Reklama

Syndrom zavrženého rodiče

marie (Út, 10. 2. 2009 - 14:02)

Dobrý den!Býv.manžel mi nevrátil syna,je sice v mé péči,ale protože jsou schůzky na dohodě rodičů,tak mi nebere telefony.Syna zmanipuloval proti mě a ted nechce zpátky.Je strašné co mi ted dokáže říct a otec se tomu směje a dál ho proti mě štve.Lítím po úřadech a všude mi říkají,že to chce trpělivost a at jsem silná.SVÉHO SYNA MILUJI A NEDOKÁŽI BEZ NĚHO BÝT!Vždy jsem se o něj vzorně starala,byla pro něho oporou zatím co manžel nebyl vůbec doma,pil,hrál automaty a rodina ho vůbec nezajímala.MÁM STRACH Z TOHO CO BUDE DÁL,JE TO STRAŠNÁ BEZMOC,ALE MÁM BÝT SILNÁ!

marie (Út, 10. 2. 2009 - 14:02)

chci zpátky svého syna!

... (Ne, 25. 3. 2012 - 23:03)

Tak jsem si o této problematice něco přečetl a mohu říct, že je to děs.
a asi je těžké hledat pravdu, tu vidí každý hlavně u sebe.
Na jedné straně dejme tomu agresicní a zlý otec (viz výše), ale zase mrchy ženské, kterým se hodně nadržuje.

Tom (Ne, 25. 3. 2012 - 13:03)

Děkuju mamce, že za mne...Jsi smutný případ SZR

Moje mamka (Út, 28. 6. 2011 - 01:06)

Děkuju mamce, že za mne bojovala. Riskovala kriminál, sociální pracovnice jí vyhrožovaly, otec nadával, ale mamča neustoupila. Kdykoliv jsem těm krávám z OSPODU řekla, že se otce bojím, že je to magor, že jsem na vlastní oči viděla, jak mámu škrtí, hned jsem byla oběť nějakého syndromu. Jednou praštil mámu do břicha a začal vykřikovat "všechno jsi zkazila". Facky byly u něj běžné. Nenáviděla jsem fotra, když viděl případ Terezy Smutné, začal mi vyhrožovat psychárnou. Bála jsem se, kdy pro mne přijdou s kazajkou a zavřou mě do Bohnic. Nabízela jsem mu, že ať neplatí alimenty, jan když nás nechá na pokoji. Nechtěl.

A teď jsem volnááááááááá. Osmnáctiny pro mne byly nejšťastnějším dnem v životě. Teď si rozhoduju sama. Už žádné všemocné socky, žádný syndrom, vyhrožování blázincem...

Vím, že kdyby mi někdo nařídil střídavou výchovu, tak bych se zabila. Nebo bych v noci zabila jeho.

drleos (Po, 25. 4. 2011 - 11:04)

Ahoj, určitě co nejrychleji...Vase konstatovani, ze "sociálka stojí na 99% na straně matky", svedci o zlocinnosti socialni pece v CR, protoze chyby rodicu byvaji na obou stranach tak 50-50.

Tátové (Po, 28. 3. 2011 - 16:03)

Chystáme Galerii SZR

SZR je zkratka pro syndrom zavrženého rodiče. Vyznačuje se tím, že dítě je proti jednomu rodiči popouzeno do takové míry, že samo aktivně začne vyvíjet takovou vlastní dynamiku postojů vůči druhému rodiči, že ho nakonec zcela odmítne a zavrhne.

Typické pro SZR je, že po určité době manipulace si dítě samo udržuje toto narušené vnímání a popouzející rodič již tyto postoje nemusí nijak "posilovat". SZR je jedna z forem psychického týrání dítěte. Těžké formy SZR vyžadují oddělení dítěte od programujícího rodiče a jeho zařazení do programu reintegrace v rámci lůžkového zařízení. ( viz http://www.stridavka.cz/syndrom-jako-psychicke-tyrani-ditete.html )

Bohužel v mnoha případech státní orgány odmítají SZR řešit a naopak stále podporují programujícího rodiče, který je za vznik SZR odpovědný.

