Kdy jste se naposledy pokakali

Kikina : Jestli tím vzrušilo, myslíš jako sexuálně, tak to Tě musím zklamat. Holky mě určitě nevzrušují ať už jsou pokakané nebo ne. Já na sebe můžu prásknout, že za půl roku už budu plnoletá. Už mám jeden vztah za sebou i jsem se párkrát s tím klukem vyspala a bylo to super :) Jenom mě prostě fascinovala ta boule na jejím zadku. Nikdy předtím jsem nic takového neviděla a asi proto to chci sama zkusit jaké to je. O vzrušení nemůže být řeč a jestli se přidám k vám do klubu, to nevím, ale asi to spíš bude jednorázovka. Tak jak to Ty popisuješ by to mohlo být příjemné. Ono je asi rozdíl, když se člověku stane nehoda na veřejnosti a je z toho ostuda. Zatím co když to člověk provede v soukromí a bezpečí domova a bez svědků, tak to může být na pohodu. Sama uvidím, až to vyzkouším.

Katka : Tvoje dnes jak již doufám ex kamarádka se zachovala pěkně hnusně. Kdyby se Ti to stalo přede mnou, tak já bych určitě byla taktní a nikomu o tom neřekla. Škoda, že to takhle proflákla. Jinak by se nemusel o té tvé nehodě nikdo dozvědět. Ta moje spolužačka měla smůlu, že si zapomněla ty klíče a musela se pro ně pokakaná vrátit a tak se o tom každý dozvěděl. Kdyby je nezapomněla, tak by to třeba stihla a i kdyby ne, tak by to bylo bez svědků mohla by se hned osprchovat a třeba by to utajila. Jinak lituji Tě, že jsi musela s tím nákladem šlapat až domů. Předpokládám, že u vás máte taky možnost se po tělocviku osprchovat, ale chápu proč jsi raději utekla domů. Snažila ses aby se na to nepřišlo a ta káča Tě takhle shodila. Já bych se s ní snad i poprala. A co doma nikdo nebyl? Pokud ano, jak to vzali rodiče? Doufám, že jsi ještě nemusela poslouchat kázání doma? Drž se a z posměváčků si nic nedělej.

Standa : Už jsem rozhodnutá to vyzkoušet. Potřebovala jsem jenom dodat odvahu a tu mi tahle diskuze dodala dostatečně. Já vím, je to dost úlet, ale snad to není nic tak hrozného. Myslím, že lidé se věnují i horším a nebezpečnějším věcem.

