Nevěra manželky

Pro Hanu. Naprosto přesné. Já bych odpustil rád, ale ta nejistota jestli se to nebude po čase opakovat - to už bych asi psychicky nezvládl. Samozřejmě na 100% nezapomenete to asi nelze - nebudete to nikdy připomínat a vracet se k tomu, ale v koutečku to zůstane furt -ta malinká obava

jak to tak čtu, tak ten...Myslím, že její příběh bude podobný spoustě jiných. Tony makal a makal, aby měla rodina vše, co potřebuje a tím pádem byl taky unavený- kdo by nebyl. Manželka sice časem nebyla spokojená, ale znala důvod, tak si nestěžovala. Tím pádem asi propásla chvíli, kdy to spolu mohli ještě nějak řešit. Pak na scénu vstoupil ON a už neměla potřebu řešit domácí situaci. Kdyby to neprasklo, možná by časem jejich vztah vyšuměl, možná ne a možná ani ona nevěděla, jak by to bylo dál.
Tonyho její nevěra velice zasáhla, takže odpuštění teď asi nebude možné a kdo ví, jestli jí ještě někdy bude aspoň trochu důvěřovat.
Moje verze- snad se nepletu v zásadních věcech.

to bylo tak jasný, tak by Tony neváhal říct: Ne

jak to tak čtu, tak ten vztah moc naděje nemá. Tony to řeší jak křížovku, vpodstatě už předem ví, že jí nebude věřit. Musejí se jen rozumě dohodnout, jedinou motivací jsou jim děti, pro Tonyho určitě. Škoda, že neznáme i její příběh, ale ono je to vlastně jedno, i kdyby ona sebevíc litovala, Tony odpustit nechce

Dost jsem nad tím...Hm mně napadlo něco podobného, ale není dobré oddělovat děti od matky, i když by v zásadě nebyly proti, po čase by to špatně nesly.
Co takhle vzít je všechny zpět domů a společně se o děti starat, s tím, že by se vše hned nevrátilo do starých kolejí, prostě by nebyli pár, dokud se vztah znova nevybuduje. Dát tomu šanci s tím že se uvidí, zda to půjde, znovu se sblížit a vybudovat důvěru.
Tony s tím odpuštěním jsem myslela, že by se ulevilo hlavně Tobě. Jinak s tím budeš muset žít celý život, a ona ti to stále bude připomínat, je to matka tvých dětí, takže vymazat z paměti jí prostě nelze.

Jen jestli by se jako otec...Mám pocit, že děti už maj dost velký na to, aby se o ně dokázal postarat.

a co je to moc?Co je to moc? Štvaní dětí proti vlastnímu otci, atd. Vše co zde zrovna Tony popsal.

Po pravdě řečeno, tady by...a co je to moc?

Po pravdě řečeno, tady by...Co oči nevidí, to srdce nebolí, tím se řídím já. A jsem (u)spokojený .

a co druhá šance, kdyby...Po pravdě řečeno, tady by záleželo na konkrétních okolnostech. Nikdo není dokonalý a nevěra se táhne lidstvem od nepaměti, ale nesmí se při tom toho zla napáchat moc.

Dost jsem nad tím...Jen jestli by se jako otec dokázal o ty děti sám postarat. Jinak myšlenka je to možná dobrá, ale naráží v mnoha vztazích na tento problém, že ne všeci chlapi zvládnou děti a s tím spojené činnosti

Dost jsem nad tím...a co druhá šance, kdyby děti byly dospělé?

Dobrej nápad, ale nechat to tak běžet alespoň rok

Odpustit? Jistě. To by bylo...Dost jsem nad tím přemýšlel a napíši několik poznámek. Máš plnou pravdu v tom, že nevíš, zda to myslí upřímně nebo k tomu byla donucena, protože se nevrátila po nějakém vystřízlivění, ale až po vykopnutí.
Na druhou stranu, jsem zastáncem druhé šance, ale ne kvůli ní, ale kvůli dětem.
To co teď napíši, bude možná vypadat šíleně, nicméně je to moje úvaha.
Pokud to myslí opravdu upřímně a jde jí o blaho dětí, tak bych to viděl na předání dětí do Tvé péče, ty by se vrátily k Tobě domů. V první fázi bez ní, ona by zůstala na ubytovně, ale měla by zcela bezproblémový přístup k dětem a navíc byste spolu dělali třeba výlety, kulturní akce. Viděl bych to jako takový nenásilný způsob abyste si vy dva dospělí ujasnili situaci a opět vybudovali vztah. A možná za pár měsíců by se mohla i ona vrítit.

Byla by to taková zkouška její upřímnosti a ochota pro ten vztah něco udělat. A ty bys měl čas a klid si ujasnit své postoje.

Odpustit? Jistě. To by bylo možné.
Ale jen v tom případě, kdyby se nevracela, když jí dojdou peníze a vykopne milenec.
Kdyby se vrátila po 3 nebo 5-ti měsících bylo by to jiné. Kdyby, když odešla neštvala děti urputně proti mně - bylo by to jiné (naštěstí měly vlastní názor).
Je mi jasné, že v nejbližší době budu muset udělat TO rozhodnutí. A není mi z toho lehko. Odmítnout ji i s dětmi, nechat děti u sebe tak jak to chtějí, ale bez ní, nebo to vrátit celé do starých kolejí.

Nezkusil bys jí odpustit?
Třeba toho skutečně lituje.

mám dnes jednu obrovskou...Každej to máme jinak já z toho vědu nedělám,když mi ji její šéf na služebce projede.Plat má dvakrát takový jako já a mě sex neodpírá,tak ať si starouš užije.Vždyť by mohl být skoro jejím dědou,přece nebudu žárlit.

mám dnes jednu obrovskou výhodu (jen teoreticky). Ona za mnou leze doslova po kolenou abych jí vzal zpět a já mám moc rozhodnout. Jenže jaké rozhodnutí je správné.........
Nechat jí chvíli smažit a pak vzít na milost a po zbytek života žít se strachem, že se to bude opakovat........
Nebo udělat tlustou čáru a začít s nějakou jinou.............
Každá rada drahá a která je ta správná?

Se sexuálními praktikami...Ale to jste celkem dost výjimka. Sice nevím jak bych to řešil v případě mé nedostatečnosti, ale vidět jiného chlapa na maželce, to asi moc ne.
Ale mám námět k přemýšlení do budoucnosti.

připadá mi, že máte...Se sexuálními praktikami Tebou zmiňovanými nemám problém.Jediným problémem je manželova sexuální nedostatečnost.Ta byla u nás vyřešena,jak jsem uvedla v příspěvku.Manžel rodinného přítele akceptoval a nemá ani problém se k našim hrátkám připojit.Dokonce mu to vyhovuje.