Portál Tátové ( http://www.tatove.info ) proto chystá Galerii SZR, jejímž cílem je právě na takové případy upozornit.

Jste-li rodičem dítěte, které trpí SZR, a státní orgány věc nijak neřeší, napište nám o tom. Napište, jak se SZR projevuje, jakým způsobem jej druhý rodič vyvolává, co jste v dané věci podnikli a jak se k problému staví státní orgány (nascanované dokumenty jsou vítané). Přiložte též krátké video dokumentující přítomnost SZR u vašeho dítěte. Připojte prosím souhlas vás jako rodiče dítěte s jeho zveřejněním.

Vaše e-maily očekáváme na adrese [email protected] - možná, že se ledy pohnou...

jarka.00"seznam (Pá, 19. 12. 2008 - 23:12)

dobrý večer. mě bylo na péči o rodinu zděleno že žádný syndrom zavrženého rodičovství není.jeto prý jen výplod fantazie. Taky se soudím o dceru.Bývalí manžel mě i děti hodně bil a ponižoval..ted si hraje na hrdinu a dělá ze sebe slušného.Já chodím po soudech a lékařích a snažím se aby nejmladší dcera s otcem byla co nejméně a nemusela už zažit nic stoho co bylo.Jenže je voják s povolání a bohužel tam se chová dobře.

etina3"centrum. (Pá, 16. 5. 2008 - 13:05)

Dobrý den,zkušenost o syndromu zavrženého rodiče je to,pokud otec syna má jako rukojného a vymele mu jeho duši i mozek a ani psycholožka nestačí aby se syn dostel dohromady.Manžel se synem nedochází na vyšetření,pouze jsem tam vždy já sama.

Petina (Út, 22. 4. 2008 - 14:04)

Dobry den, jsem studentkou tretiho rocniku Caritas-Vyssi odborne skoly socialni. Pro pristi rok jsem si pro bakalarskou praci vybrala tema: Syndrom zavrzeneho rodice. Budu rada, za veskere, rady, pripominky, kazuistiky, doporucenou literaturu apod. Od lidi, kteri vi o cem mluvi a radi by se podelili o sve nazory a zkusenosti. Dekuji. Muj mail: P-etina3"centrum.cz

Návštěvník (Pá, 4. 4. 2008 - 16:04)

Dobrý den, syndromu odcizeného rodiče se od počátku tohoto měsíce věnuje v rámci svého projektu také organizace Český helsinský výbor, více na http://www.helcom.cz/show.php?rstema=212

zkušenost (So, 16. 2. 2008 - 22:02)

u nás je to vyřešený, naše ratolest se s matkou vídá, když je matka zrovna nenafetovaná, na veřejném místě. Jsme v jiný situaci. Ber to tak, že opravdu vůbec nic nezměníš, koukám na to z jiného úhlu, naše ratolest je přibližně stejně stará jako tvůj starší syn. Stáhni se, dej se dokupy, a užívej si ty dny, kdy máš syna u sebe. Nestresuj ho ještě víc. Ať u Tebe zažívá pohodu a klid, a těší se k Tobě. Ostatní ukáže čas. Děti v tomhle věku už jsou takoví malí dospělí, jemu se to v hlavě srovná. Hlavně aby ty jsi byla v klidu, v pohodě, aby z tebe tu pohodu cítil. Tu lásku. mysli na sebe. S nevyhnutelným se smiř. Ono ti stejně nic jiného nezbyde. A tvůj syn rozhodně nezapomene, že jsi jeho matka. Dej mu jen čas.

