Nízké sebevědomí!Proč nám tak moc pomaháte pánové?

pro Johna: podle mě je problém v tom, že od Tebe Tvoje dívka prostě hodněkrát nedostala podporu- spálila se párkrát a teď už stačí, abys řekl cokoliv, a ona to bere, jako žes v opozici. A řeknu Ti upřímně, tyhle diskutující chlapy jsou někdy na vraždu. Co kdybys jednou prostě přijal její názor- třeba že její kolegyně je husa, bez toho, že bys o tom věděl slovo navíc. Co myslíš, opravdu to pro tebe není skousnutelné? Teprve po tom, co ona bude cítit, že má tvou podporu, můžeš pomalinku začít oponovat, diskutovat, ptát se, až když ona bude vědět, že zase nezpochybňuješ, co řekla. Tedy jestli se s ní opravdu CHCEŠ domluvit, hm?

Ja vim, zni to hrozne. Po tehle strance nejsem dobry clovek, ale spis to nedelam ani kvuli sobe. On se mnou taky chce byt, protoze nechce byt sam, a to mi i castecne vyhovuje ciste pro me pijavicove vlastnosti. Ale nejsem vyzirka, aby si to nekdo nevykladal podle sveho! Ja jsem mu uz nabizela, at se rozejdeme, ze mu stesti neprinesu, v tomhle jsem uprimna. On taky vi (jelikoz mu to i casto vycitam), ze od nej dostavam minimum laskaveho zajmu. JSme si toho oba vedomi, jsme tak nejak zvykli, je to jako nevysloveny pakt. A tak jsme se jeste nerozesli; jsme spolu asi rok a pul. Ale on je se mnou ochotny stravit zivot, protoze mu staci s partnekrou stravene uplne nejmensi minimum casu. Sex je pro nej asi nejdulezitejsi, to je taky jedina cast dne, kdy se doopravdy dotykame. Ale jde z toho citit mechanismus a prazdnota a potom smutek. Porad je to pro nas lepsi nez byt sami. Ale to je jako, kdyz manzel mlati svou zenu, ale ona ho stejne i po deseti letech tyrani miluje az za hrob. Proste kazdy ma sve potreby. Ja vim, je to fuj, ale snad se nemusim stydet, kdyz je to pro obe strany prijatelne a dobrovolne. Ja nikomu svobodu brat nechci a nechci si ji nechat vzit. Davam ji ze sveho dobrovolneho rozhodnuti, ale nikdy bych to nepodepsala na papire.

Jednoducha, i kdyz pro nekoho mozna nepochopitelna odpoved. Jsme v usa, kde je docela tezke se seznamit, jelikoz skoro vsichni jsou zadani. Kdyz clovek narazi na nekoho, alespon z casti inteligentniho (blbce bych nesnesla, i dkyz bych mozna mela laskyplnejsi vztah), tak uz s nim radsi zustane. Ale ja si nemyslim, ze jeste dlouho vydrzim, jenze nedokazu byt sama. Tzn. neumim byt samostatna a bojim se osamostatnit, protoze uz jsem rozmazlena. Tim padem, dokud nenajdu nekoho s kym chci doopravdy byt, zustanu tam, kde jsem. Navic jsem v cinskem horoskopu opice :o) a ta se pry drzi jedne vetve, ktera je v tom case silna, dokud neobjevi dalsiv vetev, na kterou se pres lianu prehoupne. Doufam, ze jsem to vystihla dost srozumitelne. Vlastne to vypovida o urcitych mych charakterovych vlastnostech, jako cloveka. Pa.

to Danka :Asi mi do toho nic není, ale jsem od přírody zvídavý - nějak mi nejde do hlavy proč jste se s partnerem teda "dávali dokupy" abych citoval tvá slova, když se de facto skoro nesnášíte. Nebo : "... nemeli jsme moznost vyberu ani cas se poznat...". kulantně bych to nazval jako zvláštní, i když co člověk to skoro originál. ale vzbudilo to ve mě zvědavost, tak jsem vznesl dotaz :)

