Společné bydlení

Killies dopadneš jak já, bydlení s rodici, hadky na denim pořádku kuli tchyni, jsem na mateřské, takže osamostatnit se nehrozí, a manžel se stěhovat nechce. peklo ne zemi!!!!!!

Ahojky,mám zájem o...Drahouši, reaguješ na 6 a půl let starý inzerát. Určitě na tebe čekaj s pronájmem celou dobu. Ladislav to tu denně čte, aby ti mohl poslat další info. Jsi asi úplně pitomá, ne!?28.2.2005 14:57 - LadislavMáme v Praze4-Modřany dvě místa na bydlení.Každý platí měsíčně 2000,-Kč.Je to vcelku solidně dostupné i dopravou pro toho,kd chce za tuto cenu přechodně bydlet.Můj mobil je 607633755,nebo pište na mail.

Máme v Praze4-Modřany dvě...Ahojky,mám zájem o pronájem,2000kč vyhovují,lokalita též.Prosím o další info.Děkuji,Kristýna.

My spolu chceme začít bydlet příští rok, bohužel podnájmy jsou strašně drahé, takže max. můžeme mít 1+kk. Jenže chodíme každý spát v jinou dobu, máme jiné zvyky, takže spolu v podstatě nemůžeme být jen v jedné místnosti:-( Uplně se toho oba děsíme, kdybysme měli peníze na 2+kk je to v klidu. Jinak se milujeme, ale fakt máme jiné zvyky, hlavně ohledně spaní:-( Tak nevím, jak to řešit.

S pritelem jsme se po skoro rocnim chozeni dohodli, ze pujdem spolu bydlet, ja pracovala, on jeste chodil do skoly a mel pred zkouskama, tak jsme hledali podnajem, silene ceny ! Po dlouhem uvazovani jsme se rozhodli pro uver a koupili si malou garsonku, ze zacatku jsem to tahla sama, on chodil do skoly, po skole hned dostal praci, tak jsme si to uzivali. Po dvou letech bydleni jsme se rozhodli jit do vetsiho bytu, ze chceme deti, koupili jsme velky byt, takze nova hypoteka, velka rekonstrukce.. A jak to dopadlo? bylo to super, ale ted jsem sama s velkou hypotekou na krku, rozesli jsem se pred dvema mesicema.. Ze nevi co chce do budoucnosti, tak bydli zase po letech u rodicu a ja sama v byte s kockou. Tim vas nechci odradit, je to super poznat toho cloveka, kdyz s nim zijete, ale bacha holky, at na ne netlacite. Ja to nedelala, on se asi tak citil a pritom to taky chtel.

Já(21) i můj přítel(29) studujeme vysokou školu i pracujeme zároveň. Oba dva však bydlíme úplně jinde, než máme školu. Už po tříměsiční známosti, kdy já byla na koleji a on s kamarádem na privátě, jsme se rozhodli, že bychom chtěli bydlet spolu. Řekli jsme si, že to je nejlepší způsob, jak se navzájem poznat. A jak to dopadlo? Lepší to už být ani nemůže. Pronajali jsme si SPOLU privát a jsme naprosto spokojeni a to jsme spolu už skoro rok a půl. Na víkendy jezdím k němu na barák. Bydlí sice ještě s babičkou a dědou, ale ti jsou super...Akorát že každou sobotu tam chodí jeho matka, kterou nemůžu už skoro ani cítit. Ještě že tam nejsme pořád. Neumím si ale představit, jak to bude po zkončení školy...

S přítelem jsme spolu skoro dva roky. On pracuje, já mám před sebou ještě rok a půl školy. Ted jsme pořád spolu a střídavě jsme u našich a jeho rodičů. Oba jsme se shodli, že ikdyž budeme muset rozbít několik prasátek, tak rozhodně nebudeme bydlet s rodičema. Podle mě bydlet s rodičema je hodně velká zkouška pro vztah, která mu nesdvědčí

To mi právě vadí taky, o společné koupeli nemluvě. Ovšem přítele to zřejmě nezajímá, on nemá problém okoupat se se mnou když je ve vedlejším pokoji jeho matka nebo se milovat. On to neřeší a nevidí v tom problém, takže proto pořád zvažuju pro a proti:( Ho lákají našetřené peníze, no nedivím se mu, ale nejraději bych bydlela sama že.

