Židé

palestinkahttp://jdl.czechian.net/linc.html

Davide - proč je to asi citlivé téma, hm? Zkus chvilku přemýšlet... druhá světová válka... nic? Holocaust... nic?Všem - koho si vůbec představujete pod pojmem Žid/žid? Židovské obce vás uznají za žida pokud:a) máte židovský původ - a ten získáte po své matce. Ano, židovství se dědí po matce. Takže pokud je vaše matka Židovka, pak i vy jste (chtě nechtě) Žid. Samozřejmě byste ještě měl (alespoň formálně) vyznávat judaismus a dodržovat jeho pravidla. Pokud jste Žid původem, tak se píšete s velkým "Ž".b) vyznáváte judaismus a dodržujete jeho zásady. V tomto případě váš původ nehraje žádnou roli. A pak se také píšete s malým "ž".Ovšem v poslední době se o varinatě b) hodně diskutuje, ač je na papíře, mnozí ji neuznávají za platnou.Jak už jsem řekla, žádného žida neznám, v Izraeli jsem nebyla, ale myslím, že se prostě nedá házete je všechny do jednoho pytle. Pokud máte špatnou zkušenost, dobrá, neberu vám to. Ale určitě je mezi vámi i spousta předpojatých a nesnášenlivých lidí, kteří prostě jen rejpou.'

Ted takhle zijou Palestinci a to je vsem u prdele. |Jen se udela naka primitivni demonstrace, ktera stejne nepomuze a jaste je u toho plno policajtskejch hovad a politici maj reci jako sracek.

To že je připomínán hlavně židovský holocaust je celkem pochopitelné protože Židé trpěli nejvíc. Podmínky v nichž žili Židé v koncentračních táborech (strava,hygiena) byli nesrovnatelně horší než podmínky v nichž žili příslušníci nežidovských národů. Krom toho cílem nacismu bylo Židy totálně vyhladit s žádným jiným národem nic takového plánováno nebylo. Židé jsou v německé národně socialistické ideologii považováni za největší zlo tak je pro komunistickou ideologii největší zlo kapitalista (vykořistovatel) za samotné ztělesnění dábla. Protokoly sionských mudrců jsou podvrh carské tajné služby.'

Ještě si myslíte, že Protokoly sionských mudrců byl podvrh? Že plány na ovládnutí světa židovskou elitou je smyšlenka?Myslím, že naše dny svobodných evropanů jsou sečteny.'

Ve škole jsme se učili, že ve válce zahynulo nejvíce lidí z pobaltských států. Židů byla prý 1/10 z celkového počtu zavražděných. Proč se neozývají třeba právě lidi z pobaltí, Slovani... a další?'