Ahoj, predem se omlouvam za delku a uprimnost :^/ , je to pro vsechny zucastnene.Precetla jsem si vsechny prispevky a chci pridat i svuj nazor. Snad i pomuze.Zda se , ze vsichni maji nejake trapeni a mnohokrat docela stejne, jak jde videt podle ruznych odkazu na Doktorce. To je kolikrat pomoc sama o sobe, zjistit, ze v tom clovek neni sam. Urcite i krasne kolegyne z prace maji sva trapeni, i kdyz sem nepisou. I krasni lide zavidi tim mene krasnym, pokud na to prijdou, rozum, ktery je take velka zbran a urcite by nedky i menili, stejne, jako chytri be rozum nemenili vzdy za krasu. A pokud se sejde vse najednou, to je opravdu stesti. Ale takovych vyjimek je opravdu mene, takze by to clovek nemel povazovat za svou nejvetsi smulu v zivote, ze ho zrovna toto nepotkalo. Jen je skoda, ze dnesni spolecnost vyzaduje prave oboje a mnohem vic a tim samozrejme nedava rovnomerne sance vsem. Kdo si uvedomuje, ze svet nehraje fair play, mel by byt i nad veci, protoze kdo je fer, uznava spravne hodnoty a tim se stava i spravnym clovekem. Krasni lide si mozna svym vzheldem konpenzuji sva trapeni, kdyz ho pouzivaji, jiste citi sve nevyhody, ktere mas ty a tak pouziva zbrani, ktere ma k dispozici. Mnohokrat maji krasni lide vysoke sebevedomi jen na povrchu a opravdova vira v samu sebe jim chybi. Zivot je proste hra a kazdy se musi naucit hrat co nejlepe se svymi kartami. Kazdy ma nejake eso a mel by ho co nejlepe vyuzit. Clovek nemuze mit vsechno a mel by se stim smirit a tohle jsou i rady pro me, ja mam stejne "problemy". Nikdo neni dokonaly a kazdemu neco chybi.Mnoho nazoru se mi moc libi a rada bych si z nich vzala pouceni, napr. kazdy, koho potkame nam ma neco sdelit apod., je urcite dobra a zdrava zivotni filosofie. Pkud si clovek s nekym nerozumi, mel by se mu spis vyhnout - ne se stahnout, ale uvedomit si, ze vsichni se nemuzeme chapat, jako to psala Ni-ka. Taky bys mozna mela zatnout zuby a pobavit se svou sokyni mezi ctyrma ocima, nez ji to plivnes do oci prede vsema, tim ji skryte das sanci, aby se pak zastydela sama pred sebou, pokud bude ovsem schopna takovym zpusobem uvazovat. Dabelsky plan spociva v tom, ze byses s ni pokusila udelat kompromis, reknes ji to, co radila Lucka, pokud to nevydrz a porusi to, zase se do Tebe zacne navazet, tak pockas, jestli bude schopna za Tebou prijit s omluvou, coz bude znamenat, ze si uvedomila, zes ji dala sanci, ale ze se pred Tebou uz klesla na maximum, pak ji jako spravna a chytra zenska odpustis a das ji druhou sanci nebo je tak blba, ze nic nepochopi a neprijde. Taky z tveho prispevku vyplyva, ze se ji asi neumis branit nebo se ji i bojis, ve spojitosti s Tvym manzelem? Navic, kadzy inteligentni clovek, i ten ktery neni primo zapojen do vasi diskuze musi vedet, ze schvalne mirene urazky a dokonce i k rodinnym prislusnikum, kteri nejsou ucastni jsou nizke a ona tim shazuje sama sebe a dava nahlas najeho sve rozumove nedostatky. Samozrejme je to taky projev zarlivosti, kterou neumi ovladat a uvedomuje si, co jeji manzel obdivuje na Tobe, ovsem toto bude vzdycky typickym problemem pro vztahy. Trapeni, ktere zpusobuje druhym radost vzdycky boli jako otri britvy. K - mam skoro stejnu problem, jako Ty. Z Tvych prispevku bych