znásilnění

Katie: Rekl bych, ze mas par moznosti jak "problem" resit.
Predne ale pochop, ze znasilneni neni chybou obeti. Pokud jsi rekla NE resp. nerekla ANO, nemá nikdo pravo si "brat" cokoliv.

A jak z toho ven? Bud najit nekoho, kdo nebude "tlacit na pilu" a pokusit se k nemu vybudovat duveru. Dnes najit "nekoho" je samo o sobe problem. A dalsimu pozadavku vyhovi zase jen par z partneru. Takze je to takova loterie. Sazis city, ale vyhra není jista.
Tezke take bude, poznat hranici kdy uz mu veris dost. Moc neuspesnych pokusu partner nevydrzi. Bude asi zezacatku zklamany. Protoze at se bude snazit sebevic, vztah klapat nebude (nejde jen o sex, ale bez duvery obecne vztah nefunguje) a pokud mu o problemu nereknes, bude spatne fungujici vztah povazovat i za svou chybu (z jeho pohledu neresitelnou). Pak je otazkou, jak dlouho bude o vztah bojovat.

Proto bych asi po prvnim otukani zvolil tezsi postup. Tedy s problemem se sverit. Partner pak bude vedet na cem je a proc se chovas prave tak a tak. Zaroven se hned dozvis, jestli stoji o vazny vztah nebo ne a jestli je tedy ochoten resit problemy (dnes on Tvoje, zitra třeba Ty jeho). Bez tolerance bych ja vztah nechtel...

Ještě je tu samozrejme uz mnohokrat zminovana odborna pomoc. Sice chapu choulostivost situace, ale pri první navsteve odbornika jiste zjistis, ze se nemas za co stydet. Také je téměř jiste, ze problem s odbornikem vyresis bez pokusu, sramu na srdci a relativne rychle.

Takze pokud chces, zacni s problemem něco delat! Schovavani nic neresi.

Stalo se mi to před třemi lety. Znásilnil mě můj vlastní kluk, pičemž si někdy říkám že to mohla být moje vina. To já to spackala,, měla jsem být důraznější nebo nevím. Od té doby nejsem schopna navázat vztah, pokaždé, když se s někým sblížím, tak se ho začnu bát a rychle to ukončím. Ale já už nechci, už chci být šťastná, chci mít vztah a milovat abýt milována. Nemůžu zapomenout. Pořád se mi to vrací.Ale přijde mi, že v okamžiku, když si myslím že mě někdo má rád, tak si ze mě jen utahuje, bojím se,prosím poraďte mi, vážně nevím jak dál

Opiť sa do nemoty na punkovom koncerte a ešte zaspať na schodoch alebo niekde v boxe navyše sama je dosť ve?ké riziko.

právě jsem si přečetla celou diskuzi o znásilnění, ale tento článek IF už tam byl před několika lety. nemůžeš se s tím stále vyrovnat?můj názor je, že to bylo znásilnění, pokud ty to tak cítíš. zkus vyhledat pomoc odborníka.já chodila k psycholožce sice s úplně jiným problémem, ale moc mi to pomohlo...není nic horšího, než mít nějakou myšlenku pořád v hlavě. doporučila bych ti rovnou hypnoterapeuta, kterých je v ČR celá řada zkus si najít seznam hypnoterapeutů v google, v každém větším městě většinou bývá. ten by ti pomohl tuto věc připomenout a zároveň se s ní vyrovnat. kdyby sis chtěla třeba jen popovídat, tak napiš na kikulita"seznam.cz. držím ti pěsti, měj se hezky...

minulý týden se mi něco stalo, zajímalo by mě, jestli by to bylo bráno jako znásilnění...byli jsme na punkovým koncertě a já to přehnala s pitím a usnula.Zdálo se mi, že mě tam někdo bere zezadu a ptá se jestli beru prášky, já nějak prostě odpověděla, ríkala jsem si, že je to přece jenom sen,ale když jsem se probudila a měla rozepnutý pásek, pár kluků si mě dost prohlíželo a fotili si mě... je pravda, že jsem byla tak na mol, že nevim, jestli to byl sen nebo ne, ale chtěla bych vědět, jestli by to bylo znásilnění?podle definice znásilnění jo, protože je to využití bezmocnosti osoby se bránit pohlavnímu styku,ALE STEJNĚ SE RADŠI PTÁM...PROSÍM NAPIŠTE MI SVŮJ NÁZOR

Naty: v Praze jednoznacne Centrum Elektra na Jiznim meste

http://www.centrumelektra.cz/

. Pokud budes mit ze zacatku neduveru, zkus ji prekonat a uvidis, ze pomohou.
Pomoc ale musis chtit hledat ty. Bez tveho pricineni se samo nic nezlepsi. Odepsane je jen to, co jsi sama odepsala resp. vzdala. Bojuj a vyhrajes sama sebe!

