Reklama

červenání

Návštěvník (Po, 6. 11. 2006 - 12:11)

Ahojky všem.) Problém s červenáním? No co si pamatuju tak se červenám, stačí když na mě promluví nějaká neznámá osoba, mám něco prezentovat, nebo mluvit před více lidma (můžou to být klidně i mí známí)...prostě červenám. A že na to pománá smích? tak tomu nevěřím, směju se od rána do večera, dokonce jsem došla do stádia, že se směju i tomu, že jsem červená, ale bohužel červenání nepřestalo...tak co dělat?

Tommy (Pá, 20. 10. 2006 - 21:10)

Čauec lidi. Měl jsem s červenáním velký problémy, ale dostal jsem se z toho. Nejlepší co pro to může člověk udělat je, si o tom s někým promluvit. Zaávisí to samozřejmě i na hodně dalších věcech, ale myslím že tohle pomáhá z velké části. Takže kdybyste někdo měli zájem můžem se o tom pobavit na icq 296970311 ;-)

Návštěvník (St, 27. 9. 2006 - 21:09)

Milé červené karkulky a milí červenáčci:)
všechny vás zdravím a přeji hezký večer. je až neuvěřitelné kolik lidí má problémy s 'červenáním se' Ono se o tomto tématu nikde moc nesetkáme, nemluví se o tom, nepíše se o tom, jako by to ani neexistovalo, ale přitom se tím trápí tolik lidí!
Všichni se snažíme nějakým způsobem červenání potlačovat, ale v tom je možná ta chyba. Zkusme se k tomu postavit čelem..
K psycholožce se mi moc chodit nechce, ale na druhou stranu by možná nebylo špatné si o tom s někým promluvit.. no a s kým jiným než s člověkem který mi rozumí. T A K Ž E, pokud je někdo z O S T R A V Y nebo okolí, můžeme se domluvit a udělat sraz. Takovou malou skupinovou terapii - léčbu šokem :)) Takže pojďme do toho! Pište na mila.karkulka"seznam.cz

Lůca (Ne, 17. 9. 2006 - 10:09)

Ahojte. Můj problém je úplně stejný jako máte vy.Červenám se snad pořád.Když se mě někdo cizí na něco zeptát, nebo i ve společnosti kamarádů,když mám před nimi dlouho mluvit, před tabulí, když sem vyvolaná..už mě to štve. Začalo to asi před 3 roky.Dřív sem byla výřečná, dokázala sem bavit celou společnost vtipy, ale teď si na vyprávění delšího vtipu netroufnu, protože bych už v půlce vyprávění byla jak rak..je to nepříjemné a znepříjemňuje mi to život. Teď sem ukončila školu-maturita.Chtěla bych lepší práci, ale tady bývá problém pohovor, nedokážu si představit, že bych musela odpovídat na otázky před tolika lidma..Slyšela sem něco o tom, že se to dá odstranit operativně. Že se přestřihnou nějaké nervy, nevíte o tom něco? Nebo jiná metoda? Sem z toho už nešťastná... díky moc. e-mail: luisalinda"seznam.cz

veronika (So, 16. 9. 2006 - 00:09)

piste mi na ten mail jetena dekuji

veronika (So, 16. 9. 2006 - 00:09)

ahoj cervenam se strasne mooooc kdyz sem ve spolecnosti vice lidi nebo kdyz trosicku lzu sem s toho nestastna nevim co stim mam delat jestli nekdo neco vite tak mi to prosim napiste do mailu jetena"seznam.cz dekuji

veronika (So, 16. 9. 2006 - 00:09)

ahoj cervenam se strasne mooooc kdyz sem ve spolecnosti vice lidi nebo kdyz trosicku lzu sem s toho nestastna nevim co stim mam delat jestli nekdo neco vite tak mi to prosim napiste do mailu jetna"seznam.cz dekuji

Véna (Čt, 14. 9. 2006 - 18:09)

No, mně je 27 a červenat jsem se začal asi před třemi lety, když jsem začal chodit na noční směny. Do té doby jsem se červenal jen příležitostně a moc jsem to neřešil. Teď se to stalo ale dost nepříjemné, protože jsem schopný se červenat bezdůvodně, např. když jdu městem, nakoupit, v práci atd. Navíc, a to mi připadá ještě víc traumatizující, lidi, které třeba náhodně potkávám, tak často taky rudnou. Nechápu to. Někdy je to horší, někdy lepší, někdy tomu čelím s odvahou a někdy jsem úplně na cucky. Pomáhá mi meditace, relaxace, dostatek spánku a taky fakt pomůže, když člověk odvede pozornost jinam, ale ve chvíli, kdy je člověk ve stresu to moc nejde. Začínám se ale smiřovat s tím, že se toho nezbavím, spíš je naděje, že se zbavím toho odporu k červenání. Se uvidí ... Jo a taky, když na mě přichází panika, snažím se být vědomý toho, že se nohama dotýkám země. Že stojím pevně na zemi.

