Život po padesátce

Ahoj všichni sátníci,Jarko trošku humoru,ne?Není zač se tu stydět,a můžu ti říct že zapomenout ve 40 na věk nebylo vůbec špatné:)..forever young..Zatímco znám několik lidí žehrajících v depkách na svůj věk a nořících se do samoty,bědujících nad každou vráskou a dalším rokem,kolem mně se drží několik mladých přátel a život není vůbec špatný,nevím z čehos usoudila cos usoudila.Pade místo oslav a bačkor kolem mě prosvištělo ani jsem nezaregistrovala a šede bude doufám to samé(i s tím fastum gelem na zádech,vráskama a kdoví čím ještě)Ale občas někdo mladší odchází(to se opravdu nedá nezaregistrovat) a že se každý té padesátky nedožije,je jen holý fakt.Je docela divné to rozdělení po 45,život začal,já tedy mám pocit že mně začal v dobách dětství ,kdy mám první pocity a myšlenky ,a i když byl místy zatraceně,ale zatraceně těžký,žila jsem vždy v dobrém a ráda,ne až po pětačtyřicítce. Je třeba žít své dny hezky,vždy když to jde ahojky

Že vám není hanba, co budete říkat v 60ti, 70ti. Já mám dojem, že ve 45 mi teprve začal pořádný život - děti pryč a mohla jsem si užívat svůj volný čas a tak. A nemoci, jasně, že jsou, ale čím více člověk na ně myslí, tím více přibývají. Život není jen to, co nám říkají v TV - úspěšná, mladá, krásná atd. atd. Ale také spokojená... a to si musí každý vytvořit sám, tady nic nepomůže. Je mi 55 let, mám zdravotní problémy, ale určitě jsem spokojená, protože jsem nepodlehla "trendu dnešní bláznivé doby, kde je vše soustředěno na konzum. A jsem za to šťastná. Jarka

Lino, to tedy nejsi moc náročná, když ti ke spokojenosti stačí skutečnost, že ještě žiješ.

Je to tak, pokud by más něco po prubuzení nc nebolelo, nevěděli by jsme jestli ještě žijem.-)

Moje děti bydlí dost daleko, jsme si vzácní.Já jsem svůj díl k nim splnila, slušně je vychovala a postavila do života, teď už musí sami.Na vděk nečekám, to se nemá, ten, kdo se nejvíc pro děti obětuje, bývá i nejvíce z nich zklamán.Tohle je vlákno o životě po 50 a jsem ráda, že si ho mohu žít po svém a šťastně.Vlastně mi nikdy nebylo lépe.Ano, Brufen a Fastum gel jsou věrné pomocníci, ale jak je to v té písni."Dokud ještě žijem, je všechno OK."

co.rine, máš recht, žijeme a to je to hlavní. Spousta jich to štěstí neměla.
A zasmála jsem se s tebou - díky!
:-)

Čau všichni,ve 40 jsem radši zapomněla kolik mi je.Tak to pořád nějak jde :)I když fastum gel je občas můj dobrý přítel.V práci když se ptám podřízených,co jsou na cestách,všichni po padesátce,tak už se neptám kde jste ale :Žijete ještě :) a aspoň se tomu můžeme zasmát,ahoj a držte se,dobrý úspěch, že se člověk padesátky aspoň dožil

LINO , a kdo pak ohlídá tebe , pokud ted jsi u dětí jak v kazajce , pak oni budou taky ..

Olo, když napíšeš, že mám dva chlapy, tak to já chápu jako souběh dvou milenců, tak to nemám. Mít manžela a přítele je něco jiného.
Myslím taky, že jsem nepsala, že se mi v práci líbí, ale že mám práci.
Po padesátce je tohle všechno bohatství.

psalas to manžel ......přítel ...pochopila jsem to jako nový vztah z přítelem . jaké máš povolání ,že se ti v práci líbí ?

Pro Olu: jak, dva chlapy?
Mám manžela a přítele - to je rozdíl.
A na důchoďák rozhodně ani nepomýšlím.
:-)

LENO , ty máš 2 chlapy ? Já po 50 l jsem taky spokojená. Nějaké to bolení přijde, ale zatím nic vážného ,a to mi stačí. Rada si koupím něco do bytu a na sebe . I když postava není už jako ve 20 l. S dětmi si rozumíme ,jezdíme na výlety apod. Dětem pohlídám i pomůžu dokud mohu . Oni mi to snad oplatí , až mi bude o něco víc .Do domova důchodců bych nechtěla. Tak pěkný den 50-- níci --

Život po 50 je báječnej.Už máte nadhled, nic už tak honem nemusíte.Děti jsou z domu a tak se člověk může věnovat i sám sobě, může přemýšlet a zrealizovat to, co chce.Vnoučátka jsou fajn, ale jsou v první řadě starost jejich rodičů, my jsme jen na pomuchlání.Není dobré i na stáří žít život třeba svých dětí, být v něm, jak ve svěrací kazajce.Ne, tohle máme už za se bou, děti si musí ohlídat rodiče.

DÍKY .malinkýmu je rok a půl pomáhám dceři co můžu . brzy chtějí druhé . syn je ještě svobodný . studoval vysokou školu je rndr . a pracuje na vědeckých výzkumech. takže těstí mám u dětí.

Pro "m":
Vnuk je hezká starost, snad mě to taky čeká, ale zatím se ještě moc ráda zabývám svým přítelem. Ten vztah mě naplňuje natolik, že bych to ve svém věku vůbec nečekala.
Tobě držím palce, ať jsi stále tak spokojená.

jsem o 3 r mladší . mám to co LENA kromě práce , ale jsem spokojená starám se o vnuka a to mě naplnuje.

Ahoj padesátníci, to jsem ráda, že jste tohle téma vyhrábli, pro mě je taky aktuální.
Je mi 56 a žiju moc hezky, nejsem sice nijak bohatá finančně, ale jinak ano, mám manžela, děti, dům, zahrádku, auto, práci i přítele.
Co víc bych si mohla přát?

Máte-li depku z toho že je vám 50 a víc,zkuste to jako já....
začala jsem si po 50 roky odečítat,teda přírodu nezastavíme,ale můžeme se vrátit aspoň takhle....:-)ve své mysli a chováním...

---------------50-----------------let je to druhá polovina života , počítáme-li 100 let . -- v 50 už začíná být člověk tolerantnější , unavenější , pocit , že mu život utekl mezi prsty .má zkušenosti někdy přemodřelé , o které děti ani okolí nestojí.

Za pár dní mi bude padesát a žiju v takovým frmolu, že si to ani nestačím kloudně uvědomit.
Nemyslím si ani, že by se mělo něco změnit.Mám rodinu, bezva děti, dobrou práci stále se o něco zajímám a mám ráda lidi kolem sebe. Já si vůbec myslím, že plno broblémů a starostí si vyrábíme my sami svým chováním.Každý z nás je tak trochu strůjcem svého osudu. Ono je totiž velmi pohodlné sedět a fňukat jak je to hnusné a nespravedlivé, že člověk stárne, že mě tuhle bolí a píchá, co mám starostí, že už tolik nezvládám, co dřív, že mě druzí využívají.....A vždy se najde nějaká ta ,,vděčná posluchačka",která vás se soustrastným pohledem vyslechne.Tím ale nechci říci, že nemám žádné starosti a že mě nic nebolí - mám, a kolik! Alespoň ale vím, že žiju a snažím se vše řešit.
A proto, milé dámy, žijte, mějte rádi, radujte se z blbostí a nevyrábějte si zbytečné problémy a starosti!!! To přece není otázkou věku, ale přístupu k životu.