DO NAŠEHO VZTAHU VSTOUPILA O N A !!!

Ahoj, nejdříve napíču proč to všecno došlo tak daleko. Manžel chodí denně na pivko a když přijde v noci nic se neděje, během mateřské měl fotbal, treninky a já seděla doma a brečela jsem, určitě byli i hezké chvilky. Nový vztah jsem začala s tím, že to bude vážné, né si jen užít, cítila jsem, že mě má někdo rád, volá mi, achce být se mnou, ale ouha, nestačilo mu to a nešel si jinou. Jestli mě má manžel rád? Má mě rád, ale když má víc alkoholu v sobě tak mi to dá také najevo(už mám týden modřiny na ruce). Podstoupil by jsi to?

Jiriku, ono to někdy ani pokrytectvi neni, spíš neschopnost se rozhodnout. Čím delší je vztah, tím hůř se ty mosty pálí. A řešení je těžké, vždycky bude někoho bolet. jak se ptáš Viktorie, jestli ji má manžel rád- asi moc ne když se nechová dobře. Mít rád je o projevování zájmu o druhého a to v delším vztahu kolikrát silně pokulhává a lidi spolu mluví jen o nutných věcech.Druhá věc je ta, že si kolikrát ten druhý myslí, že všechno dělá dobře t.j. vydělává peníze. Já jsem se z příspěvků Viktorie domnívala, že chtěla od manžela odejít? Asi jsem to pochopila jinak.

Jeste se te zeptam Viktorie na jedno. A tvuj manzel te ma rad?

Viktorie, no a co ted? Co vlastne chces?
Sla jsi do vztahu s chlapem, ktery si te proste chtel jen uzit, byla jsi zamilovana tak jsi mela klapky na ocich, budiz chapu. Bozi mlyny... ja rikam, ze se vse jednou cloveku vrati.
No a co ted budes delat? Manzela nemas rada, ani se nechces pokusit to dat dohromady (samozrejme musi chtit i manzel), tak co chces delat? Cekat pokrytecky na jineho milenece? Promin, ale tohle opravdu nedokazu pochopit.

Vzkaz pro Jirku. Manželovi jsem to neřekla jen kvůli dětem, protože ho mijují. Samozřejmě se mě dotklo chování mého bývalého přítele, protože se nezachoval jako chlap a to si myslím, že musíš uznat. Určitě jsem to manželovi měla říct, ale kvůli dětem jsem se to snažila tajit a nebylo to jednoduché a také vím, že to byl podraz, ale můj manžel se ke mně moc hezky nechová a ten pocit, že tě někdo miluje byl krásný, ale opravdu jen byl. Myslím, že se docela sem hodí, že boží mlýny melou a teď jsem byla na řadě já.

Jen me zaujako, jak Viktorka pise, ze milenec se zachoval jak primitiv. A jak se chova ona k svemu manzelovi? Pres rok mu lze, podvadi ho, misto aby vztah s nim resila (bud cestou hledani k sobe nebo odsebe), resi vztah s milencem. Nezlobte se, to je pokrytectvi (a nesvadejte to, ze je to kvuli detem, kvuli detem by se vztah s manzelem snazila urovnat a ne podvadet).

V obdobi manzelstvi jsem se nezamiloval nikdy, mel jsem slabsi chvilky, kdyz jsem vahal jestli to ma smysl jit dale, ale vzdy jsem si to dokazal porovnat v hlave proc jit dal s clovekem s kterym jsem prozil radu let. Je to o vuli a srovnani si to hlave a nepodlehat iluzim, ze v dalsim vztahu to nebude bozske (krome tech zacatku). Asi jsem nenormalni...
Presto dokazu pochopit, ze kdyz se zena zamiluje, neohlizi se za sebe, pali mosty a jde zprima svemu novemu milackovi..
vim o cem pisu, neco uz jsem take zazil..