Lukáš : Ta holka co jsi jí viděl se pokakat to byla ta tvoje spolužačka, jak jsi psal, že jí pak máma táhla k psychologovi. Kolik jí tehdy bylo? a kolik tobě? Jestli se můžu zeptat? Jinak jak už jsem tu psala, sama nebydlím a moje možnosti jsou poněkud omezené, takže plánovat budu pečlivě. Uvažovala jsem, že bych se třeba zkusila pokadit někde venku na procházce a pak to zamluvit, že jsem to nestihla. Vím, že tu nějaká holka psala, že se pokadila cestou ze školy a pak to ukecala jako nehodu, ale to by v mém případě asi neprošlo. O rodiče nejde mám rodiče na pohodu a vím, že by to vzali v klidu. Jedna nehoda se může stát každému a já si pamatuji, že jsem tenkrát řekla mámě co se stalo té mé spolužačce a její reakce byla : doufám, že jsi se jí nesmála, tohle může potkat každého i tebe, ale problém by byl kdyby se to dozvěděl můj mladší brácha. My spolu dost soupeříme, takové ty klasické pračky mezi sourozenci a ten by si to pro sebe určitě nenechal a udělal by mi reklamu kde by se dalo a já určitě nechci, aby se o tom dozvěděli moji kamarádi nebo spolužáci ze střední. Takže budu vyčkávat a když to dříve nepůjde, tak počkám klidně až do začátku prázdnin. Brácha jede začátkem července na tábor a to pak budu sama doma, protože rodiče budou v práci a já budu mít dost času na svůj pokus, tak abych to zvládla časově i s tou očistou a úklidem následků té pohromy. Jinak jak píšeš o té tvé nehodě po snězení kebabu, tak já jsem si až zpětně uvědomila, že je skoro divné, že se u nás při tom tělocviku nepokadil i někdo jiný. Máme ho totiž vždy poslední dvě hodiny ve středu a to až po obědě. Tak jsem si až teď uvědomila, že oběd a tělocvik po něm je docela nebezpečná kombinace. Stačí, aby ten oběd někomu nesednul a v kombinaci s tím tělocvikem je neštěstí na světě, ale zase ho máme jenom jednou do týdne ve středu, tak se to dá přežít. Vlastně si vzpomínám, že párkrát už takhle na záchod někdo potřeboval a jak jsem psala naše tělocvikářka pro to má pochopení, pokud toho nikdo nezneužívá, ale zatím to každý stihnul, až ta moje spolužačka to nedala, ale jak tu bylo napsáno, kdo nechápe, že taková nehoda se stát může a ještě se dotyčné osobě posmívá není nic jiného než idiot. Jinak dneska mi ten zpropadený tělocvik odpadnul, protože jsem nastydlá a tak jsem si vybavila omluvenku. Díky tomu už jsem doma. Brácha má trénink a rodiče jsou v práci, tak sem můžu vypisovat a nemusím se bát, že bych při tom byla přistižena :)

Bylo to opravdu na tom kole...Zuzko, když jsem nakousla to vyjadřování a pravopis tak se omlouvám za chybu v předložce, nějak mi to ujelo. Místo s mám z "dojela s ohledem" tak opravuji zde na s. Abych fakt taky nevypadala, že mám plný gatě a tím nízký intelekt.

Asi bych to pochopit...Taky s Tebou Zuzko souhlasím. Ten jeho příspěvek mi přijde podivný a i jazykový projev je hrozný. Znám jednoho člověka, který tvrdí, že tyto nehody souvisejí s intelektem, který se pochopitelně projeví v písemném projevu. Tak u toho pisatele by se to dalo možná aplikovat. Snažím se to tomu známému vyvracet, tak snad jednou mi dá za pravdu. O mých nehodách ví. Říkala jsem mu, že se může podělat člověk dělnické profese i osoba přednášející na vysoké škole.Tak to vidím já.
Jaký máš názor na toho básníka. Kamarádka mi jednou zaveršovala:"Co naděláš, když se poděláš" Jen jsem si na ni vzpomněla.

Katka: no Tvoje spolužačka je kravka, když to takhle ještě schválně rozhlásí i když se to dalo jinak ututlat. To vlastně ani nebyla kámoška, zrovna to samé si myslím o partnerech či partnerkách, kteří se rozešli z toho důvodu, že jejich partner/ka se pokadil/a. Samozřejmě, že to člověka mrzí, ale je dobré si z toho vzít to dobré a to je to, že takový partner do mého života nepatří. Život není jen o sexu a kadění, ale hlavně o vzájemné toleranci, pochopení, pomoci a podpoře. A když se člověk podělá a partner mu dá kopačky, tak to nebyl partner pro život.

Verča: savo používám vždycky, když je prádlo- jakékoliv (možná né satén nebo ženské punčochy)- úplně bílé. Sněhově bílé. Jak je to taková tmavší bíla nebo světle šedá, tak to savo vybělí do sněhové bílé. Stalo se mě to u slipů, ale ty jsem vyhodit nemusel, neboť exhibicionista nejsem a tak mám ještě vždy kalhoty na slipech :-)

Co se týče konzistence, já nejraději průjem. Jak to vystřelí do slipů a i do nohavic. Někdy zase sedím a tam to někdy vystřelí na záda. Super pocit. Pak čumět do zrcadla na to, jak jsem se zřídil a jaká je to ostuda :-) jsem úchyl, ale ne jediný :-)))))

I když mám upnuté džíny a pod nimi slipy, tak si zkrátka ta hmotnost kadění postupně najde skrz gumičku slipů cestičku- ty slipy se totiž lehce stáhnou po stehnech trošku dolů a už ta gumička není tolik těsná. Ale mě se to líbí, když mě to jde po nohavicích dolů.