INFO: JAK SE SNAŽÍ ŽIDÉ V ČESKU. Zpráva o rozkrádání českého národního majetku v 90.letech 20.stoletíNásledující zpráva není a nemůže být úplná a ani si neklade za cíl být úplná a vyčerpávající. Je velmi pravděpodobné, že řada trestných činů a "tunelů" z jejího spektra úplně unikla či je zachycena jen částečně či okrajově. Přesto se však snaží zdokumentovat zločiny a krádeže národního majetku, které proběhly v devadesátých letech, to vše především na základě pravdivých či obecně známých skutečností a faktů, jejichž relevanci a pravdivost si může kdokoli ověřit. Jejím účelem je jak zdokumentovat a zachytit spáchané zločiny, tak obvinit jejich pachatele. Z drtivé většiny jsou to bývalí komunisté, agenti StB či KGB a osoby židovského původu.Geneze:Neudržitelnost komunistického režimu na konci 80. let 20. století přinutila celý tehdejší bolševický establishment jednat. Byl vyslán signál do kontrolovaných disidentských kruhů k zahájení "revolučních" kroků. Je zajímavé, že většina důležitých osob, které později obsadily vysoké státní funkce či tunelovaly banky, se rekrutovala z Československé akademie věd (ČSAV), a to vesměs z Prognostického ústavu. V této instituci plné vysokých komunistů působily jména jako Komárek, Klaus, Zeman, Češka, Dyba, Dlouhý, Ransdorf, Salzmann, Ježek, Klausová a další. Představovaly jak kádrovou rezervu pro nový režim, tak kádrový nomenklaturní rezervoár režimu starého. Sám šéf Prognostického ústavu, přesvědčený komunista, přítel Che Guevary a místopředseda vlády ČSFR v roce 1990 Valtr Komárek ho označil za "školu revoluce". Tato revoluce si, jak známo, získala přízvisko "sametová", a to vzhledem k jejímu bezkonfliktnímu a téměř konsensuálnímu charakteru. Už to naznačuje, že se nejednalo o revoluci v pravém slova smyslu, ale o programové předání moci, resp. o udržení moci v rukách komunistických kádrů. Již první kroky Občanského fóra v čele s Václavem Havlem naznačily, že vůbec nejde o žádnou revoluci, ale jen o změnu systému režimu. Bohužel ve vyvolané euforii a v naději na zbavení se komunistického jha se vyškoleným bolševickým "revolucionářům" z Prognostického ústavu spolu s Havlovými disidenty podařilo splnit svůj úkol, změnit režim a ponechat komunisty fakticky u moci. Symbolickým a zároveň tragickým vyjádřením tohoto faktu byla instalace Mariána Čalfy, v té době ještě aktivního agenta KGB, do křesla předsedy vlády dne 10.12. 1989, kde setrval až do 2.7. 1992. Za komunistické éry působil Čalfa v ČTK, poté byl jmenován předsedou Legislativní rady vlády ČSSR a vyzkoušel i post komunistického ministra. Václav Havel si jej vybral za nejbližšího spolupracovníka.A Kupónová privatizaceÚvodem jednu kouzelnou větu, kde světově uznávaný ekonom působící ve Světové bance, Dr. David Ellerman v souvislosti s kupónovou privatizací označil Václava Klause za "tržního bolševika" a architekta "finančního pirátství". Čtenářům zajímajícím se o ekonomii lze doporučit článek Dr. Ellermana z roku 2001 pod názvem "Lessons from Eastern Europe´s Voucher Privatization". Nutno přiznat, že nápad kupónové privatizace byl geniálně rafinovaný. Dát lidem pocit, že něco získávají, vybrat za to od nich ještě peníze a následně se legálně zmocnit majetku, který zůstal po komunistech. Za architekty (alespoň oficiální) kupónové privatizace (ač za něj ve své autobiografii Václav Kalus prohlásil Dušana Třísku) lze považovat:a) žida Dušana Třísku, nar. 14. 4. 1946, b) žida Tomáše Ježka, r.č. 400315/020 c) a žida Václava Klause, nar. 19.6. 1941U jejího zrodu se rovněž nějakou dobu pohyboval Jan Švejnar.Dne 4.10. 2001 odpověděl Dušan Tříska, jeden z nejbližších přátel Václava Klause a bývalý agent StB s krycím jménem Dušan (svazek č. 7704), v Rádu Svobodná Evropa na otázku, zda se nestydí za své otcovství projektu kupónové privatizace, slovy: "Hlásím se k němu samozřejmě hrdě a myslím si, že jsem schopen doložit, že jsem hrdý a mám na co." Nechme tedy hovořit fakta, ač víme, na co je pan Tříska tak hrdý. Vzhledem k přímé participaci Aleše Třísky, bratra Dušana Třísky na největších finančních zpronevěrách a krádežích a dále s ohledem na blízký vztah Václava Klause k dalším podvodníkům lze důvodně předpokládat, že projekt kupónové privatizace byl účelově připraven a nastaven tak, aby umožnil beztrestné zcizení národního majetku.Kupónová privatizace se uskutečnila ve dvou vlnách v letech 1992 '

Nejsem rasista ale u me plati ze mrtvy zid je dobry zid !!!V tomhle souhlasim s tim co si dal jmeno Anti Jude.Ja tam byl taky a to dokonce 2 roky a uz jsem je chtel zacit zabijet.Ta spina a smrad.Neumi se vubec chovat.Cigani tady su vychovani,prasata se chvaji lip.Zidi nejsou lide ani zvirata.To je druh ktery by se mel vyhubit!!!HItler to mel vzit z druhe strany...skoda...co uz ted

