červenání

Doporučuji přečíst!!! viz. předchozí příspěvek ;)

kniha se velmi špatně shání a musíte mít hlavně štěstí na nějaký kousek z antikvariátu, každopádně je tu e-kniha ke stažení zde: http://www.uloz.to/xC5S4M4/v-levi-umeni-sebevlady-rar ne každýje na e-knihy ale lepší než nic :)

Ahoj, jsem už zoufalá, dřív jsem se červenala opravdu jenom v situaci kdy jsem se cítila hodně trapně, dneska už je to při každé prdkotině, stává se mi to hlavně v práci, dělám prodavačku takže jsem hodně v kontaktu s lidmi a jsem červaná v jednom kuse i při situacích které jsou uplně běžné, červanám se i před kolegyněma což je mi ještě trapnější,oni sice nic neříkají,ale vim že jim musim připadat nějaká divná a když na to začnu myslet červenám se ještě víc,pořád jen myslim na to že se budu červenat a že jsem nějaká divná!!!!Prosím, poraďte co s tím už jsem zoufalá, myslíte že psychiatr by pomohl??

Ahoj, mám úplně stejnej...Oká, tak mám úplně ten samej problém! Fakt bez vyjímky! S tím referátem před třídou to taky absolutně nezvládám a to je mi 16! Prostě mám z toho poslední dobou i depky. Hrozně mi to vadí !

doopravdy to není žádný...Nevím, jestli od 15ti můžeš žít, se kterým z rodičů chceš, každopádně pokud bys na tom jó trval, vím, že tvůj otec může dát návrh k soudu a soud může tebe svěřit do péče jemu. Promluv si o tom i se svým tátou, co se u vás doma děje, ten ti snad poradí a s mámou si promluví.

doopravdy to není žádný vyhraňování názorů ani nic podobnýho. Myslím že pubertu už mám za sebou. Jde hlavně o to, že no jak bych to řekl... myslím si že je paranoidní. Myslí si že ji s (rozvedeným) otcem chceme ,,dostat,, (naše rodina je dost zamotaná. to tu nebudu vysvětlovat). Namlouvá si jak ji pomlouváme a otec ji posílá proti mě. Dostanu zákaz na počítač což mě ani nemrzí na týden za prostej hrnek na stole, kterej jsem nedopil do večera. A když třeba zapomenu umít nůž po natření rohlíku to je peklo ještě větší. Přemýšlím o tom, že se odstěhuju k otcovy ale ona na mě furt vytahuje papíry o tom, že ona má plný právo atd. Někde jsem se dočetl že od ~15 se můžu rozhodnout u kterého z rodičů budu bydlet.

Ahoj lidi, nevím kam to...Promluv si s ní o tom a pokud to nejde a máš dojem, že matce nějak haraší, svěř se (např. paní učitelce). Nestyď se- zažila jsem něco podobného, ačkoliv šlo o jiné důvody. V té době jsemse o tom bála a styděla mluvit, tak jsem to nosila v sobě. Dokonce i naše třídní učitelka se mě často ptávala, jestli je vše v pořádku, že jí připadá, že se něco děje. Kvůli strachu jsem vše zamlčela, čehož dodnes lituji. Učitelka se vyptávala i mých rodičů, co se mnou je, oni samozřejmě že nic - jistě, nebudou oni, viníci, se tím vších chlubit, jen ať to pěkně zůstane pod pokličkou. Jak říkám, seber odvahu a svěř se někomu z kantorů, ke kterým máš důvěru, nebo u paní doktorky si vyžádej, aby vás oba mohla vyslechnout i odděleně a vše jí řekni.

ob den jsem v posilce,...Díky Vašku za tvůj souvislej dlouhej článek..můžeš si pogratulovat...ovšem,kdybych věděla,že pointa nikde,tak bych ho ani nečetla..Mohl jsi napsat,co ti opravdu pomohlo..třeba zrovna by jsi tím mohl pomocí dalším...

Ahoj lidi, nevím kam to...jsi ve věku, kdy se začínáš vyhraňovat od názorů rodičů. Tvoje maminka ve svém snažení možná přehlédla, že už nejsi malý chlapeček a že už dost věcí za sebe umíš převzít sám. Myslíš, že by sis mohl při jednání s maminkou uvědomit, že mluvíš s člověkem, který potřebuje tvoji pomoc? Uměl bys v sobě hledat trpělivost, díky které jsou dospělí lidé schopni se v pohodě domluvit s ostatními? Na psychiatrii se ve svém životě může dostat každý, ale velké štěstí má jen ten, kdo má u sebe lidi, kteří jej chrání a povzbuzují. No, však už za chvíli dostaneš občanku, tak proč to nezkusit?