Jiriku, ty jsi fakt schopný v době zamilovanosti uvažovat reálně?

Viktorie, no a po krasnem zamilovanem roce prisla proste zivotni realita, tak to je.
Clovek se v dlouhodobem vztahu asi nemuze citit stale stastny, resi hromadu existencnich problemu, atd. (coz v zamilovanosti ne, tam se resi predevsim postel). A ze jsi se zamilovala, to pochopim, ale clovek ma take hlavu, vim ze se to lehce rika, ale clovek by mel mit zodpovednost (ty k detem). A co ted chystas, kdyz jsi tak nespokojena ve vztahu? To me celkem zajima. Budes opet pokrytec a cekat az te nejaka laska zasahne a manzela nechas v neznalosti? Nebo se budes snazit vztah zachranit? Opravdu me zajima, jak se zachovas?

to už tě nemiluju řekl kdo?

V rámci práce bych ho úplně ignorovala a pokud bych s ním musela něco řešit, tak bych se chovala chladně jako k cizímu člověku. Uvnitř to asi bude těžký, ale navenek to nedat znát. Díky němu sis rozbila osobní život, tak si nenech rozbít ten profesní.

Ahoj J, já jsem si nikdy nechtěla nikoho najít,byl to jak blesk z čistého nebe. Můžu to přirovnat jako k první lásce v patnácti, tak moc mě to zasáhlo. Jesli mám navíc? stáhla jsem se a užívám si jen dětí. V práci i když jsem o proti tomu člověku na vyšším postu, nevím jestli vydržím. Proč jsem to neřekla manželovi? Ptal se Jirka, protože miluji své děti a oni milují svého tátu, bála jsem se jejich reakce. Je mi třicet a teprve dnes vím co znamená nikdy neříkej nikdy. Byl to pro mne krásný rok, ale ten člověk se zachoval jak největší primitiv. Stačilo říct,už tě nemiluju. To je to pro chlapa tak těžký?

K Viktorii: Ber to jako "dobrou" životní zkušenost. Aspoň tě to naučilo, že ne všechno, co pánové říkají, myslí vždy vážně a nebo to myslí vážně jen v konkrétním čase. Je lepší s tím trošku počítat. Ten tvůj přítel asi zatím díky chemii neví, co se s ním děje, ale měl to s tebou ukončit jako chlap a ne jako zbabělec. Věřím, že je to šok, plánovala si s ním život, ale věř mi, že takovýhle typů jako je on, bys mohla mít stovky, stačí projít seznamky. Ty máš přece na víc, ne?

Někdo milence/ku systematicky hledá a někomu se prostě připlete do života náhodou někdo jiný. Může to být jeho "soul mate", po které touží od začátku a je průšvih. Myslím si, že strašně moc záleží na povahách obou lidí.Časem se každý měníme, ale to jádro zůstává stejné.Píše se, že nás přitahují partneři s vlastnostmi, které nám chybí. To je podle mně smysluplný vztah když se oba doplňují, za léta už znají svoje mínusy, ale dokáží s tím v pohodě žít. Jak píšeš, že kdo nedovede ustát problém v jednom vztahu, bude je mít i v dalších, to bych až tak nesouhlasila. Ten samý problém v jiném vztahu třeba ani nevznikne a nebo díky jiné povaze partnera se rychle vyřeší.

Mit smysl, mas pravdu.
Jenze jak poznat ze dlouholety vztah nema smysl? U zamilovanosti se to nepozna vubec, podle me po 2-3 letech neni sance poznat jestli to ma smysl.
V dlouholetem vztahu to ma vetsinou smysl (nejedna-li se o exrem, nasili, alkohol, atd.).
Kazdy vi, ze vztah je jakasi houpacka, jednou se dari, pak zase ne, jednou maji partneri k sobe bliz, jindy zase dal, je to mnoho faktoru, prace, okoli, starnuti, atd.. nekdy jde proste jen o nedorozumeni. A resit to tak, ze si nekdo najde milence/ku? To je cesta do pekel.
Ja jen tvrdim, ze kdyz nekdo nedokaze ustat problem v jednom vztahu, bude problem i v dalsich. Nejdrive je nutne zacit vzdy u sebe a poradne si to srovnat v hlave.