http://eu.eportal.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=248

Holocaust - dojná krávaVladimír Stwora(více o autorovi=>>)6.8.2002Dostala se mi do rukou kniha Normana Finkelsteina The Holocaust Industry vydaná v roce 2001. Autorem je Žid, jehož otec prošel koncentračním táborem, a přežil jej. Podstatou knihy je obvinění, že židovští vůdci, zejména Světový židovský kongres, zneužili holocaustu k finančnímu obohacení a k vydírání německé a švýcarské vlády. Finkelstein rovněž tvrdí, že mnoho tzv. pozůstalých po obětech holocaustu je falešných a že zájem na tzv. konečném řešení vznikl v Izraeli až po arabsko-izraelské válce v roce 1967, kdy to začal být politicky zajímavý nápad. Kniha vzbudila divoce nenávistnou reakci židovské komunity. Nebudu zde vypisovat celý obsah knihy. Zaměřím se pouze na malou část: jak Židé přinutili švýcarské banky k vyplacení 1,25 miliardy dolarů. V následujícím textu čerpám nejen z výše uvedené knihy, ale i z dalších zdrojů. Po dlouhá léta obviňovali Židé švýcarské banky, že profitovaly z jejich pracovního nasazení a že úmyslně tajily obrovské zisky plynoucí jim z účtů po obětech holocaustu. Hovořilo se o částce sedmi až dvaceti miliard dolarů.Kolik bylo skutečně na účtech peněz? Banky v roce 1962 ukončily vnitřní audit spících kont a oznámily, že na nich bylo všeho všudy 10 milionů dolarů. Tuto částku také pozůstalým vyplatily.Po pádu tzv. železné opony se přihlásili další pozůstalí. Banky tedy provedly znovu audit (ačkoliv už v roce '62 věc oficiálně uzavřely) a našly ještě necelých pět a půl tisíc kont, které by mohly patřit obětem holocaustu (důkazy chybějí). Průměrný vklad (včetně úroků) na těchto kontech byl 12 tisíc dolarů, úhrnná částka 67 milionů.V květnu 1995, tedy u příležitosti 50. výročí ukončení II. světové války, se švýcarský prezident formálně omluvil za to, že Švýcarsko za války odmítlo poskytnout Židům azyl. Následovala diskuze, která znovu otevřela otázku židovského majetku uloženého před válkou v době války ve švýcarských bankách.Švýcaři znovu provedli audit (kolikátý už v pořadí?), našli ale pouze 775 spících kont, která by snad ještě mohla patřit obětem holocaustu. Totální částka na nich uložena činila 32 miliony dolarů. Nabídli tuto částku jako základ pro další jednání se Světovým židovským kongresem (World Jewish Congress - dále jen JWC). JWC to briskně odmítl jako zcela nedostatečné.Ten, v těsné spolupráci s americkým Muzeem oběti holocaustu a Centrem Simona Wiesenthala, mobilizoval americké politiky. Použil bankovní komise Senátu i Kongresu jako odrazového můstku k sehrání nestydaté pomlouvačné kampaně.Kampaň rychle degenerovala do křivých obvinění a pomluv švýcarských občanů. Např. Tom Bower ve své studii financované Centrem Simona Wiesenthala napsal, že obyčejní švýcarští občané "vědomě profitovali z těchto krvavých peněz", že spáchali "neslýchanou krádež", dále že "lačnost a chtivost Švýcarů je unikátní", že "švýcarský charakter je kombinací jednoduchosti a dvojakosti", že Švýcaři byli "nejen příznačně nudní lidé, kteří neměli od doby Viléma Tella ani hrdinů, ani umělců, ale že to byli nepoctiví kolaboranti nacistů profitující na genocidě."Holocaustový průmysl veřejně obvinil švýcarské banky, že systematicky brání dědicům po obětech holocaustu přístupu k účtům v hodnotě 720 miliard dolarů. Švýcarské banky kapitulovaly před politickým tlakem a stupňujícími se urážkami a napadáním v americkém tisku a souhlasily s pětiletým odtajněním bankovního tajemství. Vzdaly se tedy toho nejcennějšího, co budovaly stovku let: své pověsti o zachování bankovního tajemství.V roce 1996 sehráli Židé divadlo před bankovní komisí amerického Kongresu: Skupina přestárlých žen a jeden muž svědčili proti švýcarským