Jak se odpíchnout od totálního dna

Hele, běž někam jinam, jo? Jdu spát.

Zadny BAP, co to je?Chtela sis psat tak pis sem a ne nekam jinam. Kdybych spal, tak bych si ted s tebou nepsal, ne?Tohle neni real time chtat, tak to casto kontroluj at nemame pulhodinovy proluky.Ses nadrzena? Ja jo.

Jsi na totálním dně?

No vidíš, já se teď rozepisu jinde, na téma BAP:-)Ty taky nemůžeš spát?

Nalad siwww.hurricanefm.nldobry tancovacky a vubec to hejbe telem, pozitivko...

Tak jo, povidej...

MRM, jsi ještě tady? Strašně moc potřebuju komunikovat, vzhůru od půl druhé, nemůžu spát...

Řekla bych, že to jméno není až tak důležité:-) Každopádně myslím, že zakopaný pes je v těch AD, prostě nesedí, to co bere, teda, ted jsem zapomněla, jestli už je nevysadila. Pokud má depresi, žádné rady jí nepomohou. Vím, o čem mluvím.

Anglicky LOSER = budizknicemu, ten kteremu se nic nedari, ztracena existence.Ona si z toho jen udelala v zenskem rode loserku, ovsem s chybou a pise looserka.

asi vám budu k smíchu,ale co to slovo vůbec znamená,já myslela že je to nějaká zkratka jména

Hanzi looserka jiste mela na mysli loser(ka), to jsi snad pochopil a o zadny "uvolnenosti" to neni. Jen by se nemela snazit o anglictinu kdyz to neumi.

looserko,psala jsi,žes chtěla studovat,být psycholožkou,ale na to abys pomáhala lidem jako psycholog nepotřebuješ školy,najdi si nějaký psychoterapeutický stacionář,je jich dost,absolvuj tam kůru,postav se na nohy,poznej jejich práci a zapoj se,vím,že je možnost pracovat jako terapeut i pro např vyléčené alkoholiky a pod,možnosti jsou,hledej,nesmutni,jestli ti nezabírají antidepresiva,změň je ,každý jsme jiný a potřebujeme něco jiného,jak ti někdo psal výše,máš obrovskou devizu v tom, že jsi svobodná,můžeš ABSOLUTNÉ V?ECHNO co budeš chtít.ty se svou situací trápíš,já ti skoro závidí,mít tak svůj byt...já se teď hrabu ze závislossti na alkoholu,rozešla jsem se s přítelem,beru taky AD,je podzim,blbý období na deprese,ale já se dívám dychtivě před sebe,co mi život nového přinese,a vím,že můžu všechno co chci,když už nejsem otrokem nikoho a ničeho,tak zvedni hlavu a rozhlídni se,svět na tebe čeká

Looserko, omlouvám se za překlepy, psal jsem to ve spěchu a nekontroloval. Ale myslím že nejsi ztracený případ a vše se zase zlepší, věřím ti, že to zvládneš. Držím ti pěsti.

Looserko, myslím že přeci jen máš pro sebe jednu obrovskou devizu - jsi svobodná, a tím nemyslím že nejsi vdaná. Jsi volná, nevláčíš sebou žádný neřešitelný problém napořád. Máš čas, možnost, prostředky na sobě pracovat. Zřejmě je to to jediné pozitivní na Tvém životě, ale je to velké plus, od kterého se odpíchnout dá.

Taky jsem prožila období, kdy jsem byla úplně v pr...i, právě jsem tehdy dokončila školu, neměla práci, rodiče, příjem, přítele, byla těžký alkoholik a jednou nohou na ulici... Pak mě ještě sňatkový podvodník připravil o úspory po mamince a do toho pár dalších šoků... Je to na dlouhé vyprávění, ale vyhrabávala jsem se z toho postupně, hlavně díky novému příteli a jeho svaté trpělivosti. Nechci na to období ani vzpomínat.... :-(