usoudila, ze bud ma pravdu Tom, ze to s Tebou partner mysli vazne, jen uz dospel k nazoru, ze k sobe muzete byt uplne otevreni nebo uz se vytraci zamilovanost(okouzleni) a ucta, coz vede k sevsedneni vztahu. Take jsem opak idealu sveho partnera a vim, ze se to bude vzdy nejak negativne projevovat, stejne jako je opak on pro mne. Tusim, ze z toho nic stastneho nevzejde a citim, ze bude lepsi se drive ci pozdeji oddelit. Jemu se libi prave blondyny, vysoke jako modelky a hubene skoro jako anorekticky a pokud nema modre oci, tak uz je necim riznuta, jak on rika. Za to bych mu dala ranu, jako by moje sestrenice se zelenyma ocima snad byla nejaky podvratak! Asi bychom si mohly vymenit partnery : )Myslim, ze problem Johna je velice zajimavy. Zda se mi, ze jeho pritelkyne je trochu precitlivela a vztahovacna, skoro "jako z cukru". Mozna se i boji prijmout pohled na vec od nekoho jineho, jako by si chranila jen svoji pravdu nebo se boji konfrontace. Podle me bys na to mohl jit tak, ze ji nejdrive vysvetlis, co nektere Tve reakce znamenaji, ktere jsi uz nekdy pouzil. Napr: zamrucenim Ti chci dat najevo, ze se nad tim chci na minutku zamyslet, nez Ti odovim apod. Taky bys ji mohl rict, ze je pro Tebe dulezite, aby znala Tvuj nazor, ze si prejes, aby Te vyslechla, protoze si myslis, ze bys ji mohl pomoci, coz by Ti udelalo radost, protoze ji mas rad. Zda se mi, ze problem Lenky chapes dobre a s odstupem, i se zdravym muzskym nadhledem. Rekni sve partnerce, ze bys ji chtel polozit par otazek (vcit se do role zeny, ty maji porad potrebu se na neco ptat;), damy bez urazky; zacni mluvit o sobe, treba se prida), abys ji lepe pochopil a at se taky pta. Pokus se klast otazky, kterym je tezke se vyhnout s odpovedi, je to jako premyslet o krok dopredu. Taky by ses mohl zeptat na jeji nazor na Vas vztah, ned tim se urcite zamysli, pokud uciti, ze se Ti neco nezda. Dej ji brouka do hlavy, to by ji melo rozpovidat.Mam to podobne, ale my se s partnerem potapime spis naschval. Nidky jsme do sebe nebyli zamilovani, jsme oba moc odlisni na to, abychom si rozumeli a respektovali se, je to smutne. Ale nemeli jsme moznost vyberu ani cas se poznat, kdyz jsme to davali do kupy.Ke zdravemu vztahu je respekt a ucta, ktera prichazi jen s laskou, velice dulezita a taky, aby tam zustaly, kdyz zamilovanost pomine. Vztah je take zalozeny na komunikace, ktera je stavebnim kamenem a klicem pro uspesny a dlouhodoby vztah, pokud jde ruku v ruce s porozumenim. Je i dobre naslouchat svemu srdci a pocitum. Pokud citim, ze to neni ono, je lepsi vycouvat kdyz nam dava i partner skryte reci sveho tela najevo stejne pocity. Rozhodne je hloupost byt ve vztahu, ktery nezpusobuje stesti oboum partnerum navzajem, viz. muj pripad. Je to hrozne citit vzajemnou bolest a vedet, ze jsem proti tomu bezmocna. Clovek muze mit plno skol, ale zadna ho nenauci smirit se a milovat sam sebe, respektovat se a verit si. To se clovek musi naucit sam. Je to nejtezsi ukol a tvrda drina, ale urcite je dobre to zkusit. Smirit se se svym ja a uvedomit si, ze ja jsem svuj nejlepsi kamarad pro cely zivot takovy/a jaky/a jsem. Pak najdeme klid a lehkost byti.PS: Pokud jste docetli az sem, tak uprimne dekuji a prijimam jakoukoliv kritiku.