Lenka (Pá, 25. 8. 2006 - 17:08)

ahojda, i já se přidám do diskuze:-). Je mi něco přes 20let a červenám stále, ale ne už tak často.Můj problém je, když jsem ve skupině více lidí, někdo se mě přede všemi na něco zeptá a já při pocitu, že mě všichni ostatní sledují zrudnu. Někdy se to ale stane, aniž je nějaká příčina. Prostě si jen tak povídám s kamarádkou a šup, najednou mám ruměnec ve tvářích. Souhlasím, že je to v psychice.Měla jsem málo sebevědomí, nepřipada jsem si hezká ani chytrá. Začala jsem na sobě pracovat a výsledky se pomalu dostávají. Strojím se tak do věcí v čem se cítím dobře,?jistila jsem, že ač v práci jsem v kolektivu nejmladší, jsem na tom s vědomostmi líp jak jiní..to vše mi dodává sebevědomí.Vždycky jsem žila v domnění, že starší jsou chytřejší, měla jsem respekt,bála jsem se něco říct, abych se neztrapnila.Vše je to zkrátka v sebevědomí.Na jednom serveru jsem taky četla radu od kluka, který když se začne červenat,začne myslet na něco jiného nebo počítat.Tím jak odvede myšlenky jinam se červenání rychleji zbaví.Taky se naučte dobře "dýchat". Když člověk znervózní,má rychlejší tep...jóga nebo powerjoga či pilates jsou ideální.Tohle mi pomáhá.A souhlasím, že spousta lidí říká, že je to i roztomilé - ač toho názoru teda nejsem:-).Tak holky, musíme bojovat.

lida (Pá, 25. 8. 2006 - 11:08)

teda holky,ani ve snu by mě nenapadlo,že má tolik lidí ten samý problém jako já.chodím ještě na základku(9.třída)a ze všech kamarádů co mám jsem jediná,kdo zčervená když mě někdo osloví,vyvolá k tabuli,ale i když se na mě někdo déle podívá.mám s tím taky hrozné problémy jako vy.a hlavně mají všichni hned zesměšňující narážky.taky nevím jak se toho zbavit.a kdyby někdo přišel na nějaký trik,tak mi prosím napište na liddduska"seznam.cz....moc děkuju

maja (St, 23. 8. 2006 - 13:08)

Leňule:Ahojky četla jsem si tvůj příspěvek a jelikož mně je asi o hodně mín než tobě(16),tak ale stejně jsem se chtěla zeptat jak ses s tím vyrovnala nebo spíš jak jsi to všechno odstranila....to červenání a tak,pač mě to hodně trápí:( prosím nemohla bys mi nějak poradit?Dik moc

Leňule (Čt, 17. 8. 2006 - 19:08)

Ahojte lidičky, přečetla jsem zejména poslední příspěvky této diskuze a řekla jsem si, že se s vámi podělím o mojí zkušenost. Je mi 19, jsem ještě docela mladá a s červenáním jsem měla problémy zejména na základní škole a asi v prváku na střední. Já osobně jsem vysledovala, že v mém případě to bylo z nedostatku sebevědomí. Vždycky jsem se bála, když mě ve škole vyvolali, že se zakoktám, plácnu nějakou blbovinu a všichni se mi budou smát. Ve skutečnosti by se mi ani nesmáli, protože jsem na ZŠ a pak i na SŠ patřila k nejchytřejším ve třídě, ale i tak mi to nedalo a příšerně jsem se styděla. To stejné bylo i komunikovat s cizími lidmi. Jakmile se mě začal někdo na něco vyptávat víc, než se mi líbilo, už jsem rudla jako rak... Ale od jisté doby, co jsem "našla sama sebe" a vážím si sebe, se všechno zlepšilo. Nevím, kolik je vám let, co tady píšete, že máte s červenáním problémy, ale mně to začalo ustupovat v době, kdy jsem měla pocit, že jsem dospělejší, chytřejší. Kdy na mě dospělí už nehleděli jenom jako na dítě, ale dokázali se mnou mluvit na stejné úrovni, jako se dospělí baví běžně. A od té doby mám po problémech. Já osobně si myslím, že je to opravdu hodně způsobené psychikou. Je ale v první řadě nutné přijít na to, jaký psychický blok máme, abychom ho mohli odstranit... já to zvládla a myslím, že to zvládnete také :-) Hlavu vzhůru a mnoho zdaru

italka (Čt, 17. 8. 2006 - 19:08)