Opruzeniny nemám- díky za to. Mytí je pro mě horší, protože jsem chlupatý nejen tam uprostřed, ale po celém těle. O to je očista horší a o to si na ní dávám více záležet.

Ten zamazaný loket se dá ukecat, že jsi v teple ležela v trávě a že to byla hlína nebo tak něco.

Jdu taky hnípat, budík je svině všude na světě!

Verco jak uz jsem tu psala...Kikino, určitě s flekem světlé kalhoty vypadají zajímavě. Jak jsem měla po té osudné a ostudné oslavě, tak jsem pochopitelně preferovala tmavší kalhoty nebo sukně, aby to venku nebylo poznat, kdybych to náhodou neudržela, protože,ve mně to furt bublalo, tak jsem se bála, že se venku každou chvíli podělám. Máš pravdu, že po takové oslavě se dává organizmus do pořádku delší dobu. Ve mně to bublalo necelý týden. Výhodu sukně nemusím ani popisovat. Nevím, jestli jsem to náznakem psala, ale jednou, asi tři dny po tom hrozném probuzení, jsem šla ze školy a najednou ve střevech to zabublalo a šlo to ven, teda do kalhotek. Zalezla jsem do průjezdu, opatrnš jsem je spustila k zemi, botami jsem z toho vylezla a kalhotky jsem vyhodila do pár metrů vzdálené popelnice. Nevím, co bych tehdy dělala, kdyby mi to sjíždělo po nohách. Pokud by to dojelo až dolů, tak by ta záchrana sukně skončila a byl by trapas. Přeji venku bez pokakání a doma krásné pokakání.

Kikino, pevné hovínko bylo...Verco urcite je nejlepsi muzes si ho ruzne premistovat v kalhotkach kde taky zustane pak ho rozsednes a uzivas si jak se matla po zadecku a pri tom se ani tolik nezadelas. Pokud chces obe faze do tech dzegin tak pak to chce opravdu najit si na takovou akci cely den aby to stalo za to. Pak se muzes klidne pokakat na vic etap nejdriv pustit tu prvni fazi a pak kdyz uz ses jednou pokakana tak uz na tom nesejde kdyz se do tech dzegin vykakas jeste jednou. Taky preju mnoho zdaru a zitra kdyz tak napisu o nekterych mych extremnich zazitcich spojenych z touto zalibou. Uzila jsem si s pokakavanim hodne legrace a nekdy i adrenalinu kdyz vse nevyslo podle planu. Tak aby si nekteri z vas kterym se experiment nevydaril podle planu nepripadali jako neschopni pokakanci tak vam dokazu ze i zkusena pokakanda se nekdy utne. Ale az zitra ted si dam sprsku a mirim do postele. Holt muj budik je nekompromisni. Zatim pa.

Kikino, zdá se včerejší...Ach jaj zarudly zadecek to znam hlavne je to neprijemne jak to svedi a pak se porad skrabes. Ja pouzivam krem bepanthen ten mi spolehlive zabira take Nivea dela na tohle dobre kremy. Staci kdyz si do vyhledavace zadas :kremy proti opruzeninam a vyjede ti toho fakt hodne. Tohle je holt jediny neprijemny aspekt teto zaliby ale co uz zadna radost neni zadarmo. V zivote je to vzdycky neco za neco :0)

Verco jak uz jsem tu psala...Kikino, pevné hovínko bylo fajn, protože očista byla rychlá. Ta včerejší kašovitá stolice byla super, flek se pěkně zvětšoval (až na to že to ujelo do nohavice), ale očista byla docela náročná, proto jsem se kontrolovala i zrcátkem. A očista chloupků, hrůza. Teď si dám pauzu, džegíny si nějakou chvíli počkají, než do nich příjde příští nálož. Doufám, že se nestane nic nedobrovolného. O mámě jsem již psala v minulém příspěvku. Pokakávání zdar.