bankéřům. Později se objevilo svědectví Itamara Levina, šéfredaktora hlavních izraelských podnikatelských novin, že téměř nikdo ze svědčících nebyl schopen předložit sebemenší důkaz o existenci nějakého majetku ve švýcarských bankách.Ještě před prvním slyšením před americkým Senátem souhlasili Švýcaři v dubnu 1996 s ustavením šestičlenné komise (tři členové ze židovské restituční organizace a tři ze švýcarské bankovní asociace, v čele komise stál bývalý šéf americké federální emisní banky Paul Volcker) a podřízení se jejímu nálezu.V roce 1997 Švýcarsko oznámilo, že obrana před JWC je už přišla na 500 milionů dolarů. V dubnu 1998, pod soustředěným tlakem celosvětové nenávistné kampaně vedené JWC na všech možných i nemožných frontách, začalo Švýcarsko ustupovat. V červnu přišly švýcarské banky s nabídkou: 600 milionů dolarů, ačkoliv neexistoval žádný důkaz, že si Židé tolik u nich uložili.JWC se Švýcarům vysmál. Celý následující měsíc stupňovalo USA vyhrůžky, že zavede vůči [Ilustrační foto]Švýcarsku tvrdé hospodářské sankce, nedají-li více. Švýcaři se zhroutili a nabídli 1,25 miliardy - bylo to rok předtím, než slavná Volckerova komise dokončila svůj audit ve švýcarských bankách.Dohoda pokrývala tři skupiny pozůstalých: (1) uplatňovatelé nároků na spící švýcarská konta, (2) utečenci, kterým byl za války odmítnut azyl ve Švýcarsku, (3) oběti nuceně nasazených, ze kterých měli údajně Švýcaři výhody.Vyšetřování Volckerovy komise trvalo tři roky a stálo další půl miliardy dolarů. Zaplatili to opět Švýcaři. V prosinci 1999 vydala konečně komise výslednou zprávu o spících kontech. Vyjímám: * Byly vyšetřeny 254 banky za šedesát let jejich činnosti * Nebyly zjištěny příznaky systematické diskriminace, maření přístupu, zpronevěry nebo porušení předpisů požadovaných švýcarskými zákony. Zpráva nicméně kritizuje některé banky v tom, jak zacházely s účty oběti nacistické persekuce. * Zpráva na druhé straně přiznává, že existuje nezanedbatelná evidence o tom, že banky v mnoha případech aktivně vyhledávaly pozůstalé po majitelích spících kont, a našly-li je, promptně je vyplatily.Komise vybrala (stylem ten člověk byl asi Žid. Má takové židovské jméno...) další 53 tisíce kont, která by mohla mít souvislost s holocaustem. Seznam byl později zredukován na 36 tisíc kont. Nepomohlo ani to, že v roce 1997 ukradl noční hlídač Christoph Meili účetní knihy z období 1900-1945 a doručil je Židům. Nic nenašli. Zkrátka, kde nic není, ani smrt nebere.A tak, zatímco švýcarské banky platily a platily, žijících obětí holocaustu rychle přibývalo. V průběhu švýcarské aféry JWC tvrdil, že stále žije 250 tisíc lidí, kteří přežili holocaust. Už toto číslo je zřejmě nadsazeno. Muselo by jim dnes totiž být v průměru kolem osmdesáti let. Většina z nich ale žije v zemích, jako jsou Sovětský svaz (průměrná délka života 60 let), Amerika (77 let) a Izrael (73 let). Gribetzův plán, zveřejněný v září 2000 pod jménem "Special Master's Proposed Plan of Allocation and Distribution of Settlement Proceeds", už hovoří o celém milionu žijících pozůstalých.Je pravděpodobné, že ve skutečnosti jen velmi málo pozůstalých uvidí nějaké peníze. JWC a další řídící organizace totiž provádějí komplikovanou politiku oddalování výplat švýcarských peněz. A nejen to. Handrkují se dokonce i s americkými právníky, kteří je v průběhu dojení Švýcarů zastupovaly. Pan Finkelstein si myslí, že peníze se nezačnou vyplácet ne dříve, než většina pozůstalých zemře. Snaha vedoucích Židů je jasná: naplnit švýcarskými penězi pokladny židovských organizací.ZdrojeThe man who said too much (Rozhovor s Normanem Finkelsteinem v Independent)Mezinárodní komise pro vyřizování pojistných nároků z období holocaustuhttp://www.swissbankclaims.com/'

