Kdy jste se naposledy pokakali

Tak u tebe je to o to horsi,...Patriku, a taky jsem si to (teda postoj našich ke mně) zhoršila tím, že jsem mámě řekla, že jsem si kalhoty polila čajem. Měla jsem si uvědomit, že pravda vždycky vyjde najevo.

Patriku, díky za...Tak u tebe je to o to horsi, ze se to domakla rodina a pribuzni. Verim tomu, ze je to horsi nez posmech anonymnich lidi.. na druhou stranu treba to nekdo z nich taky zazil a nechce o tom mluvit a ted si z tebe dela terc. Neres je to fakt muze potkat kazdyho. Ted se treba nekdo smeje a za tyden se muze v podobny situaci ocitnout sam a ten smich ho prejde.

Zuzko tak je mi jasny, ze v...Patriku, díky za povzbuzení. Též doufám, že mě to nepoloží. Blbý kecy se budu snažit ve škole druhým uchem dostat ven. Snažím se to praktikovat i teďka na výletech, když někdo z bratranců nebo sestřenic něco začne kecat na mou adresu v souvislosti s plnými gatěmi. Ach jo.

Patriku i tobě díky! Jako...Zuzko tak je mi jasny, ze v pohode si asi nebyla i kdyz uz si byla cista, ale i tak je to docela frajerina. Postavila ses tomu a podle toho co pises, se mi zdas docela vyrovnana v hlave to mas srovnany a nepolozi te to. Totez co tobe preju i Alici, ktera se s tim asi vyrovnava o neco hur, ale holky obema fandim, aby vas to nijak nepoznamenalo a blby kecy berte jednim uchem tam a druhym ven. V zivote se stanou i horsi veci nez toto :)

No tak prát kalhotky, to...Zuzanko, ta příprava oblečení na praní byla skutečně odporná, brrr, ale bála jsem se, že by se máma pídíla po těchto džínách a možná i po kalhotkách. Mám jich pochopitelně také více, ale tyto osudné mají nášivky na kapsách, tak by poznala, že chybí právě tyto. Kalhotky by se možná daly zamluvit, ale je zbytečné o tom přemýšlet, když už se to provalilo. Kdyby nebylo té sousedky, tak věřím, že bych to uhrála a styděla bych se jenom ve škole. Teď radši nepotkat nikoho ze sousedů, aby se toho nedotkli, protože bych se skutečně hanbou propadla. Nevím, komu to řekla. Doufám, že přes jaráky na to ve třídě aspoň trochu pozapomenou. Vrstevníci i vrstevnice od příbuzných, kteří šli dnes s námi na výlet, tak si mě dobírali atd. V pondělí napíši, jak jsem přežila jaráky a jak jsem přežila den ve škole. Od toho osudného pondělka jsem se cítila ve škole katastrofálně, tak jsem zvědavá, co bude dál.

Ahoj Zuzanko, bylo to v...No tak prát kalhotky, to bych asi nedala, stejně byli na odpis. Džíny asi zachránit šlo, ale po pravdě nevím, jestli bych si je ještě někdy chtěla obléknout, protože by mi to pořád připomínali. Mám ještě patery, tak spoléhám, že si máma nevšimne, že jedny chybí. Jinak pevně věřím, že mě nikdo známý snad neviděl. Jak říkám ve škole jsou to vesměs cizí lidi, ale potkat v tomhle stavu nějaký známý, tam kde bydlím, tak se hanbou propadnu. Ještě jednou díky za povzbuzení. Snad máme obě dvě pro tenhle život už vybráno.