Aha tak to uz dava smysl jsem...Kikino, zdá se včerejší domácí džegínové pokakání se mi podařilo utajit. Džegíny jsem ráno vyprala, jak naši odešli do práce, pověsila jsem je a přišla jsem dřív než rodiče, tak jsem je celkem v pohodě sklidila, ale pro dokonalou čistotu půjdou ještě jednou do pračky. Flek z oblasti zadku a rozkroku zmizel úplně, ale není úplně čistá nohavice. Zběžným pohledem to ale nikdo nepozná. Kdybych měla bílé jako Dita, tak bych na tom byla asi hůř. Zítra je vyperu a ude klid, do doby, než se rozhodnu, že to zopakuji. Měla jsem ale obavy, aby to ve mně nezačalo ještě bublat, ale snad je už vše venku. Příště při očistě musím být obezřetnější, protože se mi stala taková kuriozita. Nevím jak ale asi při svlíkání džegín ve vaně jsem lehce loktem zavadila o to pokaděné stehno. Samozřejmě jsem se už osprchovala celá, jako kdyby se nic nestalo, ale na loket je hůř vidět. A borec na brigádě mi říkal, že mám něco na lokti. Tak jsem se na to dívala a zjistila jsem, že je to kousek hovínka. Víc jsem s ním nemluvila, tak snad se nebude vyptávat.

Co Kikino používáš proti opruzeninám. Zjistila jsem, že mám zadek zarudlý a nechtěla bych to podcenit.

A kázání od mamky nebylo vůbec příjemné. Standa má určitě pravdu, že se člověk může podělat bez ohledu na vzdělání atd. Mamka říkala, že je to nepochopitelné a stává se to hlavně dětem a retardovaným. Dneska už je o něco přijatelnější.

Lukáši, taky si už...Verco jak uz jsem tu psala tak zalezi na konzistenci stolice. Pokud je to ta ridka mazlava kase a je toho hodne tak to kalhotky neudrzi a dostane se ti to vsude mozne. Ohledne toho nekolikanasobneho pokakani jak jsi psala to znam taky se mi stane ze v prvni fazi vytlacim to pevne hovinko to funguje jako spunt a pak v druhe fazi uz je to ta kase. Ty jsi mela dokonce tri faze. jinak ja mam nejradsi kdyz se mi povede to pevne hovinko a nic dalsiho. Tu kasi moc rada nemam protoze se hodne lepi na kuzi a ocista byva pak slozita navic ta kasovita stolice byva nekdy i dost agresivni a mam po ni opruzeniny ale chapu ze tobe jde hlavne o tu kasi abys mela poradny flek na tech svetlych kalhotach a mohla se pak obdivovat v zrcadle :0) tomu rozumim. Co tvoje mama? Nedela ti uz zadne neprijemnosti ohledne toho tveho pokakani v posteli? Jednou se to da snad pochopit a to ze jsi cerstva maturantka s tim fakt nema co delat.

Verča: zdravý člověk,...
Lukáši, taky si už myslím, že při jakémkoliv oslabení organismu má mozek omezený příjem informací, včetně těchto. Psal jsi tady o Savu v souvislosti s likvidací následků nehody. Dá se použít i na prostěradlo? Mám ho již vyprané, ale je tam ještě mírně vidět stopa, tak to chci nějak optimálně vyřešit.

