Vzpomínky na totáč :-))

Ólaláá tatarák! Ten jsem...polotovary,to byla věc!Taky jsem tam nakupovala.I ten tatarák.A mléčné bary.A kulatý polárkáč krájený na čtvrtky :-)

To jsi asi chtěla udělat...aladine,to chce pořádně číst.Bikiny mi šila sousedka,která to dělala jako zaměstnání. a já byla prakticky bezmocná.Domluvila to s mojí maminkou jako přátelskou službu a nemělo to nic dělat s dojmem který jsem chtěla nebo nechtěla dělat na kluky.Bylo mi asi 11,12let a vzpomínám na to dnes s úsměvem,stejně jako na jiné věci.Jinak řeči o "dnešní mládeži" a moralizování z duše nesnáším.Ale pamatuju staré lidi v té době,co měli stejné řeči o zkažených mladých lidech-o nás a naší generaci.

To jsi asi chtěla udělat...aladine,
nevím, co u vás doma a co v tvém okolí, ale moje mládež, tj. moje děti a jejich kamarádi žádné zoufalství a beznaděj nezažívají. Naopak. Studují, pracují, cestují a mají se fajn.

rifle jsem měla taky a taky...To jsi asi chtěla udělat dojem na kluky a tak jsi si koupila plavky o 3 čísla větší. Moje žena měla plavky ze silonu, koupila je někdy v 75 a žádná voda se v nich nedržela. Když si koupíš obyčejnou věc, nemůžeš od ní chtít nemožné. A jakou jsme měli radost z nových věcí, neznali jsme to co dnešní mládež, která z nicnedělání skončí často u kriminality. Tenkrát u kriminality končili jen flákači a nemakačenkové. Je teda pravda, že jsme měli zajištěnou práci hned po učení nebo škole a tím i zajištěnou existenci. To zoufalství a beznaděj dnešní mládeže jsme bíky bohu nezažili.

My chodili do svíčkárny na...Ólaláá tatarák! Ten jsem dělala i doma, když jsem si před tím koupila v polotovarech už připravený bochánek masa v celofánovém balíčku, pak do ďolíčku uprostřed šoupla žloutek, obložila patřičnými ingrediencemi, vše se pak promíchalo, k tomu počesnekované topinky, sakra, to bylo dobré. I když dnes už bych to asi nejedla.
Polotovary, to byla ale taky dobrá věc, vzpomínáte?

My chodili do svíčkárny na gin-fizz.A výborný byl tatarák za 12kč

Podprsenky! Kapitola sama pro...Ano, hodně jsme se tenkrát malovaly. Stíny, linky nahoře i dole, řasy, hnědý krém Maurák nebo Dermacol. Známý přivezl ze Západu našim mimo jiné nějaký deodorant, který tak krásně voněl, že já jsem jsem ho používala jako parfém za uši místo do podpaží...

rifle jsem měla taky a taky...Jo minisukně, tak na ty taky vzpomínám. A fakt, že byly hodné krátké - jen pár čísel pod zadek. Já měla k minisukni a tričku maxivestu ke kotníkům, což musel být tedy asi na mne pohled...
A chodily jsme s holkama do Svíčkárny (ve Slováči) na lepidlo (vermut, led, citron), taky do kavárny Luxor na kafe.
Rifle si pamatuji na kapsách buď rovně prošité nebo s vlnkou. Já měla s tou vlnkou,můj táta tenkrát někde sehnal bony. I v pozdějším věku jsem si tam potom po "nákupu" bonů před Tuzexem od veksláků
jeansy občas kupovala.

rifle jsem měla taky a taky...Podprsenky! Kapitola sama pro sebe. V obchodech se nesměly zkoušet. Šily je i švadleny. Zapínaly se vzadu na gumičku, která měla v sobě dírky. Pak se také vyráběly podprdy, saténové, které měly vzadu gumy křížem a lezlo se do nich jako do svetru. Z jakýchkoliv ňader vytvořily totožné, příšerné, dopředu trčící homole. A hippies? Zvonáče, spirálové sukně až na zem, výrazné líčení očí. Malovala jsem si šikmé čárky pod očima, jakože řasy. A nebyla jsem sama.

Tak já na tom byla lépe,...rifle jsem měla taky a taky v nich lyžovala.Stály v Tuzexu 34 bonů a měla jsem je za jednu brigádu.Kaliopky pamatuju taky a zimní chlupaté boty "tuleňky" se teď vracejí.Já vzpomínám s největší hrůzou na bikiny a vsadím se,že podobné vzpomínky má málokdo.Na společné předsíní v rozděleném bytě,kde jsme bydleli byla paní,co se živila domácím šitím podprsenek.Ta mi v rámci úspor a sousedskýchvztahů šila nejen podprsenky,ale i bikiny.2 plátěné pyramidy s prázdným prostorem mezi jejich vrcholy a pučícími ňadry.Ta mezera byla zhruba pěticentimetrová.U suchých bylo běžné "promáčknutí",které se nedalo uhlídat a ani moc napravit,když už se stalo.Při koupání se prázdný prostor naplnil vodou.na břehu pak šly jen 2 věci-bu´d nechat vodu unikat,nebo vršek bikin zmáčknout-výsledek u obojího byl hrozný.A všechno z tuhé bavlněné látky,která neschla.Strašné!Ale hezká byla móda hippies-dlouhé sukně,nebo naopak mini,korálky,kristusky.Když bylo dceři cca 16,vytáhla jsem staré minišaty,které po mě chtěla-odvážila si je vzít až když jsem jí je o cca 10 cm popustila a ještě hartusila,že jsou krátké :-)

Tak já na tom byla lépe, nedědila jsem oblečení, protože jsem ze dvou sester byla ta starší. Ten dlouhý "válec" (kamna) v koupelně jsme měli taky, před koupáním se muselo zatopit, aby byla teplá voda. Lyže jsme tenkrát kupovali na délku postavy se zdviženou rukou (tedy taková pak byla délka těch lyží), bambusové hůlky- jasně, gumové lyžáky, jako frajerky jsme lyžovaly na střední škole na lyžáku dokonce občas i v riflích, jinak v kaljopkách (či jak se to píše). Hlavně ale byly módní tzv. prošívané bundy. Pokud jde o svetry, tak moje máma ráda pletla, což byla pro mne hrůza, protože všechno pletené mě tenkrát hrozně kousalo, přímo žralo. To samé punčocháče,když se začaly prodávat, ty mě taky kousaly.