Ahoj všichni,taky jsem řešila svoje červenání u psycholožky.Zeptala se mě,jak beru já,když se někdo druhý červená.Jestli mi to připadá trapné a tak.Popravdě jsem odpověděla,že vůbec ne.A proč si tedy myslím,že připadám já trapná ostatním,když se červenám?Je to fakt.Hodně lidí mi řeklo,že je to dokonce milé!!!Můj problém je v nízkém sebevědomí a taky dost špatně přijímám kritiku,jako bych chtěla být dokonalá,zatímco chyby u druhých mi nevadí.Psych.mi poradila,ať to přestanu řešit a je fakt,že od té doby se moje červenání hodně zlepšilo.Asi se toho nikdy nezbavím úplně,ale to nevadí,jsem to já-jedinečný originál-a pokud to má ke mě patřit,tak ať to tak je.Jsou daleko horší věci na tomto světě,stačí si jen projít některá témata na této adrese.Ahojky a držte se!!!

Petra (Čt, 17. 8. 2006 - 09:08)

Ahojte vsichni. Jak tak koukam nebojuji jenom ja proti cervenani. Moje hruza je, kdyz potkam nejakeho znameho nebo znamou v obchode. Okamzite zcervenam a leknu se az se vnitrne rozklepu .V ten danej moment mluvim, odpovidam , ale opravdu nevnimam. A nedej boze , kdybych musela nekdy pracovat za kasou , tak tam bych se asi propadla. Proto nemohu pracovat v kancelari a na podobnych mistech. Nekdy je to horsi a nekdy lepsi. Kdyz jdu cvicit , behat , nebo nejakej adrenalinovej sport , tak ten den se mi to nestane. Preci ale nebudu kazdej den behat po cely muj zivot?!!.No hruza a dez. Stale bojuji. Mate radu????? Predem dekuji.

Návštěvník (Út, 15. 8. 2006 - 15:08)

Ahojky, našla jsem skvělou stránku o strachu z červenání, ale je bohužel v němčině:-(( www.erythrophobie.de Snad někomu z vás pomůže, protože jsou tam super rady a zdpovědi. Už jsem i přemýšlela o tom, že jí přeložím do češtiny. Mám jako vy ten samý problém a snažím se ho všemožně řešit. Našla jsem odvahu a došla za psychologem a ten mi popravdě řekl, že si ten problém dělám jen já sama, že ostatní to tak neviděj a neberou. Nesmím se brát tak vážně a budovat si sebevědomí a věřit si. Zatím stále bojuju sama se sebou, ale nesnažím se situacím vyhýbat, ale čelit jim. Začla jsem brát magnézium, to má pomáhat na uklidnění nervového systému a napětí. Všechno je to jen o psychice. Občas si říkám jak je ten život nefér, proč zrovna já. Ale jak koukám, tak v tom člověk není sám:-)

Bara (Pá, 11. 8. 2006 - 20:08)

Ahoj takže co jineho napsat než,že mam ten samy problém?Je to vážně hrozné komplikuje mi to život, nemužu chodit mezi lidi,ve škole se stydím nemůžu před učiteli ani spolužáky normalně mluvit když se na mně upřeně dívají!A vůbec nechápou co to je ,ještě přiblbě podotknout jak se červenám...mám s tím opravdové problémy prosím poradte mi!Nebo se ozvěte prosím!BarboraPuczokova"seznam.cz

Návštěvník (Pá, 28. 7. 2006 - 11:07)

Ahojky lidičky!Vidím, že tady jsem mezi svými. Taky se červenám a šíleně mi to leze na nervy. A nikdo není schopný pochopit, proč mi to vadí. Jenže oni to neznají, neví, jaké to je, když se na vás někdo dívá a vy víte, že je to kvůli toho červenání. Jen vy víte, co to je a jak nepříjemné to je. Prosím vás, mohl by mi někdo napsat, jak to aspoň částečně zmírnit??? Prosím, prosím!!! Budu moc ráda. Tady je můj mail: red.miky"seznam.cz Předem moc díky.

Simona (Út, 18. 7. 2006 - 17:07)

cervenani je strasne neprijemne.Kdyz jsem v praci a nekdo na me promluvi tak okamzite rudnu. Je to strasne trapne. Nevim jestli se stim da neco delat.

Boris (Čt, 29. 6. 2006 - 19:06)

Co? Tu operaci za ty tezkky prachy nebo tu druhou? Ta za ty tezky prachy ale funguje nebo ne???

Návštěvník (St, 28. 6. 2006 - 12:06)

dělají to u nás v ČR

Reklama

Přidat komentář