Návštěvník (So, 16. 2. 2008 - 13:02)

já si vážim a děkuji ti že jsi vše pochopila ano syn je nástroj nebo spíš rukojný manžela a tím se mi mstí jak jek jen to jde.Dle zprávy zprávy z psychologie.Chlapec se váže na zázemí u otce přejímá jeho postoje a způsoby uvažování,nedovolí se spolehnout na vlastní cítění.Je senzitivnístýská se mu po matce,potřebuje se přitulut je lítostiý ale stím tyto pocity dusledně vytěsnuje a tím odmítá matku a staví se do role odpurce.Je toho napsáno daleko více.Dokážeš si představit ta malá slečna nebo chlapec se musel vrátit po léčbě k matce.Budete se s přítelem ptát co z něho bude jak ho připravý na život,co ještě bude muset zažít než vyroste a co pak.A to samé si říkám já co z toho kluka bude ano vychová ho a bude.Mam ho ráda,strašně ráda a záleží mi na jeho budoucnosti.Máš pravdu chytřejší ustopí,to už jsem udělala jednou.Byla napsána smlouva,manžel si nechá barák co mam po otci a syna.Tohle jsem podepsala jen proto aby mě manžel nechal promluvit se synem,se kterým odjel neznámo kam ale pak když syna přivezl a on na mě plival atd.,tak jsem chtěla syna do své péče.Nemysli si že nechci aby byl neštastnej.Chci aby moje děti se smáli.Jsem ráda že jsi mi odepsala a pochopila jak to je.Možná to bude znít hloupě ale taky souhlasim aby vaše malá ratolest navštěvovala matku.Když buh a že vám to přeju aby to tak bylo.Je možné že po čase ta vaše ratolest si na ni udělá svůj názor a ty budeš ta druhá maminka která je ta hodná a mila.Ty budeš ta která ji vychová do života a on,nebo ona ti to jednou vrátí svojí láskou.Jsi hodná a milá

zkušenost (So, 16. 2. 2008 - 11:02)

něco mě napadlo. Vypadá to na boj mezi vámi, tvým manželem a tebou. Když manžel bude vědět, že ti tím ubližuje, tak bude dál syna štvát proti tobě. Syn je pro něj jenom "nástroj". Co to zkusit opačně? Vždyť ty syna miluješ, a někdy je pro milovaný dítě lepší, když "moudřejší ustoupí". Nebudeš horší - míň milující matka - když vyslovíš, že právě proto, že syna miluješ, ustupuješ z těch věčných tahanic a bojů u psychologa. Že si s ním vychutnáš čas, který soud určil, ale že si přeješ, ať je syn šťastný a má klid. Uvolní se v tobě to napětí, u syna to napětí, a myslím, že reakce otce dítěte bude překvapivá.

Návštěvník (So, 16. 2. 2008 - 11:02)

ahoj jsem normální ženská ale syn má syndrom zavrženého odcizeného rodiče,tím že ho ho otec zasvěcoval do věcí které dítě nesmí vědět,majetek,rozvod atd.Je těžké to vysvětlovat a popisovat.Nepiji nefetuji o děti jsem se starala.Se staršim synem se navštěvuji každý sudý týden v měsíci a to pátek sobota neděle jak určil soud a prázdniny,žádnej soud ti nesvěří dítě pokud má syndrom zyvrženého odcizeného rodiče i když si se o něj jedenáct let starala.Syn má geny po otcovi a jenom svému otcovi věří.Při poslední shcuzce s psycholožkou která ho hodinu přemlouvala aby syna nechal odejít ke mě,že mě stále syn potřebuje ale bohužel,pokud mu manžel neřekne chci aby si šel k mámě tak syn nepujde,nepochopí člověk kterej nezažije.

zkušenost (Pá, 15. 2. 2008 - 23:02)

moje dítě nezůstalo s otcem, žádné jsem zatím neporodila a starám se o dítě cizí ženy, který bylo odejmutý soudně, protože se o něj nedokázala postarat. A protože vím, jaká ta matka je, a přesto se sociálka pořád snažila to dítě jí vecpat zpátky, i když posudky od psychologů byly, že matka není schopná ani zajistit fyzickou bezpečnost dítěte, protože droguje, chlastá, a dokáže být úplně mimo realitu, v halucinacích na dítě útočila, hrůzy... Jestli syn byl soudně svěřený otci - a Ty máš nebo nemáš styk s dítětem? Na nás tlačí sociálka, že dítě musí matku navštěvovat (i v blázinci), bez ohledu na to, jak ta matka se chová. Soud byl rozumnější, naštěstí.
Tak asi našli něco hodně závažného na Tvé straně, že rozsudek zněl tak, jak zněl. Otázka je taky, co dělal tvůj právník, jak byl šokovný a na co se připravil. Narcismus ale dle mého laického názoru není porucha, která by bránila péči o dítě.
Na druhou stranu zas tak "špatná" matka nebudeš, když ti mladšího synka nechali. Tak tomu nerozumím.

