Reklama

Je mi smutno

tomas (Ne, 26. 2. 2012 - 00:02)

Je mi smutno protoze jsem kvuli vlastni blbosti prisel o syna.vidavam se s nim jednou za 14dnu na cely vikend a kazdou stredu,ale i to je pro me malo.vim ze mi s timhle nikdo nepomuze,ale aspon to se s tim chci nekomu sverit jak mi je.kdyby tak sel vratit cas......

Lina (Pá, 3. 2. 2012 - 01:02)

Možná je problém v...Když ty naši muži ani snad neví co chtěj,připadá mi že nic rači nechtěj řešit.Jeden je mamánek(co to řeší s matinkou),druhý samotář co to neřeší vůbec.Příjde mi že ty chlapy přestávají bejt chlapama.A komunikovat se snažim pořád,naučila jsem se s problémů vypovídat.Ach ta doba..proč neříct co chci a nechci.Žije minulostí,tím že se doma sřídal táta za tátou.Myslí si že musí taky tak dopadnout.Neumí přijmout odpovědnost a závazek.Jinak je to báječnej,hodnej člověk.Tím jak trápí sebe,trápí i mě:(a já nevím na čem jsem.Jak jinak.

aloe (Čt, 2. 2. 2012 - 19:02)

Měla jsem a snad ještě...Možná je problém v komunikaci. Třeba si to ani neuvědomuje. Někteří chlapi takoví jsou a pak se diví, že je ženská vytočená. Zkus mu říct, že chceš a potřebuješ víc něhy a projevů. Třeba se mu pak rozsvítí.

Lina (Čt, 2. 2. 2012 - 19:02)

Měla jsem a snad ještě mám skvělého přítele,vše bylo fajn ale před půl rokem změnil práci.Pracuje jako číšník a celý týden tam spí.Nikdy nebyl ten,co by mi neustále psal nebo volal.Ale když je týden pryč je to fakt smutný.Hlavně večer.Náš vztah nějak schladnul.Nejsem s těch kteří si pláčou a nechaj vše bejt.Pokud se mi něco honí hlavou zeptám se.Slušně.Ale on na to kecání moc není,ale pokud už ví že je na čase mluví a řekne co a jak.Veděla jsem že jak změní místo a půjde tak daleko že bude zle,a jeho slybování jak bude jezdit domů nedodrží.Říkávám mu že nepotřebuju den co den slyšet cukrové řeči,ale zeptat se jak se mám?že mu chybim..Napadlo mě že si tam někoho našel ale při jednom rozhovoru mě ujistil že nééééé.Vím že není sukničkář,opilec ale když to mlčení atak vám prostě někdy nedá.Hlavně když to vidím kolem sebe.Nechci mu ale pořád líst do zadku a dělat ze sebe pipku.Proč si lidi neváží jeden druhého,lžou a nevidí nic jen peníze a práci.Co láska a někomu udělat radost..Po tom je mi smutno,říká se čím víc dáš tím víc se Ti vrátí ale u mě to tak není.Ač bych si přála opak a on to ví..Je to začátek konce?

i (Čt, 19. 1. 2012 - 21:01)

je mi smutno.moc smutnomaminko, vydrž, vzchop se, ať spolu ještě něco užijeme. Moc tě prosím.

(Pá, 6. 1. 2012 - 23:01)

Milá Sáry, tak jsem si poslední dobou dělala dobře nakupováním, něco málo pro prcka, něco málo pro sebe a pro druhé (byly taky Vánoce) ale už je tomu zase konec, sluníčko zašlo za mraky a doma je opět zle. Tak jsem si pouštěla dnes pár písniček na povzbuzení nálady a dostala jsem se ještě do větší depky, spíš splínu, abych to uvedla na pravou míru, protože depresemi snad netrpím....poslední dobou je doma zase zle, stále se křičí, až mi z toho jde hlava kolem a nevím jak z toho ven, zakazuje mi už i kamarádku, která mě z toho umí tak hezky vždycky dostat...vůbec mě nechápe, nechce pochopit, neposlouchá, jen bláznivě žárlí, nebo se aspon tak chce tvářit, ale všechno je to jen zloba...zloba, že musí být se mnou, jak to říká od začátku, se mnou totiž být nechtěl nikdy. Tak at si jde, když se mu chce a chce odejít, ale at mi aspon nedělá ze života peklo na zemi. Nechápu ho...jak může být někdo tak zlý k nejbližšímu člověku? Místo toho,aby mě podržel, když mi umřela máma, tak mě podržel chvíli a pak opět byl zase jako zubatka. Jestli tomuhle bude někdy konec, tak to oslavím ve velkém. Zatím je to stále horší a horší....kde je nějaký recept na dobrou náladu? Není..maximálně v očích mého syna...s tím je mi fajn...