Ahoj tak jsem zase tady,...Ahoj Zuzanko, bylo to v autobuse hodně drsný. Venku to asi tak cítit nebylo, ale jak jsme přišli do školy, tak to byla pro mne hrůza. Rovněž si myslím, že jsem přišla o kámošky a kámoše. Mně se to stalo už minulé pondělí (Dneska je to týden). Domů jsem pochopitelně šla taky pěšky. Styděla jsem se za to tak, že bych do autobusu nenastoupila. Lidi jsem radši brala obloukem, pokud to šlo. Pěší cesta způsobila i u mne to, že to prosáklo i přes kalhoty a něco bylo i v nich. Rovněž jsem uvažovala, že bych kalhotky i džíny vyhodila. Doma jsem byla ráda, že také nikdo nebyl doma. Po mé očistě jsem to odmočila a dala jsem to prát. Bohužel přišla mamka dřív a ptala se, proč peru. Řekla jsem ji, že jsem si polila kalhoty čajem. Pak když jsem to vytáhla, tak ji bylo divné, že jsem prala i kalhotky. Potom zvonila sousedka a něco od nás potřebovala. Bohužel mě asi musela vidět, protože ji řekla, že mě viděla podělanou. Tak to mám teď těžké i doma. Taťka už to ví taky. Jsi si vědoma, že Tě nikdo neviděl? Aby se to doma taky nedověděli. Jak jsem psala o úvaze vyhodit ty pokaděné kalhotky a kalhoty, tak jsem si říkala, že by se po nich zvláště máma mohla ptát. Doufám, že doma Ti na to nepřijdou. A snad ve škole na hovorových hodinách jim to třídní neřekne. Já bych to sama určitě taky neřekla. Bála bych se. Držím Ti palce. A na Tvůj dotaz, zda to byla i u mne premiéra musím odpovědět následovně. Stalo se mi to v nějakých osmi nebo devíti letech na kolotoči před kamarádkou. A potom až do toho minulého pondělka ok. Tehdy to poměrně rychle vyšumělo, ale teď mám obavy, že se to se mnou povleče až do konce školy. V osmnácti se to prostě nestává, tak jsem pro spolužačky a spolužáky dobrým terčem (Alice posraná palice., atd.). Taky mám tento týden jaráky, budeme od zítřka chodit na výlety, ale příbuzní, kteří jdou s námi tak o mé nehodě také vědí, a tak je to celkem nepříjemné. Našich se teď bojím, děcek ve škole taky, ale i po této nehodě doufám, že tu maturitu dám a těch děcek se pak zbavím. Známky mám taky pěkné. A pevně věřím, že se do konce školního roku už nepodělám. Tobě to přeji také. Hodně zdaru ve všech směrech.

A to sis sla hned druhej den...Patriku i tobě díky! Jako frajerka jsem si teda nepřipadala, ale dala jsem to. Nebylo to fakt v pohodě, protože polovina třídy měla kecy a ta druhá se tvářila, že jsem pro ně neviditelná, takže jsem popadla výzo a vypařila se. Jestli to říct doma nevím. S rodiči mám normální vztah, ale nevím co by na to řekli. Jsou dost pracovně vytížení, sourozence nemám, takže odmala jsem vedena k velké samostatnosti. Pro mámu jsem vždycky byla ta šikovná holka, co si poradí, tak nevím jak by reagovala na to, že jsem se čerstvě dospělá pokadila... Jinak dík za optání, na horách je super, dneska jsme dorazili a lyžovali až do večera. Akorát večer jsme šli z rodiči do vinárny. Taky jsem si dala trochu bílýho, máma mě ještě povzbuzovala : jen si dej, však už seš dospělá holka! A jak to pronesla, tak mi hned naskočila do hlavy znova ta příhoda a asi jsem se zase kapku začervenala, ale nikdo si toho nevšiml. Furt je to rána pro moje sebevědomí, ale srovnávám se s tím. No nic už se na to pokusím nemyslet a užiju si dovolenou, takže díky i tobě. Zatím se odmlčím a za týden, když tak napíšu, jak to dopadlo ve škole. Zatím ahoj.

Zuzanko, před třídou je to...Ahoj tak jsem zase tady, dřív to nešlo. Alice to co popisuješ to je snad ještě drsnější. Pokadit se v autobuse plným svědků, dokážu si představit jak lidi koukají... No pochopila jsem, že jsme vrstevnice, tak obě víme, jak je to nepříjemné. Přitom fakt si nevzpomínám, že by se mi to předtím stalo. Možná v předškolním věku, tak o to větší šok to byl. Tobě se to předtím někdy stalo, nebo taky premiéra? Jinak jak píšeš, můžeš se tvářit, že se nic nestalo, ale ten smrad to stejně provalí. Jak už jsem zmínila, tak já si kvůli tomu fakt netroufla jet mhd domů. Radši jsem dobrovolně absolvovala tu zhruba hodinovou procházku rušnými ulicemi za bílého dne. Snažila jsem se vyhýbat lidem a jít aspoň trochu normálně, aby to nebylo na první pohled vidět, když už to bylo cítit. Pochopitelně, že ta pěší chůze nezůstala bez následků, takže kalhotky už to nezadrželi a odnesli to i džíny, které jsem pro sichr taky vyhodila. Co se školy týče, tak mám dost obavy, nevím jak to máš ty já ve třídě kde jsou skoro samý holky zrovna moc oblíbená nejsem a tohle mi na popularitě nepřidá. Nejhorší právě bylo, že se mě nikdo nezastal. Mám tam tak tři řekněme dobrý kámošky. S jednou z nich sedím i v lavici (teda doufám, že to jsou ještě moje kámošky) zbytek třídy jsou pro mě i po těch třech letech, co tam chodím vesměs cizí lidé. Jsem spíš samotářka a do kolektivu moc nezapadám. Na tom pokadění bylo právě hrozný to jak si mě všichni dobírali. Ani ty kámošky nic neřekli, jenom na mě koukali. Máme dobrou třídní, ta jediná to vzala v pohodě. Nejdřív se mě teda zeptala, proč jsem jí neřekla, že musím akutně na velkou, že prý by se záchod určitě našel... Ale viděla, že jsem úplně v háji a nedokážu odpovědět, skoro jsem bulela, tak mávla rukou a pronesla tu známou hlášku : když nejde o život, tak jde... Víš o co. Druhý problém ohledně školy je ten, že do konce školního roku to snad nějak dám, ale mám slušný známky. Třídní mi říkala, že bych mohla jít v poho na nástavbu. I s mámou jsme se o tom bavili, že bych si udělala i maturu. Bohužel problém je, že některý holky z naší třídy uvažují stejně a já se prostě bojím, že se to se mnou potáhne další dva roky. Už i zkoumám jestli by se na nástavbu nedalo jít na jinou školu, kde mě nikdo nezná, ale nevím jak to zdůvodnit doma... No nic už to nebudu dál rozebírat, ale díky povzbudila si mě. Připadala jsem si minulou středu jako ta nejvíc neschopná holka na tomhle světě, tak už vím, že nejsem jediná koho to potkalo. Tak hodně štěstí Alice! Snad už to konce školního roku dáme bez nehod.