Jak jí: No opravdu nechapu, ze by si to mohl nekdo vymyslet. Neni jediny duvod, proc by se nekdo sveroval na tomto foru anonymne s takovouto lzi. Nic by tim neziskal. Nemam proto duvod neverit. Opravdu bych rad pomohl. Vidim totiz doma, jak tezke to pro napadenou muze byt. Jenomze s tou pomoci to neni tak jednoduche. Neexistuje nic konkretniho, co by problem vyresilo hned. Vzdy je to vice kroku a casto to trva i dlouho nez se vubec stav zacne zlepsovat. Nejdulezitejsi je pocit podpory z okoli, mit komu se sverit, trochu pochopeni a tolerance ale hlavne cas. Podminkou je samozrejme take ochota sve trapeni resit.

Naopak tu vidim prispevek Vas a tezko rict, proc je tak arogantne ladeny. Snad mate take problem ale ten tu nikdo resit nechce. Pokud je pro Vas arogance, bezohlednost, napadani a utiskovani druhych prijatelne, nemate navic v bezne spolecnosti co delat. Z rad takovych totiz vychazi nasilnici kteri ublizuji. Pro nasilnika je to par minut, pro obet cely zivot vice ci mene naruseny. Ale asi stejne nechapete.

to by byla vazne skoda Naty. Mozna bys mela zkusit najit nejakeho dobreho psychoterapeuta a rozhodnout se to resit... OK, mozna budes muset za sezeni neco platit.. ale pokud je to jen trochu mozne, jsem presvedcena, ze se to vyplati. Dobry psycholog umi pomoct... nevzdavej to.

a kdo pomuze? nikdo... v detstvi sem byla zneuzivana. sem z phy, poznala sem uz par psychologu a ti co byli na pojistovnu, neumi pomoct... taky se s tim neumim vyporadat, mam to porad v hlave. asi se ufetuju... duse uz je stejne davno mrtva

Jak ji: a jak to muzes vedet?

chceš pomáhat? Nechápeš, že si to vymyslela?

Ztracená K: I pres tato zklamani se pokus udelat dalsi krok. Ochota trapeni resit je prvni krok. Druhy krok je vyhledat pomoc. Nejlepe odbornou. A potom spolupracovat a vytrvat. Odkazy jsem sem uz daval před casem.
Zapomenout se asi uplne neda (to bych lhal) ale ziskat sebeduveru, naucit se hledat v lidech dobre a vyrovnat se s minulosti snad jde a naproste vetsine se to povedlo. Podle jedne pracovnice je "reseni lehkeho pripadu" na cca dva roky a vice. Takze zadne jednorazove instantni a vsezahlazujici reseni neni. Kazdopadne pomoc musis chtit, nikdo Ti nepomuze bez tveho pricineni a bez toho, ze sama budes chtit.

To s tou policii je velice neprijemne. Cast radovych policistu opravdu nema ani tuseni, jak jednat s lidmi ale snad se to bude casem lepsit. Nyní uz existuji u policie i specialiste na tuto problematiku.
Rozhodne je dobre jit na policii a udelat tak vsechno pro to, aby byl vinik potrestan a nemohl dale ublizovat. Chapu, ze tento krok neni vubec jednoduchy a uz vubec neni jednoduche vypravet cizim to, na co sama velice nerada sam vzpominas. U vyslechu je potreba popisovat udalost jednoznacne a pravdive. Jakekoliv nesrovnalosti a byt neumyslne protireceni si muze vest ke snizeni duveryhodnosti vypovedi. Policiste potom mají povinnost uvest do protokolu, ze byla udalost popsana nejednoznacne ci ze se ve vypovedi vyskytuji nesrovnalosti. Se zapisem vypovedi nemusis souhlasit a muzes si vyzadat jeji upravu.
Narazila jsi u kriminalky zrejme na "blbecky" alespon co se jednani tyka. Nikterak je nechci omlouvat ale při jejich praci je tezke udrzet si patricny nadhled. Souhlasim ze by pak takovouto praci nemeli delat. Oni resi vsemozne desive pripady a znasilneni je pro ne jakasi "rutina" (bohuzel). Clovek v takove praci otupi. Ty se svým trapeni zijes a nemuzes jej "nechat v praci". Oni vysetruji podobne pripady denne a osobne se jich netykaji. Po praci nemusi na nic z toho myslet a jdou domu s cistou hlavou.
Ale to sem uz asi nepatri.

Napadeni je samozrejme nejlepsi hlasit ihned, aby se podarilo pachatele rychle dopadnout a usvedcit.Pokud uz od cinu uplynula delsi doba (tydny), je mozna lepsi navstivit nejdrive odbornou pomoc ci psychologa a nejrdive si udalosti utridit s nim v klidu a bez spechu. Na policii jit az potom jiz castecne "pripravena". Nejhorsi je totiž sverit se o naprosto všech detailech napoprve a jeste k tomu vse srozumitelne popsat (nutne pro vysetrovani a hlavne pro usvedceni). Lide se často stydi bavit se otevrene i o beznych intimnostech natoz o tomto a v cizim prostredi.

