Reklama

Štítná žláza-vyšetření

pro Samalovou (Ne, 1. 4. 2007 - 19:04)

Na endokrinologii musíš mít doporučení.

samalova (Ne, 1. 4. 2007 - 18:04)

tak dik za radu,zkusím to ještě jednou.půjdu ale asi hned na endokrinologii a uvidím.

Jolana (Pá, 30. 3. 2007 - 21:03)

To je snad zlý sen, podívej se na Hashimoto, kam jsem napsala svůj super zážitek se štítnou žlázou díky laxnímu přístupu, ale žel endokrinologa.Určitě bych se po té zkušenosti a trvala bych být chytřejší už dávno na operaci.

www.stitnazlaza (Čt, 29. 3. 2007 - 21:03)

vse o stitne zlaze, diskuze, poradna...navstivte nas.

pro samalova (Čt, 29. 3. 2007 - 18:03)

Myslím, že když budeš trvat na odeslání na endokrinologii, že s tím nebude moci nic dělat a prostě Tě tam poslat. Mně taky tvrdil, že nic a pak z toho byl zánět, ale to poznaj jen spešl rozborem, který se normálně nedělá a nebo na sonu a to Ti udělá právě ten endokrinolog.

samalova (Čt, 29. 3. 2007 - 16:03)

krev mi odebrala,ale je to prý"na hranici",a že by jí to šlo do nákladů,kdybych tam nic nebylo.ovšem má št.žl. je vidět na první pohled

pro Samalova (Po, 26. 3. 2007 - 07:03)

Jako obvoďák Tě nechce poslat na vyšetření?
Dělal aspoň krev? Jak si zjistila, že máš štítnou zvětšenou?

samalova (Po, 26. 3. 2007 - 07:03)

Dobrý den.mám zvětšenou štítnou žlázu i zdravotní potíže,ale lékař mě nechce poslat na vyšetření.Můžu si ho zaplatit sama?Děkuji

gabca (St, 14. 2. 2007 - 13:02)

Dobrý den. Ráda bych věděla jaká je "normální" velikost štítné žlázy. Ze sonografického vyšetření jsem viděla, že se velikost obou laloků zvětšuje. Souvisí to s věkem? Lékař mi vždy řekne, že je stále zvětšená, mám pokračovat v léčbě Euthyroxem 100 a za půl roku na kontrolu. Děkuji za odpověď.

Katka (Po, 27. 11. 2006 - 22:11)

Po porodu jsem onemocněla tyreotoxikózou po půl roční léčbě se hladiny vrátily k normálu. V současné době beru půl tablety tyrozolu 10. Ráda bych paní doktorko měla ještě jedno dítě. Kdy by bylo vhodné o tom po léčbě uvažovat. A hrozí mi v dalším těhotenství stejné onemocnění? Ráda bych také něco chtěla vědět o tom, zda má tato porucha vliv na vývoj plodu v době těhotenství? Předem děkuji za informace

Martina (St, 1. 11. 2006 - 11:11)

Mám autoimunitní onemocnění štítné žlázy.sníženou činnost.Užívám 50 euthyroxu denně.Problémy žádné nemám.Kontrolní sono po roce ukázalo, že štítná žláza je malá, ovšem s drobnými uzlíky.Je vždy nutná operace?Děkuji a přeji hezký den.

Lenka (Čt, 26. 10. 2006 - 09:10)

Paní doktorko, mám prosbu jsem po operaci štítné žlázy, půlky mi byla odebrána. Po operaci nasazen letrox 50, vše bylo 3 měsíce v pořádku. Pak po krevních testech zvýšen Letrox na 75 denně a od té doby postupně se zvyšuje únava, spavost, přibírám na váze, bolesti hlavy v očích. Je možné, že je hormonu moc? Další kontrolu mám až za čtvrt roku. Je možné změnit lék? Existuje jiný? Moje endokrinoložka mi řekla, že příznaky nepatří k onemocnění štítné žlázy. Tak se ptám na Váš názor. Děkuji moc.