Holocaustová pumpa nekončíspíše začínáRichard Král(více o autorovi=>>)6.5.2005V New Yorku padl další rekord v odškodném pro oběti tzv. "holocaustu". Pozůstalým údajných obětí náleží 22 milionů dolarů. Takový úspěch vyprovokoval další žaloby a zlověstný tlak se zvyšuje. Podléhají i ti, kteří dlouho odolávali. Soudce z New Yorku Edward R. Korman přiznal židům vysokou náhradu v celkové výši 21,9 milionu dolarů. Švýcarské banky Credit Suisse, UBS AG a další zaplatí za to, že umožnily nacistům, aby zabrali a zkonfiskovali židům jejich cukrovaru tím, že vydali nacistům akcie cukrovaru. Žalobcem byla "oběť holocaustu" Maria Altmann a další údajní dědicové Ferdinanda Bloch-Bauera and Otto Picka, předválečných židovských majitelů jistého cukrovaru v Rakousku. Podle soudu v New Yorku nacisté poslušně čekali, až jim banky v Zurychu uvolní akcie cukrovaru, jinak by ho asi nezabrali a čekali před bránou. Mimochodem, jakékoli písemné doklady o tom, že si Ferdinand Bloch-Bauer and Otto Pick do bank akcie skutečně uložili, či o tom, že byly později vydány nacistům, samozřejmě chybí. Soud pro to má samozřejmě vysvětlení, že je "banka zničila". Nechybí však kouzelné slovo "oběť holocaustu".A paní Altmannová a spol. se mohou těšit na další prebendy. Minulý rok jim Nejvyšší soud Spojených států přiznal právo soudit rakouskou vládu o 150 milionů za údajné obrazy, které byly jejich rodinám ukradeny nacisty. Zda skutečně existovaly či byly skutečně odcizeny důkazy sice chybí, ale opět nechybí jeden velký argument jménem "holocaust".S jídlem roste chuť a po přiznaných 22 milionech, požadovaných 150 milionech je možno čekat další pořádnou žalobu. Důvod se nějaký najde.Doporučuji proto všem, aby si prověřili, co dělali jejich předkové za druhé světové války. Pokud podnikali, a při výkonu svého podnikání se byť jen setkali s firmou, která vyráběla cokoli, co lze označit jako "válečný materiál" či dokonce zaměstnávala nuceně nasazené, můžete mít ještě velké problémy. A i kdyby tomu tak nebylo, třeste se, že takové obvinění padne. Důkazy po šedesáti letech stejně nejsou a půjde o tvrzení proti tvrzení. Komu si myslíte, že bude nezávislý soud věřit? Vám, odpornému potomkovi zrůdy, která se přiživovala na strašlivém "holocaustu", nebo ubohým pozůstalým "holocaustu"?Že taková možnost není utopií, ukazuje případ z Německa. Friedrich Christian Flick je sběratelem umění a podnikatelem. Je i poměrně zámožný, neboť zdědil po svých předcích velký majetek. Jeho děd Friedrich Flick vedl za druhé světové války rodinnou firmu, resp. továrnu na výrobu zbraní a ocelárnu. Po válce se dočkal odsouzení, byl mu zabaven majetek a propuštěn z vězení byl v roce 1950. Poté z ničeho svůj podnik znovu vybudoval, než v roce 1972 zemřel. Podnikání rodinné firmy prosperovalo a proto se na scéně objevili holocaustoví vymahači od Mrtvého moře. Jejich útok byl soustředěný a promyšlený. Když Flick odmítl cokoliv platit, neboť po válce rodina o vše přišla, byla zorganizována kampaň nejen proti rodinné firmě, ale i proti jejím dodavatelům a obchodním partnerům. Heslo znělo "to jsou ti, kteří profitovali z otrocké práce nuceně nasazených a ti, kteří s nimi spolupracují". Důkazy, nebyly třeba, v podobných případech platí jednoznačná presumpce viny.Dodavatelé a obchodní partneři brzy podlehli a zaplatili do fondu obětí "holocaustu". Flick však odolával a aby doložil své nezávadné smýšlení, založil vlastní Nadaci proti rasismu a intoleranci. Tím však židy rozzuřil na najvyšší míru, neboť nejen, že odmítal zaplatit do jejich fondu jako ostatní, ale založil si konkurenční fond a vyvstalo nebezpečí, že mohl narušit jejich holocaustový monopol. "Nemyslím si, že by fond podporující boj proti ultrapravicovému extremismu je správná cesta, jak čelit odpovědnosti z minulosti", nechala se slyšet Deirdre Berger z berlínské pobočky American Jewish Commitee a dodala, že "je to hanba", obcházet takhle připravené a bezedné kapsy obětí "holocaustu".Vše vyvrcholilo loni v září, kdy Flick uspořádal v Hamburku výstavu své rozsáhlé sbírky moderního umění. Hysterie nebrala mezí, před muzeem stáli židé oblečeni do hůzostrašných pruhovaných holocaustových mundůrů a vyzývali každého, aby výstavu nenavštěvoval a nazývali ji "hanbou". Tiskovou konferenci navštívily stovky novinářů z celého světa a místo moderního umění se zabývala "holocaustem" a rolí Flickova děda za války.Další podobné výstavy se mu uspořádat již nepodařilo. Ve Švýcarsku zaslaly židovské organizace muzeím výhrůžný dopis, aby zvážily, nechají-li vystavovat někoho, kdo odmítá přispět do jejich fondů. Stejně tak v dalších zemích. Flick byl zatlačen do kouta a nedávno zaplatil celkem 6,5 milionu dolarů do fondu obětí "holocaustu" a nuceně nasazených. Michael Fuerst, vůdce židovské komunity v Dolním Sasku to uštěpačně okomentoval slovy, že "tahle změna v srdci měla přijít mnohem dřív". Možná by potom byl i odpustek levnější.A co Vy? Zaplatili jste již svůj "holocaustový odpustek"? Pokud ne a jste si jistí, že židé Vás nedostanou, vyhráno zdaleka nemáte. Přichází nový, tenkráte "romský holocaust" a jeho odškodnění. A kolik na cikány platíme nyní, zdaleka nestačí. Evropský parlament nás nedávno odsoudil pro diskriminaci a rasismus. Připravte si peněženky.'

