Zamilovanost a zapomenuti

Jo - a pořád platí: přej a bude ti přáno.

Sol, ničeho nelituj a užívej si to krásné, dokud to jde ;-)
Moc ti to přeju!

Sol - na tebe nemáme jiné spojení, ještě že jsi tak mazaná a našla sis nás sama.
Závidíme ti, ale přejeme ti to, vi´d magdi, třeba se taky dočkáme.
:-)

Ahoj, náhodou jsem vás tu objevila ... nejste třeba na icq? nebo přes e-mail? Já s ním byla celou noc a miluju ho ale on mě asi ne. Je to pořád stejné. Ale té noci nelituju.

ahoj vespolek ;-)
Winde, neboj, tvůj lehký styl (který mám mmch. moc ráda) se ti vrátí, všechno se vyřeší, vysvětlí a určitě brzo!
Moc ti to přeju.

Adi, máš naprostou pravdu, bez trápení by jsme si nevážili štěstí a naopak. Ta křivka se stále vlní, jsme nahoře nebo dole, jen to musíme nějak ustát.

Někdy to prožívám s nadhledem - zažila jsem něco krásného, život jde dál... ale pak mě to začně trápit, protože co není ukončeno vlastně stále trvá a tak nevím, na čem jsem.
Odvahu na to, abych se zeptala na rovinu a natvrdo zatím nemám. Bojím se, že v současném stavu by to bylo spíš ke škodě.
Takže se snažím to v sobě srovnat a pozvolna si zvykat, nasadit zpětný chod a žít tak jak před tím.
Sakra, že to ale jde těžko!

Winde, nechceš nám aspoň naznačit?

Tak to jsme na tom podobně, Magdi... já si tady s váma povídal v takovém tom lehkém stylu, tak dlouho, až jsem nakonec dopad stejně... víc v mailu, sem to psát nechci...

Pořád nemůžu zapomenout...Trápením se odlišujeme od zvířat, nevím, jestli tě to magdi potěší, ale i takovýto negativní cit nás někam posouvá. Bolestí člověk vyzraje.
Možná tohle trápení, co nás teď provází, je protipól toho, jak jsme předtím byly šťastné, nějak nám vyrovnává skóre.
Ale klidně to ještě mohlo vydržet v té první fázi.
Mám chvíle, že mě ten negativní pocit přímo pohltí, ale vždycky někde existuje někdo, kdo podá pomocnou ruku ve chvíli, kdy to vůbec nečekáš.

Pořád nemůžu zapomenout :( Dnes jsem mu psala sms, takovou neutrální, ale zas bez odpovědi. Pak jsem litovala, že jsem to nenapsala jinak, znova psát nechci...

taky

jo, nekdy se i zasteskne

Je to takove divne, jsou to uz dva roky co jsem odesla, a moc jsem nevzpominala. Ted kdyz si nasel jinou, nejak si vzpomenu vice. Mate to take nekdo tak?

Stará láska nerezaví.

je to minulost a je to

kdo je sam vzpomina, kdo uz je zamilovany a s nekym zije tak jede dal a skoro si nevzpomene. Mozna si vzpomene, kdyz ten novej vztah je horsi nez ten predtim nebo kdyz novej partner se zachova hure nez ten minulej.

zapomenout nelze,pokud tam byly city a to na začátku každého vztahu jsou city, tak nezapomenete.

Mňe se ta potvůrka v hlavě docela drží,ale já jsem sám,tak asi proto...

Mňe se ta potvůrka v hlavě docela drží,ale já jsem sám,tak asi proto...

je to zajimave, jak se da rychle zapomenout na cloveka s kterym prozijete skoro dve desitky let. Aspon u me ex to bylo asi rychle...

Ja odesla asi po 5 letech, je to asi 3 roky a tak nejak si uz nevzpomenu. Novy vztah a zamilovanost vse pretloukla. Uz si pomalu nevzpominam, jak vypadal. Ale ted si rikam, ze bych ho celkem rada videla, ani nevim proc?