Díky za povzbuzení!...A to sis sla hned druhej den pro vyzo? Tak to respect, to si frajerka. Nepochybuju, ze te to nepolozi. Stat se to mne, tak se na predavani radsi hodim marod a vyzo mi poslete postou : D bal bych se tam vubec ukazat. Radu nevim, ale rikas, ze doma si kryta. Mozna by ses mela sverit mame, ale to jenom strilim od boku. Nevim jaky mate vztah. Ps : jak je na horach?

Díky za povzbuzení!...Zuzanko, před třídou je to určitě nejhorší. Taky to znám. Šli jsme z výstavy z muzea a taky jsem si myslela, že jako skoro dospělá to vydržím. Když jsme jeli mhd, tak jsem pevně věřila, že to donesu až na wc. Jeden kluk od nás do mne potom strčil, když to cuklo a já jsem jen vnímala jak se mi plnily kalhotky. Snažila jsem se taky dělat, že se nic nestalo, ale pak jsem slyšela blbé poznámky o smradu. Pak jsme došli do školy a někdo říkal, že je tu ten stejný smrad co v tom autobuse, že se to tedy musel posrat někdo z nás. Potom vyšlo najevo, že jsem to já. Taky mají pořád hnusné narážky. Taky budu v létě končit školu, tak doufám, že to obě dáme. Narážkám se snažím čelit tak, že buď mlčím nebo je odpálím k jinému tématu. Držme si palce.

Zuzanko, taky jsem řešila...Díky za povzbuzení! Brutálně se stydím, ale potřebuji to někde anonymně vyventilovat, tak tedy dobrá. Je mi 18 nikdy jsem neměla ten problém co minulý týden, možná jako malá holka, ale na to už si nepamatuji. Nicméně abych neodbíhala od problému, tak chodím na učiliště jsem v posledním ročníku. Ve čtvrtek jsme přebírali pololetní vysvědčení, pro které bych si nejradši ani nešla, vzhledem k tomu co se mi stalo den předtím. Byli jsme se školou v divadle v Praze, představení v pohodě, no jak jsme vyšli ven, tak jsem cítila, že se mi chce kadit, ale bylo mi to blbý takhle v centru Prahy... Řekla jsem si seš velká holka, tak to musíš udržet... Ok Do metra to ještě šlo, ale už v metru jsem cítila, že to přestávám dávat, naštěstí jsem seděla, tak jsem to udržela, ale jak jsme vyšli z metra a šli zpátky do školy, tak to bylo čím dál tím víc akutní, trošku jsem se připokadila, ale pořád s tím bojovala no a když už jsme to měli nějakých 500 metrů, tak jsem to definitivně nedala. Během chvilky plný kalhotky, ani jsem nevěděla jak... Naštěstí jsem neměla tanga, takže kalhotky to zadrželi, ale puch pekelnej, takže ač jsem v tu chvíli dělala jako, že nic, tak jsem stejně byla během chvíle provařená. Stačilo přijít do šatny, kde jsme se přezouvali a moje spolužačka pronesla : tady se snad někdo posral, já se začervenala jako rajče a všem to bylo jasné. Jak jsem došla do třídy pro svoje věci ani nevím, byla jsem jak v transu. Jenom jsem si vzala tašku a šla domů, mezitím se to rozkecalo, takže za chvíli o tom věděla celá škola. Popadla jsem svoje věci a šla domů, což byla pekelně dlouhá cesta, protože normálně to mám domů mhd nějakých 20 minut, ale netroufla jsem si v tom stavu jet nějakým veřejným dopravním prostředkem, takže cesta domů pěšky mi zabrala asi hodinu. Doma naštěstí nikdo nebyl, takže jsem se rychle umyla a vyhodila hadry, takže v tomhle směru jsem krytá, ale bohužel jak už jsem napsala, tak se o tom dozvěděla celá škola, takže když jsem si byla druhý den přebrat vysvědčení, tak se kde kdo poškleboval. Dokonce jsem zaslechla kecy typu : aby ses z toho výza neposrala... Bylo mi fakt trapně, takže jsem radši prchla. V pátek jsme měli prázdniny, tak jsem tam nemusela, Zítra jedeme s rodiči na týden na hory, takže do školy nemusím, ale pak už nemám na vybranou. Bojím se zase poslouchat ty kecy typu : jé to je ta co se posrala. Nejradši už bych tam nešla a ukázala se až u závěrečných zkoušek, ale nemám stroj času, musím ten půlrok ještě nějak dát, ale mám z toho celkem trauma. Má tu pro mě někdo upřímnou radu, jak se s tím vypořádat? Díky Zuzka.