Moje divka a ja studujeme na vejsce. Ted cast svatku travime u jejich rodicu a cast u mych. V obou pripadech spolu spime ve stejnem pokoji, ale zjistuju, ze bydlet u rodicu ma blbej vliv na kvalitu naseho milovani.Delame to potichu, aby nas nikdo neslysel a po orgasmech je problem s odchodem do koupelny, zvlast pro mne, aby mne v tom stavu nikdo nevidel na chodbe. Az vystudujeme, tak se rozhodne k rodicum nenastehujeme, i kdyz bysme usetrili hodne penez, kterych zezacatku mit moc nebudeme.

Tak vždycky nastane doba, kdy se k sobě pár nastěhuje a ty problémy s nakupováním, vybavením bytu nastanou tak či tak, jen se to odsune na později. Já taky budu řešit tento problém, přítel bydlí doma jen s matkou, chce at se k němu po škole nastěhuji. Já nechci, prtž si to nedovedu představit. Muselo by se v bytě udělat milion úprav, nevim, zda by s tím jeho máti souhlasila. Navíc bydlení v jednom bytě mi připadne už moc přitažené za vlasy:-( Problém je, že s mým platem si nebudu moct dovolit ani garsonku a přítel nechce zbytečně vyhazovat peníze za bydlení, když může doma šetřit a investovat do jeho bytu (pak by ho dostal). Tak se taky děsím toho, jak to s námi dopadne. Chceme spolu už strašně moc bydlet, ale nějak to nemá řešení, ale aktuální to bude až za rok... Jak byste to řešili vy? FAkt nevím, můžu si vybrat bydlení u něho s matkou nebo podnájem s hromadou jiných lidí(kvůli platu). A to mi bude v té době 26 let.

taky bych s nejakym spolecne bydlela zatim bydlim sama!

Já a můj přítel jsme spolu také začali bydlet zhruba po stejné době, asi po deseti měsících a v domě mých rodičů. Máme tu vlastní byt, oni jsou o patro výš. Musím říct, že to je tak půl na půl pozitivní a negativní. Opravdu si neumíš představit jaké to je, když ti v "nejlepším" začne někdo z rodičů klepat na dveře a nese oběd, o který sis stejně neřekla. Zkrátka jsou hodní a chtějí se starat (jak jsem pochopila, u tebe je to totéž, mají tě rádi). Pokaždé, když se zdržíme někde v restauraci, druhý den s úsměvem nadhodí táta větu: "Vy jste včera přišli pěkně pozdě, co? Boty jste za dveřmi měli až ve dvě ráno." Je to sice s úsměvem řečeno, ale už mi to pije krev... rodiče nechtějí ubližovat, ale dělají to a tomu se podle mě nevyhnete ani vy. Jinak jsme měli s přítelem krásný vztah a společné bydlení nám ho jaksi mírně narušilo. Byla v tom najednou naprostá jistota z toho druhého, ztráta randění a schůzek, naopak přibyly starosti s drobnostmi, které si teď ani možná neuvědomuješ - nakupování (které chlapi nesnášejí), vybavení bytu apod. A tak jsme s přítelem najednou měli takovou ponorku, že jsme se raději znovu oddělili a teď randíme po práci, chodíme na vínko, do kina... a je to zase hezčí.Ale je to na každém jedinci. Každý si to musí vyzkoušet, aby poznal...

Ma kazdy svuj pokoj nebo predpokladas dva lidi v jednom pokoji? Kolik lidi tam bydli celkem? Diky.

Máme v Praze4-Modřany dvě místa na bydlení.Každý platí měsíčně 2000,-Kč.Je to vcelku solidně dostupné i dopravou pro toho,kd chce za tuto cenu přechodně bydlet.Můj mobil je 607633755,nebo pište na mail.