Ahoj lidi, nevím kam to napsat a proto to napíšu sem.
Moje matka se dřív léčila na psychiatrii a cca před týdnem jsme byli u lékaře a ona si stěžovala na to, že chci zhubnout (Což absolutně není pravda. Dokonce mi zakazuje jíst tučný a sladký). Jde o to že ona se dřív léčila na psychiatrii a očividně toho neměla dost (léčila se tam 6 let) a teď do toho chce zatáhnout i mě. Říkám si : ,,kurva co jí do p*če je*e´´ a tak jdu za ní že fakt nic takovýho není třeba dělat a chci se s ní domluvit .Ona měla ovšem furt tvrdou hlavu aproto jsem napsal tento komentář. je tu nějáká cesta jak tomu vzdorovat a odmítnout to něják? Uvědomte si že mi je teprv 14 let a v květnu mi bude 15. Doopravdy prosím o rychlou odpověď protože tohle nemá meze. doufám že mě někdo pochopí.

Ahoj všichni! Myslím,že meo to napsala hezky a něco na tom pravdy bude..Co se týká toho make-up a toho zeleného krému,tak myslím,že je to taková ochranná vrstva a člověk se cítí s tím jistější,ale na druhou stranu,kdo by na sebe chtěl furt matlat make-up a podobné krémíky..Já dříve matlala furt a musím říci,že to trochu fakt pomohlo proti červenání..ale nyní je mi 30 a cítím se mnohem lépe,když si na ksicht nic nepatlám..Ovšem to červenání ! Hrůza--myslím,že ti,co se nikdy nečervenali ani nemohou pochopit,jak se cítíme.Proto také ten náš problém berou jako banalitu a největší neinteligenti nám to ještě připomenou a ukazují -Hele,jak se červená apod..nebo se culí a vysmívají...Myslím,že je to taky trochu napětí,co to způsobuje a jedna cesta jak se zbavit přebytečného napětí je sport. Sport by mohl trochu pomoci s červenáním..Při sportu se člověk uvolní a cítí dobře...Nebo mi přijde,že jakoby nasajeme to negativní z těch lidí a pak se červenáme..mně třeba u hodných lidí se nestává,že se červenám..vycítím,že jsou ti lidé hodní a dobráci a cítím se s nima dobře..Nevím..možná je to úplně jinak..ale jedno je jisté - bez červenání by se žil život mnohem lépe! Mějte se hezky...;-)

Všimla jsem si že když je člověk v noci unavenej ospalej a tím mu je vlastně všechno jedno a dá se říct že myslí jen na to kdy půjde spát tak se vůbec nesoustředi na červenání aže by se v tu chvíli mohl stydět.U mě to teda takle je,v noci bych mohla být kde koliv a před kým koliv. Dá se říct že Noc je takové hypnotikum. :-D

Hmm, tu operaci kdysi někdo...tak nos trika bez výstřihu a s dlouhym rukávem...

Hmm, tu operaci kdysi někdo tady podstoupil a na pocení to prý celkem pomohlo, ale červenání nic, nula...takže tahle operace u nás v nemocnici Na Homolce je pro nás všechny dost na nic. Já mám problém, že mám hodně světlou pokožku a do solárka nechci chodit, protože se mi dělají vrásky a je to nezdravé...takže zrudnu v obličeji, v dekoltu, na prsou a na rukou...hrozný...ksicht maskuju make upem, ale ten zbytek....:-(

Nebudte...jak to říct?!! blahoví!!!! Jaká operace? Proč o tom furt někdo mluví, copak vám vyštípou všechny žilky z obličeje??? Děckaaa...to je blbost, jen se vschopte, trénujte mysl, seběvědomí, začněte chodit ven, nevyhýbejte se těm krizovým situacím. Jak už tu padlo několikrát, make-up vám pomůže, budete se cítit jistější, protože červenání už nejde tolik vidět..Neblbněte pořád s nějakýma operacema!

taky mám stejnou otázkum má stim už někdo náký zkušenosti, jakýkoli..??!!

když je ta operace zadarmo, tak proč jí všichni nepodstoupíte?? vždyt by to bylo řešení ne? nebo je v tom náký problém? když v anglii se za to platej strašný prachy a u nás je to zadarmo tak se mi to zdá náký divný ne?

josko,operaci tu dělaji zadarmo,na homolce dr.štadler,jak andy psala,taky sem se zamyslela kdy se červenám je to při povětrnostních podminkach kdy mi obličej ošlehá vitr,z přechodu z mrazu do tepla,při horku,třeba u kamen,a když se stydím,maš lek na ty više uvedene?jina jana

Zdravím Vás, čtu si o Vašich...Napatlej na sebe makeup a pak še červenej klidně jako o život. Jen ale slabou vrstvu...

Zdravím Vás, čtu si o Vašich starostech a musím přiznat, že i já s červenáním bojuju celý život(přes 30 let). Je to nepříjemný jev, který se dostaví zrovna, když jej nejméně potřebuju. Poslední dobou mi kazí život ve výběrových řízeních, kde potřebujete zapůsobit co možná nejlépe a ne zčervenat jak přezrálé rajče. Též závidím lidem, kteří tímto netrpí, ti si ani špetkou nedovedou představit, jak hodně vysilující je s tímto nechtěným "projevem" v současné dravé společnosti žít. Nejvíce mne děsí a štve, že není lék, kéž by ty "anglické operace bankéřů" dorazily i k nám, ale asi i tak bude v našich podmínkách cena tak nechutná a vysoká, že si to málokdo z postižených bude moci dovolit. Příští týden mne opět čeká důležitý pohovor, tak se jen děsím, jak to dopadne...