S těmi holkami, u kterých se mi to první podělání stalo, máš pravdu, že jsou to kravky. Říkala jsem si, jak by se asi chovaly, kdybych se do té postele pozvracela. Jestli by měly stejné reakce atd. A zapomněla jsem k tomu ještě napsat důležitou náležitost, že jsem jim znečistila kromě prostěradla a mtrace i pyžamo, protože vlastní jsem s sebou pochopitelně neměla, ale aspoň jsem tak měla v čem odejít. Kdyby mi nic nedaly a spala bych v džínách a v tričku, tak by mě asi vyhodily ven a takhle jsem se u nich mohla osprchovat.

Jak jsi psal o gravitaci hovínek v nohavici, tak jsem to spíš myslela tak, že mě překvapilo, že se to vůbec dostalo z těch kalhotek.

Kikino vidím, že zkušenou...Romano, to dopadla ještě poměrně dobře ta Tvoje spolužačka, z hlediska možnosti osprchování se ve škole. Já jsem to měla horší, protože jsem musela jít domů. S tělocvikářkou jsme byly na hřišti, už jsme měly odcvičeno a hrály jsme volejbal. Dohrála jsem do střídání našeho družstva a šla jsem za učitelkou, aby mě pustila na wc. Sama mi dala klíče, protože škola je otevřená jen o přestávkách, pak se zamyká. Kdybych šla na to wc sama, tak by se to možná podařilo ututlat, ale šla se mnou spolužačka, která potom po převlečení šla k lékaři, tak jsme šly spolu. Už jsme byly skoro u školy, já jsem musela zastavit, začala jsem se kroutit. Ona se mě ptala co mi je a přitom jsem cítila, jak jsem prohrála. Ona se mi jen koukla na zadek a řekla, že s posranou se bavit nebude a chtěla utéct do školy. Já jsem ji řekla ať se uklidní, že se stejně bez klíčů do školy nedostane a od učitelky mám zakázáno je někomu dalšímu půjčovat. Tak musela jít se mnou. Na tělocvik nosím taky těsný kraťasy, tak pohled na můj zadek musel být hrozný. Naštěstí jsem si ten den ráno na sebe oblékla sukni, a tak v šatně jsem ji na sebe navlíkla a celkem jsem se mohla tvářit, že se nic nestalo. Kdybych měla kalhoty, tak bych musela jít v tom oblečení do tělocviku až domů. Ve škole jsem cítila jak smrdím, venku už to tak zlé nebylo a pozornost jsem snad nepoutala. Venku jsem počkala na tělocvikářku, abych mohla vrátit klíče. Pak jsem šla pěšky až domů, abych se mohla vysprchovat. Bála jsem se té spolužačky, jak se zachová. Bohužel velmi brutálně. Říkala jsem si, že to zase není takový trapas, jako kdyby se to stalo před všemi holkami, ale ta spolužačka se zachovala fakt hnusně. Další den, když jsem vstoupila do třídy, tak mě úplně opustilo sebevědomí, protože na tabuli bylo napsáno, že Katka se včera podělala. Určitě je pravda, že holky jsou horší než kluci. A taky ta spolužačka, když jsem jí řekla, že nemůže jít napřed, protože mám klíče, tak mi potom ještě řekla, že by je ani nechtěla z mých rukou, protože se mě štítí. Jiná spolužačka, která se mnou sedí, tak říká, že s posrankou sedět nechce a chce se nechat přesadit.

Romano jak vzpomínáš nehodu ze školky, to mám v matných vzpomínkách i tu svou. Stalo se mi to při poledním klidu nebo jak se to jmenovalo, ale vůbec nevím proč, jestli jsem tu potřebu nevnímala nebo jsem se nechtěla producírovat přes postýlky na záchod. Potom taky učitelka to asi začala cítit a pátrala, kdo se pokakal. Jak jsme vstávali, tak se nás ptala, já jsem se rovněž nepřihlásila, ale pamatuji si, že nějaký chlapeček, jméno si už nepamatuji, se přihlásil a řekl, že se Katuška pokakala. Ale to už je dávno. Tady tento chlapeček ani s námi nechodil na základku, proto jeho jméno už nevím. V tom věku to bylo ještě celkem normální. Potkat to může, každého tak se držte a ať se vám všem tyto nehody vyhýbají a pokud ne tak ať jich je co nejméně.