Ahoj holky! Zkusim se vas zeptat, jak byste si predstavovaly, aby vam muzi pomahali?Mam totiz take problem. Moje pritelkyne se tez potyka s nedostatkem sebevedomi a ja nevim, jak ji pomoci. Prusvih je v tom, ze se boji sverovat a bohuzel, kdyz uz to udela, tak ji vetsinou ne dost dobre rozumim a JAKKOLIV reaguji, vzdy je to spatne! At se zeptam, at pozadam o vysvetleni, at i jen zamrucim, prikyvnu, nebo jen mlcim, vzdycky reaguje tak, ze pry ji davam najevo, ze ona nema pravdu. Ja to fakt nemyslim spatne a ani si nemyslim, ze je hloupa nebo neco takoveho a ani se nechci nijak vytahovat a zvysovat si vlastni sebevedomi, ale vysledek naseho rozhovoru je, ze se navzajem jen potapime, misto abych ji pomohl.Vetsinou take v rozhovoru nepovida tolik o sobe, jako o nejake situaci a jak to tak chodi, ja ze sveho muzskeho pohledu mam opravdu casto jiny nazor. Mam snad neuprimne odkyvat jeji postoj, i kdyz mu vubec nerozumim?Zacinam o sobe pochybovat, jestli sam nejsem mimo misu?Treba zkusim popsat, jak jsem porozumel v teto diskuzi Lence. Ona nema nizke sebevedomi, ani nemela problem se svym zivotem, dokud neprisla nova kolegyne, ktera ji nuti ke vzajemnemu srovnavani. Kolegyne se prezentuje jako vystrizena z reklamy, nebo nejake telenovely, je navenek krasna a bohata a nikdo moc nepremysli, co je uvnitr. I Lenka by si prala byt obdivovana a bohata, resp. spokojena, navic relativne bez velke namahy, a kdo ne? Je zrejme dost neprijemne a obtezujici, pracovat s takovym clovekem, za ktereho mozna i cast prace musi Lenka delat. Mne by to osobne prislo jako dost velka krivda. Kdyby s podobnym problemem ovsem prisla moje pritelkyne, tak jen rekne, ze ma v praci za kolegyni husu, nic vic. S takovym odsouzenim bych ja vnitrne jen tak nemohl souhlasit a tudiz bych se otazal proc? A pritelkyne by bud rekla, ze kolegyne je krasna a bohata a hloupa, coz pro mne ovsem opet neni dostatecny argument k odsuzovani, anebo by rovnou diskuzi utnula, ze musim byt vzdy v opozici a uz mi nikdy nic nerekne. Mozna by uvedla nejaky pripad, kdy se kolegyne nezachovala dle predstav me pritelkyne, ale na to bysme zase meli asi jiny nazor vzhledem k rozdilnemu vztahu ke kolegyni. Kdo vsak v takovem pripade ma cuchat, o co me pritelkyni vlastne jde?

