JAK se znovu zamilovat do svého manžela

Mirečku vztávej,už je den!

Uchyle, už sis užil?

No nedá mi to abych to tu taky nedal. S ženou jsme 10 let, pořád se milujeme a ty "jiskry" co lítaj v sexu by mohly zapalovat stohy ! :-)) Mám nádhernou manželku, která má ráda své tělo, běžně si během dne hraje s kozičkama nebo s mušličkou. V létě když k nám příjdou kámoši a sedíme u pivka na terase žena vezme deku, lehne si pod terasu na trávník a opaluje se nahá aby na ni kámoši viděli. Standartně si párkrát zajde do ledničky pro pití a během cesty zpět si mi sedne na klín a ona mi laškovně dá pocucat prso až klukům padaj oči z důlků. Normálně kluky vyzve ať si šáhnou. Prostě ji to baví. Naopak jak tam má ona kámošky tak sedí na terase nahá a já obvykle pokud jsou to "staré známé" přisednu taky nahý. Většinou se kámošky svlíknou taky a pokud sjou to opravdu velmi dobré kámošky tak mi žena během hovoru dá ruku na penis a hraje si s ním. Já popíjím, penis stojí jako stožár a až v něm začne cukat vezme manželka kapesník a vysříká ho do něj. Kámoškám se to líbí a je zaběhlý rituál, že jí řeknou ať mi ho přeblafne ještě jednou a pořádně, ona ho pak vezme do pusy a já jí mačkám prsa a projíždím kačenku. Pak se oba uděláme. Žena pak spokojeně sedí s mokrou kačenkou a oddychuje a já si dojdu pro studené pivo a pak kecáme jaksi mnohem uvolněněji a o všem. Kámoškám se tyhle schůzky strašně líbí a v podstatě v létě jsou u nás skoro každý den. Dvě si dokonce nosí své robertky a během našich hrátek je normálně vytáhnou. Ženu to prostě baví, líbí se jí ta exhibice. Z těchto zkušenosti plyne jediné, každý normální člověk má rád sex a pokud je příjemná atmosféra rád se předvádí. No a dodal bych že manžalský sex zevšední jen troubovi bez fantazie ! :-))

No to bych ji hnala!!!

Ahoj Jano,podívej se na svého muže a představ si jak objímá tvojí kamarádku.

Milý anonyme, máš 100% pravdu. Díky. I mě pálilo dobré bydlo a měla jsem příliš času na přemýšlení. Jednu zkušenost jsem udělala a bohate mi to staci...

Slova mojí ženy, pálí tě dobré bydlo....Na druhou stranu každý člověk chce růst, vyvíjet se, učit se a tak všechna stagnování a stereotypy nás vždy začnou hlodat a trošku ubíjet. Já vím, stačí si jen určit priority....

A já myslím, že když je člověk spokojený sám se sebou, má práci co ho baví, koníčky, děti,přátele, nepotřebuje hledat rozechvění,vášeň a bušení srdce, které pochopitelně po letech manželství u partnera nenajde - samozřejmě ani vášnivý sex. Když je mu dobře na světě, je vděčný, že má doma hodného partnera, se kterým si rozumí a má ho lidsky rád, váží si ho, sex má taky i když už ne tak žhavý a to je nejdůležitější v tomhle chaotickým, divným světě. Nejlepší rada, být spokojen s tím co mám doma /pokud ho mám rád/ a nezahrávat si s ohněm /nevěra/ - většinou končí fiaskem a smutkem ze všech stran.Ono nás většinou pálí dobré bydlo a máme moc času na přemýšlení a hloubání. Dřív když lidi dřeli jak voli, tak byli rádi, že dolezou domů, daj si brambory s kyselem, ulehnou vedle partnera, provedou rychlý sex a jdou spát, aby zase druhý den mohli makat. Na nějaké uvažování, zda jsem si vybral dobře a jestli chemie ještě funguje nebo ne a jestli se na ženu /muže/ těším a jestli mě s ním baví dovolená a výlety nebyl čas ani nálada - výlety ani dovolené se nekonali, volný čas byl jen v neděli a to ještě po návštěvě kostela. Takže víc dělejte a méně mudrujte a budete šťastní, že vůbec dolezete domů a tam vám žena dá večeři, popřípadě muž vykoupe děti a uvaří vám čaj.

udělej ze své úžasné ženy mámu, to ženy potřebují.

