Jak se zbavit pocitu, že jsem blbá..

jeden náš psycholog na podobnou otázku radil.Máte dvě možnosti.Bud se budete učit a vyrovnáte se těm ,které považujete za chytré nebo si uvědomte,že vy sice v určité oblasti zrovna nevynikáte, ale rozhodně disponujete jinou schopnosti ,kterou zase nevladne dobře ten druhý.

Ahoj co mám dělat učím se...a ta skola se jmenuje 'pomocna' , kdyz se ucis do *skoli* ...poradit - zajit za lekarem psychiatrem ! Tak samo zde blba Simona !

Ahoj co mám dělat učím se a na všechno se připravují do školi a když jsem v ní a písem test nebo jsem vyvolany k tabuli tak všechno zapojení a vudec nevím co mám dělat. Přemýšlel jsem hodne o tom že si vezmu život skrs toto jde píšu a nevím co mám dělat poradte někdo prosím

Mrkněte na naše politiky a... Třeba taková Zubatá hlava - předseda vlády, nebo Ovarová hlava co jezdí na gumovém člunu, když se na ně podíváš zjištíš že si moudrá krasavice Simono!

Ja osobne davam prednost krase a hlouposti pred skaredosti a chytrosti.

Mrkněte na naše politiky a... jo jo jo Simono jestli vypadáš líp než Slivko Ovar, tak to není s tou tvojí blbostí tak hrozné, mimochodem, ta tvá matka je blbější než si sama myslela.

Když počítám doma a říkám si to třeba nahlas, tak vím, kolik bych dotyčnému vrátila, pokud použije právě ony stravenky, jenže když na to dojde osobně v práci, znervózním a nedokážu uvažovat. Nevím už co s tím dělat. Nemůžu dělat takové chyby, už jen kvůli zákazníkům, kteří si toho většinou všimnou a já mám jen ostudu. Vám nepřijde trapné, když vidíte v restauraci, jak u Vašeho stolu číšník počítá s kalkulačkou? :/ Mi to přijde hodně trapné, ještě k tomu, když to vlastně není tak těžké spočítat a já vlastně vím, jak na to, ale nejde mi to před těmi lidmi :( . Napadlo mě třeba doučování matematiky. Jenže mě trápí pouze tato jedna problematika, nepotřebuji se doučit nic jiného. Nevím zda by mi doučování v tomto pomohlo, mám problém s nervozitou. Přijdu jen ke stolu a už jsem nervózní, protože se bojím, že na mě někdo vytáhne stravenky, je to hrozné :( . Nemáte prosím nějakou radu? :/

Pro Tami3: tak treba jsi diskalkulik,to se stava i u jinak chytrych lidi :) Take disgrafie,dislexie - to nemusi vzdy znamenat a ani neznamena,ze je clovek hloupy,jen ma proste problem konkretniho razu...Rada?Nepocitej z hlavy - pouzivej kalkulacku :)
Jinak cestinu mas krasnou a bezchybnou,takze tak zle jak si myslis',na tom urc'o nejsi.. ;)
Nemuze kazdy vynikat ve vsech oborech,ale muze se je ucit a zdokonalovat.I v pocitani se musi vytvorit praxe,nejde vsechno hned.Sam jsem prodaval 3 roky na stanku,a po tech letech jsem scital z hlavy,naprosto automaticky a bez kalkulky.Vse je tedy o praxi..
Preju,at' se ti dari.
:-J.

Mrkněte na naše politiky a uvidíte,že s blbostí na tom nejste vůbec zle.

Ahoj,chtěla bych se s Vámi podělit o můj problém a případně slyšet i Vaše názory. Můj problém spočívá v tom, že si myslím, že jsem hloupá. Teď, především v práci mám takové pocity, že si to o mně druzí lidé a kolegové v práci myslí. Pracuji v restauraci a nejsem moc dlouho po škole, i když v té samé restauraci jsem dělala brigádu více než rok. Jde o to, že se mi stalo, že jsem zákazníkovi špatně vrátila, když mi platil stravenkama a doplácel i v hotovosti. Stalo se mi to u toho samého zákazníka totiž už podruhé a když ho kasíruju, tak jsem hrozně nervózní, protože si myslím, že si myslí, že jsem totálně pitomá, protože si mě pamatuje a vždycky čeká, kolik mu vrátím, aby si to překontroloval. Spolupracovníci v kuchyni jsou fajn, jsou samá sranda, jenže ta sranda bývá často na můj účet. Nechci před nimi vypadat, že jsem nějaká urážlivka nebo že nechápu srandu, tak se to vždy snažím tak nějak vzít, zasmát se, popř. jim odvětit nějak tak, že jsem fakt nad věcí. Oba v té kuchyni jsou asi aspoň o 20 let starší než já. Jednou dokonce prohlásili, že jsem osoba, která je přímo ukázková k tomu, aby si z ní dělali legraci. To se mě dotklo, protože jsem si řekla: To si jako myslí, že jsem blbá, že si ze mě mohou dělat srandu? Nic jsem na to neřekla a jen se pousmála. V práci ještě stále zkrátka dělám chyby a když se to pak dostane i mezi ostatní lidi co tam pracují, třeba na druhé směně, tak mám pak fakt pocit, že nemůžu ani promluvit, abych náhodou neřekla třeba nějakou blbost a nevypadala hloupě. Dokonce teď i zvažuji jinou práci, protože mě to fakt sžírá, že když jdu s kolegama z práce po práci na pivo, tak ví o tom, co jsem udělala za chybu v práci, protože u nás si řeknou všichni všechno, a dívají se na mě jako na tu, která je hloupá a nemožná. Vždycky když se mě někdo na něco zeptá, tak jsem hrozně nervózní, abych odpověděla dobře a neřekla třeba nějakou hloupost. Když už něco odpovím, tak si to zvonu přehrávám v hlavě a říkám si, co nebo jak jsem řekla, a že jsem určitě řekla zase hloupost. Já vím, už se s tím opakuju. Vážně jsem tak hloupá?

Ten Konfucius mel pravdu.Napodobeni je cesta nejlehčí,nejlevnejsi,je třeba mít hodně vzoru,nebo kvalitního učitele.Ucit se z osobních zkusenosti je nejtěžší a nejdražší cesta.Premyslenim je prý cesta nejuslechtilejsi.....
A jsme na začátku ....

Já se rad učím.Zrejme u druhych zanechávám dojem zbojníka bez pravidel.Mrzi me to.

???

Ha,ha,ha to mysl ;učit se...To jsem nevěděl, že i tady se najde někdo, který to umí shodit.
Já napsal to, co napsal...:-) Že sis to vysvětluješ
po svém, je tvoje věc:-))

Myslis:udělej to jako tamten tehdy ;nebo se Pouč z doposud proziteho či přemýšlej jak jinak .

Ha,ha,ha to mysl ;učit se skrze napodobení, skrze osobní zkušenost a přemýšlením .....tak, ha ,ha...

Stačí se podívat na politiky, a sebevědomí ti raketove naroste.

No jo učit se,učit, učit se.Myslite podle Konfucia či Komenského?