Návštěvník (Pá, 20. 10. 2006 - 14:10)

Ahoj Jani, moje TSH je nyní 44 při 150 Euthyroxu, bylo 66 při 75 Euthyroxu a na počátku léčby bylo 142, taky je mi pořád špatně a jsem unavená a bolívá mne celé tělo.Musím však být trpělivá, protože větší dávky najednou by moje tělo nemuselo zvládnout. Ale co je fajn, vůbec nepřibírám ani nemám zácpu nebo deprese. Nikdo, kdo nemá ŠŽ v pořádku, to nemá jednoduché a mít dobrého endokrinologa to je poklad.

peta (Pá, 9. 6. 2006 - 17:06)

Proč se zajímáme o nemoci štítné žlázy?
Závažných důvodů, proč je v současné době opět věnována větší pozornost onemocněním štítné žlázy a jejich prevenci, je hned několik.
Především choroby štítné žlázy nepatří rozhodně ke vzácným onemocněním. Ve většině vyspělých zemí postihují asi 5 procent obyvatel, tj. až jednu osobu z dvaceti. Podobná situace je i u nás. Daleko častěji se nemoci štítné žlázy vyskytují u žen než u mužů, zejména ve středním a vyšším věku, přičemž jsou objeveny u 15 až 20 procent náhodně vyšetřených žen.

Dalším důvodem je to, že nemoci štítné žlázy umíme spolehlivě zjistit a v převážné většině případů účinně léčit.
A konečně posledním důvodem je skutečnost, že sami můžeme aktivně přispět jak k prevenci těchto chorob, tak ke zlepšení výsledků jejich léčby.

Co bychom měli vědět o štítné žláze?
Štítná žláza patří k tzv. žlázám s vnitřní sekrecí. Znamená to, že svoje produkty (hormony) vylučuje přímo do krve. Touto cestou se pak dostávají do celého lidského organismu a umožňují jeho správný vývoj a činnost.
Hormony štítné žlázy obsahují jód, který se do našeho těla dostává potravou. Česká republika leží v oblasti, kde je jódu málo; nejvíce je ho obsaženo v moři a hromadí se v mořských produktech, živočišných i rostlinných. Je-li jódu v organismu nedostatek, nedokáže štítná žláza produkovat takové množství hormonů, jaké naše tělo potřebuje. Jeho nedostatek vede jednak k nepříznivým změnám v celém organismu, jednak se odráží i na stavu štítné žlázy, která se zvětšuje a uzlovatí.
V současné době máme k dispozici přesné vyšetřovací metody, pomocí kterých
může odborník určit rozsah činnosti štítné žlázy, její velikost a vztah k okolním orgánům na krku a také povahu onemocnění. Jako většina orgánů v lidském těle i štítná žláza trpí celou řadou chorob od prostého zvětšení, přes zvýšení a sníženou činnost různého původu až po záněty a nádory. Příznaky nemocí štítné žlázy jsou pestré a měnlivé a přesně je může posoudit pouze odborný lékař - endokrinolog.
Každý z nás ale může na základě určitých kombinací příznaků, které sám pociťuje, na podezření z onemocnění štítné žlázy lékaře upozornit.

Jaké jsou nejčastější choroby štítné žlázy?

1. Choroby z nedostatku jódu
Jak jsme již uvedli, jednou z příčin poruch štítné žlázy může být nedostatek jódu. Ten u nás přetrvává již od nepaměti a vede ke zvětšení štítné žlázy (tj. ke vzniku tzv. strumy - lidově volete). Dříve toto onemocnění postihovalo většinu obyvatel určitých regionů. Někde se vyskytoval natolik závažný nedostatek jódu, že vedl mnohdy k poruchám vývoje dítěte v děloze matky a k narození těžce postiženého jedince - kreténa. Kreténismus se v naší populaci již naštěstí nevyskytuje, ale odhaduje se, že celosvětově se dosud rodí asi 100 tisíc kreténů ročně. I mírnější stupeň nedostatku jódu však negativně ovlivňuje správný růst a vyzrávání lidského
organismu, takže vznikají poruchy plodnosti, komplikace v průběhu těhotenství a zvýšená novorozenecká a kojenecká úmrtnost. Plošný mírný nedostatek jódu pravděpodobně snižuje celkovou tělesnou i duševní kvalitu obyvatelstva v celých velkých regionech. Zda k nim patří i některé oblasti u nás, není zatím bezpečně prokázané.
Zvětšení štítné žlázy neboli struma může mít kromě nedostatku jódu celou řadu dalších příčin, na základě kterých se mohou projevovat její různé choroby. Nedostatek jódu je však u nás příčinou nejčastější. Choroby z nedostatku jódu je možno zvládnout jeho zvýšeným přívodem do organismu. Významným zdrojem jódu jsou mořské ryby a další mořské produkty, u nás je však jejich spotřeba nízká. Proto by měla být zdravotnická výchova zaměřena mimo jiné i na častější zařazení mořských ryb a dalších mořských produktů do našich jídelníčků. Kromě příznivého
účinku na štítnou žlázu by zvýšený přívod jódu mořskými produkty totiž znamenal i účinné opatření směřující k prevenci obávaného infarktu a dalších chorob srdce a cév. Hlavním zdrojem jódu je u nás jódovaná sůl, kterou si můžeme koupit v každém obchodě. Na rozdíl od zemí střední Evropy, které si nedostatek jódu už vyřešily (Švýcarsko, Rakousko, ale i Slovensko), se u nás jódovaná sůl v potravinářském průmyslu (např. v pekárenství, při výrobě uzenin a v mlékárnách) používá málo.