Díky za postřehy, Romane jedna z věcí, která mě u ženy chybí a chyběla je právě to vcítění se do pocitů druhého. A věř, že tohle já poznal, mám velmi dobrou kamarádku a ta na mě pozná prakticky vše, každou bolístku, špatný pocit, radost, bolest, touhu, strádání. Jen malo kdy se splete. Říkáme si, že jsme jako brácha se sestrou. Já se u ní také většinou nespletu. Ale jsme jen přátelé, žádnou hranici nepřekračujeme, ona má svůj život, svého partnera a já zase to své. Jen si umíme úžasně pomáhat. U bývalé milenky tam to pocitově bylo podobné, jen byla hodně nedůvěřivá a to jaký jsem byl poznala, ale trvale to zhazovala, při každé příležitosti se se mnou hádala a dělala ze mě nekoho jiného. Měla velký problém s důvěrou. Tam však největší roli hrála chemie, vůně těla, prostě ta přitažlivost, které jsem naprosto podlehl.A má žena? Úžasná, pracovitá a hodná žena. Postará se o domácnost, umí to s dětmi(vlastní nemáme), byla by perfektní mámou, nehádáme se, umíme spolu trávit čas. Přesto se do mých pocitů neumí vcítit a chemie je také pryč či kdy vůbec byla.Tak teď od vás dostanu jak jsem náročný a že chci spojit tři ženy v jednu. Vím, že to není možné a plně si to uvědomuji. Jen chci udělat vše pro své manželství a najít k ní zase cestu. Pokud možno napořád....

Proste zamilovanost vzdy odejde, to snad vi kazdy, vecna fscinace a touha casem vyprcha, dlouhoboby vztah je spise pratelstvi, tzn. porozumeni, tolerance, duvera, spolecna historie a vzpominky, jistota, ale taky stereotyp, nuda, apatie, atd.., uz tam proste neni to vzruseni, touha, novota, poznani, neustala pritazlivost, atd... Jde o to, uvedomit si co kazdy chce,... ale mit vse, to opravdu nejde.. vztah je jako zivot, jednou jsi dole a jednou zase nahore.

Ještě pro Marty. Zkusil bych to, říct jí to: chtěl bych se vrátit, ale potřebuji pomoci. Pokud to pochopí a nebude hledat viníka, kteří ve skutečnosti nejsou a naznačí ti, že tě chápe a nebude tlačit na pilu i ty začneš něco chápat. Pochopíš, že ten člověk za něco stojí. Pokud za to stojí budeš muset posoudit sám. Vyhraješ až si nasadíš ten soudcovský talár na hlavu. Protože to jsi ještě neudělal. Zatím se totíž jenom chceš někam vrátit a vlastně nevíš kam. Budeš ji asi muset srovnat s ostatními. Já už srovnal....

Dagmar má pravdu. Děti jsou vlastně nejdůležitější. Já mám možnost vrátit se k exmanželce,vlastně teď nikoho nemám a jsme s exmanželkou kamarádi. Bylo by to dokonce nejvýhodnější. Děti jsou ale už větší a neztratí nás. Ale nemohu. Nevím jakou má Marty manželku ale ta má je trochu hašteřivá a líná a hlavně neschopná vcítit se do uvažování druhého. To je podle mě to nejdůležitější. Vědět co člověk cítí a sdělit to. to neumí. Snad existují lidé, kteří to umí. Já je ale upřímě řečeno neznám. Zkus jí říct, že se snažíš obětovat pro děti, třeba to pochopí a nějak ti v tom pomůže a ty tu pomoc oceníš, to by bylo fajn. Já to vzdal a tak se jen těším na omamnou vůni dalšího ženského těla, které snad brzy přijde...

Jeste me napadlo ze co me vicemene vzdycky podrzi je kdyz si reknu ze tu skutecne nejsme pro sebe a pro to kolik lasky muzeme citit ci najit, ze jsme tu proto abysme vychovali deti, dali jim zazemi, lasku... To fakt pomaha, bohuzel ne v tom abych se zamilovala.

