podle mě ale u nich. A mmch Veroniko, myslím, že jim jejich koníčka nemusíš dál financovat. Když jim dokážeš říct, že s tím končíš, bude to velký krok na cestě k tvému osvobození.