2. Zvětšení štítné žlázy (struma)
Její příčiny jsou, jak již bylo uvedeno, různé. Nejčastěji jde o jódový nedostatek.
Důležité je správnou příčinu odhalit pokud možno včas a léčbu potom provádět cíleně s ohledem na tuto příčinu. Prvním krokem ovšem je odhalení samotné strumy. Na tu nejčastěji přijdeme tak, že si všimneme vyplňování v oblasti krku nad hrudní kostí nebo vzniku bulky v těchto místech. Muž tuto změnu obvykle zaznamená při holení, žena při běžné kosmetické péči. Pokud zvětšení postihuje celou štítnou žlázu, pak mluvíme o difuzní strumě, pokud se ve žláze vytváří jeden nebo více uzlů, pak se jedná o strumu uzlovou. Někdy je tento stav současně spojen s pocitem
plnosti nebo tlaku a pokud je příčinou strumy zánět štítné žlázy, může být doprovázena i bolestí.
Vyšetření velikosti strumy a určení její povahy je úkolem lékaře, který k tomu používá různá pomocná vyšetření od analýzy krve a sonografického vyšetření krku, až po odběr vzorku štítné žlázy tenkou jehlou (tzv. punkce).
Léčba strumy závisí na příčině. Některé její formy můžeme léčit podáváním tablet, jež obsahují hormony štítné žlázy, nebo jódovými tabletkami. V určitých případech však tato medikamentózní léčba nemá naději na úspěch a je nutno přistoupit k léčbě chirurgické. Ta spočívá v odstranění celé štítné žlázy nebo její části. Výkon se provádí v celkové narkóze a je spojen se zanedbatelnými riziky. Operací však léčba nekončí a je nutné pravidelné, nepřetržité sledování pacienta. Při odstranění celé žlázy nebo její většiny je samozřejmě nutno její činnost nahradit podáváním léků obsahujících hormony žlázy. Ve vzácných případech je nutno léčbu doplnit ještě podáním radioizotopů jódu nebo dalšími léčebnými postupy podle rozhodnutí odborných lékařů.

3. Snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza)
Nedostatek hormonů štítné žlázy se projevuje zpomalením prakticky všech dějů
v organismu. Hypotyreóza nepatří ke vzácným chorobám; vyskytuje se zejména u starších občanů a daleko více u žen, kde může postihovat až 3 -5 procent ženské populace tohoto věku. Může být spojena se zvětšením štítné žlázy, ale častěji je štítná žláza nehmatná a někdy zcela chybí. Nejčastější příčinou je chronický zánět, který žlázu postupně poškozuje a ničí. Nezanedbatelnou příčinou jsou předchozí operace štítné žlázy, eventuálně léčba radiojodem. Hypotyreóza může vznikat i dlouhá léta po léčebných zákrocích. I to je důvod, proč tito pacienti musejí být trvale sledováni.
K základním příznakům hypotyreózy patří únava, zimomřivost, spavost, celková zpomalenost a snížená výkonnost tělesná i duševní. Pacient může mít sklon k zácpě a nadýmání, stěhovavé bolesti svalů a kloubů, pocity těžkého a neohrabaného jazyka. Kůži má bledou, suchou a hrubou, víčka i jazyk oteklé, vlasy hrubé, lomivé. Lékař obvykle zjistí zpomalení srdečního tepu a četné změny laboratorních nálezů v krvi a další chorobné nálezy. Řada z nich, například zvýšený cholesterol, vede k podezření na celkovou arteriosklerózu a nemocní jsou někdy dlouhou dobu léčeni právě pro tuto chorobu.
Při hypotyreóze doporučí lékař pacientovi užívání hormonů štítné žlázy. Je nutno pečlivě dodržovat doporučené dávkování a hlavně není přípustné dávky zvyšovat, když se začínají projevovat příznivé účinky léků. Lidský organismus je totiž celkovému zpomalení látkové přeměny přizpůsoben a její prudké zvýšení by nemuselo zvládnout srdce a oběhový systém zejména tehdy, je-li srdce u starších osob již oslabeno např. arteriosklerózou. Během podávání hormonů štítné žlázy potíže postupně ubývají, nemocnému se vrací chuť do života a celková výkonnost. V léčbě je však nutno pokračovat, po vysazení hormonů štítné žlázy by se příznaky rychle vrátily. Protože během onemocnění hypotyreózou se optimální dávka hormonů může měnit, je nutné trvalé lékařské sledování každého pacienta.