Janka je mnoho možností jak mu dokázat,že je vše OK,a to i bez zbytečných slov,já myslím,že to tak chce i tvůj muž má tuto povahu.Myslím,že chce zapomenout v objetí milované manželky.

Zajimaly by me taky zkušenosti vas co maji i po deseti letech a více hezká manzelstvi, ve kterých jste stastni a spokojeni. Jaky na to máte recept, protoze vsichni vime ze ta úžasná zamilovanost je v této době jiz davno pryc. Spousta manzelstvi se v podobných letech rozpadá, spousta jich po tolika letech nefunguje, jini si hledaji milenky ci milence. Ale ja stejne jako Janka bychom chteli udelat vse at ty nase vztahy jsou co nejvíce funkční a my jsme v nich spokojeni stejne jako nasi partneři. Písněte prosim zkušenosti, diky

Jsem na tom prakticky stejne jako Janka, jen jsem ženatý deset let a i ja podlehl něčemu co me bytostně přitahovalo. Byla to pro me silena zamilovanost do dívky o spoustu roku mladší nez ja. Bohuzel postupne jsem zjišťoval, jak slozity zivot plny podmínek mi nabízela. Nedávala zadnou jinou moznost a ja zjistil ze miluji cloveka, ktery vubec neoplaci stejnou minci. Presto pod tlakem okolností a své naivní zamilovaností jsem dokonce na nekolik dni odešel od zeny k milence. Narazil si ukrutně nos, nebot jeji jednani bylo naprosto bez porozumeni. Vedel jsem to, rozum říkal ne, ale srdíčko vubec neposlouchalo. A tak jsem se po par dnech vrátil zpět k zene. Milenecky vztah okamžitě ukončil a zacal proces zapomnění s touhou navázat citové pouto k zene. Bohuzel i ja nemuzu najit cestu. Mam uzasnou ženu, hodnou hospodynku, ktera se o vse postara. Nehadame se, umíme se doplnovat, trávit spolu cas, jezdit na výlety, ale je mi v součastnosti spise kamaradkou. Chtel bych se ji znovu naučit milovat nebo mit rad tak abych se na ni těšil a nasel k ni i fyzickou cestu. Poradite jak na to? Jak toho dosáhnout? Je moznost? Rady typu vse je ztracené chapu a jsou jiste i opodstatnene, ale ja bych presto to chtel jeste nejak zkusit nez nase manzelstvi ztroskota.

Tak ja mam zase manzela ktereho nemiluju a on mi to vycita, pozna to... Ja se v nem zkratka zmylila, myslela jsem ze je jiny, nez jaky je ve skutecnosti, byla jsem zamilovana do iluze. Kdyz prisly deti, zhorsilo se to, ale spise tak nejak uvnitr, ve mne. Manzel se rozhodl mi zahybat a trpi, ale to je prece tak trochu alibisticke! Taky to ze se choval jako nekdo jiny na zacatku vztahu neni tak uplne koser! Jsem uplne bezradna, taky nespim po nocich, on je mi ted snad verny, chce lasku... Ja to v sobe obcas vydoluju, vzpominam na to jak jsme se potkali, jak se mi libil, jak mu to sluselo jak se ke mne choval, a potom uz se to trochu spravi... Taky premyslim nad milencem ale jen tak tajne, asi na to ani nemam, a ted jak ctu to jak potom vse dopadne...

Ahoj Janko. Tak s podobným problémem si teď pohrávám taky. Ale s tím rozdílem, že já to své pobláznění odmítla. Vůbec k ničemu nedošlo. Jen zamotaná hlava a bezesné noci. Taky touha.Víš jsem zvědavá kdy mě to přejde.Manželovi se snažím tak trochu vyhýbat. Ale on mě miluje. Mám ho ráda, ale teď víc nechci.

Zamilovanost je přechodný stav a i kdyby se ti povedlo se znovu zamilovat do svého manžela, tak to stejně za čas pomine. Důležitá je láska a ta tam přece je ne? Píšeš, že ho máš ráda, tak v čem je problém?