Ni-ka, znám tohle dobře, ale teď jsem naštěstí po letech našla způsob, jak se s tím porovnat. Zaprvé jsem si poprvé ve dvacetidevíti letech uvědomila, že se nemůžu líbit všem, že nemůžu být všem sympatická a že mě nemusí všichni mít rádi. Vždycky mi na tom hrozně záleželo a bylo mi líto, když jsem z reakcí někoho vytušila, že nmu tak úplně nesedím. Tak- a teď jsem to hodila za hlavu. Nebudu se snažit vylepšit si skóre u někoho, na kom mi nezáleží. A za druhé, naučila jsem se říkat, když je mi něco nepříjemné. Zkusila si té kolegyni v hospodě prostě narovinu nahlas přede všemi říct: Prosímtě, nenavážej se do mě, ano, je mi to nepříjemný. Ev. přitvrdit, podle toho, s kým máš tu čest: Máš nějakej problém, že mi tohle děláš? Proč se snažíš tady dělat dusno a opíráš se do mě? Nedělej to, protože mi to vadí, mě samotné je trapně za tvoje chování. A je to.

Ni-ka: souhlasím s bylinkou..Ta paní si není tak moc jistá.K tomu ji pěkně štve,že její manžel uznává tvé názory,ale tím si nepomůže.Že je někdo její manžel neznamená,že s ní bude souhlasit ve všem,pokud má takové nároky,tak je vedle.Myslím,že by sis z toho neměla nic dělat.Zamysli se,jestli nestojíš o to,aby tě uznávala i ona a proč.Možná by sis měla trošku dát pozor,aby kvůli tomuhle handrkování nepadl stín na tebe-aby ses nenechala strhnout k chování,které se ti příčí(abys nebyla jako ona).Ty víš,že jsi dobrá,tak nemá cenu nějak soupeřit.Každý je nějaký.Jestli se po některých jejích řečech cítíš špatně,zkus se nad nimi zamyslet-proč?Je na tom kus pravdy?Máš v něčem slabé místo? A proč?když si tohle srovnáš v sobě,nemůže tě potom ona ranit.A narážky na rodiče..ona asi cítí,kam tě bodnout.Vycítí tvou bolest a pak ví kam to směřovat.Zkus to změnit.Z vlastní zkušenosti vím,že holka,co mě nějvíc vadí a štve mi ukazuje,co potřebuju vyřešit.(taky se s tím peru,někdy bych ji zakousla:-))Každý koho potkáme,nám má něco sdělit.Tak to vidím já..Nedej se Niko.Měj se ráda a stůj si za sebou.

A taky jsem nenapsala , že já jsem hvězda a ona je jednoduchá. Možná to tak je, ale věř mi, Katae , že bych si to s ní raději vyměnila- její povahu za tu mou.Proto mi připadalo,to co sem psala Lenka, tak moc povědomé.

Katae, on neřekl, že mám pravdu proti jeho manželce, on řekl , že mám pravdu všeobecně, že můj názor je dobrý. Jinak, naši chlapi se od těchto sporů distancují. Můj manžel se k ní chová pěkně, on má vůbec k ostatním ženám galantní chování, rády se mu svěřují, to je občas i její případ. Ale s ní mají problém i ostatní ženský u nás a dost podobný jako já, ale ony si to tak neberou.Mají pocit , že jsou v právu a nezáleží na tom, jestli to tak opravdu je- kde je pravda ? Taky bych potřebovala taková být , proto to sebevědomí...

ni-ko: myslím, že nízké sebevědomí má především ona a hlavně je asi dost nejistá, protože tuší, že v mnoha věcech si ten její rozumí líp s tebou, než s ní. Tak si z toho vezmi to lepší a buď nad věcí, případně jí to o něco drsněji vrať. Kdyby v tobě neviděla sokyni, určitě by se do tebe tolik nenavážela.

pro ni-ka: Myslím, že tato problematika nemá co dělat se sebevědomím. Chápu, že Ty jsi prostě super jednička a ona je blbá jednoduchá manželka, ale v tomhle případě je ona jeho manželka a on by se podle toho měl chovat. To nedělá, takže za to, že se obě cítíte na společných akcích špatně, může jednoznačně její manžel. Jednou si ji vybral, tak má stát po jejím boku, ať se děje, co se děje a případné neshody neventilovat před Vámi, ale až doma. Tj., jestli Ti otevřeně řekne, že máš pravdu (oproti jeho manželce), tak je to totální idiot, který neví, co to je, když partneři drží při sobě.