Zajímavé téma. Ani bych...Zuzanko, taky jsem řešila od Adventu tyto problémy. Dostala jsem tady rady, které mi pomohly a povzbudily. Tak snad budeš Ti také někdo pomůže. Názory mravokárců je potřeba ignorovat. Asi se jim to v pozdějším věku ještě nestalo.

Miky, jsem vděčná za radu....Eleno, taky vím, jaké je to v tom jet v autě. Chtěla jsem si odskočit, tak jsem odbočila ale bohužel na zákaz odbočeni. Zastavila jsem, vypnula jsem motor, celá zpocená jsem vylezla ven a najednou vidím jak se ke mně hrnou policajti. Začal na mne mluvit a já jsem cítila, že ze mne vycházejí výkaly a k tomu ještě zvukový doprovod. Do toho jsem zčervenala. Na ty zvuky se ptal, co jsem říkala a já jsem se zmohla mu jen říci, že mi je špatně. A ten druhý říkal tomu co se mnou mluvil, že jsem se posrala. Tak mi řekli ať jedu a příště ať se to neopakuje. Na sedadlo jsem dala uřízlý kus gumy, jejíž roli jsem měla v kufru. Kdyby mě nezdrželi, tak bych to snad stihla. Domů jsem jela se staženým okýnkem a před domem jsem čekala asi dvacet minut až bude tma, aby mě nikdo ze sousedů neviděl takto podělanou.

Zajímavé téma. Ani bych nečekala, že na internetu něco takového najdu... Mám jeden zážitek se kterým bych se potřebovala někomu svěřit, ale nevím jestli to tady někoho zajímá. Když tady pozoruji ty mravokárce, tak si nejsem jistá, že mě některý z nich nesetře, protože to co dokážou napsat někteří rádoby chytráci, co o tom nic nevědí a nezažili to, tak je to opravdu celkem smutné...

Já se posral blahem, když to posral Drahoš. Jasný?

Deniso, používám a...V poslední době se mi staly dvě nehody, kdy jsem se pokakala. Poprvé to bylo doma, po probuzení jsem byla ještě v polospánku a chtěla jsem si jen uprdnout. Jenže se mi to začalo valit do pyžama a pořádně jsem zadělala postel. Podruhé se to stalo ve městě, místo malého pšouknutí jsem cítila, jak se mi plní kalhotky. S vypětím všech sil se mi podařilo proud zastavit a došla jsem na toalety do nedalekého obchodního centra. Sotva jsem dosedla na mísu, začalo to ze mě lítat nevídaným způsobem a navíc ty zvuky přitom byly strašně hlasité. Byla jsem však ráda, že jsem nedopadla ještě hůř. Přemýšlím teď o tom, že bych začala pro jistotu používat plenky, ale potřebuji nějaké nenápadné, abych je mohla nosit i do práce.

Gumové kalhotky koupíš na in-tex.cz

Já bouhžel musím nosit pleny protože se vždycky zřídim tak že to prosakuje. Naposled jsem se pokakala v autě, přítel řidil a já si najednou prdla a začala jsem vydávat hrozny zvuky. Chtěli jsme se ještě stavit na pumpě tak jsem vstala a sedadlo bylo hnědé a z kalhot mi to protékalo. Bouhžel jsem s přítelem asi 1 měsíc

Deniso, používám a testují obojí a ještě podle situace. Ty gumové kalhotky se dají sehnat i objednat skrze internet a pleny různého typu a druhu taktéž. Něco mám i přes známé a na doporucení doktora. Pánské boxerky se dají koupit běžně a mám je odzkoušené. Vydrží docela dost. Ty trpíš s únikem moči, nebo stolice? Vzorky by se dali poslat v podobě emailu. Pokud chceš, to nechám na tobě