Jooo, "HOLOCAUST" z toho si teď Židi udělali velký byznys. A hloupí Gojimové (tak označují nás ne-židy) jim na to skočili a platíme jako mourovatí... Přitom Židi se dnes v Palestině dopouštějí takových zvěrstev a masakrů, že se můžou plně rovnat nacistům. Nicméně: o tom se moc oficiálně nemluví, protože se hned sionisti začnou ohánět holocaustem, rasismem apod. Zajímavé články (tolik se lišící od sdělovacích prostředků které jsou plně pod židovskou kontrolou) najdete ZDE: http://www.zvedavec.org/'

Protože až do skonání světa budeme židům foukat na bebíčko který se jmenuje holocaust. Přitom ti nejbohatší z nich si koupili za okupace vystěhovalecký pas do svycarska a ameriky a tak po hlavách svých soukmenovců odkráčeli do bezpečí. Teď se vracejí a soudí se o majetek těch které tu nechali chcípnout. A my jim to rádi zaplatíme, protože máme naději, že nám pak dají pokoj. Jenže jak se to má s vyděrači víme všichni. Nedají pokoj nikdy a proto se pořád rozdírá ta stará rána zvaná holocaust, aby v nás pořád živili pocit viny a mohli nás líp vydírat.'

Proč se o tom nemluví otevřeně a nahlas?'

Doporučuji knihu: Petr Bakalář, Tabu v sociálních vědách. Velmi poučné, nerasistické a nezaujaté. Holá fakta o kterých se všichni bojí nahlas mluvit. Proč asi?'

Nebo Vladimir Železny'

Z historickych duvodu, to v evrope bylo relativne nepocetne etnikum co vlastnilo znacny majetek. Takze podle myslenky bohatym brat a chudym davat se staly cilem runych utoku. Jinak praktikujici zidi se podle mych zkusenosti chovaj jako ze jsou neco vic, zpropitny daj 50 haleru z 2000,- Kc utraty. Kamarad co pracoval v Izraeli je od ty doby nenavid. A moje zkusenost s jejich chovanim je z dost zvlastniho mista a to Osvetimi(v nedavne dobe)... Kde jejich chovani(skoro vandalismus) a neustaly strkani, rev v plyn. komore a odhazovani papiru atd. me uplne znechutili. Ja tam byl uplne znicenej a oni tam delali neskutecnej bordel.Jinak si ale myslim ze kazda ortodoxni vira cloveka poznamena(udela z nej debila:-).

jo, treba Bush...a jak jsi sama rekla, Zidi zijou vsude na svete, rozlezli se jako Ebola, tim jejich sobectvim a zabiranim mista jinem si zarucili svoji budoucnost. Prece se rika, nebud Zid...co se tim asi mysli?

Skoro všichni :-) Dovedou to prodat.'

Znáte někoho mediálně známého, kdo je Žid?'