Kikino vidím, že zkušenou...Aha tak to uz dava smysl jsem si rikala ze jenom tak z pleziru by te to nenapadlo. Popisujes sve pocity trochu neurcite pises ze te to zaujalo mozna by nebylo od veci si priznat ze se ti to libilo nebo te to primo vzrusilo. Pokud ano tak pak je mozne ze se ti to zalibi az to sama vyzkousis a pridas se do naseho klubu postizenych :0) a mozna ze ne. Ono videt pokakat se nekoho a sama mit v gatich je docela rozdil ale na to uz prijdes sama. Pocit je to takovy ze nejaky cas zadrzujes pak povolis kalhotky se ti zacnou nafukovat a po zadecku se ti rozlije prijemne teplo. Samozrejme zazijes i tu prijemnou ulevu stejny pocit jako kdyz si ulevis na zachode ale do obleceni je to mnohem lepsi. Je to spojene s jistou svobodou nemusis resit zadny zachod proste se svobodne pokakas do pradla. Jenom pak holt musis pocitat s tou ocistou a jak psal Lukas nehrot to a dobre planuj at na to mas dost casu a nikdo se nic nedozvi.

Verča: zdravý člověk, neovlivněný alkoholem, drogami a pod. by se měl vzbudit. Nemocný člověk- ne nepohyblivý, ale nemocný s horečkami se vzbudit také nemusí, protože tělo bojující s nemocí "vypne" nechá hlavu spát a bojuje s viry. Tam se to taky stává, že se takový nemocný pokadí ve spánku.
Nepohyblivý člověk to občas zkrátka nestihne, to je jasný. Smát se nemá smysl nikdy. Bohužel musím říct, že holky jsou sem tam "podlejší" v kolektivu co se týče pokakání nebo počůrání.

Romana: tohle není nic divného, moje pokakávání podobná příhoda odstartovala taky. Počůrání začalo tím, že jsem se jednou nechtěne počůral sám a zažil jsem do té doby neznámý pocit. Pokakat jsem se viděl jednu holku a pořád jsem to nemohl vytěsnit z hlavy a musel jsem si připustit, že se mě to líbí stejně jako počůrávání. Je to ujetý, ale zase je to něco, co se mě líbí a není to nezákonné- někomu se líbí mučení až zabíjení a tam nastává skutečný problém, protože je to neakceptovatelné. Tohle, když si budeš provádět doma u sebe, je akceptovatelné pro Tebe samou a na ostatní lidi můžeš zapomenout.
Ovšem nebydlíš-li sama, tak pozor na přistižení, měj dostatek času i na samotný úklid.

Nafouknutí kalhot je zajímavá věc- já se pokadil neplánovaně jednou z kebabu, kterého jsem ale dostal tak 300 gramů, víc ne. Ale revoluce vzala ve střevech s sebou asi vše, co jí stálo v cestě, protože jsem mohl vykadit tak tři čtvrtě kila do kalhot. Navíc do světlých džínů.

