přehnané uklízení a puntičkářství

Děkuji Jitko alespoň jeden člověk co nad tim trochu přemejšlí a neřekne jen ´jsi nemocnej´ no jo. (mávám nad tím rukou) =) já jsem se nepřišel dohadovat jestli jsem nemocnej nebo ne =)myslel jsem že se třeba seznámim s lidma který mají a sdílí podobné nazory,- a neříkej mi že sem měl jít spíš na seznamku , tam rozebýraní perfekcionistů nenajdeš- ... to že mám umyté boty a vybělené zuby a mám rád pořádek přece neznamená že jsem nemocnej.mám od mala spoustu přátel a docela velkou rodinu i rodinných příslušníků a nikdo mi nikdy v životě neřekl že bych se měl léčit ,myslim že to bude tim že mě znají osobně a né jen virtuálně.třeba učástník diskuse pod názvem ´já´ byl jsi někdy v německu? myslim že ta otázka napovídá všemu,co myslíš,jací tam žijou lidé ? jak se o sebe a o svoje okolí? to jsou všichni nemocní a mají jít k psychologovi???? =))))

Karel neni nemocnej, jen ma...je nemocnej , pokud tak často řeší úklid, je to nemoc .....a každý kdo má tuhle vážnou obsesi, tvrdí, že není nemocnej ,ale jen pořádnej.....nemá náhled na nemoc.....

Karel neni nemocnej, jen ma rad poradek. Mne taky vadi kdyz lide hazi odpad na zem misto do odpadkovych kosu.
Sice nemam potrebu uklidit cele mesto jako Karel ale chapu ho.

já žádný léky nechci =))...seš nemocnej , zajdi k psychiatrovi , on ti řekne víc......je to nemoc.

já žádný léky nechci =))...Hochu, hochu, ty jsi tim puntičkářstvím doslova posedlej.

já žádný léky nechci =)) jsem ze sebou spokojenej , jdu pořád víš nahoru , zlepšuju se ve všem,chodim znova do školy na manažera 2 roky,4 roky hraju na soxofon,a dokonce před 2ma měsícema jsem dělal i psychotesty když mi vzali papíry na auto,a představ si že řekli že takové dobré výsledky se jen tak nevidí a že tam nevidí sebemenší odchylku od normálu,to jsem ani já nečekal.je to tak.zas taková psychická nemoc to asi nebude,jak to víš ? Jseš doktor ? =)) třeba jsem jen víc pořádkumilovnej než je obvyklé.každej mě obdivuje za ten pořádek jak doma, tak v autě a dokonce i v papírech , uřadech takže i v životě,všechno mám pojištěný,zařízený,vše vždycky vim kde mám,a u všeho vždycky zadní vrátka, já si myslim že puntičkářství má i hoodně výhod,když tě to psychicky nevyčerpává, mě to baví , říkám že mě jen mrzí ten nepořádek jakej dělaj lidi kolem sebe , když zahodí papír 1 popř. 2 m vedle koše , ´otevírá se mi kudla´ , je mi to líto že lidi nemaj takovej cit pro pořádek a detail , že tech perfekcionistů je míň než bordelářů. měli by jsme se spojit , udělat klub puntičkářů a vyrazit do uklic uklízet =)))) toť můj názor =)

Už jsem na to přišel ,...To je psychická nemoc Karle, která se bude zhoršovat s věkem a nakonec přijdeš o práci, i o rodinu, makej k psychiatrovi, když se nasadí lék pozdě, už ti nikdy nezabere.

Už jsem na to přišel , před rokem jsem začal chodit do posilovny a toho bordelu si přestal všímat,takže to je moje cesta , starat se trochu víc o sebe a ono to nebude tak hrozný. ale až se budu hodně nudit stejně to koště do ruky vezmu =))) dobře ale už to nebudu tolika píglovat =)

..jen asi koukat jak je Litvínov čím dál víc znečištěnej a nehledět na to? když mám hodně práce házim to za hlavu ale když mám čas , už mám v ruce koště a jedu=) stačilo by mi když bude pořádek kolem baráku ale toho nikdy nedocílim , protože zlo v podobě bordelářu nikdy nespí =(