Romana (Pá, 6. 1. 2012 - 22:01)

Vis Katko,ted je to fajn.Az...Nechci tě strašit, ale tohle mi říkal 4 roky a ...... pak odešel. Je něco shnilého v království Dánském. Počítej raději se vším.

Sára (Čt, 13. 10. 2011 - 09:10)

Máteholky pravdu. Ono,pokud je člověk v depresi,tak si ji sám asi neodbourá. Chce to pomoc druhých. To jak jsem psala o sobě můžu napsat s tím,že tou depkou netrpím. Pokud by byly problémy,byla bych stejně smutná jako vy. Přeji vám tedy aspoň hodně sluníčka do vašeho srdíčka.

Jana (Út, 11. 10. 2011 - 19:10)

..jasně že to není tak jak píše Sára,každý máme nějakou povahu a to je daný.Já třeba špatně snáším tmu a zimu a nic s tím prostě nenadělám.Myslím tím přírodní tmu a zimu.Je jasný že doma mám teplo a světlo ale to že je venku brzy tma a navíc nevlídno mě prostě drtí.

(Út, 11. 10. 2011 - 19:10)

Ahoj Sáry, děkuju za příspěvek. Ovšem, kdyby to bylo tak jednoduché, tak si pískám. Bohužel. Dřív jsem to dělala stejně, když jsem měla špatnou náladu, šla jsem a když byly penízky něco pěkného jsem si koupila. Ale ted už ani ty penízky nejsou. Což mi na dobré náladě fakt nepřidá. Ted odtud odešla kamarádka a je mi zase mizerně, ani její návštěva mě nějak moc nerozveselila. Ale jsem ráda, že tu byla. Leč problémy se stejně nevyřeší. A tak melancholie zase nastupuje ve velkém, obzvlášt, když je večer. Dala bych si sklenku vínečka-nemám ho. Tak snad příště. Ale je fakt, že alkohol depresivní náladu jen umocnuje, aspon u mě to tak je. TAkže to s ním nepřeháním. Optimistické řeči mě ted nějak nenapadají. Snad jen to, že bude zase lépe. Musí. Jednou...

http://www.vykl (Út, 11. 10. 2011 - 13:10)

http://www.vykladkaretonline.estranky.cz/

Sára (Út, 11. 10. 2011 - 13:10)

Omlouvám se,ale třikrát jsem to fakt nechtěla,ale blbne mi net.

Sára (Út, 11. 10. 2011 - 13:10)

Ještě ti dám recept proti podzimním depresím.Tak si říkám,koupím si novou bundu a těším se až si ji někam obléknu. Taky se těším na to až budu venku padat sníh a já si doma v teplíčku uvařím voňavý čaj s medem a přitisknu se k topení,které mě bude zahřívat do zad.Není den,kdy bych se na něco netěšila. Večer když jdu spát,tak se těším na to až ráno vstanu a něco pdniknu.Stručně řečeno,já miluji život a vše co k němu patří....

Sára (Út, 11. 10. 2011 - 13:10)

Ještě ti dám recept proti podzimním depresím.Tak si říkám,koupím si novou bundu a těším se až si ji někam obléknu. Taky se těším na to až budu venku padat sníh a já si doma v teplíčku uvařím voňavý čaj s medem a přitisknu se k topení,které mě bude zahřívat do zad.Není den,kdy bych se na něco netěšila. Večer když jdu spát,tak se těším na to až ráno vstanu a něco pdniknu.Stručně řečeno,já miluji život a vše co k němu patří....