4. Zvýšená činnost štítné žlázy (hypertyreóza, tyreotoxikóza)
Je vyvolána zvýšenou produkcí hormonů ve štítné žláze. Příčiny mohou být různé. K nejčastějším patří stimulace žlázy při chronickém autoimunitním postižení, kdy je štítná žláza drážděna ke zvýšené činnosti. Dále může jít o nezávislou (autonomní) funkci části štítné žlázy, obvykle uzlu, jejíž činnost překračuje potřeby organismu. Dalších příčin je mnoho, jsou však vzácnější.
Příznaky a nálezy tvoří zrcadlový obraz popsaných změn u hypotyreózy. Nemocný je překotný, předrážděný, trpí nespavostí, pocity horka, více se potí, stěžuje si na bušení srdce, jeho váha klesá i při dobré chuti k jídlu a zvýšeném příjmu potravy, časté jsou průjmy. Později se objevuje svalová slabost, postižený obtížně nastupuje do autobusu, tramvaje, jde do schodů atd. V některých případech se objevují oční příznaky - pálení v očích, slzení, dvojité vidění.
Lékař zjistí zrychlenou, někdy i nepravidelnou srdeční činnost, svalovou slabost, jemnou, teplou, opocenou kůži, někdy vystupování očních bulbů se zarudnutím spojivek a poruchou jejich pohyblivosti. Typické jsou změny mnoha laboratorních nálezů včetně zvýšené hladiny hormonů štítné žlázy. Struma je většinou přítomna, vzácně může chybět.
Po zjištění diagnózy lékař zahájí podávání léků, které činnost štítné žlázy tlumí. Ty vedou po dvou až čtyřech měsících k úpravě chorobných příznaků a změn. Někdy jejich dlouhodobé podávání chorobu zcela zvládne. Jindy je pro zklidnění nutno odstranit štítnou žlázu nebo její část chir

peta (Pá, 9. 6. 2006 - 17:06)

Proč se zajímáme o nemoci štítné žlázy?
Závažných důvodů, proč je v současné době opět věnována větší pozornost onemocněním štítné žlázy a jejich prevenci, je hned několik.
Především choroby štítné žlázy nepatří rozhodně ke vzácným onemocněním. Ve většině vyspělých zemí postihují asi 5 procent obyvatel, tj. až jednu osobu z dvaceti. Podobná situace je i u nás. Daleko častěji se nemoci štítné žlázy vyskytují u žen než u mužů, zejména ve středním a vyšším věku, přičemž jsou objeveny u 15 až 20 procent náhodně vyšetřených žen.

Dalším důvodem je to, že nemoci štítné žlázy umíme spolehlivě zjistit a v převážné většině případů účinně léčit.
A konečně posledním důvodem je skutečnost, že sami můžeme aktivně přispět jak k prevenci těchto chorob, tak ke zlepšení výsledků jejich léčby.