Abby, já jsem psala, že mám problém jako Lenka s tou kolegyní. Ta žena , se kterou mám spor, je trochu jednoduchá, ale je to taková schopná ranařka, sebejistá. Problém je v tom, že s jejím manželem na sebe jako kamarádi držíme- on dává najevo, že mě uznává, že mě považuje za inteligentní, že si se mnou má o čem povídat, ona je žárlivá, mezi nimi to po téhle stránce moc neklape, ale za to já přece nemůžu.My se o něčem bavíme v hospodě a já třeba něco řeknu a on mi odpoví- máš pravdu a už to začne- ona začne vytahovat na mě různé věci, aby se pohádala, já se bráním. Pak začne být přítulná zase k mému manželovi, že ONI DVA jsou přece kamarádi.Řeknu slovo a ona se mi hned posmívá, dělá narážky na mé rodiče atd. Nejhorší je , že já se opravdu potom jako onuce cítím. Vím, že si mě všichni váží víc než jí, ale víte co, ono je to někde v hostinci nebo na zábavě po dvanácté už celkem jedno. My se s těmito lidmi zase tak moc nestýkáme, ale manžel s těma chlapama sportuje, takže se tomu nelze vyhnout. Mám z toho trávicí problémy, před každou akcí s nimi si beru prášek. Nevypadám jako chudinka, jsem docela temperamentní a hrozně ukecaná, ale prostě nemám tu vnitřní sebejistotu. Potřebuju se prostě proti lidem, kteří mě neberou ,tak nějak " kousnout" a obrnit. Poradíte mi , jak na to a jak mám vyřešit tento problém ? Souvisí to s tím sebevědomím, proto jsem to sem poslala.

Lenko.Já myslím,že tvůj problém sem patří.Souhlasím s tím,že někde v tvém podvědomí je uloženo, že bys chtěla mít to, co tvoje kolegyně.Ale to přece není špatně. Problém je si to jen správně pojmenovat.Ty jsi ta, která dělá toho tolik pro ostatní a on to nikdo neocení.Možná ani tak netoužíš po materiálním bohatství, jako po ocenění a aby tě ostatní brali a vážili si tě.Ale věř, že tohle není v tom,kolik utratím ta oblečení apod.Nevážíš si sama sebe a potom si tě neváží ani druzí.Okolí nás hodnotí ( a chová se k nám )podle toho, co si uvnitř myslím sama o sobě.Zkus nějaké metody na zvyšování sebevědomí. Super je kineziologie. Ta mi opravdu pomohla dostat se nahoru.Myslím teď to sebevědomí. Hledej i jiné metody.Záleží na tobě.Nic totiž nevyřeší, i kdybys práci opustila a našla si jinou práci.Bude tam podobná kolegyně. Ber to jako příležitost, něco se z toho naučit.A potom budeš seběvědomá, šťastná,úspěšná. A všichni si tě budou vážit.A nemysli si, že jsme nějak lepší, když máme hodnoty jinde.Ber to tak: ona je ona a ty jsi ty.Jen na tobě záleží, jaké priority v životě zvolíš, bez ohledu na okolí.Ale opravdu si myslím,že problém je spíš v nízkém sebevědomí a ne v tom,že nemůžeš utrácet tisíce za oblečení.Chtěla bys to měnit s někým,kdo má tisíce,drahé oblečení, ale jako člověk nestojí za zlámanou grešli? ( tím nehodnotím tvou kolegyni, protože ji neznám. Je to jen příklad)