Sára (Út, 11. 10. 2011 - 13:10)

Ještě ti dám recept proti podzimním depresím.Tak si říkám,koupím si novou bundu a těším se až si ji někam obléknu. Taky se těším na to až budu venku padat sníh a já si doma v teplíčku uvařím voňavý čaj s medem a přitisknu se k topení,které mě bude zahřívat do zad.Není den,kdy bych se na něco netěšila. Večer když jdu spát,tak se těším na to až ráno vstanu a něco pdniknu.Stručně řečeno,já miluji život a vše co k němu patří....

Pro bí (Út, 11. 10. 2011 - 13:10)

Udělej jednu věc a to,že si ním nenechej kazit náladu a právě naopak buď zase ta optimistická holka co jsi bývala. Říká se,že nálada je nakažlivá a já jsem tím přesvědčená. Tak třeba u nás v práci. Když vejdu mezi holky a ono tam panuje dusno,tak se na ně usměju a máš vidět,kolik holek mi úsměv opětuje. Přidám k tomu,co je? Proč všichni mlčíte? A za chvíli je svým úsměvem a dobrou náladou nakazím. Já jsem prostě typ,co se směje denně a to i když jsem sama doma,tak mám dobrou náladu.Se smutkem se hned vypořádám a netruchlím déle jak pět minut.Řekněte si,že je nejdůležitější zdraví a dobrá mysl a všechno ostatní se už dostaví samo.,,, Přeji vám krásný zbytek dne...Sára

(Út, 11. 10. 2011 - 10:10)

Ano, přichází zase ten...jj...přesně tak. V tyhle chmurné dny je to snad ještě horší, jak jindy. Do toho ještě problémy doma a je to umocněné snad tisícinásobně. Brečela bych, ale už mi došly slzy, tak si hýčkám v sobě jen ten bolestivý pocit, který né a né zmizet....ještě před týdnem jsem byla optimistka, zato ted...ted je ze mě troska co čeká snad na zázrak. Stojí to za hovínko a bude hůř, dokud tu bude on a jeho nálady....kdyby těch nebylo a všímal by si trochu, bylo by jistě lépe, ale jemu na mě nezáleží. Jsem mu lhostejná a myslí jen sám na sebe. Se slovy, jsem tu pro Davídka, ale přitom na něj taky sere, jinak by se nemohl k jeho vlastní mamince chovat jako ke kusu hadru, k obtížnému hmyzu...bolí to a moc :-( a já nevím co dál :-(

Anina (Út, 11. 10. 2011 - 10:10)

Ahoj lidičky, taky se...Ano, přichází zase ten smutný čas, kdy se těm smutným,mezi které se počítám, přitíží. Sluníčko pohaslo a začíná čas melancholie, nostalgie, vzpomínek. Smutné myšlenky zabíjím prací, běda však zavládne-li na chvíli klid, všechny bolesti světa se k člověku seběhnou.

(Po, 10. 10. 2011 - 22:10)

Ahoj lidičky, taky se hlásím mezi smutnící človíčky....ted mám zrovna náladu, až se mi chce brečet. Doma není nikdo, ke komu bych se mohla přitulit, kde se vyplakat, tak jsem ráda, že v tom nejsem sama a že nás je tu víc takových. Kéž by vysvitlo zase sluníčko...chjo

Lenka (Po, 10. 10. 2011 - 20:10)

Jaký je rozdíl mezi smutkem...Taky si myslím, že záleží pouze na každém člověku jak to co cítí nazve. Mezi depresí a smutkem je vážně jen tenká hranice. Ale ať se jedná "jen" o smutek nebo zda je to opravdová deprese, člověk by neměl zůstávat sám a snažit se to sám vyřešit. Jen se bude pořád dokola motat a bude jako v kruhu. Nejhorší situace nastane když nemá komu říct co cítí a když začne hledat nejrůznější cesty jak z toho ven.

Reklama

Přidat komentář