jak se odmilovat ?

myslím že se mám dost...Slavka,mas dve moznosti.Bud urobit koniec rychlo a rozhodne,alebo budes trpiet, zozierat sa v sebe,ale verim tomu, ze v sebe pozbieras dost sily, aby si si casom uvedomila,ake nezdrave je zotrvat vo vztahu, v ktorom sa prave nachadzas.Presla som si podobnym..... a nastastie je to za mnou a tesim sa, ze je to za mnou.Drzim palce.

Iveto, přesně stejnou situaci jsem měl před půl rokem. Uvažoval jsem, že po víkendu nastoupím jinde a v práci dám výpověď, protože jsem to nemohl vydržet. Skutečnost je taková, že když zůstaneš, tak se s tím líp vyrovnáš, když odejdeš, může, ale nemusí to pomoci. Problém se ale nevyřeší, potkáš ho třeba za rok, a zase se to vrátí. Já jsem zatím vydržel a vím, že i když to bude ještě hodně těžké, tak to vydržím. (Měl jsem to takhle jednou s kolegyní na 2 metry, a pak ve vedlejší místnosti, takže kontakt byl těsný ale vydržel jsem to. Nejsilnější je to ze začátku, pak se s tím naučíš líp a líp vyrovnávat) Mimochodem rozchod přes sms, to je teda síla, to je teda na pohrdání ne na odmilování.

Prosím o radu..Jsem po...práci kvůli chlapovi ze stejnýho kanclu neopouštěla. Za pár týdnů se přes to přenesete a budete si to celý vyčítat. Dnes žádná práce není jistá a když tam jste se samotnou prací spokojená, tak bych do toho určitě nešla. Žádnej chlap za to nestojí. Není proč kam utíkat. Můj názor.

Prosím o radu..Jsem po rozchodu se svým kolegou. K rozchodu došlo v době mé dovolené. Byli mezi námi menší neshody. Myslím, že u něho došlo k nějakému zlomu. Nyní mě čeká konfrontace v práci - každý den. Mě to bolí, nic se nevyříkalo a rozchod byl na dálku přes Sms a neurčitě. Vím, že neunesu tu přetvářku v práci a dělání, že nic nebylo. Musím s ním každý den sedět v jedné kanceláři a hlavně s ním mluvit. Nemám šanci to nechat za sebou. Myslím na podání výpověďi a prozatím nemocenské než si něco najdu. Tím pádem budu řešit i ztrátu dobrého místa za pocit nalezení klidu a zapomnění. Řesili byste to podobně? Nebo je šance, že dojde k zapomnění při každodenním kontaktu?

Moja skúsenosť : čím viac proti tomu vedome bojujem a snažím sa vytesniť myšlienky zamestnaním fyzickou činnosťou, tým nástojčivejšie sa pocit zamilovanosti vracia. Osvedčilo sa mi nebojovať, nerobiť nič iba nechať svet okolo jednoducho plynúť. A jedného rána sa prebudíš a zistíš, že si za vodou, že ti ani nenapadne sa zapodievať tým, čo, kde a s kým práve robí. Je ti to proste jedno! No a potom príde tá najťažšia životná skúška : reálne náhodné stretnutie s ním :)) Vtedy až naozaj zistíš, či si sa svoje podvedomia iba snažil vedome obalamutiť a vsugerovať si bezcitný stav alebo či skutočne už necítiš známe chvenie v žalúdku a nutkanie opravovať si účes a hľadať zrkadlo :) Zažila som :)))

Dyž ja ho miluju, co mám robiť?

Rád jsem si přečetl příspěvek Vivien. Má samozřejmě pravdu v tom, že (náhlý) nezájem dokáže (zvlášť velmi zamilovaného) muže motivovat k akci: "...se vyhýbám jeho kanceláři (...) jak se může přetrhnout, abychom se setkali" - vzpomínám si, jak jsem si naložil plnou tašku telefonních seznamů-Zlatých stránek a nesl jsem je vlastně odnikud nikam, jen když jsem měl jistotu, že se "nenápadně" setkám s Bělou. Vivien nám dává navíc nahlédnout do zákoutí ženské duše "...a v tu chvíli ho pořád chci a zároveň určitým způsobem nenávidím." To je krásné a poučné pro nás všechny, kteří se po celý život snažíme ženám porozumět.Dobrou noc. :-)