Tak, tak, společná...nojo,na ten válec-kotel jsem zapoměla.To mi taky nechybí.Na druhou stranu vzpomínám,že když jsem měla horečku,chodila Dr za mnou domů,ne naopak.A spoustu kroužků,do kterých děti mohly chodit zadarmo.Ve škole jsme takhle chodili na němčinu,v domě dětí byl obrovský výběr aktivit-od modelářů (mašinky) po divadelní.Vedli to nadšenci.A klub mladých diváků-úžasná věc!Ale v nemocnicích zas návštevy jen 2x týdně v daných hodinách.

Ach jo,to se to najednou...Tak, tak, společná koupelna. A litinová vana na nohách, co sis v ní odřela zadek, jak byla na dně drsná, válec na ohřev teplé vody, do kterého se přikládalo uhlí. Koupali jsme se jen tehdy, když se pralo. Jinak jsme se myli v lavórech a v umyvadle. Už bych to nechtěla zažít. Prádlo se namáčelo, teprve potom pralo, také se používala modrá šmolka v takové kulaté krabičce. Jó a škrobilo se, vytahovalo, kropilo a nosilo na mandl.

No a když už v to jsem,pletací stroj mých tet-vrstevnic,školní kožené tašky v dvou barvách-červené a později v barvě hořčice,šumák v kostkách dvou barev-červená s šumivou složkou a bílá strašně kyselá.Třeli jsme to o sebe a teprve později se vyráběly kostky už namíchané.A mdohem pozdeji to bylo práskové,v malých sáčcích.A v kině prodavači nanuků za 50hal.a ještě by toho bylo..... :-)

Ano, já také nosila šedé...Ach jo,to se to najednou vybavuje.Plyšový kabátek jsem měla taky!A taky jsem dědila!Bohužel :-) jsem měla 3 tety,jen o kousek starší než já,takže jsem hodně dotahávala věci.Ale hodně brzy jsem chodívala na brigády,abych měla na parádu.bylo to přes studentskou organizaci-myslím Stop se to myslím jmenovalo.Sídlili na Malé Straně v Praze,ráno se tam zašlo a hned se odcházelo s vhodnou brigádou,měli super systém.A uhlí se sklepa do 4.patra pěšky,protože věčně nefungoval výtah.A rozdělený velký byt,kde bydlely 4 partaje,měli jsme společnou koupelnu se sousedy a rozpis na koupání.... :-)

Ráda si zavzpomínám,to je...Ano, já také nosila šedé galoše se zipem a v nich bačkůrky. K tomu poděděný ošoupaný plyšový kabátek a svetr ze zbytků, co štípal. Svetry se také páraly a přeplétaly. Maminka měla zimní hnědé plstěné boty tzv. tatranky. Vždy se musely přes noc sušit u kamen. A doma jsme (v Praze), topili uhlím, v kuchyni plynovou troubou. Jak nebezpečné! Nenáviděla jsem chození do sklepa.

To bylo ještě lyžování...ještě si vzpomínám-golf jsme nehráli,ale chodili jsme často na minigolf,bylo to fajn.A za pár korun na ping-pong.A když už jsme u těch generací,moji rodiče taky hráli ping-pong a lyžovali,prarodiče hodně bruslili a hráli tenis.

To bylo ještě lyžování...Ráda si zavzpomínám,to je fakt.Ale abych přitom odsuzovala,že je to dneska jinak...?Moje odpověď na otázku je,že je normální,že jde všechno dopředu.Jinak ještě svítíme loučema a děti píšou na břidlicové tabulky.Jo,v zimě jsem často nosila takové gumovky,co se do nich lezlo v kostkovaných bačkorkách.Dneska nosím zimní crocs-já i můj vnuk

Vložená věta-Myslím s tou novou generací a vymoženostma-patří až nakonec.

To bylo ještě lyžování jako sport. Dnes máš výbavu jak kosmonaut a necháš se na kopec vytáhnout jak panák.
Jako děcka jsme chodily na celé odpoledne sáňkovat. Žádné oteplovačky,jen tepláky, pod nimi punčocháče hladce obrace,jak se říkalo,na nohách mrazovky,hadrové boty s bakelitovou špičkou. A nebyli jsme tak nemocní jak ty děcka dnes. V oteplovačkách a termoprádle atd:-))
Lyžovat jsme s otcem jezdily už tenkrát/rok 60-70/ ,ještě když to nebylo módní a každý kdo chce být dnes in,tam musí jezdit. A taky chodit na golf a "skvoš",jak tady psal Lenin:-)))A jezdily jsme na starých dřevěných lyžích,v gumMyslím s tou novou generací a vymoženostmi??ových lyžákách a vázáním Kandahár:-))Novou výbavu/lyže Artis a vázání,už ani nevím jak se jmenovalo, takové s upínáním vpředu/ jsme si musely se sestrou napřed ZASLOUŽIT. A né jak dnes, když si děcko mňoukne,všechno má a za chvíli to odloží.
Samozřejmě,vše jde dopředu ale ptám se-je to tak správně? Co myslíte?