Kdy jste se naposledy pokakali

A máme tady z toho diskuzi o gramatice. To jsou obraty...

Zuzanko, již dříve jsem...si dejte dívky při maturitě pozor na mě, mne, mně. Děláte všechny stejné hrubé chyby...

Jirko i tobě děkuji. Ty...Zuzanko, již dříve jsem psala o mých obavách z pondělka po jarákách. V naší třídě jsou ty vztahy taky hnusné a mám tak jen pár kamarádek a kamarádů. Po jarákách se snažím narážky druhým uchem pouštět ven a pokud je nedokážu pořádně odpálit, tak to raději přejdu. Myslím, že bys to mohla také vyzkoušet. S tím facebookem máš určitě pravdu. Mám s tím podobnou zkušenost. Mě zase nadávají do čunisk a že ať si vezmu mobilní přebalovací místnost atd. Dnes jsem cestou domů prochladla (kvůli jedné spolužačce), tak budu mít na zítřek omluvenku. Nechce se mi ani psát, co se mi kvůli ní stalo, ale je to hrozný (ona je zákeřná). Tak doufám, že se brzo uzdravím a v pondělí půjdu snad se vztyčenou hlavou do školy. Už aby bylo po škole a doufám, že nikdo ze třídy si nezvolí stejnou studijní a životní cestu jako já. Přeji Ti dobrý školní start a držím palce.

Jsou to pitomci. Stát se to...Jirko i tobě děkuji. Ty lidi co mi psali ty hnusný vzkazy už jsem blokla. Naštěstí už se tam žádné další neobjevili. Bohužel nevíš jaké holky jsou u nás ve třídě, to by bylo na dlouho. Každopádně dnes už jsou to dva týdny co se mi to stalo, tak věřím, že už to vyšumělo a hlupáky co mi to budou chtít připomínat se budu snažit odpálit.

Zuzanko vypadá to, že máš...Děkuji za upřímné rady. Ten problém jsem si z toho udělala asi hlavně já sama, ale poperu se s tím a v pondělí už do té školy půjdu. S tou kamarádkou jsem už byla v kontaktu aspoň přes telefon a ujistila mě, že se její vztah k mojí osobě nijak nezměnil a, že mě určitě podrží. Budu mít asi zase trochu nervy, ale jsem odhodlaná to dát.

Ahoj Patriku. Ani nevím co...Jsou to pitomci. Stát se to může každému. Nestresuj se a nadávky hoď za hlavu, pokud ale opět najdeš ve schránce nenávistné vzkazy, měla bys to řešit. Jsem v tvém věku a bral bych to úplně v pohodě, docela mě mrzí, že většina okolí vůbec. Drž se a dej vědět, jak to dopadlo.

Ahoj Patriku. Ani nevím co...Zuzanko vypadá to, že máš opravdu problém. Poradím ti jediné. Nedusit to v sobě a někomu se svěřit. To, že jsi napsala na anonymní fórum je první správný krok. Teď je potřeba, aby tě někdo vyslechnul a podpořil mezi čtyřma očima. Psala jsi, že se bojíš o tom mluvit doma a před kamarády. To chápu. Zkus si o tom promluvit s tou spolužačkou která se tě zastala. Ta o tom ví, takže neriskuješ prozrazení u dalších lidí. Pokud to nepomůže,tak by možná opravdu nebyla od věci konzultace s odborníkem. Chápu, že se stydíš o tom mluvit, ale věř, že cizímu člověku se mnohdy svěříš snáze než někomu blízkému. Každopádně držím palce a do školy jdi bez obav. Ukážeš tak, že se nebojíš a nenecháš se rozhodit. Přeji mnoho úspěchů.

On si tady z toho někdo dělá legraci, ale já doporučuji nepodceňovat sílu sociálních sítí. Dneska mají takovou moc, že můžou klidně někomu zničit život. Za svou praxi jsem zažil případ dospívající dívky, kterou také potkala na veřejnosti zde zmiňovaná nehoda. Někdo jí při tom natočil na mobil a dal to na YouTube. Holka se z toho zhroutila a uzavřela se do sebe. Dusila to v sobě tak dlouho, až to skončilo pokusem o sebevraždu. Naštěstí neúspěšným, takže opatrně s tím.