Kikino vidím, že zkušenou...S tím, že se těch myšlenek nejspíš nezbavíš dokud to nezkusíš máš asi pravdu. Sdělená zkušenost někoho, kdo měl skutečný malér proti své vůli, jako je tvoje spolužačka a další včetně mojí maličkosti, v tomto případě bohužel nestačí. A pokud jde o vysvětlení, tak kamarádka, která se psychologii věnuje, by ti řekla něco ve smyslu, že dílem jsou to fantazie, které v určité formě má v sobě většina z nás. Akorát to většinou neopustí tu rovinu fantazií. A dílem jsou to určitá potlačená rezidua z doby dětství. Možná to neříkám správně není to můj obor, ale v podstatě jde o touhu se na chvíli vyvléknout z konvencí, které svazují svět nás dospělých a udělat něco, co dospělý nedělá. Docela dobrým příkladem je v tomto obyčejné bahno. Normálně se mu vyhýbáme, ale přesto se občas objeví nutkání se v něm pořádně zaprasit, jak když jsme byli malí špunti a nemuseli se na nic ohlížet. Proto jsou ledaskde po světě tak oblíbené všelijaké ty akce typu mudfest, mudvoleyball a podobné. Na bahnitých plážích taky najdeš spoustu dospěláků, kteří se tam v tom z gustem rozvalují, rochní a náramně si užívají dotek té poddajné mazlavé hmoty na holém těle. Tohle je jen trochu extrémnější forma. Je to na tobě.

Ahoj Romano ty jsi se nikdy...Kikino vidím, že zkušenou neoblafnu, tak ti po pravdě odpovím, jak jsem na tenhle úlet přišla, ale napřed abych odpověděla na zadání diskuze, tak naposledy jsem se pokakala ve školce, ale už si to moc nepamatuji. Asi v zápalu hry jsem nevnímala potřebu a zjistila jsem to až když jsem byla pokakaná. Pamatuji si jenom, že jsem se nepřiznala a přišla na to až učitelka asi podle zápachu. Nicméně v mém životě jsem zažila jednu událost která probudila můj zájem o tento pokus.

Nepokadila jsem se přímo já, ale jedna moje spolužačka na střední. Už od toho nějaký čas uplynul radši jsem kontrolovala, jestli se s tím tady na té diskuzi nesvěřila, ale nic jsem nenašla, tak snad to nebude číst teď. Stalo se to při tělocviku. Cvičily jsme venku před tělocvičnou, když se jí začalo chtít akutně kadit. Tělocvikářku máme naštěstí normální a nedělala z toho drama a na záchod ji pustila, ale ona asi jak z toho byla nervózní, tak si od učitelky nevzala klíče, protože tělocvična byla zamčená, aby nám nikdo neukradl věci. Co bylo dál to nikdo neví, ale tipuji, že asi s vypětím všech sil doběhla k těm dveřím, tam zjistila, že nemá klíče, tak se pro ně musela vrátit, ale už to nedala, protože když se pro ty klíče vracela, tak už byla pokaděná. Učitelka na ní volala, že zapomněla na klíče a ona jí jen smutně řekla, že se tam zdrží, protože teď už to není na WC, ale na sprchu. Pochopitelně se to hned rozkřiklo mezi spolužáky a já poprvé v životě viděla jak se někdo v mém okolí pokadil. Měla na cvičení na sobě takové těsné upnuté kraťasy a mě překvapilo jak je měla neuvěřitelně nafouknuté a fakt velkou hromadu na zadku, asi potřebovala fakt hodně. Byla to jenom chvilka co jsem to viděla asi tak minuta. Ona si jenom vzala ty klíče a šla se hned osprchovat. Pak už se o tom nemluvilo a já jsem nesebrala odvahu se jí zeptat jaký to byl pocit, když to do těch kraťasů pustila. Ona se o tom bavit nechtěla, ale asi se jí to moc nelíbilo, byla z toho hodně špatná. Pochopitelně, že spolužáci a spolužačky si jí dobírali a dobírají dodnes. Obvzlášť holky umí být pěkně hnusné. Některé jí davají najevo, že se jí štítí. Jiné mají zase poznámky, kdy se znova podělá atd. Já se jí teda nesmála, protože tohle se může stát každému. Jak trefně napsal Standa věk a vzdělání v tom roli nehraje. Já s ní předtím nijak zvlášť nekamarádila, ale normálně jsem se s ní bavila a bavím se s ní dál. Akorát od té doby nemůžu pustit z hlavy vzpomínku na ty její nafouknuté kraťasy a představuji si sama sebe na jejím místě jaké by to bylo se sama pokadit. Pochopitelně, že v soukromí a bez ostudy. Je to asi trochu ujeté, já vím a nemám pro to racionální vysvětlení, proč mě něco takového zaujalo, ale asi se těch myšlenek nezbavím, dokud to sama nezkusím. Sorry, že je to tak dlouhý, ale jsem ráda, že jsem se z toho mohla vykecat. Vy z vás co už máte tenhle experiment za sebou to určitě pochopíte.