Dobrý den přeji.To jsem strašně rád že nejsem sám na tomto světě který má takové ´problémy´. I když u ženy se to asi dá , ale co muži? mě je 26 a jsem také perfekcionista. Řekl bych (podle toho co jsem se dočetl na netu) že patřím mezi ty ´střední až větší´ =) puntičkáře.Již vím že to nemám od rodičů a ani od okolí , prostě to mám geneticky,protože jsem si už když jsem byl malej srovnával hračky atd.a nikdy mě nemusela mamka hnát do uklidu.Takže alespoň jsem na správné cestě jak stím bojovat , inu bojovat ... nevím jestli stím mám bojovat spíše omezit , protože někde jsem četl že když to má člověk vrozený nemůže to uplně utnout protože by se tím narušila celková psychika a to také neni dobře, už bych to prostě nebyl já a možná bych byl ještě horší. Mám rád pořádek , doma musím mít uklizíno než jdu z bytu.Ten hneděj koberec v obýváku na kterym jde vidět každej drobek je pro puntičkáře přímo stvořenej =)) a kór když máte dítě. auto mám vždy uklizené,každá věc má svoje místo.a když někdo ke mě přijde domu nechce věřit že tam žije sám chlap.moje hobby ve volných chvílích je stavění aut z lega a neskutečné propracovanosti od skutečných aut v tom se vyžívám a baví mě to.Jinak do uklidu nikoho nenutím , spíše jdu a udělám to než abych nikoho doprošoval.Jediné co mi hrozně vadí je bordel prostě odpadky před barákem ale ne jen před naším ale i všude jinde. před barákem uklízim, nevadilo by mi to kdybych věděl že to uklizený zůstane ale druhej den to vypadá skoro stejně někdy i hůř, nejradějí bych uklidil celej litvínov ale vim že to prostě nejde,myslim na to i v práci, a potřebuju se stim nějak vyrovnat,když jsem byl malej tak mi to nevadilo ale s postupem věku mi připadá že je to horší.a nechi se stim smířit že lidé jsou takoví bordeláři ,že si neváží planety ,tak stašně rád bych se odstěhoval někam do krásný udržováný lokality třeba v německu ale nejsou na to peníze,mám tady zázemípráci kamarády rodinu, takže jak se stim vypořádat?

To mi připomíná hezký americký film s Julií Roberts "Noci s nepřítelem". :)

Však je to nemoc, musí se s tím léčit.

Já měla taky takovýho jako je zakladatelka této diskuze a bylo to peklo.Člověk se bál se i napít a nechat někde hrneček a běda když upad nějakej ten drobeček,no s takovýhlema pakama neni život a taky ani zkoro nic jinýho nemaj v hlavě než právě to uklízení.

Já mám opačný problém, mám ráda pořádek, ale nerada ho zajišťuju.
Měla jsem přítele, který byl úplně stejný jako zakladatelka této diskuze, on šel na nervy mně, já jemu.
Jednou jsem mu řekla, že naštěstí rozeznám, co je v životě důležité a co ne.
A on opáčil, že pro něj je důležité právě tu uklízení a pořádek.
Jenomže když jsme byli kdekoliv jinde než u něj doma, tak žádný pořádek neudržoval, naopak.
Takže jsme se pak rozešli.

Někdy člověk musí...pořiďte si manžela,děti a tři zvířátka a nikdo krom mně nehne prstem a do dvou let jste vyléčené, rezignace nebo blázinec, kdy vám to bude jedno. Rezignace je lepší varianta, pokud nechcete každý den Itálii.

Někdy člověk musí vypustit, ale nemyslím si, že by měl mít člověk tzv. bordel

Bachovky mohou pomoci, ale také je dobré zamyslet se, zda přehnané uklízení není zásupný problém. Zda bychom spíš nepotřebovali vyčistit, utřídit své myšlenky, vztahy, urovnat něco v práci atd.

Ahoj, již několi let nebo...Tyto potíže velmi úspěšně řeší bachova květinová terapie - crab apple, plané jablíčko - viz. http://www.001shop.cz/Crab-Apple

Vše co napsala paní Monika, naprosto chápu, protože to mám i já a jsem ráda, že alespon někto to pochopí, protože jsem si myslela, že tímto trpím i já.... vše co napsala je dostačující a jsou tam také i jiné a jiné věci

Pomoci by mohla KBT (kognitivně-behaviorální terapie). Jde vlastně o "nácvik" jiného pohledu na svět i jiného chování, aniž by vás někdo rozebíral až do útlého dětství. Velmi úspěšná je KBT právě u různých fobií a obsesí.
HoĎte si do Googlu heslo KBT a hledejte certifikovaného odborníka. Jedním z nejlepších je MUDr. Praško, teď působí v OLomouci.