jak se odmilovat ?

Ašanah, jak jsi psala, jsi...V manželství je to na nule, "podniká" tedy živím rodinu já. Dcery mi radí už roky rozvod. Takže paralelní vztah to není. A nechat ho být, kdo by mu dělal asi tak zadarmo účetnictví, to dělám já. On raději do hospody. To už nikdy fungovat nebude, ale cítím zodpovědost za něho. Proto je to jak to je.

No jo, s bonusem :-)ale...Ašanah, jak jsi psala, jsi vdaná. Dá se tak plnohodnotný vztah mimo manželství jak z tvého psaní vyplývá žít současně s manželstvím, není to na úkor vztahu, který máš doma ? Jak to stíháš ? Já jsem vždy usilovala o pěkný plnohodnotný vztah doma, je to pro mně nejvíc v možném partnerství vůbec, no nevyšlo to tak docela, muž byl pak pracovně rok v zahraničí a naše vztahy to neutužilo, ale rozklížilo a někdo se v mém životě objevil. Když se muž vrátil, snažil se velmi náš vztah znovu dělat hezký a já se musela rozhodnout, na dvou židlích jsem sedě tak nějak nemohla-z důvodů kdo a jaká jsem, časových a i morálních z mého pohledu tehdy. Rozhodla jsem se, zatím nelituji. Jde vůbec žít paralelně dva vztahy nebo jen jeden, když ten první vyhoří ?

Ašanah, tak tak, vypadá to,...No jo, s bonusem :-)ale bylo to velký ponaučení - pokud by se mi stalo v budoucnu něco podobného a vycítila bych, že toho druhého vůbec nezajímám jako člověk a nechce se mnou trávit čas ... myslím, že bych už dokázala zavčas z toho vycouvat. Teď mám odměnu v podobě vztahu, kdy můj přítel se mnou chce trávit čas, vidět mě, volat si, psát sms, přijet za mnou kdykoliv, chová se jako gentleman ... užívám si opravdu pěkný vztah.

Valerko, tak jsi z toho...Ašanah, tak tak, vypadá to, že jsem z toho definitivně venku. Musím se ale přiznat, že mě to celé mrzí, že jsme se nedokázali časově sejít, že jsme o tom měli jinou představu, ale asi to tak mělo být. Teď je pro změnu v horší pozici on, tedy jestli se to tak dá vůbec brát. Nevím, do jaké míry se tím muži zabírají. Taky ti přeju vše dobré v novém vztahu a ať ti to vychází podle tvých představ. Vypadá to, že jsme obě nakonec přišly na to, jak se odmilovat a ty to máš i s bonusem:-)

Koukám, že tato diskuze...Valerko, tak jsi z toho úplně venku? Já jsem - tedy z toho vztahu, co jsem tu dříve psala. Dnes to se mnou nic nedělá, když se přihlásí. A pořád je se svou oficiální partnerkou - to poznám z jeho nepřítomnosti a z jejích internetových stránek. Měl mě jen na nějaký letmý fyzický kontakt, to je jasné. Už to bude rok, co jsme se neviděli a nakonec jsem ráda, nebýt toho, nepoznala bych svého současného přítele. Valerko, držím palce, ať to zvládneš a ať i doma to jde k lepšímu.

Iveto, je úplně normální,...Pavle, byl to boj. Nechtěli mě na jiné místo pustit. Pohorším si a oni budou bez asistentky. On byl taky naštvaný. Jen jsem s ním chtěla před tím krokem mluvit a zvrhlo se to v řešení v práci, kdy mi řekl, že mě má rád, ale že se chrání..A že mu vadilo, že doma řešíme práci. Já chtěla vždy od něho, ať spolu neděláme. Pak jsem se sekla a oznámila přechod. On mi mohl pomoci na jiné místo a nechtěl, abych si pohoršila, tak jsem to udělala sama. Budu mít nového šéfa, horší práci, ale tohle ne. Nevěděl, co chce. Aby na mě žárlil a zároveň se mnou nebyl a tvrdil, že nevidí budoucnost, tak to ne. Myslím a nebo i cítím, že ho to zamrzí, až odejdu. Byl z toho přešlý, odtažitý, pak zase dělal, že mu to je jedno a dokonce byla mini průtrž, že mě odtamtud vystrnadil a že důvody, proč jdu jsou jasné, a že mi mohl pomoci s tím přestupem. Pry má výčitky, jak to dopadlo. Budu dělník.