To co právě řeší Valerka se mi stalo v životě několikrát. Ta jedna z minula dělá, že mě nezná a přechází na opačnou stranu ulice. I když jsme si to předtím nějak vyříkali, jinak se prakticky nevídáme. Letos jsem se u té své poslední začal vyhýbat já. Nemohl jsem prostě dál, a tak nějak se mi zdálo, že to tím vyřeším. Psychická bolest u mě dosahovala maxima. Za týden přišla úleva, myslel jsem si. Za měsíc mi došlo, že se vůbec nic nezměnilo. Strkal jsem hlavu do písku jako pštros (Takže tato akce byla k h…). Tím jsem ji nepřímo donutil k podobnému jednání. Bylo to náročný pro oba, divný a trapný. Její i moje lhostejnost nebyla reálná ale hraná. Trvalo to hodně dlouho (z mého pohledu).Problém je, že u zamilovanosti to chce člověk nějak řešit, jenže tady se nic nevyřeší. Čas to vyřeší ale právě tady je ten nejdůležitější faktor v odmilování – nechat to postupně vyhnít. Říkal jsem si to několikrát, že už jsem v pohodě ale nebyl. Nedá se to zvládnout za týden nebo za měsíc, to je prostě moc krátká doba. Našel jsem si před měsícem novou kamarádku – zadanou. O nic mezi námi nejde, máme příjemný mezilidský vztah, zábava, pohodička. Hodně mi to pomohlo se odreagovat a zapomenout. Dnes bych si troufnul říct, že už jsem v pohodě a nemám zájem ani o jednu z nich, myslím z toho partnerského hlediska. Pro mě je důležité, že jsem tamtu nezačal nenávidět, aby tam uvnitř ve mě nakonec nezůstalo něco pěkně hnusnýho.

A co dělají ostatní odmilovaní a někteří znovu úspěšně zamilovaní?:)

Tak Valerko, já jsem taky...Řekla bych, že to funguje pouze v počáteční fázi, kdy se chce člověk odmilovat a zároveň nechce. Tím, že si vnitřně něco zakazuje paradoxně podporuje jeho zamilovanost. Já už jsem ve fázi, kdy o další zamilování do něj nestojím a proto si můžu dovolit vyhýbat se mu. On už jistě tuší a jak psal Dan, taky se odmilovává. Nemusí to zabrat u všech, ale u nás to funguje. A ještě k tvému příspěvku - lehce se může stát, že nás zvlášť dlouholetý partner přestane přitahovat. Já to znám bohužel z druhé strany. Jak nefunguje sexuální soužití, od zamilování se jinde je to opravdu krůček. Mně se to ostatně taky stalo. Jenže recept na to, jak partnera stále přitahovat, neznám. A dokonce si dokážu představit i situaci z tvé strany, kdy jdeš s manželem se zatnutými zuby. Já bych se za zlepšení snažila bojovat, protože čím víc si to znechutíš, tím víc ti to nepůjde a pak se manželovi může přihodit to, co tobě. To není rada, jen takový postřeh:)

Sice to byl dotaz na Dana,...Tak Valerko, já jsem taky zamilovaná do našeho souseda z domu. Chodím kolem něho několik let a v životě by mě nenapadlo, že se to může stát. Připadám si odporná. Doma mám skvělýho mužíčka, ten můj na rozdíl od Tebe se mnou spí, je hodnej a pozornej, prima otec. Ani nevím, kdy se to zvrtlo, ale najednou mě přestal přitahovat, sex s ním mám se zatnutými zuby a před ním hraju divadlo, abych mu neublížila. Jak se to hromadilo, najednou jsem zjistila, že mi chybí láska a jako mrcha jsem se stala duševně nevěrná. Soused mi flirtování vrací, taky nadbíhá i jeho manželka zřejmě tuší... Ale je to podobný pako a nechtěl by nic víc, zřejmě mu to tak vyhovuje. Já se trápím, že jsem hnusná a nedokážu se stoprocentně odevzdat manželovi a při sexu myslím na jinýho. Už to zašlo tak daleko, že chodím k psycholožce. Ta ale radí něco jinýho, než děláš Ty. Prý si nemám nic zakazovat a čekat, až to samo odezní, jinak by ten zákaz posílil můj vnitřní boj s odmilováním se. Hned bych po něm skočila, když bych mohla, ale zároveň to mužíčkovi nemůžu udělat, když je to takovej dobrák. Ach jo.

Lenko, vím, že je to těžké, ale musíš se začít soustředit na něco jiného. Pokud se vyhýbá kontaku tak se mu začni pokud možno taky vyhýbat.Postupně to vyšumí, bude to trvat pár měsíců. Taky procházím něčím podobným. Důležité je si v mysli zdůraznit, že je konec a nic nebude. Snaž se víc věnovat svému partnerovi pokud to jde.