Máme v Praze4-Modřany dvě místa na bydlení.Každý platí měsíčně 2000,-Kč.Je to vcelku solidně dostupné i dopravou pro toho,kd chce za tuto cenu přechodně bydlet.Můj mobil je 607633755,nebo pište na mail.

Kyllies, netlacila bych na pilu a delala mrtveho brouka, zustan bydlet u svych rodicu pokud si nechces najit neco sveho a uplne prejdi otazku spolecneho bydleni. Dokonce bych trvala na kazdodennim navratu domu, zadne spolecne spani pres noc...takove to chozeni (nakonec jste spolu kratce a vetsina vlastnosti se projevi az po roce-roce a pul), uvidis co se bude dit. Mozna to chce taky nechat jen v teto rovine a zacit spolecne zit jeste nechce. Pro chlapa to je nekdy moc svazujici a potrebuje vice casu, aby se s tim srovnal. Netrap se tim a nech to konovi, ten ma vetsi hlavu.Mam dobrou zkusenost s tim, ze mrtvej brouk vyresil vsechny moje zivotni situace...driv nebo pozdeji si toho partner vsimne a zacne premyslet co za tim je.

Zkuste působit na jeho ješitnost - třeba zcela nevinně navrhnout, že zavoláte elektrikáře aby se to konečně hnulo. Většina chlapů je velmi citlivá na své technické a opravářské schopnosti a tato "finta" funguje poměrně spolehlivě. Určitě mu to každodenně nevyčítejte a nechod?te na něj s násilím a citovým vydíráním, tím docílíte pravý opak - vznik obranného reflexu a pokles chuti k jakékoli aktivitě.

Kyllies, proc brat nohy na ramena kvuli spolecnmu bydleni s rodici - pokud mas pritele rada tak se jednoduse spolecneho bydleni s rodici vyvaruj. Jak mam rozumet tomu, ze Ti spolecne bydleni s rodici nenabidnul??? Tak ci iniciativa to predelavani bytu je? Ja bych chtel bydlet rozhodne sam i kdyz to je drazsi. Myslim ze 90% souziti s rodicema nefunguje a u tech 10% procent co znam si nejsem jistej, zda to neni pretvarka. Kdyz uz tedko citis ze spolecne bydleni s rodici muze byt problem, tak z toho problem asi bude. Neboj se rict priteli i jeho rodicum, ze bys chtela, abyste bydleli sami. Cim dal budete se spolecnym bydlenim, tim tezsi bude vykrocit smerem k samostatnemu bydleni. Takze suma sumarum bud rada, ze je pritel laxni.

Díky všem za názory. Nad všemi teď přemýšlím a v každém je kousek pravdy.Nohy na ramena brát nebudu, finančně investuju jen do toho co se dá popřípadě odnést (mám své zkušenosti z minula), soužítí s jeho rodiči je další neřešitelná otázka ikdyž budeme mít vlastní vchod a v podstatě svobodu tak tak nevím nevím, živě si představuji ty otázky "vy ste včera přišli tak pozdě,vždyť ráno vstáváte do práce" atd. jenže tady jde o něco jiného on mi to soužití s jeho rodiči ani nenabídl?!?Otá?ku podnájmu jsem také nadhodila,ale rodiče se do toho vmísili (a je to tady) "a proč někde něco budete platit když tady to máte zadarmo" (ale za jakou cenu, že) no a na to přítel slyší, je trochu zadluženej a nechce se mu někde platit.Kyllies

Mila Kyllies, byt tebou tak beru nohy na ramena. Jeste jsem neslysela o pripadu, ze by bydleni s rodici bylo nekde bez obtizi. Spousta mych znamych (jak muzskych tak zenskych) se nechala nalakat skvelymi vztahy s jeho/jejimi rodici a ted si rvou vlasy. A dalsi rada je - snaz se moc neinvestovat nebo do jen opravdu nutnych veci. Jednou by ses mohla hodne divit.