No to je teda rada - a jak...Si dá facku a uvědomí si, že už je dospělá a vzpamatuje se. Ach bože, oni si mně odebrali z přátel. Ach bože, oni se mi smějí ve škole... No to je fakt konec světa tohleto.

Šup na psychiatrii. Rád...No to je teda rada - a jak myslíš, že taková rada pomůže? K čemu jí má pomoci informace, že by si jí nechtěl/a mít doma?

Ahoj Patriku. Ani nevím co...Šup na psychiatrii. Rád bych věděl k jaké samostatnosti tě vedli tvoji rodiče, když si schopná se jako dospělá podělat a pak se z toho zhroutíš a pojmeš to jako důvod nejít do školy. Nic ve zlým, ale to není chování dospělé slečny. Spíš malý holky. Tebe bych chtěl mít doma...

Zuzko co se ti stalo? Tady se...Ahoj Patriku. Ani nevím co se se mnou stalo. Na horách jsem byla v pohodě, žádný kontakt s vnějším světem. Nic jsem neřešila, ani mě žádná další nehoda nepotkala, ale jak jsme se v neděli vrátili, tak na mě všechno dolehlo... Mimojiné se mi potvrdilo, že jsem ztratila i ty poslední kámošky co jsem na škole měla. Jak už jsem tu psala měla jsem na učňáku tři holky které jsem považovala za své kamarádky, po týdnu jsem koukla na svůj FB a zjistila jsem, že dvě z nich si mě hned den po mojí nehodě odebrali z přátel a asi taky provařili mojí adresu, protože jsem tam našla celkem nechutné vzkazy, asi od dalších lidí ve třídě, ve stylu : dej si bacha, aby sis na horách zase nenasrala do kalhot apod... Jenom ta jediná kámoška (ta co jsem psala, že s ní sedím v lavici) mě povzbudila a psala mi, že se mě ve škole zastane, ale já se z toho celá rozklepala a udělalo se mi špatně. Nemohla jsem ani usnout. Naštěstí pro mě jsem na horách asi nastydla, protože jsem se včera vzbudila a bolelo mě v krku a měla jsem lehkou teplotu, tak jsem šla k doktorce a hodila se marod. Dostala jsem nějaký prášky a tento týden mám omluvený, ale pak nevím co si počít. Bojím se, že budu za černou ovci celé třídy a taky, že to moji uvědomělí spolužáci provaří i jinde a dozví se to moji příbuzní a přátelé. Asi mě to holt poznamenalo víc , než bych si byla ochotná připustit. Fakt nevím co dál... Sorry, že tu furt otravuju, ale tohle mě prostě rozhodilo.

Ahoj všichni. Těšila jsem...slovo dodržela. Na to se hodně dbá. Alespoň vědí, že nekecáš

Ahoj všichni. Těšila jsem...Zuzko co se ti stalo? Tady se sverit muzes. A na ty co se posmivaji se vykasli.

Ahoj všichni. Těšila jsem se, jak sem napíšu, že jsem to v pohodě ve škole zvládla, ale já to nezvládla. Znova jsem selhala a do školy vůbec nešla. Bojím se tu se o tom rozepisovat, protože jsem zaznamenala některé výsměšné příspěvky na této diskuzi. Zapřísáhla jsem se, že sem už nevkročím...

Mentalne retardovaný...Už jsi sem psal. Nastal čas, aby jsi napsal koho tím myslíš. Jinak jsou to výkřiky do tmy...

Mentalne retardovaný diskutuje sam so sebou.

Naposledy dneska ráno, když sem šla do školy. Myslela sem, že už to tam donesu, ale byl to omyl. No co nadělám, nemůžu z toho obviňovat nikoho jinýho než sebe. Jsem holt kráva a měla jsem se vysrat doma. Moje chybka.

Patriku, rodiče říkají,...Alice hlavne se drz. Tvoje rodice moc nechapu, ale co uz. Snad by tvoje mama mohla pochopit, ze ses stydela a proto se to snazila utajit. Na tom neni nic divnyho. Preju mhoho zdaru a zadne dalsi nehody. Ahoj.

No tak prát kalhotky, to...Zuzanko, ty osudné džíny jsem na sobě ještě neměla a asi dlouho mít nebudu, protože by mi tu událost taky připomínaly.