Vzpomínky na tělesné tresty

já si pomatuju jeden...aj ja som tak dostával a nie je to od veci. palo a este sa mi tati vyhrazal hurkami na zadku

Mne právě taky trestala...Mě taky. Ještě na střední škole - vycházeli jsme z osmičky, naposledy jsem dostal na konci druháku. Nebylo to často, ale bylo to vždycky stejný : "rozbor" provinění, kalhoty dolů a na břicho na válendu. No a potom pětadvacet na holou. Dvacet rákoskou rovně přes půlky a pět šikmo přes jelita. A pěkně pomalu. Děsně to štípalo.

U mňa boli výprasky pravidelné až do maturity za každú pätorku zo školy. Bolo to ešte v minulom režime. V tom čase sa nehovorilo tak ako doteraz, že je to týranie a ubližovanie na zdraví. Pokiaľ som chodil do základnej školy kontrola známok bola jednoduchá. Mali sme žiacke knižky. A keď som dostal pätorku radšej som sa hneď priznal. Otec zobral remeň, kázal mi stiahnuť len nohavice ľahnúť si bruchom o stôl a po každej pätorke v škole som dostal výprask. Nedostával som ho na holý zadok. Mal som oblečené trenírky a keď už boli chladnejšie dni v jeseni a na jar a celú zimu aj vrúbkované pančuškové nohavičky, ktoré som nosil po staršej sestre, nielen bavlnené ale aj krepsilonové. Tie som nosil aj na strednej škole. Výprask skončil až vtedy kým otec nevidel, že mám mokré trenírky alebo pančušky čo som sa od úderov ktoré som po zadku dostal nepocikal. Kým som bol na základnej škole trest ešte pokračoval tým, že takto pocikaný som musel ešte aspoň pol hodiny v strede izby klačať. Na strednej škole v 1. ročníku som najprv niektoré pätorky zatajoval. Ale to som oľutoval až vtedy kým nebolo v polovičke novembra rodičovské združenie. Mama z neho prišla domov s krikom na mňa, že mi hrozí prepadutie z dvoch predmetov, z ktorých mám samé pätorky. Ako je to možné, že ich mám až toľko, keď som dostal zatiaľ len 2 krát výprask. Keď to počul otec ako na mňa mama kričí, že mi hrozí až prepadnutie, najprv som dostal jeho rukou po jednom aj druhom líci a ešte aj poriadny výprask remeňom. Aj keď som už bol pocikaný ešte neprestal, až kým som sa už nerozplakal. Do vianoc som mal zakázané ísť von a aj sledovanie televízie som mal obmedzené. Ale známky som si už z tých dvoch predmetov neopravil, dokonca ešte som nejakú pätorku aj dostal, čo boli ďalšie výprasky. Na polroku som prepadol. A počas polročných prázdnin som dostal vtedy výprask za vysvedčenie každý deň. V tom čase boli týždňové polročné prázdniny a nie jarné ako teraz. Takto som dostával ako spomínam v úvode môjho príspevku výprask za každú pätorku do maturit.

U mňa boli výprasky pravidelné až do maturity za každú pätorku zo školy. Bolo to ešte v minulom režime. V tom čase sa nehovorilo tak ako doteraz, že je to týranie a ubližovanie na zdraví. Pokiaľ som chodil do základnej školy kontrola známok bola jednoduchá. Mali sme žiacke knižky. A keď som dostal pätorku radšej som sa hneď priznal. Otec zobral remeň, kázal mi stiahnuť len nohavice ľahnúť si bruchom o stôl a po každej pätorke v škole som dostal výprask. Nedostával som ho na holý zadok. Mal som oblečené trenírky a keď už boli chladnejšie dni v jeseni a na jar a celú zimu aj vrúbkované pančuškové nohavičky, ktoré som nosil po staršej sestre, nielen bavlnené ale aj krepsilonové. Tie som nosil aj na strednej škole. Výprask skončil až vtedy kým otec nevidel, že mám mokré trenírky alebo pančušky čo som sa od úderov ktoré som po zadku dostal nepocikal. Kým som bol na základnej škole trest ešte pokračoval tým, že takto pocikaný som musel ešte aspoň pol hodiny v strede izby klačať. Na strednej škole v 1. ročníku som najprv niektoré pätorky zatajoval. Ale to som oľutoval až vtedy kým nebolo v polovičke novembra rodičovské združenie. Mama z neho prišla domov s krikom na mňa, že mi hrozí prepadutie z dvoch predmetov, z ktorých mám samé pätorky. Ako je to možné, že ich mám až toľko, keď som dostal zatiaľ len 2 krát výprask. Keď to počul otec ako na mňa mama kričí, že mi hrozí až prepadnutie, najprv som dostal jeho rukou po jednom aj druhom líci a ešte aj poriadny výprask remeňom. Aj keď som už bol pocikaný ešte neprestal, až kým som sa už nerozplakal. Do vianoc som mal zakázané ísť von a aj sledovanie televízie som mal obmedzené. Ale známky som si už z tých dvoch predmetov neopravil, dokonca ešte som nejakú pätorku aj dostal, čo boli ďalšie výprasky. Na polroku som prepadol. A počas polročných prázdnin som dostal vtedy výprask za vysvedčenie každý deň. V tom čase boli týždňové polročné prázdniny a nie jarné ako teraz. Takto som dostával ako spomínam v úvode môjho príspevku výprask za každú pätorku do maturit.