Co bychom měli vědět o štítné žláze?
Štítná žláza patří k tzv. žlázám s vnitřní sekrecí. Znamená to, že svoje produkty (hormony) vylučuje přímo do krve. Touto cestou se pak dostávají do celého lidského organismu a umožňují jeho správný vývoj a činnost.
Hormony štítné žlázy obsahují jód, který se do našeho těla dostává potravou. Česká republika leží v oblasti, kde je jódu málo; nejvíce je ho obsaženo v moři a hromadí se v mořských produktech, živočišných i rostlinných. Je-li jódu v organismu nedostatek, nedokáže štítná žláza produkovat takové množství hormonů, jaké naše tělo potřebuje. Jeho nedostatek vede jednak k nepříznivým změnám v celém organismu, jednak se odráží i na stavu štítné žlázy, která se zvětšuje a uzlovatí.
V současné době máme k dispozici přesné vyšetřovací metody, pomocí kterých
může odborník určit rozsah činnosti štítné žlázy, její velikost a vztah k okolním orgánům na krku a také povahu onemocnění. Jako většina orgánů v lidském těle i štítná žláza trpí celou řadou chorob od prostého zvětšení, přes zvýšení a sníženou činnost různého původu až po záněty a nádory. Příznaky nemocí štítné žlázy jsou pestré a měnlivé a přesně je může posoudit pouze odborný lékař - endokrinolog.
Každý z nás ale může na základě určitých kombinací příznaků, které sám pociťuje, na podezření z onemocnění štítné žlázy lékaře upozornit.

Jaké jsou nejčastější choroby štítné žlázy?

1. Choroby z nedostatku jódu
Jak jsme již uvedli, jednou z příčin poruch štítné žlázy může být nedostatek jódu. Ten u nás přetrvává již od nepaměti a vede ke zvětšení štítné žlázy (tj. ke vzniku tzv. strumy - lidově volete). Dříve toto onemocnění postihovalo většinu obyvatel určitých regionů. Někde se vyskytoval natolik závažný nedostatek jódu, že vedl mnohdy k poruchám vývoje dítěte v děloze matky a k narození těžce postiženého jedince - kreténa. Kreténismus se v naší populaci již naštěstí nevyskytuje, ale odhaduje se, že celosvětově se dosud rodí asi 100 tisíc kreténů ročně. I mírnější stupeň nedostatku jódu však negativně ovlivňuje správný růst a vyzrávání lidského
organismu, takže vznikají poruchy plodnosti, komplikace v průběhu těhotenství a zvýšená novorozenecká a kojenecká úmrtnost. Plošný mírný nedostatek jódu pravděpodobně snižuje celkovou tělesnou i duševní kvalitu obyvatelstva v celých velkých regionech. Zda k nim patří i některé oblasti u nás, není zatím bezpečně prokázané.
Zvětšení štítné žlázy neboli struma může mít kromě nedostatku jódu celou řadu dalších příčin, na základě kterých se mohou projevovat její různé choroby. Nedostatek jódu je však u nás příčinou nejčastější. Choroby z nedostatku jódu je možno zvládnout jeho zvýšeným přívodem do organismu. Významným zdrojem jódu jsou mořské ryby a další mořské produkty, u nás je však jejich spotřeba nízká. Proto by měla být zdravotnická výchova zaměřena mimo jiné i na častější zařazení mořských ryb a dalších mořských produktů do našich jídelníčků. Kromě příznivého
účinku na štítnou žlázu by zvýšený přívod jódu mořskými produkty totiž znamenal i účinné opatření směřující k prevenci obávaného infarktu a dalších chorob srdce a cév. Hlavním zdrojem jódu je u nás jódovaná sůl, kterou si můžeme koupit v každém obchodě. Na rozdíl od zemí střední Evropy, které si nedostatek jódu už vyřešily (Švýcarsko, Rakousko, ale i Slovensko), se u nás jódovaná sůl v potravinářském průmyslu (např. v pekárenství, při výrobě uzenin a v mlékárnách) používá málo.