Kakam kakas kakame
Do záchodu zblunkame.

Brrrr. Máš moji účast....Bylo to opravdu na tom kole nejhorší pokadění, které jsem zažila . Kdyby to bylo elektrokolo, tak bych dojela z ohledem na ten můj stav celkem komfortně do penzionu. Té vložce od té nehody přezdívám plína.

Brrrr. Máš moji účast....Zuzko, díky. Na tom kole to byl opravdu hnus. Když jsem po jiné nehodě musela dojít domů, tak to bylo proti jízdě na kole celkem v pohodě. S tím zapadnutím k vodě to bylo poněkud složitější. Nevím, jak se vyznáš v oblékání na kolo. Dřív jsem měla pod cyklokalhotami kalhotky, ale následně jsem byla poučena, že se má jezdit naostro, když mají ty cyklokalhoty tu antibkteriální vložku, která je tam pro odvod potu, a tak bych si nedokázala ani provizorní očistu venku reálně efektivně představit, protože si myslím, že bych se ještě více umazala. A myslím si, že z kalhotek to nadělení vyklepeš snadněji než z těch cyklokalhot, kde můžeš zašpinit i to, co zůstalo čisté. A tom byl právě ten problém, ale faktorů bylo více. Cestou byl jenom rybník, který ani nebyl schovaný nějakým houštím, a tak by mě bylo ještě více trapně, když by někdo z cesty viděl můj pokaděný zadek. A taky se přiznám, vždycky, když se mi stala nehoda, tak jsem v prvním momentě jednala docela zkratovitě, proto jsem měla za cíl se dostat do pensionu co nejdříve. Taky jsem myslím psala, že to bylo na začátku podzimu, a tak ve studenější vodě něco takového podnikat jsem brala jako riziko pro zdraví. Pokud by se mi potom teplotním šoku něco stalo a kdyby mě někam do špitálu odvezli polopokaděnou, hanbou bych se asi propadla. Ve sprše jsem potom měla strach, abych v tom penzionu neucpala odpad. Kamarádky si mě ten den dobíraly, a další dny už byly v pohodě. Doufám, že žádné příště už nebude, ale pokud by bohužel k nehodě došlo, tak bych tu očistu v přírodě vyzkoušela, tedy v letních měsících. Chápu Tě Zuzko, že když už jsi z toho humusu částečně venku, tak věřím, že se člověk musí cítit lépe po psychické i tělesné stránce.
Jsi úžasná, jak jsi se s tím vyrovnala a i v tom případě jak jsi s tím plavala. Já bych se asi utopila. Kolem Tebe to muselo být asi patrné podle zbarvení vody nebo byla ta voda celkově zakalená a tudíž Tvoje nehoda neviditelná? Já si vzpomínám, to bylo nějaký rok před mým pokaděním na tom běhu, že se nějaký děda pokadil do plavek v bazénu a že se ta voda zabarvila a nás vyháněli ven a celý bazén vypouštěli. Tehdy jsem nedokázala pochopit, jak to že se starý chlap mohl pokadit, protože jsem si myslela, že se to stává přece jenom menším dětem. Po té nehodě při tom běžeckém závodě jsem to pochopila a začala se na to dívat jinak, zvláště pak po těch dalších nehodách. Pak jsem si zase myslela, že jsem jediná, komu se to stává a tady jsem pochopila, že je nás více. Od té loňské nehody u moře to musím zaklepat. Doufám, že už to bude i nadále bez nehod. Zuzko, ať to taky zvládáš donést až na záchod.