Když jsem byl kluk v...Mne právě taky trestala máma rákoskou na holou. V menší míře pak i vařečkou.

Když jsem byl kluk v pubertě, bylo mi tak 12 - 14, tak jsem měl kamaráda, kterého jeho mamka často trestala rákoskou. Když jsem u nich někdy byl, tak se mi stalo, že mi vyprávěla, jak syna trestá, hrála si přitom s rákoskou a tak zvláštně se usmívala, že jsme měl z toho mrazíky. Říkala přitom, že i mně by výprask prospěl. Měl jsem z toho divný pocit.

MĚ TAKY TÁTA SEŘEZAL I...KOLIK VAM BYLO

MĚ TAKY TÁTA SEŘEZAL I BRÁCHU PASKEM HRUZA OBA JSME SE POČURALY

Nejprve byl výprask na holou. Po výprasku, když jsem musel odnést rákosku zpátky na své místo, následovala často věta: "Šup do kouta,". Příkaz byl doplněn rukou, která jasně ukazovala ke koutu obýváku. Tam jsem pak klečel od 10 do 30 minut. Samozřejmě s vyhrnutou košilí a nahým zadkem, aby každý viděl moje jelita.

Jinak sám děti nemám....Já bych problémy s unáhleným krokem neměl a kdyby tehdy byly dnešní možnosti, tak bych je využil. A s radostí. Protože to, že je někdo rodič mu ještě nedává morální právo někoho mlátit, zvláště když sám, ač dospělý není bez chyb. Proč nemlátíme i dospělé, když je to tak strašně výchovné?

Oprava poslední věty.
VŮBEC SE VÝCHOVNÝM METODÁM MOJI MAMINKY NEDIVÍM.

Jinak sám děti nemám. Pouze chci upozornit děti, které si myslí že jsou týrané před unáhleným krokem. Sám jsem si také myslel,že jsem týraný. Když se podívám s odstupem pár desítek let na své "hrdinské" kousky, VŮBEC SE VÝCHOVNÝM METODÁM MOJI MAMINKY NEDIVÍ.

Omlouvám se, ale nemíchám nic. Pouze vyjadřuji svůj dojem. A že s ním nemusí každý souhlasit, je jasné z dovětku, který jsem uvedl v závorce - nejsem psychiatr a je to pouze laický dojem

Pocházím ze tří dětí....To co píšeš je velmi diskutabilní - tedy ta pasáž o tom, že problémy mají lidé, kteří nebyli biti atd. Ne ani diskutabilní, ale ani moc neplatí.
Mícháš jablka s hruškama. Dáváš rovnítko mezi nebití dětí a laxní výchovou. Já jsem svou dceru nikdy v životě neuhodil, je dnes dospělá a zatím mi dělá jenom radost. Ale měla povinnosti, zákazy, měla v nás vzor atd.

Oprava poslední věty.
Mlátit dítě abych si vybil zlost není ani výchova, ani trest, je to jenom nesmyslné násilí.