Můžu se Vás zeptat,...Sice to byl dotaz na Dana, ale zkusím odpovědět. Dan má pravdu, tím evidentním vyhýbáním se se skutečně odmilovává. Kdo by se chtěl vnucovat, když druhá strana nereaguje resp. utíká? Dokonce se mi podařilo vymyslet, jak se s ním po synově kroužku nesetkat. Všechno mu to určitě docvaklo a třeba se mu tím zprotivuji. U tebe je to těžší - v práci to tímto způsobem udělat nelze. A kdo si v dnešní době může dovolit změnit zaměstnání kvůli nepodařenému flirtu, že? Když nebudeš opětovat jeho pokusy a budeš věřit času, mělo by to vyšumět, akorát neumím říct, jak dlouho to bude trvat.

Sousede, nech to být....Můžu se Vás zeptat, domníváte se, že tím, že se mu vyhýbá a že ho ignoruje, že přispívá k jeho odmilování se? Vidíte, já myslela, že je to právě naopak, že ho to alespoň vnitřně motivuje k nějaké akci a že je to na ženě, aby odolala. Jde o jednoho mého kolegu. Instinktivně se vyhýbám jeho kanceláři a někdy se mi zdá, že to zabírá a jindy mám pocit, že vyskočím z kůže, jak se může přetrhnout, abychom se potkali a v tu chvíli ho pořád chci a zároveň určitým způsobem nenávidím, že mi zkomplikoval život.

Sousede, nech to být. Valerka je na nejlepší cestě k odmilování; ba co víc - ona odmilovává i jeho :-).Zase jedu pryč, ale jen do konce týdne, pak se určitě hned ozvu.

Ahoj posím Vás dokázal by mi někdo poradit, vůbec nevím co si mám myslet.Měla jsem kamaráda, který mne seznámil se svým dlouholetým přítelem. Mně byl moc sympatický , kamarád mi ale říkal, že se do mne jeho přítel zamiloval. Bylo mi to trochu divné, tak jsem to prověřila a zjistila, že to není pravda, že by mne miloval. Proč mi kámoš kecal, co tím sledoval?Stalo se vám někdy něco podobného?

Ahoj všem.Také jsem bláznivě zamilovaná asi do nesprávného muže.Vídám ho denně v práci už celé čtyři roky a poslední dva roky jsem do něj zamilovaná čím dál víc,on to ví poslední asi půl rok a také mě miloval ,ale já jsem vdaná.To je ten největší problém.Teď si on našel novou lásku a mě ani neodepíše na smsku.Chtěla bych se odmilovat.ale vůbec to nejde,trápím se a stále brečím.Už jsem zhubla kvůli nervům 10kilo .Poradí mi někdo?Moc prosím co s tím.

Valerko, nemáte u vás v...Bohužel o ničem nevím. Když jsme se kdysi stěhovali, byli jsme jediná mladá rodina. Během posledních let se to tu celkem často obměňuje - jenom za poslední půlrok probíhaly tři rekonstrukce bytů (resp. jedna ještě probíhá). Vlastně i on se přistěhoval počítám tak před rokem a půl.

Valerko, nemáte u vás v panelovém domě jeden byt volný? Že bych se tam přestěhoval a moc rád Tě potkával na chodbě. Víš, chtěl bych Ti také věnovat své úsměvy a navíc by byly k Tobě upřímné. :-)Zamilovat se do sousedky, to je můj věčný sen. Chodit na rande v pantoflích, to má své kouzlo. :-)

Nahlížím po několika dnech a vidím, že tato diskuze stále spí:-( Dnes jsme se potkali na dvoře. Byla jsem tam s dětmi, on se chystal na víkend. Nedokázala jsem se na něho ani pořádně podívat, když jsem mu odpovídala na pozdrav. Nechtěla jsem mu dávat záminku, aby si náhodou nešel pro jinou odpověď - to by mě tedy zaskočil. Naštěstí se během minuty objevila jeho manželka. Příští týden začíná synovi kroužek, už se moc těší a já přemýšlím, jak to udělám, abych s ním nemusela komunikovat, i když mi je jasné, že se tomu věčně nemůžu vyhýbat. Jen potřebuji, aby to vyšumělo a on už neměl tendence se mnou flirtovat. Doma se snad blýská na lepší časy, manžel souhlasil s návštěvou jiného sexuologa a jak ho tak znám, vím, že je to od něj významný krok.