2. Zvětšení štítné žlázy (struma)
Její příčiny jsou, jak již bylo uvedeno, různé. Nejčastěji jde o jódový nedostatek.
Důležité je správnou příčinu odhalit pokud možno včas a léčbu potom provádět cíleně s ohledem na tuto příčinu. Prvním krokem ovšem je odhalení samotné strumy. Na tu nejčastěji přijdeme tak, že si všimneme vyplňování v oblasti krku nad hrudní kostí nebo vzniku bulky v těchto místech. Muž tuto změnu obvykle zaznamená při holení, žena při běžné kosmetické péči. Pokud zvětšení postihuje celou štítnou žlázu, pak mluvíme o difuzní strumě, pokud se ve žláze vytváří jeden nebo více uzlů, pak se jedná o strumu uzlovou. Někdy je tento stav současně spojen s pocitem
plnosti nebo tlaku a pokud je příčinou strumy zánět štítné žlázy, může být doprovázena i bolestí.
Vyšetření velikosti strumy a určení její povahy je úkolem lékaře, který k tomu používá různá pomocná vyšetření od analýzy krve a sonografického vyšetření krku, až po odběr vzorku štítné žlázy tenkou jehlou (tzv. punkce).
Léčba strumy závisí na příčině. Některé její formy můžeme léčit podáváním tablet, jež obsahují hormony štítné žlázy, nebo jódovými tabletkami. V určitých případech však tato medikamentózní léčba nemá naději na úspěch a je nutno přistoupit k léčbě chirurgické. Ta spočívá v odstranění celé štítné žlázy nebo její části. Výkon se provádí v celkové narkóze a je spojen se zanedbatelnými riziky. Operací však léčba nekončí a je nutné pravidelné, nepřetržité sledování pacienta. Při odstranění celé žlázy nebo její většiny je samozřejmě nutno její činnost nahradit podáváním léků obsahujících hormony žlázy. Ve vzácných případech je nutno léčbu doplnit ještě podáním radioizotopů jódu nebo dalšími léčebnými postupy podle rozhodnutí odborných lékařů.

3. Snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza)
Nedostatek hormonů štítné žlázy se projevuje zpomalením prakticky všech dějů
v organismu. Hypotyreóza nepatří ke vzácným chorobám; vyskytuje se zejména u starších občanů a daleko více u žen, kde může postihovat až 3 -5 procent ženské populace tohoto věku. Může být spojena se zvětšením štítné žlázy, ale častěji je štítná žláza nehmatná a někdy zcela chybí. Nejčastější příčinou je chronický zánět, který žlázu postupně poškozuje a ničí. Nezanedbatelnou příčinou jsou předchozí operace štítné žlázy, eventuálně léčba radiojodem. Hypotyreóza může vznikat i dlouhá léta po léčebných zákrocích. I to je důvod, proč tito pacienti musejí být trvale sledováni.
K základním příznakům hypotyreózy patří únava, zimomřivost, spavost, celková zpomalenost a snížená výkonnost tělesná i duševní. Pacient může mít sklon k zácpě a nadýmání, stěhovavé bolesti svalů a kloubů, pocity těžkého a neohrabaného jazyka. Kůži má bledou, suchou a hrubou, víčka i jazyk oteklé, vlasy hrubé, lomivé. Lékař obvykle zjistí zpomalení srdečního tepu a četné změny laboratorních nálezů v krvi a další chorobné nálezy. Řada z nich, například zvýšený cholesterol, vede k podezření na celkovou arteriosklerózu a nemocní jsou někdy dlouhou dobu léčeni právě pro tuto chorobu.
Při hypotyreóze doporučí lékař pacientovi užívání hormonů štítné žlázy. Je nutno pečlivě dodržovat doporučené dávkování a hlavně není přípustné dávky zvyšovat, když se začínají projevovat příznivé účinky léků. Lidský organismus je totiž celkovému zpomalení látkové přeměny přizpůsoben a její prudké zvýšení by nemuselo zvládnout srdce a oběhový systém zejména tehdy, je-li srdce u starších osob již oslabeno např. arteriosklerózou. Během podávání hormonů štítné žlázy potíže postupně ubývají, nemocnému se vrací chuť do života a celková výkonnost. V léčbě je však nutno pokračovat, po vysazení hormonů štítné žlázy by se příznaky rychle vrátily. Protože během onemocnění hypotyreózou se optimální dávka hormonů může měnit, je nutné trvalé lékařské sledování každého pacienta.