Looserko, tak za prvé jsi mi neodpověděla, proč si říkáš looserka, když ty jsi asi spíš loserka. každí slovo znamená něco jiného a to druhé je spíš asi to k tobě. Ale já si nemyslím, že by jsi si sáhla na dno, je to jen tvá předsatava z nějakých tvých neúspěchů, což ale není stejné. Nevím zdaa jsi si přečetla to co jsem ti psal. Přečti si to vícekrát a přemýšlej, po každém čtení to uvidíš jinak a možná ti to dojde. Aby byly úspěchy, tak nejdřív musíš dát sama sebe do kupy a to nejsi. Ale je to ve tvé moci. Za druhé, přestaň jen myslet na to co bylo, jen se ohlížet je na nic mluvitz, přemýšet o minulosti k ničemu nevede a ani nepomůže, jen tě bude strhávat dolů. Musíš myslet na budoucnost a z každé maličkosti si vzít to dobré. Dokud si neurovnáš vztahy s rodinou, nehneš se z fleku, věř mi, že tam je zakopaný pes. Já ti to můžu doložit tím, že jsem měl velmi špatné vztahy s otcem, který chlastal a já prožíval dětství s alkoholikem a nebylo to zrovna nic příjemného. Až loni, když onemocněl, tak jsem se s ním po 51letech sblížil. nebudeš mi věřit, ale mě se tak ulevilo a hned je vše úplně jiné. Matku už nemám, jen dva sourozence. Jo někdy to skřípalo i mezi námi, ale vždy se snažím to nějak urovnat. Veškerá moc na nápravu tvého života máš ve svých rukou jen ty a záleží kdy na to přijdeš a pochopíš to, že musíš změnit svůj život, změnit své návyky, své priority, prostě dělat to jinak, než do teď. Zkus někdy pochopit také sama sebe, pokusit se zeptat lidí, lidí kterým důvěřuješ, jak tě vidí oni a co podle nich dělaá špatně a jinak. Ber každou kritiku na tebe kladně, to je jediné co ti může pomoci změnit náhled lidí na tebe, Myslím si, že ty jsi v podstatě dobrá a jen někde uvnitř je tvé druhé já a to tě nevede dobým směrem, s tím se zkus domluvit. Zkusila jsi skupinovou terapii i přesto že nenecháš lidi k sobě přiblížit. Je to dost dobré, tam by ti lidé nastavili zrcadlo. Já bych, pokud to víš, že nenecháš lidi přiblížit, začal pracovat právě na tom, je to nedůvěra. Nauč se být otevřená, jen tak ti může někdo pomoci. Dokud to nepochopíš, zase se nepohneš z místa. ty víš o svých slabinách, ale asi s tím nepracuješ tak jak by bylo potřeba.Píšeš že působíš vyrovnaně, možná že to je jen tvůj pocit, možná je to spíš jen maska, ale pod ní neumíš dát najevo city. Jsi asi moc zablokovaná, díky neúspěchům. Nedávej si tak těžké úkoly. Zatím se měj musím pryč.

Pro všechny, co mi radí AD a psychologa - tohle je samozřejmě první krok ke všemu, který už mám dávno za sebou. AD beru, s přestávkami, už několik let, a beru je i teď. K psychologovi chodím, to už jsem psala. AD nevyřeší problémy, ale pomáhá k tomu, že jsem schopná se ráno zvednout, jít do práce, napsat třeba sem na doktorku a hlavně to, že chci svou situaci změnit. Bez AD jsem nebyla schopná vstát ani z postele a byla na sebevraždu. Že jsem na totálním dně říkám proto, protože opravdu jsem. Moje problémy, když je vezmete jednotlivě, nejsou opravdu nic extra a jsou tisíckrát horší věci - když někomu umře dítě, když skončí na vozíku..jenomže to totální dno cítím proto, že na mě spadlo všechno a ne jedna věc. Protože když třeba někomu zemře blízký člověk, tak je to strašná tragédie, ale ten postižený se může opřít o manžela, děti, rodiče, kamarády, práci..prostě něco! A já nemám vůbec nic, tak to pochopte, proč tomu říkám totální dno! Stokrát nic umořilo vola, i tak by se daly charakterizovat moje problémy. Vím, že za všechno, snad kromě rodičovských vztahů, si můžu sama a o to je to pro mě horší! Žít v sladké nevědomosti a vinit z neúspěchů okolní svět, je strašně osvobozující. Michale, dost jsi na to kápnul, tou poslední větou. Myslím, že na druhé působím opravdu sebevědomě, vyrovnaně a bez problémů. To je třeba ta největší chyba, protože ad1 nenechám k sobě nikoho přiblížit, ad2 nikdo mi tak nemůže pomoct ad3 nepřitahuju lidi, kteří by pro mě byli ti praví. Díky moc za postřeh!

Jestli chceš, napiš mi.

...napoprvé, ale třeba budeš mít štěstí:-)ohno"seznam.cz

Looserko, dej na Hanze, má recht v tom, že kdybys byla na dně totálně, tak opravdu bys ani nebyla schopna tu napsat. AD ať si kdo chce co chce říká, pomáhají, pokud jsou dobře zvolené. Pravda, poněkud to trvá. Ale pomohou, člověk pak v sobě nemá jen ty špatné myšlenky, úvahy, vzpomínky a nejdříve jen přežívá, což je i tak úspěch, pak i naději, nakonec plány do budoucna. Pokud nebudeš v pohodě Ty, vůbec nemá smysl někoho hledat, nikdo Tě přece nemůže přesvědčovat o tom, že jsi lepší než si myslíš, možná to vydrží, ale ne dlouho a takový vztah nestojí za mnoho. Všechno dobré přijde. Pěkně jedno po druhém. Jediné, co momentálně pro sebe můžeš udělat dobrého, zajít pro pomoc k lékaři. Zrádné je, že se naordinování léků nemusí podařit