Pocházím ze tří dětí. Měl jsem 4 roky když se naši rozvedli. Já byl nejmladší a asi "nejživější". Maminka mě řezala den co den, vším co bylo po ruce. Chodil jsem modrý jako švestka. Dnes by ji patrně zavřeli za týrání svěřené osoby. Musím se přiznat, že jsem její výchovu a také každý trest, považoval za nepřiměřené. Poslední pokus nafackovat mi udělala když mi bylo 22 let. Od té doby uplynulo spousta vody a taky času. Dnes při vzpomínce na mou hodnou maminku, setřu slzu z očí a v duchu jí za tuto jistě i pro ní bolestnou výchovu děkuji. Měl jsem totiž to štěstí, že ještě nebyly rozšířené linky pro týrané děti. Jistě bych jejich služeb využil. Maminka by skončila v kriminále, já v dětském domově a později patrně také v kriminále.
Dnes pracuji v církvi. Při pastoračních rozhovorech se setkávám i s lidmi s různými duševními poruchami. Většinou mluví o krásném dětství, milujících rodičích, kteří je nikdy nebili a většinou jim ani nic nezakazovali nebo nenařizovali. Na mne osobně to působí dojmem, že děti které byly bity, jsou i duševně odolnější (nejsem psychiatr a je to pouze laický dojem). Navíc si troufnu ze své zkušenosti prohlásit, že přiměřenost trestu není trestaný schopen posoudit. Věřím, že "výprask" patří do výchovných prostředků, v Bibli je napsáno: kdo šetří svou hůl, nenávidí svého syna". Samozřejmě pojmem "výprask" nemyslím přeraženou lopatku nebo jinou újmu na zdraví. Výprask by měl být na řadě když nepomáhá dobré slovo. Mlátit dítě abych si vybil zlost ani výchova, ani trest, je to jenom nesmyslné násilí.

Vzpomínám si, tak mně trestal otec.Musel jsem se svléknout do půl těla, vzít řemen a přijít pro otce do obýváku. Pak jsme odešli do mého pokoje, musel se ohnout,předklonit, ničeho jsem se nesměl dotknout ani se opřít. Ruce svěšené podél těla. Počet ran přes záda se odvíjel podle výše přestupku. Obyčejně se počet pohyboval mezi 10 až 30 ran. Toto bití jsem nejvíc dostával asi od 10 do 16 let. Průměrně 10 takových výprasků za rok.

Jsem rád, že jsem objevil...To jste jen o 2 roky mladší než můj táta. No dnes to jak vás trestal táta bylo asi považováno za týrání a v té době jako nepřiměřená výchova, tan zadek by mamce asi prošel ale dnes asi nepřiměřená výchova.

Jsem rád, že jsem objevil tyto stránky. Alespoň se s vámi mohu podělit o moje zážitky z dětství. V 70tých letech (je mi 50) se rodiče s dětmi moc nepárali jako dnes. Jsem jedináček,ale byl jsem vychovávaný velmi přísnými rodiči. Trestán za cokoliv.Při výprasku od otce je zajímavé, že mně nikdy nebil přes zadek. Na jeho povel jsem se musel svléci do půl těla a mohl si nechat trenýrky, ale musel jsem být bosý. Dodnes nevím,co to mělo za smysl,domnívám se,že větší ponížení. Musel jsem se doširoka rozkročit,dát ruce za záda a dostal 3 velké facky otevřenou dlaní přes tváře. Potom mi nařezal řemenem přes záda. Byl jsem hubený a ostré lopatky dost vyčnívaly.Dost to bolelo. Počet ran se odvíjel od velikosti prohřešku. Ve finále jsem musel klečet 20 minut s učebnicí na natažených rukou.
Zadek byl věcí mamky. Zase vyslíct spodní část těla a mamka mě ohnula přes opěradlo křesla a dostal nářez vařekou. Dnes mám sám rodinu, 2 syny jsem tak moc nemlátil i když semtam také dostali výprask. Nijak jsem se proti rodičům nezatvrdil, udržujeme spolu velmi dobrý vztah.

Jsme 3 sourozenci kluci 9 12 14 (já 12). Nedostáváme výprasky, ale ten kdo neco provede dostane nanejvíš 2 facky a pak má určený trest třeba 24 nebo 48 hodin musí chodit uplně nahý i když přijde navštěva ale jen rodiná. Ale už jsme si zvikli a vůbec nám to nepřijde divný. Jen do školy chodíme oblečený. Máme rodiný dům a bydlí s námi i děda s babičkou a hned poznají kdo je v trestu. Když jsem se začal stydět hned to spravila facka a bylo to.