Kněz a žena ...

Tedy, tak to nějak uvízlo. Copak podzim "zakázaným" láskám nepřeje?

Danieli, ty mas pravdu a ja mam klid!

Karmuško,něco k tématu.Předně tzv.homosexualita z nouze je věc naprosto běžná a známá. Možná nejsem na tak vysoké úrovni v otázkách ušlechtilosti jak jsi nedávno usoudila ale díky tomu mám část mozkové kapacity volný pro informace které se tobě na hardisk nevejdou. Např.u věznů při výkonu trestu je přechodná homosexualita velmi častá a po propuštění žijí dál jako heterosexuálové. Pochopitelně že se lidé pro celibát rozhodují dobrovolně ale něco jiného je celibát dodržet. A s jednou věcí už vůbec nic neuděláš,pokud člověk bojuje s něčím co je mu naprosto přirozené,rozhodně nemůže být soustředěný na to co dělá víc než ostatní.

Aha, mezi těmi příspěvky se mi vynechalo slovo úmrtím

Té nejbližší rodiny-zvláště pak maminky. Myslím, že to je dost těžké období pro všechny muže. A ta žena chybí, protože jak známo muži se mezi sebou s takto emocionálními věcmi nesvěřují. No, nebudu to rozebírat. Tak zatím pa a přeji krásný večer

Tak to předem blahopřeji k narozeninám. Takové hezké číslo. Jinak nechci Vás strašit, ale co vím, tak ta pravá krize celibátu přichází až později. Tak průměrně kolem 55-víte nechci o tom mluvit nějak konkrétněji, ale osobně znám docela dost případů... Takovýto kněží zásadně z kněžské služby neodcházejí, ale... Právě zde záleží na té či oné ženě, kam to přátelství povede. Často to bývá spjato s

za pár dní 44. Knězem jsem něco málo přes 10 let, definitivní rozhodnutí jsem udělal v téměř 33 letech. Do semináře jsem vstoupil v 20 letech a Bůh mi dal příležitost si prodloužit čas zrání ke svěcení.

Josefe, kolik Vam je let?

Toť otázka na tělo. Citoval jsem autory, kteří pomáhají nějak zrale prožívat, reflektovat cestu celibátníka. Někteří kněží s humorem říkávají, když vidí některý druh manželských trápení Zlatý celibát. Jednou jsem to u svých přátel také řekl a dcera mi to vrátila dost rychle jak často to říkám. Mně to vyhovuje i když samota občas dolehne. Možná kdyby byla možnost dobrovolného celibátu bych se zamýšlel nad volbou. A každopádně si myslím, že by měla být možnost světit osvědčené ženaté muže, jak o tom také hezky píše apoštol Pavel Titovi.

Moc pěkně o celibátu mluvíš, vyhovuje ti to tak?

"Zdají se být - s významnými vyjimkami - méně soustředěni sami na sebe než většina lidí; mnoho celibátníků se vyznačuje opravdovým zájmem o druhé. Často je obklopuje určitá duchovní aura, která vysílá signály, že je bezpečné se k těmto lidem přiblížit a otevřít se jim. Veřejně se ví, že pro romantické vztahy jsou nedostupní, a skutečnost, že jsou jaksi "na druhém břehu" a za "čárou", činí v očích mnoha lidí celibátníky - alespoň některé - tím přítažlivějšími. Platonická přátelství mezi celibátníky a mezi celibátníky a lidmi nežijícími v celibátu, která jsou osvobozena od spodních proudů sexuálního a romantického napětí, jsou často zdrojem duchovního vhledu a čistého potěšení. A tam, kde sexuální přitažlivost je, má celibátní oddanost vztahům bez pohlavního aktu schopnost plodit transformující, duchovně obohacující přátelství, které formuje životy."

uf uf. zase mi to jméno troška uteklo.
" Na druhou stranu ti, kdo poznali zralé celibátníky, kteří si zachovali svou integritu, dojdou občas k závěru, že celibátníci možná opravdu "jsou nejlepší milenci". Kromě toho jsou zdraví, vitální lidé žijící v celibátu přítažliví: nemusejí být přitažliví přímo fyzicky, ale mají onu podmanivou přitažlivost, která pramení z kontemplativního středu duše - jediného místa, kde se člověk dostává do souladu sám se sebou.

Mystika celibátu, kapitolka v knize D.B.Cozzense, Osvobodit celibát.
"Celibát je trochu sexy. Co by tak mohlo některé muže nebo ženu přimět k tomu, aby se veřejně hlásil nebo hlásila k tomu, že nevstoupí do manželství, že nebude mít známost v obvyklém smyslu slova a že se vzdává explicitního sexuálního chování? Otázka sama je do určité míry dráždivá. Zvědavost, kterou celibát - alespoň u mnoha lidí - vzbuzuje, signalizuje víc než jen pouhý zájem. Celibát lidi fascinuje. Co ty muže a ženy pohání? Jsou to prostě ztracené existence - podivní, strach vzbuzující, zakřiknutí samotáři? Mnozí si to myslí."

jinak se omlouvám, za kouskované příspěvky, ale píšu z mobilu a do jednoho se mi vleze maximálně 399 znaků.

Entuziasmus, se kterým by se do odluky někteří naší církevní představitelé hnali i když zatím není přijata diplomatická smlouva s Vatikánem a není dořešen církevní majetek. Problém naší místní církve je, že zůstala i po roce 1989 církví bojující. Naši kněží se dosti často bojí. Bojí se říct lidem jasné ne, bojí se chovat přirozeně, bojí se ukazovat se ženami. Je to komplexní problém. Ale odrazuje

Církev pro svou službu potřebuje majetek. Možná v dnešní době více než kdy předtím, protože celý svět je více o penězích a byrokracii, ale zákonné normy jsou již natolik sofistikované, že bych tímto důvodem rozhodně celibát neobhajovala. Přijde mi velmi důležité diskutovat na církevní půdě i o majetku, zvláště ve spojitosti s diskuzi o odluce církve od státu. Přesněji mne děsí docela děsí ten

Jen nechápu to slovní spojení "podporovat rodiny". Prosím Vás, který zaměstnavatel podporuje rodiny svých zaměstnanců? Maximálně tak kolekci na Vánoce... Nemyslím si, že by rodina nějak ovlivnila pracovně-právní vztah kněží. V tom středověku nebyly dostatečně zákony, které by striktně oddělovali majetek farnosti od soukromého vlastnictví kněze.Pomineme-li prozatím veškeré duchovní hodnoty celibátu

kratičká zpráva o tom, že se hodně mluví. Souhlasím s řadou příspěvků vedoucích k otevření hovorů, i když samo o sobě změna asi není zázračným prostředkem nedostatku kněží. Doporučuji knížečku D.B.Cozzense Osvobodit celibát. Překrásný. Poctivý. Otevřený. Pokorný.

Neocenitelná zkušenost rodinného života
Otec McMahon si nicméně díky nově přestoupivším duchovním všiml změny, které si velmi cení.

Otázka spravedlivého přístupu a odpovědnosti
Ačkoliv se biskup McMahon nedomnívá, že by samotné povolení manželského života kněžím vyřešilo stávající problémy církve s nedostatkem mladých zájemců, je přesvědčen, že by takový krok znamenal mnoho dobrého.