Návštěvník (Pá, 15. 2. 2008 - 15:02)

uplně jsem se tě zapoměla zeptat proč se tak stalo a tvé dítě zustalo s otcem,pokud nechceš nereaguj na to.Jsem ráda ač je to hrozné že v tomhle případě co se týče dětí nejsem sama,možná to chápeš proč jsem to tak napsala

Návštěvník (Pá, 15. 2. 2008 - 14:02)

Ahoj neznámá,já ti děkuji za odpověd,soud už byl na čtyry stání a starší syn byl svěřen do péče otce--soud nedá dítě matce kterou nemá rád.Tet jsem se odvolal stím že manžel má narcistickou poruchu osobnosti--je to jánství a nikdy se o děti nestaral.Chodíme se synem k psycholožce i s manželem,ohledně staršího syna,to je ten co je s otcem.Když ti řeknu že otec ctěl mi vyměnit syna za majetek a řekl to i před soudem,nic se nedělo.Já jsem přesvěčena že pokud bude syn vyrustat s manželem tak bude to samé jako on a možná ještě horší.Já jsem zkusila jak pes v manželství,manžela i děti jsem živila a když jsem měla námitku tak mi byl zlomenej nos nebolebková kost.Kdybych věděla že manžel je niormální tak to obrečim ale budu si říkat o syna je postaráno

zkušenost (St, 13. 2. 2008 - 22:02)

Ahoj, určitě co nejrychleji o situaci informuj Odbor péče o dítě - sociálku - na místním úřadě! Otec nesmí bránit styku druhého rodiče s dítětem, a oni už mají páky, jak to zařídit. Také se okamžitě obrať na manželskou poradnu, kde mají kontakty na i bezplatné právníky, a najdi si advokáta. Tohle už doma nevyřešíte. Bojuj, ze zkušenosti ti mohu říct, že sociálka stojí na 99% na straně matky. V našem případě se zaslouženě povedlo, aby dítě dostal do péče otec, tak si ani nedovedeš představit, co musí být matka za zrůdu, aby jí bylo dítě odejmuto. A tak víme, jak tyhle instituce fungují. V nějakém zákoně je, že po dosažení 12 let se dítě může samo rozhodnout, kde bude. Ale úřady na názor dítěte ohled neberou, protože když je matka normální, tak "nestandardní" vyjádření dítěte, např. že chce být u táty, se bere jako zmanipulované. Ty jsi úplně normální máma, jdi a bojuj!!!

Návštěvník (Čt, 7. 2. 2008 - 00:02)

dobrý den nebo ahoj lidi.Ctěla bych se zeptat někoho z vás jestli se setkaly se syndromem zavrženého odcizeného rodiče a jak to dál řešily.Mam dva syny 12 a 5 let opustila jsem manžela před pul rokem,manžel je narcistický člověk a doma panovalo domácí násilí,dokonce jsem měla jednou zlomenej nos a lebeční kost ale nikdy jsem to neoznámila ani nešířila dál.Manžel dodnes bydlí se staršim synem v domě který jsem zdědila po otci když mi bylo 18 let a stěhovat se nechce.Jakmile jsem mu oznámila že se chci rozvést odvezl syna neznámo kam a udělal si z něho rukojného.Syn má syndrom zavrženého rodiče,přesto že vychova obou synu byla jen na mě a manžel se o ně nezajímal.Mohu sama za sebe říct že jsem byla dobrou matkou pro oba syny.Mladší syn pětiletý je u mě a každý čtrnáct dní jezdí za otcem a synem na sobotu a neděli.Poradte někdo jak dostanu staršího syna do své péče děkuji

Reklama

Přidat komentář