To promiň, ale trošku si odporuješ. Buď bys někoho "nakopal"- tudíž ho odsuzuješ a když už, tak si za svým názorem stát..... Co se týká sobectví, tak extrémy se najdou jak v mužském, tak ženském světě. Jen mě zarazilo, že právě to "nakopal" se tu na doktorce vyskytuje v mnoha příspěvcích mužů a jen málokdo z nich napíše, že svůj podíl na situaci má i on sám. Souhlasím, že vztahy jsou si za čas podobné, že ideální to není nikdy a že se má na vztahu pracovat a ne hned utíkat, ale musí mít ten vztah smysl.

Jeste dodatek k J., nikoho neodsuzuji ani nemoralizuji. Jestlize Viktorie s manzelem nenasla dalsi rec, proc mu to nerekla na rovinu, nepodala zadost o rozvod, nerozesla se s nim, a nezacala zivot s tim svym novym?
Je rozdil mezi hrou na rovinou a pokrytectvim.
A nejedna se tu o nejakou muzskou jesitnost nebo sobeckost. I zeny jsou jesitne a sobecke. Nakonec i Viktorie se dotklo chovani toho noveho, nebo ne?

Jiste J. asi neni dobre zustavat v nefunkcnim vztahu, ale proc je nefunkcni. Vetsinou se kazdy snazi hledat chybu na tom druhem nez aby se zamyslel sam nad sebou. A tak nekdo si rekne , uz me to s nim neba, nikam me to neposouva a jde hledat jinam. No a co je za nekolik let. Je to tu opet, opet ta nespokojenost. A hle? Kde je ten problem? Nekde jsem cetl statistiku (vim, jsou nanic), ze zhruba 80% dalsich manzelstvi po tom prvnim se opet rozpada (a to tam nejsou vztahy na hromadce). Co to vypovida. Ze kdyz lide se maji aspon trochu radi tak bojuji a vzdy hledaji cestu spolu a take vydrzi spolu (i kdyz neni vzdy vse idealni). Pak jsou jedinci, kteri naopak neustale premysli, jak by se mohli mit lepe. Na zacatku to jiste tak je, ale co po nekolika letech? Mozna ze ano, ale spise je to nula k nule, nebo i hure.

Mila Mariano a vsichni ostatni, jen jsem Te chtela podporit, bud silna a vydrz. nekdz se proste neda nic delat a nektere veci se musi nechat odejit. Ja sama jsem prozila neco podobneho a ver, ze nejkrutejsi byla chvile, kdy ma malaa holcicka mi brecela na rameni a ptala se, proc us ON neprijde, mela ho take rada jako vlastniho otce. Snazila jsem se ji vysvetlit, ze uz me nema rad a ze se to nekdy stava, a ona milacek me utesovala "maminko, ON urcite prijde a vzpominala na jeho posledni navstevu". Ja to vydrzim, ale jak to mam vysvetlit vsechno ji? Jeste je vsechno moc zive, ale pomalu se vzpamatovavame, zivot je krasnej a stoji za to ho prozit ve stesti, byt bez partnera. Ja osobne uz nikdy nebudu mit odvahu me dcerce nekoho predstavit. Rozchody clovek sam snasi tezce, natoz pak kdyz jeste deti stradaji tou ztratou. Laska mezi muzem a zenou je neco navic a zivot lze prozit i bez ni pekne. zvlast, kduz mas deti. Drzim Ti palce

Díky J,ale je to tři dny a já mám strašnou potřebu o tom mluvit a mám pocit, že už nikdy nikdy nikoho nepotkám.