Koukám, že tato diskuze opravdu zamrzla. Všichni jsou úspěšně odmilovaní a někteří dokonce znovu zamilovaní. Chtěla jsem dát vědět, že se situace z jeho strany vyhrotila, snažil se ke mně přiblížit a políbit mě a zároveň pronesl, jestli mu tedy dám číslo na mobil. Už jsem ve svém rozhodnutí pevná, takže jsem mu řekla, že jednu šanci dostal a že nevím, proč bych mu měla další dávat. Samozřejmě se to pokoušel stočit jinam, že to jeho představení byl nevinný žert, ale vnitřně ho to určitě vzalo, ne-li urazilo. Asi jsme si nebyli souzeni. O co jsem několik měsíců usilovala, v několika vteřinách vypršelo. Tak se aspoň ozvěte, co jste sem přispívali, beru i příspěvky s nádechem zamilovanosti:-)

Iveto, je úplně normální, že žárlí. On se s tebou rozešel, a teď toho asi lituje, nebo je v typické situaci, že neví, co chce. Podle mě to nemá cenu, protože jak píšeš tak jste ve vztahu nebyli oba spokojeni. Pokud jsi se rozhodla pro krajní řešení, tak doufám, že ti to pomůže. Já jsem byl ve stejné situaci před půl rokem. Takže vím přesně, jak se cítíš. Nakonec jsem to zvládl. Znám případy, že někdo ze stejných důvodů nedokončil školu, pak ji musel změnit, nebo stěhování za prací do Anglie. Takže tento „útěk“ někdy může pomoci. Já jsem zůstal, proto musím počítat s tím, že budu nějakou dobu více/méně trpět. Zámek od bytu bych v tvém případě vyměnil

Byl to strašný týden, ve kterém mi v práci řekl, že na mě žárlí, dokonce v pondělí i v pátek. A nechtěl říct důvod. Sice další kolegové zvoucí na kafe jsou důvodem, ale mě to nedá šanci se odmilovat. Už jsem se snažila vykomunikovat přechod na jiné pracoviště:-(

Píšu po delší době ......Ašanah, to je skvělé. Musela jsi si to poctivě odžít

Tak dávám po pár dnech vědět. Dolízal, ale tak jinak. Byla jsem nastydlá. Tak čajíčky, paraleny, nostalgické narážky a vyprávění kolegům, které jsem rozklíčovala hlavně já. Včera v půli dne u mě došlo ke zlomu a nějak jsem se uzavřela. Dnes mi psal, že jsem se všemi kámoška a s ním to pěkně blokuju, že smích a povídání a jen, co přijde, ticho. Dnes také čajíčky, ale já stažená do sebe, jsem neměla chuť ani pracovně odpovídat. Tak mi psal, že ho přehlížím aj. Každopádně můj klid jsem dnes už přetrhla tím, že jsem mu napsala, že mě překvapil a některé pravdy jsem se dobrala sama (ta seznamka - už tam nechodí). Ale nějak cítím, že si mě nezaslouží. Včera jsem ho odstranila i ze Skypu, což si asi ještě nevšiml. Každý den čekám na stole klíče od mého bytu a nic. Mě je hloupé mu nést jeho věci do práce první. Asi jsem čekala, že normálně napíše, že mu chybím. Zdálo se to na zlepšení, ale už nemám síly. Každopádně mi vadí s ním pracovat, ráda pálím mosty a není to příjemné. Jsem rozčarovaná a zklamaná. Mám ho stále ráda, ale dost to pokazil. Prosím držte mi pěstě, měla jsem v rámci firmy pohovor a to bych ho moc neviděla a nebo mám ještě možnost se pracovně podílet jinde, kdy bych s ním nebyla také tolik v kontaktu. Už chci být šťatsná. 3 roky jsem se tím vztahem spíš trápila. Děkuju.