Ahoj Lenko, nektere lidi se nesnaseji, ze maji jinaci energije.V tvem pripade to vypada, ze svou kolegini posusujes jejim vzhledem. My kazky mame jiny styl chytrosti, ale mozna, ze ona neni tak velka husa jak si myslis, jelikoz jeji zivot jde dobre. Mimo to si myslim, ze kazda zena muze byt krasna, ale veme to vice prace, jelikoz malo kdo se narodi krasny od prirody. Musi se brat pozornost na vahu, jist dobre a byt aktivni a dost cvicit. Aby clovek vypadal dobre nemusi nosit drahe saty a malinky make up muze udelat zazraky.Jestli chces lepsi klimatizaci v tve praci, prestan vrhat spatne pohledy, ale naopak ji dej poklonu jak pekne vypada.Zitra v praci zkus positivni pristup, vsimni si dobrych veci a dej pochvaly. Lidi ti budou nesmirne vdecni a tvuj zivot se take zmeni k lepsimu a hlavne duchovne. Hlavne lidi si musi uvedomit, ze posuzovani, zarlivost jsou skodlive,nepotrebujici zvyky, ktere i sobe skodi. Svet muze byt krasny.

Ni-ka Můžeš popsat,co konkrétně máš za problém? Moc dobře ti nerozumím, v čem to je.Jak se to projevuje?

Mám podobný problém jako Lenka, ne v práci, ale ve společnosti , se kterou se stýkáme. Je tam jedna žena, se kterou se hrozně nesnášíme, a nejde to vyřešit tak, že bychom se vůbec neviděly. Vždycky jsem byla ta moudřejší, kdo ustoupí, hlavně jsem neměla konflikty se ženami, dala jsem je vždy na místo před sebe,asi mám nízký sebevědomí, ale v tomto případě ustoupit nechci, mám z toho už zdravotní problémy, potřebuju poradit, jak na ni. Ale moc mi nenadávejte, prosím.

No, nevím, jak bych reagovala já, jenom vím, že když jsem občas měla před přítelem poznámky ve smyslu že nejsem tak pěkná, schopná atd. jak bych sama chtěla (chytla mě sebelítost :-)), tak mi odpověděl, že to je pěkná blbost, ať toho raději nechám. Že si prostě jednou vybral, že se mu líbím po všech stránkách, a že je mu jedno, co kdo kolem říká. A jestli prý ve skrytu duše uvažuju o něm, jestli je dost pěkný nebo schopný...odpověděla jsem, že ne, že je pro mne skvělý zrovna takový, jaký je, a jestli má blond nebo tmavé vlasy je putna...pochopila jsem prostě, že nemá smysl uvažovat o kravinách. Na závěr zlatá věta mého otce: o mojí dceři nebude nikdo říkat, že je k ničemu. Ani ona sama ne. (Reakce na to, když se mi něco v životě nepodařilo a naříkala jsem, jak jsem neschopná a tak. Tat?ka jen s úsměvem odpověděl: ne, jen se ti to nepovedlo, nebo jsi málo pracovala, nebo tak něco. Příště to bude lepší. Hotovo.)Petra

Lenka-souhlasím částečně s Charliem.Je to otázka priorit a ty i když píšeš,že nechceš být jako ona,že život o tom není,nejsi o tom ještě uvnitř úplně přesvědčená.Já vím sama ze svého života,že je to dost těžký,protože většina žen se chce líbit,ale tohle módní šílenství stíhá málokdo a hlavně ti pak uniká skutečný život.Ty sama víš,co je správné,jen se musíš naučit žít podle sebe a nesrovnávat se s ostatními,každý jsme jiný,píšeš,že s tebou se lidi radí,v tom je tvá cena,určitě vidí i jiné tvé klady.Ty si srovnej,jak chceš žít a co je pro tebe důležité,ale neodsuzuj ostatní za jejich výběr.Je to jejich život a každý máme jiné cíle a cesty.Nevíš jak ona to prožívá a proč to tak dělá.Třeba je její vzhled kompenzací nízkého sebevědomí z práce atp.I ona se může změnit.Zkus v každém hledat jeho dušičku-to dobré...ale stůj si za sebou.

Ja myslím, že to je chyba tvého přítele když se baví tím že ti říká věci které ti vadí. Připadá mi že spíš není něco v pořádku s ním než s tebou. Třeba má radost z toho když tě muže potrápit? Proč by ti ale měl chtít ubližovat když tě miluje? A miluje tě vůbec?