Drzim palecky a rad bych nejak pomohl

Dobrý den. Dlouho jsem v sobě držela své strašné tajemství, kdy jsem byla na výletě znásilněna svým bývalým přítelem. Stalo se to v autě, kdy na začátku pouze naléhal slovně, ale když jsem dala už jasně najevo, že nepřichází nic takového v úvahu, udeřil mě, což mě omráčilo a pak pokračoval jak pěstmi, tak i vniknutím do mě. Nechci to tu popisovat, ale myslím si, že by mě i zabil, kdybych tenkrát neutekla skoro nahá do lesa. Uklidnil se a odvezl mě jen v bundě, kde mě za jízdy vyhodil z auta. Celé si to nahrával. Později jsem to řekla svému přítelovi, ten to nahlásil policii a přijela pro mě kriminální policie. Přijeli dva starší, obtloustlí muži, kteří se mi skoro vysmáli do obličeje, s tím, že si vymýšlím a do zprávy napsali, že jsem vypovídala lživě a to bylo další ponížení. Bojím se o tom mluvit. Všichni mě zklamali. Doteď se budím a cítím tu bolest. Nenávidím svoje tělo. Měli by ho zavřít na doživotí. Sice dýchám, ale pro všechny jiný účely života jsem mrtvá.

To bylo asi tím, že ono to s tím znásilněním asi také nebylo tak husté

Zrzka: obrat se prosim na nekterou z uvedenych organizaci. V Praze nejlepe Centrum Elektra na Jiznim meste. To je totiz nejjednodussi cesta z Tveho trapeni. Jsou tam velice chapave pracovnice, ktere se specializuji prave na pomoc zenam v obdobnych nesnazich a naproste vetsine pomohly tuto situaci trvale vyresit. I na mensim meste najdes jiste psychologa. V CR je malo lidi ochotnych pripustit, ze i duse muze byt nemocna a ze je potreba ji lecit. Podobne jako se zlomenou rukou pomaha chirurg (ortoped, traumatolog), s pochromanou dusi psycholog. Neni na tom nic spatneho ani zvlastniho.

A nasilnika nema cenu obhajovat, natoz se za jeho chovani trestat. Pokud muzes, snaz se mu vyhnout jak jen to jde. A konecne, na sebeposkozovani prosim zapomen, problem je resitelny ale pokud si poskodis zdravi, bude to jenom horsi. Takze neboj, bude lip, ale asi bude chvilku trvat, nez se da vse do poradku. Takze trpelivost. A neuzavirej to v sobe, odbornik (psycholog) Ti pomuze najit reseni jak jen to bude mozne. Musis mu dat jenom sanci.
Drzim palecky a klid sem napis, pokud mas chut.

To co je tu uvedeno v prispevku o stastnem manzelstvi je blbost. Nedokazu si predstavit zit s clovekem, ktery ublizuje a navic takto bezohledne, sobecky. Da se s minulosti vyrovnat, prekonat co se stalo ale zapomenout a odpustit nesilnikovi se neda. Tohle ne. Adekvatni dusledek je pro nasilnika vezeni.

Mé známé také a pak si ho vzala a mají 3 děti.

taky se mi to stalo. potom co mi to udelal podruhe, jsem se chtela zabit. bohuzel mi to nevyslo.

Nulka: Nevim moc co poradit ale urcite najdes pomoc odborniku na nekterem z odkazu nize

http://www.persefona.cz/odkazy.php
http://www.persefona.cz/
http://www.bkb.cz/
http://www.centrumelektra.cz/
a jiste i jine mozna i bliz. Klidne jim zavolej. Je to anonymni a snadno tak zjistis ze mohou a chteji pomoci.

Pokud vsak takovouto pomoc nemuzes nebo nechces vyuzit (chapu, je to tezke), sver se nekomu blizkemu a duveryhodnemu. Urcite vse pochopi, tim ze si popovidas se ti alespon trochu ulevi a urcite zjistis, ze vsichni blizci jsou na tve strane.

Porinejhorsim klidne pis sem. Urcite i tady je naprosta vetsina citatelu ochotna ti pomoci a stoji pri tobe.

Neni to tvoje chyba a nemas se za co stydet. Napadena jsi ty, stydet (minimalne) by se mel utocnik.

Přesně to samé?napiš víc, máš email? já se docela o psychlogii sám zajímám.

Taky se mi to stalo, nevím, jak dál, nevím, co bude dál, vím jen, že už neumím a asi ani nechci existovat :(((
U psycholožky jsem byla, nic jsem však nebyla schopna říct, takže ona mi nemohla pomoci :(