Píšu po delší době ......Ašanah, je moc dobře, že jsi odmilovaná a znovu zamilovaná. Doma sice mírné zlepšení, manžel se snaží a za to se každý bod počítá. Ale - nevím, jestli to vůbec napsat, nemám pocit, že bych žila, spíš přežívám. Potřebuji nějaký drajv, co by mě nakopl, abych se opět radovala ze života. S ním se to z mé strany uzavřelo. Sice se mu vyhýbám, ale když ho potkám, už to se mnou nic nedělá. Myslím, že si toho jeho manželka všimla a asi neví, jak si to vykládat. On ještě možná bude chtít mít poslední slovo, tedy pokud si nerozmyslel, že mi chce položit stejnou otázku jako posledně o samotě, než nás vyrušili. Dnes vím, že bych mu zřejmě odpověděla, že je mi to dávno jedno, promarněných příležitostí bylo dost. Vyšumělo to. Příležitosti na seznámení byly, ale nějak jsem neměla chuť. Jsem nějaká otupělá, nedostupná. Určitě sem občas napiš, jak se vede. Další by taky mohli:-) Hlavně jsem zvědavá, jestli se ozve Miranda...

Píšu po delší době ... Valerko, jak se to vyvíjí dál? S NÍM si už nepíšeme snad od konce července, nedávno jsme vyměnili nějaké fráze, je to pryč a jsem odmilovaná. A mám nový vztah už přes dva měsíce a ten funguje a je to moc fajn, nemám vůbec žádný důvod psát do této diskuze a doufám, že jsem se dostatečně poučila. Je fakt, že jsem HO už skoro rok neviděla a to mi moc pomohlo. Už bych se asi nechtěla sejít ani na kafe. Proč taky.

nejste náhodou soused...Kdyby to byla skutečně ona, z diskuze tady vím, co prožívala a musel bych to na ni při nejbližší příležitosti zkusit, i kdybych nechtěl. Celé je to málo pravděpodobné. Taky se smažím v pekle.

Souhlasím, že odmilovat se...nejste náhodou soused Valerky?:-) Ta se tu s něčím podobným docela dost trápila, i když popravdě jsem jí přála, aby se mezi nimi stalo něco víc.:-)

Ahoj Mirko, jsou takové rubriky, ale klidně buď s námi - je tu spousta příběhů a námětů, něco se ti hodí...:-)

K případu Mirky: souhlasím...Asi jsem měla psát do jiné rubriky, třeba - Jak to udělat, aby se do mě zamiloval? :)))).

jestli jste spolu na...Souhlasím, že odmilovat se od sousedky je velice těžké a to každou noc usínám vedle manželky a ona vedle manžela. Tak moc bych se jí chtěl dotknout, pohladit po vlasech a políbit. Každé ráno cítím na chodbě její parfém a vím, že odešla do práce. Její úsměvy mě vždy dostávají do kolen a tehdy si vždy říkám, hochu, buď rád, že je to jen platonické, jinak bys u rodiny dojel. Ještě že existují erotické sny a fantazie, jinak bych se neovládl. Nejhorší na tom je, že mi dává najevo, že jí také nejsem lhostejný. Dobrou noc všem odmilovaným.

Myslím, že většina žen...To určitě, ale musí to bát vyvážený vztah. Ten můj mi to moc neříkal a dokonce z něho vypadla jednou teorie, že když to mužský ženě poví, tak ho má v hrsti. Na základě jeho neverbálního projevování citu jsem stále pochybovala a tudiž z toho vznikaly rozepře nebo řešení hloupostí. Někdy jsem dělala i schválnosti, aby se nějak projevil a z toho důvodu to šlo do kytek. S bývalým manželem jsme si to taky něříkali, protože já to také moc neumím říkat, ale tam jsem to neřešila a věděla, že tomu tak je.

K případu Mirky: souhlasím...Myslím, že většina žen ocení, když jim muž řekne jak moc je má rád. Potřebují to slyšet.