4. Zvýšená činnost štítné žlázy (hypertyreóza, tyreotoxikóza)
Je vyvolána zvýšenou produkcí hormonů ve štítné žláze. Příčiny mohou být různé. K nejčastějším patří stimulace žlázy při chronickém autoimunitním postižení, kdy je štítná žláza drážděna ke zvýšené činnosti. Dále může jít o nezávislou (autonomní) funkci části štítné žlázy, obvykle uzlu, jejíž činnost překračuje potřeby organismu. Dalších příčin je mnoho, jsou však vzácnější.
Příznaky a nálezy tvoří zrcadlový obraz popsaných změn u hypotyreózy. Nemocný je překotný, předrážděný, trpí nespavostí, pocity horka, více se potí, stěžuje si na bušení srdce, jeho váha klesá i při dobré chuti k jídlu a zvýšeném příjmu potravy, časté jsou průjmy. Později se objevuje svalová slabost, postižený obtížně nastupuje do autobusu, tramvaje, jde do schodů atd. V některých případech se objevují oční příznaky - pálení v očích, slzení, dvojité vidění.
Lékař zjistí zrychlenou, někdy i nepravidelnou srdeční činnost, svalovou slabost, jemnou, teplou, opocenou kůži, někdy vystupování očních bulbů se zarudnutím spojivek a poruchou jejich pohyblivosti. Typické jsou změny mnoha laboratorních nálezů včetně zvýšené hladiny hormonů štítné žlázy. Struma je většinou přítomna, vzácně může chybět.
Po zjištění diagnózy lékař zahájí podávání léků, které činnost štítné žlázy tlumí. Ty vedou po dvou až čtyřech měsících k úpravě chorobných příznaků a změn. Někdy jejich dlouhodobé podávání chorobu zcela zvládne. Jindy je pro zklidnění nutno odstranit štítnou žlázu nebo její část chir

Marcela K. (St, 17. 5. 2006 - 12:05)

Dobrý den. Paní doktorko, ráda bych znala Váš názor, zda si mám nechat odoperovat štítnou žlázu, nebo zda jde tento problém léčit pouze léky.
Od začátku roku trpím otoky víček, objevila se tachykardie, svalová slabost, třes rukou a nohou, kašel, celková únava.
Když mi byla zjištěna tyreotoxikoza, dostala jsem Thyrozol a Lokren. Včera jsem byla poprvé na endokrinologii. Kašel a tachykardie (díky lékům) zmizely. Ostatní přetrvává. Oční víčka mi stále otékají a oči napříjemně tlačí, což bylo také důvodem pro operaci. A já teď nevím, jestli operace opravdu tyto problémy vyřeší, nebo jestli stačí podstoupit léčbu léky, třeba by měla trvat trochu déle.Ráda bych znala pohled i jiného doktora. Děkuji.

Marcela K. (St, 17. 5. 2006 - 12:05)

Dobrý den. Paní doktorko, ráda bych znala Váš názor, zda si mám nechat odoperovat štítnou žlázu, nebo zda jde tento problém léčit pouze léky.
Od začátku roku trpím otoky víček, objevila se tachykardie, svalová slabost, třes rukou a nohou, kašel, celková únava.
Když mi byla zjištěna tyreotoxikoza, dostala jsem Thyrozol a Lokren. Včera jsem byla poprvé na endokrinologii. Kašel a tachykardie (díky lékům) zmizely. Ostatní přetrvává. Oční víčka mi stále otékají a oči napříjemně tlačí, což bylo také důvodem pro operaci. A já teď nevím, jestli operace opravdu tyto problémy vyřeší, nebo jestli stačí podstoupit léčbu léky, třeba by měla trvat trochu déle.Ráda bych znala pohled i jiného doktora. Děkuji.

Gábina (Út, 16. 5. 2006 - 15:05)

Dobrý den. Ještě jsem nebyla na žádném vyšetření št. žlázy, ale moje dcera trpí hypofunkcí št. žlázy. Poslední 3 týdny mě bolí v krku (mám i zvětěený) a bolest přechází až k srdci, , trpím nespavostí a mám často zvýšený tep.
Za odpověď děkuji.

Miluška (So, 13. 5. 2006 - 17:05)

Dobrý den,může prosím mít souvislost odchlípení sítnice,glaukom,šedý zákal očí s malou funkčností štítné žlázy(malý uzlík),zatím neléčená,přesto po biopsii s doporučením do budoucna začít s medikací,TM zvýšeny(játra po chemo nebo ztučnění?)léčba Femarou,již 4 roky po ablaci prsu bez recidivy.Kontrola co tři měsíce.Teď již třetí operace očí-prý stářím(1952)problém jsem nikdy s očima neměla až v této době.Chtěla bych znát Váš názor,děkuji moc.

marie (Pá, 5. 5. 2006 - 14:05)

Paní doktorko,krevní testy ukázaly, že mám protilátky na štítnou žlázu. Co to znamená? Může tím vzniknout hypofunkce, a tedy přibírání na váze?? je to kompenzovatelné léky? Tloustnutí bych asi psychicky těžce snášela.

Reklama

Přidat komentář